Šan-tung

provincie Čínské lidové republiky
Na tento článek je přesměrováno heslo Šantung. O druhu tkaniny pojednává článek Šantung (tkanina).

Šan-tung (čínskýmí znaky: 山东; pchin-jinem: Shāndōng) je pobřežní provincie Čínské lidové republiky ve východní Číně. Má rozlohu 157 100 km² a žije v ní téměř 100 miliónů obyvatel. Jedná se o jednu z nejlidnatějších a ekonomicky nejrozvinutějších provincií. Provincie Šan-tung hrála již od počátku čínské civilizace významnou roli a sloužila jako stěžejní kulturní a náboženské místo pro taoismus, čínský buddhismus a konfucianismus. Hlavním městem je subprovinční město Ťi-nan.

Šan-tung
山东省
Geografie
Provincie Šan-tung na mapě
Provincie Šan-tung na mapě
Hlavní městoŤi-nan
Statusprovincie
Souřadnice
Rozloha157 100 km²
Nejvyšší bodTchaj-šan (1545 m n. m.)
Časové pásmoUTC+08:00
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel99 470 000 (2016)
Hustota zalidnění633,2 obyv./km²
HDP/obyv.10 790 USD
Národnostní složeníChanové 99,3% Chuejové 0,6%
Správa regionu
StátČínaČína Čína
Nadřazený celekČínská lidová republika
Podřízené celky17 prefektur
TajemníkLiou Ťia-i
GuvernérKung Čeng
MěnaRMB
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2CN-37 a CN-SD
Oficiální webwww.sd.gov.cn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na území provincie se nachází rodiště Konfucia, město Čchü-fu, a posvátná hora Tchaj (Tchaj-šan), která je nejvyšším vrcholem provincie.

Historie

editovat

Novodobá provincie Šan-tung byla vytvořena během dynastie Ming, po mandžuském dobytí Číny a ustanovení dynastie Čching roku 1644 získala své (přibližně) moderní hranice.

V průběhu devatenáctého století byla Čína, a především její pobřežní provincie včetně Šan-tungu, stále více vystavována západnímu vlivu. Roku 1897 se město Čching-tao stalo německou koncesí, podobně se o rok později město Wej-chaj stalo koncesí britskou. Zbytek Šan-tungu byl obecně považován za součást německé sféry vlivu.

Provincie Šan-tung byla jedním prvních míst, kde vypuklo boxerské povstání. Roku 1899 byl guvernérem provincie jmenován generál Jüan Š’-kchaj, aby potlačil povstání; funkci zastával tři roky.

Během první světové války bylo německé Čching-tao okupováno Japonskem, kterému po skončení války dle Versailleské smlouvy také připadlo. Nespokojenost čínské veřejnosti s tímto výsledkem, označovaným jako "Šantungská otázka", následně vedla ke vzniku Hnutí čtvrtého května. Šan-tung se vrátil pod čínskou kontrolu až roku 1922 po mediaci Spojenými státy během Washingtonské konference, roku 1930 se vrátilo i město Wej-chaj.

Během druhé čínsko-japonské války a následně druhé světové války byl Šan-tung okupován Japonskem, a to až do japonské kapitulace v září 1945. Během roku 1945 již některé části Šan-tungu byly ovládány komunistickými silami, přičemž během následujících let postupně získali kontrolu nad provincií. Jednotky Kuomintangu se z provincie stáhly v červnu 1949. V říjnu toho roku byla založena Čínská lidová republika.

V posledních letech se Šan-tung v důsledku značného ekonomického rozvoje stal jednou z nejbohatších provincií Číny.

Geografie

editovat

Provincie Šan-tung se nachází na východním okraji Severočínské roviny a na Šantungském poloostrově. Ze severu provincii omývá Pochajské moře, konkrétně Lajčouský záliv a Pochajský průliv; východní a jižní pobřeží Šan-tungu omývá Žluté moře. Na severozápadě Šan-tung hraničí s provincií Che-pej, na západě s provincií Che-nan, a na jihu s provinciemi An-chuej a Ťiang-su.

