Drsek větší (Zingel zingel), slovensky Kolok veľký je sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi okounovitých (Percidae). V Evropě je zastoupen třemi rody, z nichž je drsek větší největší.

Jak číst taxoboxDrsek větší
alternativní popis obrázku chybí
Drsek větší
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídaryby (Osteichthyes)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádostnoploutví (Perciformes)
Čeleďokounovití (Percidae)
Roddrsek (Zingel)
Binomické jméno
Zingel zingel
(Linnaeus, 1766)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průměrně dorůstá velikosti 25-35 cm o hmotnosti 0,25 až 0,3 kg, maximálně 50 cm s hmotností 1 kg[2] [3][4].

Hřbet a boky jsou žlutohnědé až pískově šedožluté. Husté drobné hnědé až černé skvrnky na bocích splývají do velkých nepravidelných rozmazaných skvrn, které se mohou spojovat nejčastěji do čtyř pruhů[5]. Ploutve jsou hnědožluté nebo béžové. Prsní, hřbetní, a řitní mají někdy skvrnky, břišní ploutve světlejší někdy s malými skvrnkami.[6]

Má protáhlé, vřetenovité tělo z boku mírně zploštělé. Ocasní násadec je relativně krátký, z boku mírně zploštělý. Hlava se jeví při pohledu shora a při otevřených ústech trojúhelníkovitá. V předu vybíhá v tupí a poměrně dlouhý rypec [6]. Ústa jsou malá, spodní, poloměsíčitého tvaru. Obě čelisti mají malé zoubky[4]. Zadní okraj praeopercula je jemně zoubkatý, spodní je hladký[6].

Šupiny jsou poměrně malé, vytvořené nejen na trupu, ale i na bázi ocasní a prsních ploutví a též na hlavě. Ošupené jsou též skřele a líce až k úrovni středu oka. Na břiše šupiny nedosahují k bázím břišních ploutví, hruď, hrdlo a spodní strana hlavy ošupené nejsou[6]. Spodní strana těla je od hlavy po báze břišních ploutví bez šupin[3]. Postranní čárou prochází 82-95 šupin[7].

Drsek větší má dvě hřbetní ploutve oddělené poměrně velkou mezerou[6]. V první hřbetní ploutvi má 13-15 trnů a v druhé hřbetní ploutvi 17-20 měkkých paprsků, na rozdíl od drska menšího, který má v první hřbetní ploutvi 7-9 trnů a v zadní 12-13 paprsků[8]. V řitní ploutvi je jeden tvrdý a 11-13 měkkých paprsků.[4]

Plynový měchýř je zakrnělý[8]. U ryb je nápadný ojedinělou schopností - dokáže mírně natočit hlavu do stran[5]. Jeho oči se dokáží pohybovat nezávisle na sobě a při osvětlení se zeleně lesknou.[5]

Ekologie

editovat

Jedná se o demerzální sladkovodní druh, vyskytující se hlavně v podhorských oblastech[8]. Drsek větší je proudomilný, bentický druh, žijící v řekách se štěrkovitým a kamenitým dnem[9]. Není to moc pohybliví dravec. Přes den se ukrývá ve výmolech, mezi kameny nebo pod ponořeným dřevem[6]. Aktivní je za soumraku a kořist loví v noci [8]. Po dně se pohybuje poskoky či posouváním pomocí břišních a ocasních ploutví[8]. Živí se larvami hmyzu, korýši, měkkýši, jikrami a malými rybami[8][10][6].

rozmnožování

editovat

Tření probíhá v březnu až dubnu ve skupinách složených z jedné samice a několika samců. Tře se na štěrkovitém až kamenitém substrátu[6]. Optimální teplota vody pro výtěr je mezi 2,5 až 8,3 °C. Lepkavé jikry se přichycují na pevném substrátu[7]. Nebo jikry vkládá do jamek, který vyryje do substrátu rypcem a ploutvemi [5]. Drsek větší dosahuje pohlavní zralosti ve třech letech[8] a dožívá se až jedenácti let[9].

Rozšíření

editovat

V Evropě

editovat

Objevuje se v povodí řek Dunaj, Prut a Dněstr (Bulharsko, Česká republika, Německo, Maďarsko, Moldávie, Rakousko, Rumunsko, Srbsko a Černá hora, Slovenská republika, Slovinsko, Ukrajina)[6]. V některých přehradách dunajského povodí se místy značně rozmnožil[11].

V České republice

editovat

V Česku byl v minulosti v řece Moravě a v Bečvě. Na Moravě byl znovu potvrzen až v roce 1992. Celoročně se vyskytuje v Dyji pod Břeclaví [5].

V celém areálu výskytu je vzácný a jeho počty stále klesají, důvodem je znečištění vod způsobené lidskou činností a také technické úpravy říčních koryt[9].

ochrana

editovat

Drsek větší patří mezi naše nejvzácnější druhy ryb[6]. V Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky je řazen mezi kriticky ohrožené[12] Dle IUCN má status málo dotčený taxon[13].

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. FRANK, Stanislav. Velký obrazový atlas ryb. Praha: ARTIA, 1972. 
  3. a b Atlas ryb - Drsek větší (Zingel zingel, Linnaeus) | MRK.cz. www.mrk.cz [online]. [cit. 2025-01-18]. Dostupné online. 
  4. a b c HOLČÍK, J.; MIHÁLIK, J. Sladkovodní ryby. Praha: ARTIA, 1971. 
  5. a b c d e DUNGEL, Jan; ŘEHÁK, Zdeněk. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2005. 
  6. a b c d e f g h i j HANEL, Lubomír; LUSK, Stanislav. Ryby a Mihule České republiky. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim 
  7. a b Zingel zingel summary page. FishBase [online]. [cit. 2025-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c d e f g HANEL, Lubomír; LUSK, Stanislav. Ryby a mihule České republiky: Rozšíření a ochrana. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2005. 
  9. a b c Zingel zingel. ISOP Portál [online]. [cit. 2025-01-18]. Dostupné online. 
  10. MARKOVIĆ, Goran; SIMONOVIĆ, Predrag. Endangerment and Conservation Status of Zingel (Zingel zingel L.1766, Percidae, PISCES). Acta Agriculturae Serbica. 2010, roč. 15, čís. 29, s. 103,105. 
  11. ČIHAŘ, Jiří. Naše ryby: kapesní průvodce. 2. vyd. Praha: OTTOVO NAKLADATELSTVÍ, 2003. 
  12. CHOBOT, Karel. Červený seznam ohrožených druhů České republiky: Obratlovci. Příroda. 2017, roč. 34, s. 58. 
  13. MATTHEW FORD (SERIOUSLY FISH). IUCN Red List of Threatened Species: Zingel zingel. IUCN Red List of Threatened Species. 2023-04-05. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-27. 

Externí odkazy

editovat