Drsnokřídlec březový
Drsnokřídlec březový (Biston betularia) je motýl z čeledi píďalkovitých, který se pro změnu svého zbarvení v průběhu průmyslové revoluce stal předkládaným důkazem evoluce živých organismů. Předpokládá se, že toto přebarvení bylo evoluční reakcí na vymizení lišejníků z kůry stromů, na které se drsnokřídlec schovával před ptačími predátory, v oblastech se silným znečištěním ovzduší (například v Londýně).[1] Jelikož byl bíločerný drsnokřídlec lépe viditelný, došlo k přizpůsobení se změně prostředí vlivem selektivního výběru a začala se zde vyskytovat nejčastěji nebo výhradně zbarvená černá forma zvaná carbonaria.[2]
 Drsnokřídlec březový | |
|---|---|
 Drsnokřídlec březový | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | Pterygota |
| Infratřída | Neoptera |
| Nadřád | Endopterygota |
| Řád | motýli (Lepidoptera) |
| Čeleď | píďalkovití (Geometridae) |
| Rod | drsnokřídlec (Biston) |
| Binomické jméno | |
| Biston betularia (Carl Linné, 1758) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Taxonomie
editovatDruh popsal v roce 1758 švédský přírodovědec Carl Linné.[3]
Synonyma
editovat- Amphidasis betularia
- Biston betularius (Linnaeus, 1758)
- Phalaena betularia (Linnaeus, 1758)[3]
Popis
editovatVajíčko
editovatSamička po oplodnění snáší asi 2000 vajíček bledě zelené barvy o velikosti přibližně 1 mm do štěrbin v kůře za pomoci kladélka.
Housenka
editovat
Housenky se na první pohled podobají větvičkám stromů, což je chrání před zpozorováním predátory. Na hlavě vybíhají zřetelné rohy a na 5. článku zadečku jsou výrazné hrboly.[2] Jsou většinou hnědé, žlutohnědé až šedé se žlutými skvrnami na bocích.[4] Dýchací otvory housenky mají červenou barvu.[4]
Housenky se vyskytují od července do srpna,[2] jiný zdroj uvádí od července do října,[4] ale jsou aktivní pouze v noci, jelikož přes den imitují větvičky a jsou zcela nehybné. V případě nebezpečí se housenka pustí větvičky, na které se nachází, a spadne na zem.[2] Většinou je možné je pozorovat na bříze, dubu, vrbě, topolu, jasanu, trnce a dalších dřevinách.[4]
Potrava
editovatHousenky jsou polyfágní,[5] požírají listy různých dřevin jako je bříza, jasan, dub, vrba, jilm, trnka, hrušeň, maliník, tužebník, pelyněk, chmel.[2]
Kukla
editovatPřed zakuklením se housenka přesune z dřeviny na zem, kde se zavrtá do země a zde se přemění na tmavohnědou kuklu.[4] Kukla následně přezimuje[2] a na jaře se z ní líhne nová generace motýlů.
Dospělec
editovat
Dospělý drsnokřídlec je mohutný motýl, který se řadí mezi největší zástupce píďalek obývající Evropu.[4] Délka předního křídla je 2 až 3 cm (respektive 18 až 35 mm),[4] tělo je robustní.[2] Mezi samcem a samičkou existuje diformismus, který se projevuje tím, že samec má hřebenitá tykadla[2] a taktéž velikostí, jelikož sameček je vždy menší než samička.[4] Nominantní zbarvení předního křídla je bílá až krémově bílá s černými tečkami a pruhy, které na předním okraji křídla splývají a dávají tak vzniku větších skvrn.[4] Na zadních křídlech jsou viditelné klikaté příčky.[4] Nicméně vlivem změny prostředí, ve kterém motýli žili, došlo u nich k selekci genů a vzniku zcela černé formy, která jim umožňuje lepší maskování v oblastech bez lišejníků.[4] Tento jev, kdy dochází ke změně zbarvení v reakci na změny prostředí způsobené člověkem, se nazývá industriální melanismus.[4] Dospělý motýl je v přírodě pozorován od poloviny května do července.[2]
Výskyt
editovatMotýl se vyskytuje v Evropě až do oblastí střední Skandinávie a jižního Finska, v Asii až k Japonsku[2] od nížin až po podhůří hor.[4] Obývá světlé listnaté lesy, vřesoviště, oblasti lužních lesů a pobřežních vod, ale přizpůsobil se také zahradám či stromořadím.[5] Vyskytuje se ve dvou generacích v nížinách v období mezi květnem až červencem, kdežto ve vyšších nadmořských výškách se objevuje pouze jedna generace aktivní mezi červnem až červencem.
