Edmontosaurini

tribus plazů (vyhynulých)

Edmontosaurini („ještěři z Edmontonu“) je tribus (taxonomická skupina) sedmi zatím popsaných rodů vývojově vyspělých kachnozobých dinosaurů (hadrosauridů), žijících v období pozdní svrchní křídy (geologické stupně kampánmaastricht, asi před 73 až 66 miliony let), na území "severních" kontinentů. Fosilie některých zástupců se dochovávají často ve vynikajícím stavu (jako tzv. dinosauří mumie).[1]

Jak číst taxoboxEdmontosaurini
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 73 až 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Kostra juvenilního exempláře rodu Ugrunaaluk.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
NadčeleďHadrosauroidea
ČeleďHadrosauridae
PodčeleďSaurolophinae
TribusEdmontosaurini
Sereno, 2005
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zástupci

editovat

Výskyt a paleoekologie

editovat

Tito velcí až obří ornitopodní dinosauři obývali oblasti dnešního západu Severní Ameriky a východní Asie. Jsou známá také početná ložiska jejich koster, poukazující na jejich stádní způsob života a sociální vazby ve skupinách.[3] Obvykle jsou objevovány kostry dospělých nebo subadultních exemplářů, jen výjimečně zkameněliny malých mláďat. Ve východní Montaně byly například objeveny fosilie mláďat edmontosaurů, které jsou například v sedimentech souvrství Hell Creek celkově velmi vzácné.[4][5]

Do této skupiny patří i největší známí ornitopodní dinosauři vůbec, čínský Shantungosaurus giganteus, dosahující délky až 17 metrů a hmotnosti kolem 17,4 tuny[6], a dále severoamerický Edmontosaurus, jehož největší jedinci dosahují délky přes 15 metrů a hmotnosti až 8 tun[7].

 
Fosilní kosti velkého kachnozobého dinosaura edmontosaura, objevené ve východní Montaně (souvrství Hell Creek).

Klasifikace

editovat

Tribus Edmontosaurini spadá do čeledi Hadrosauridae a podčeledi Hadrosaurinae (nebo Saurolophinae), což záleží na definici kladu a zejména pak systematické příslušnosti druhu Hadrosaurus foulkii.[8][9]

Reference

editovat
  1. Stephanie K. Drumheller, Clint A. Boyd, Becky M. S. Barnes & Mindy L. Householder (2022). Biostratinomic alterations of an Edmontosaurus "mummy" reveal a pathway for soft tissue preservation without invoking "exceptional conditions". PLoS ONE. 17 (10): e0275240. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0275240
  2. http://www.pravek.info/novinky/kamuysaurus-japonicus-nove-bozstvo-z-japonska/
  3. Paul V. Ullmann, Allen Shaw, Ron Nellermoe, and Kenneth J. Lacovara (2017). Taphonomy of the Standing Rock hadrosaur site, Corson County, South Dakota. PALAIOS 32(12): 779-796. doi: https://doi.org/10.2110/palo.2017.060
  4. Mateusz Wosik, Mark B. Goodwin & David C. Evans (2018). A nestling-sized skeleton of Edmontosaurus (Ornithischia, Hadrosauridae) from the Hell Creek Formation of northeastern Montana, U.S.A., with an analysis of ontogenetic limb allometry. Journal of Vertebrate Paleontology Article: e1398168. doi: 10.1080/02724634.2017.1398168
  5. Mateusz Wosik, Mark B. Goodwin & David C.Evans (2019). Nestling-sized hadrosaurine cranial material from the Hell Creek Formation of northeastern Montana, USA, with an analysis of cranial ontogeny in Edmontosaurus annectens. PaleoBios 36: ucmp_paleobios_ 44525: 1-18.
  6. Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
  7. Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. doi: http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  8. Yoshitsugu Kobayashi; et al. (2019). A New Hadrosaurine (Dinosauria: Hadrosauridae) from the Marine Deposits of the Late Cretaceous Hakobuchi Formation, Yezo Group, Japan. Scientific Reports 9, Article number: 12389. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-019-48607-1
  9. Cruzado-Caballero, P. and Powell, J. E. (2017). Bonapartesaurus rionegrensis, a new hadrosaurine dinosaur from South America: implications for phylogenetic and biogeographic relations with North America. Journal of Vertebrate Paleontology, 37(2): e1289381: 1-16.

Literatura

editovat
  • Godefroit, P.; et al. (2011). "Recent advances on study of hadrosaurid dinosaurs in Heilongjiang (Amur) River area between China and Russia." Global Geology, 2011(3).
  • Bolotsky, Y. L.; and Godefroit, P. (2004). "A new hadrosaurine dinosaur from the Late Cretaceous of Far Eastern Russia". Journal of Vertebrate Paleontology 24 (2): 351–365. doi: 10.1671/1110.
  • Horner, John R.; Weishampel, David B.; and Forster, Catherine A. (2004). "Hadrosauridae". In Weishampel, D.B., Dodson, P., and Osmólska, H. (eds.). The Dinosauria (2nd ed.). Berkeley: University of California Press. pp. 438–463. ISBN 0-520-24209-2.

Externí odkazy

editovat