Drsek větší
Drsek větší (Zingel zingel), slovensky Kolok veľký je sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi okounovitých (Percidae). V Evropě je zastoupen třemi rody, z nichž je drsek větší největší.
![]() | |
---|---|
![]() Drsek větší | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Nadtřída | ryby (Osteichthyes) |
Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
Řád | ostnoploutví (Perciformes) |
Čeleď | okounovití (Percidae) |
Rod | drsek (Zingel) |
Binomické jméno | |
Zingel zingel (Linnaeus, 1766) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatPrůměrně dorůstá velikosti 25-35 cm o hmotnosti 0,25 až 0,3 kg, maximálně 50 cm s hmotností 1 kg[2] [3][4].
Hřbet a boky jsou žlutohnědé až pískově šedožluté. Husté drobné hnědé až černé skvrnky na bocích splývají do velkých nepravidelných rozmazaných skvrn, které se mohou spojovat nejčastěji do čtyř pruhů[5]. Ploutve jsou hnědožluté nebo béžové. Prsní, hřbetní, a řitní mají někdy skvrnky, břišní ploutve světlejší někdy s malými skvrnkami.[6]
Má protáhlé, vřetenovité tělo z boku mírně zploštělé. Ocasní násadec je relativně krátký, z boku mírně zploštělý. Hlava se jeví při pohledu shora a při otevřených ústech trojúhelníkovitá. V předu vybíhá v tupí a poměrně dlouhý rypec [6]. Ústa jsou malá, spodní, poloměsíčitého tvaru. Obě čelisti mají malé zoubky[4]. Zadní okraj praeopercula je jemně zoubkatý, spodní je hladký[6].
Šupiny jsou poměrně malé, vytvořené nejen na trupu, ale i na bázi ocasní a prsních ploutví a též na hlavě. Ošupené jsou též skřele a líce až k úrovni středu oka. Na břiše šupiny nedosahují k bázím břišních ploutví, hruď, hrdlo a spodní strana hlavy ošupené nejsou[6]. Spodní strana těla je od hlavy po báze břišních ploutví bez šupin[3]. Postranní čárou prochází 82-95 šupin[7].
Drsek větší má dvě hřbetní ploutve oddělené poměrně velkou mezerou[6]. V první hřbetní ploutvi má 13-15 trnů a v druhé hřbetní ploutvi 17-20 měkkých paprsků, na rozdíl od drska menšího, který má v první hřbetní ploutvi 7-9 trnů a v zadní 12-13 paprsků[8]. V řitní ploutvi je jeden tvrdý a 11-13 měkkých paprsků.[4]
Plynový měchýř je zakrnělý[8]. U ryb je nápadný ojedinělou schopností - dokáže mírně natočit hlavu do stran[5]. Jeho oči se dokáží pohybovat nezávisle na sobě a při osvětlení se zeleně lesknou.[5]
Ekologie
editovatJedná se o demerzální sladkovodní druh, vyskytující se hlavně v podhorských oblastech[8]. Drsek větší je proudomilný, bentický druh, žijící v řekách se štěrkovitým a kamenitým dnem[9]. Není to moc pohybliví dravec. Přes den se ukrývá ve výmolech, mezi kameny nebo pod ponořeným dřevem[6]. Aktivní je za soumraku a kořist loví v noci [8]. Po dně se pohybuje poskoky či posouváním pomocí břišních a ocasních ploutví[8]. Živí se larvami hmyzu, korýši, měkkýši, jikrami a malými rybami[8][10][6].
rozmnožování
editovatTření probíhá v březnu až dubnu ve skupinách složených z jedné samice a několika samců. Tře se na štěrkovitém až kamenitém substrátu[6]. Optimální teplota vody pro výtěr je mezi 2,5 až 8,3 °C. Lepkavé jikry se přichycují na pevném substrátu[7]. Nebo jikry vkládá do jamek, který vyryje do substrátu rypcem a ploutvemi [5]. Drsek větší dosahuje pohlavní zralosti ve třech letech[8] a dožívá se až jedenácti let[9].
Rozšíření
editovatV Evropě
editovatObjevuje se v povodí řek Dunaj, Prut a Dněstr (Bulharsko, Česká republika, Německo, Maďarsko, Moldávie, Rakousko, Rumunsko, Srbsko a Černá hora, Slovenská republika, Slovinsko, Ukrajina)[6]. V některých přehradách dunajského povodí se místy značně rozmnožil[11].
V České republice
editovatV Česku byl v minulosti v řece Moravě a v Bečvě. Na Moravě byl znovu potvrzen až v roce 1992. Celoročně se vyskytuje v Dyji pod Břeclaví [5].
V celém areálu výskytu je vzácný a jeho počty stále klesají, důvodem je znečištění vod způsobené lidskou činností a také technické úpravy říčních koryt[9].
ochrana
editovatDrsek větší patří mezi naše nejvzácnější druhy ryb[6]. V Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky je řazen mezi kriticky ohrožené[12] Dle IUCN má status málo dotčený taxon[13].
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ FRANK, Stanislav. Velký obrazový atlas ryb. Praha: ARTIA, 1972.
- ↑ a b Atlas ryb - Drsek větší (Zingel zingel, Linnaeus) | MRK.cz. www.mrk.cz [online]. [cit. 2025-01-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c HOLČÍK, J.; MIHÁLIK, J. Sladkovodní ryby. Praha: ARTIA, 1971.
- ↑ a b c d e DUNGEL, Jan; ŘEHÁK, Zdeněk. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2005.
- ↑ a b c d e f g h i j HANEL, Lubomír; LUSK, Stanislav. Ryby a Mihule České republiky. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim
- ↑ a b Zingel zingel summary page. FishBase [online]. [cit. 2025-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g HANEL, Lubomír; LUSK, Stanislav. Ryby a mihule České republiky: Rozšíření a ochrana. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2005.
- ↑ a b c Zingel zingel. ISOP Portál [online]. [cit. 2025-01-18]. Dostupné online.
- ↑ MARKOVIĆ, Goran; SIMONOVIĆ, Predrag. Endangerment and Conservation Status of Zingel (Zingel zingel L.1766, Percidae, PISCES). Acta Agriculturae Serbica. 2010, roč. 15, čís. 29, s. 103,105.
- ↑ ČIHAŘ, Jiří. Naše ryby: kapesní průvodce. 2. vyd. Praha: OTTOVO NAKLADATELSTVÍ, 2003.
- ↑ CHOBOT, Karel. Červený seznam ohrožených druhů České republiky: Obratlovci. Příroda. 2017, roč. 34, s. 58.
- ↑ MATTHEW FORD (SERIOUSLY FISH). IUCN Red List of Threatened Species: Zingel zingel. IUCN Red List of Threatened Species. 2023-04-05. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-27.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu drsek větší na Wikimedia Commons
- Fishbase.org – Zingel zingel