Šan-tung leží v mírném podnebném pásu, na hranici mezi vlhkým subtropickým podnebím a vlhkým kontinentálním podnebím se střídáním čtyř ročních období. Léta bývají teplá a deštivá, zimy suché a chladné. Průměrné teploty se pohybují mezi −5 až -1 °C v lednu a mezi 24 až 28 °C v červenci.

Roční srážkový úhrn se pohybuje mezi 550 až 950 mm, přičemž většina srážek v důsledku monzunových vlivů nastává v létě.

Administrativní členění

editovat
Členění provincie Šan-tung
Mapa provincie # Název (čínsky) Sídelní městský obvod Počet obyvatel (2010)
český přepis znaky pchin-jin
 
Subprovinční město
1 Ťi-nan 济南市 Jǐnán Shì Š'-čung 6 814 000
2 Čching-tao 青岛市 Qīngdǎo Shì Š'-nan 8 715 100
Městská prefektura
3 Pin-čou 滨州市 Bīnzhōu Shì Pin-čcheng 3 748 500
4 Te-čou 德州市 Dézhōu Shì Te-čcheng 5 568 200
5 Tung-jing 东营市 Dōngyíng Shì Tung-jing 2 035 300
6 Che-ce 菏泽市 Hézé Shì Mu-tan 8 287 800
7 Ťi-ning 济宁市 Jìníng Shì Š'-čung 8 081 900
8 Laj-wu 莱芜市 Láiwú Shì Laj-čcheng 1 298 500
9 Liao-čcheng 聊城市 Liáochéng Shì Tung-čchang-fut 5 789 900
10 Lin-i 临沂市 Línyí Shì Lan-šan 10 039 400
11 Ž’-čao 日照市 Rìzhào Shì Tung-kang 2 801 100
12 Tchaj-an 泰安市 Tài'ān Shì Tchaj-šan 5 494 200
13 Wej-fang 潍坊市 Wéifāng Shì Wej-čcheng 9 086 200
14 Wej-chaj 威海市 Wēihǎi Shì Chuan-cchuej 2 804 800
15 Jen-tchaj 烟台市 Yāntái Shì Laj-šan 6 968 200
16 Cao-čuang 枣庄市 Zǎozhuāng Shì Š'-čung 3 729 300
17 C'-po 淄博市 Zībó Shì Čang-tien 4 530 600

Paleontologické objevy

editovat

Především v městském okrese Ču-čcheng je od 50. let 20. století objevováno velké množství zkamenělých pozůstatků dinosaurů zejména z období pozdní křídy (asi před 74 až 66 miliony let).[1] Také jsou zde však objevovány lokality starší, spadající do rané křídy (a tzv. Jeholské bioty).[2] V roce 2008 bylo objeveno zhruba 11 000 fosilních kostí dinosaurů a od té doby byla v této oblasti otevřena nová muzea s paleontologickou tematikou. Název okresu (v angličtině Zhucheng) nese ve svém vědeckém jméně například velký dravý dinosaurus Zhuchengtyrannus magnus nebo ceratopsid Sinoceratops zhuchengensis.[3]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shandong na anglické Wikipedii.

  1. Yongqing Liu, Hongwei Kuang, Kemin Xu, Zhenguo Ning, Nan Peng, Shengxian Du & Jun Chen (2019). Cretaceous Stratigraphy, Paleoenvironment and Terrestrial Biota in Shandong Province. Open Journal of Geology 9 (10): 650-653. doi: 10.4236/ojg.2019.910065.
  2. Jun Wang, Chang-Fu Zhou, Fred Jourdan and Su-Chin Chang (2021). Jehol fossils from the Jiaolai Basin of Shandong, North China: review and new perspectives. Geological Society, London, Special Publication: SP521 Mesozoic Biological Events and Ecosystems in East Asia. doi: https://doi.org/10.1144/SP521-2021-138
  3. https://dinosaurusblog.com/2016/08/08/dinosauri-mesto-v-cine/

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat