Dubenec (zámek)
Dubenec je zřícenina zámku ve stejnojmenné vesnici v okrese Příbram. Postaven byl po roce 1755 v areálu hospodářského dvora, který ve druhé polovině dvacátého století využívalo jednotné zemědělské družstvo z Dlouhé Lhoty. Zanedbání údržby vedlo k postupnému chátrání zámku. Budova je chráněna jako kulturní památka.[1] K památkově chráněným objektům patří kromě samotného zámku také severní hospodářské křídlo s obytným domem a stájemi, jižní hospodářské křídlo s maštalí a stodolou, dvůr s ohradní zdí a zámecký park se zbytky ohradní zdi a bazénu.[2]
| Dubenec | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicistní |
| Architekt | Vojtěch Ignác Ullmann |
| Výstavba | po roce 1755 |
| Přestavba | 1879–1889 |
| Další majitelé | Tereziánský ústav šlechtičen Karel a Marie Černí Hugo a Quido Říhovi Vojtěch Ignác Ullmann Vilém a Žofie Šmolkovi Václav a Ludmila Wishatovi |
| Poloha | |
| Adresa | Dubenec,  Česko |
| Souřadnice | 49°41′50,01″ s. š., 14°4′41,29″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 16094/2-2425 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatDubenecký zámek byl postaven ve starším poplužním dvoře po roce 1755, kdy panství patřilo Tereziánskému ústavu šlechtičen. V roce 1784 statek přešel do soukromých rukou. Někdy po tomto roce se majitelem stal šlechtic Conwoy, který panství prodal Měsíčkovi z Výškova. Další vlastníci do roku 1834 jsou neznámí. V uvedeném roce statek získal Petr Ludvík de Coninck, od kterého jej roku 1848 koupili manželé Karel a Marie Černí. Za nich se statek zadlužil, ale zůstal manželům až do roku 1868, kdy jeho polovinu dostala od ovdovělého Karla Černého jeho dcera Emílie Říhová. Karel Černý zemřel v roce 1873 a jeho polovina připadla vnukům Hugovi a Quidovi Říhovým. V roce 1879 proběhla veřejná dražba zadluženého statku, ve které Dubenec získal architekt Vojtěch Ignác Ullmann, který v budově nechal provést určité stavební úpravy.[3]
V roce 1889 zámek za 55 tisíc zlatých koupili manželé Vilém a Žofie Šmolkovi, ale už o šest let později jej prodali manželům Václavovi a Ludmile Wishatovým, jejichž potomkům zůstal až do roku 1949. Manžel poslední majitelky měl v zámku ještě několik let poté lékařskou ordinaci, ale později celý hospodářský areál i se zámkem získalo jednotné zemědělské družstvo Dlouhá Lhota, které budovu neudržovalo. Na konci osmdesátých let 20. století se zřítila část střechy a došlo k poškození obvodové zdi. Později se propadly stropy a část obvodové zdi se zřítila.[3]
Po roce 1989 byl zámek navrácen v restitucích dědicům rodiny Wishatových. Ti se od roku 2008 pokouší o jeho obnovu.[4]
Stavební podoba
editovatJednopatrová zámecká budova má půdorys obdélníka se zaoblenými nárožími o rozměrech asi 25 × 20 metrů. Východní průčelí je zdůrazněné mělkým rizalitem s trojúhelníkovým štítem. V jeho středu se nachází vstupní portál s oválnými okny po stranách. Podobný rizalit je také na západní straně obrácené do zanedbaného parku. V severozápadním rohu budovy bývala kaple. Jako většina ostatních místností měla plochý strop se štukovým zrcadlem.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-06]. Identifikátor záznamu 126618 : Zámek – zámeček. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Zámek – zámeček [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-04-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Svazek 1. A–M. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Dubenec, s. 156–162.
- ↑ Zámek Dubenec [online]. Prázdné domy [cit. 2022-04-11]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Dubenec, s. 70.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dubenec na Wikimedia Commons