.jpg)
Chování
editovatV nočních hodinách jsou drsnokřídlovci pozorováni létající v okolí lamp či jiných světelných zdrojů.[6]
Evoluce
editovat 
Drsnokřídlec březový je označován za ukázku přizpůsobování druhu na změnu životního prostředí, ve kterém musí žít. Před začátkem průmyslové revoluce se v Anglii nacházely populace drsnokřídlece, které byly bílo-černé až bílé. Tito jedinci se před dravci schovávali na kůru stromů porostlou tehdy hojnými lišejníky. Jelikož ale s nástupem průmyslové revoluce se začalo zhoršovat ovzduší, docházelo k úhynu lišejníku.[2] To mělo za následek, že kůra stromů byla tmavší a jedinci drsnokřídlece byli snadněji pozorovatelní a tudíž snazší kořistí[2] pro hmyzožravé ptáky.[7] Následkem toho se v populaci začali objevovat zcela černí jedinci, kteří záhy zcela převládli a vytlačili světlé jedince, což bylo způsobeno přirozenou selekcí genů, kdy tmavší jedinci měli větší šanci na přežití a tedy i rozmnožení.[7] Tato změna byla poprvé popsána v roce 1848 v okolí anglického města Manchesteru a již v roce 1895 představovala nová tmavá forma až 98 % celé populace.[7] Vznikla tak nová forma zvaná carbonaria a tato změna je ukazována jako typický příklad industriálního melanizmu.[2] Černí jedinci byli však pozorováni, ač velice zřídka, i před průmyslovou revolucí.[8]
Vysvětlení toho, proč došlo k nárůstu tmavé populace a nahrazení světlejších jedinců, přinesl v 50. letech 20. století britský genetik Bernard Kettlewell, který zkoumal populace a úspěšnost přežití různých forem tohoto druhu.[9] Nicméně nově se objevují názory, že změna zbarvení nebyla výsledkem pouze působení průmyslových exhalací, ale že se na přebarvení podílelo více faktorů.[5] V důsledku zlepšení stavu ovzduší a poklesu tmavého spadu v okolí měst je pozorován úbytek tmavé varianty. Někteří biologové dokonce zastávají stanovisko, že tato forma během několika desetiletí vymizí.[10]
Ekologické vztahy
editovatPredátoři
editovatDrsnokřídlec březový je loven hmyzožravým ptactvem.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ koktejl | Drsnokřídlec březový: Přežití v městské džungli nutí motýly zcela změnit barvu. www.koktejl.cz [online]. [cit. 2024-11-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m REICHHOLFOVÁ-RIEHMOVÁ, Helgard. Motýli. Překlad František Krampl; ilustrace Fritz Wendler. Praha: Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1366-4. S. 232.
- ↑ a b Biolib.cz - drsnokřídlec březový [online]. [cit. 2010-09-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Hrabák, strana 120.
- ↑ a b c Abality.com - Drsnokřídlec březový [online]. [cit. 2010-09-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Rozmanité píďalky - Drsnokřídlec březový (Biston Betularius) [online]. floranazahrade.cz [cit. 2010-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-09.
- ↑ a b c HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství; Státní pedagogické nakladatelství, 1985. S. 13.
- ↑ The Peppered Moth [online]. utm.edu [cit. 2010-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-19. (anglicky)
- ↑ KLAPPENBACH, Laura. London's Peppered Moths [online]. About.com [cit. 2010-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-19. (anglicky)
- ↑ MILLER, Ken. The Peppered Moth - An Update [online]. [cit. 2010-09-16]. Dostupné online.
Literatura
editovat- HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. Praha : Státní zemědělské nakladatelství; Státní pedagogické nakladatelství, 1985.
- REICHHOLFOVÁ-RIEHMOVÁ, Helgard. Motýli. Překlad František Krampl; ilustrace Fritz Wendler. Praha : Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1366-4. S. 232.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu drsnokřídlec březový na Wikimedia Commons - Drsnokřídlec březový na BioLibu
- Drsnokřídlec březový na Encyclopedia of Life (anglicky)
