Domoušice
Obec Domoušice (německy Domauschitz) se nachází v okrese Louny, Ústecký kraj. Spadá pod matriční úřad v Hřivicích. Žije zde 634[1] obyvatel. Nejvyšší bod (526 metrů) tvoří Pískový vrch a nejnižší bod (290 metrů) nachází na dně koryta potoka Hasiny na severním kraji katastrálního území mezi Solopysky a Konětopy. Vesnicí vedou silnice III. třídy, železniční trať Most–Rakovník, na které je železniční stanice Domoušice, a dvě autobusové linky. Nachází se zde pošta, kino, mateřská a základní škola. Domoušice jsou členem zájmového sdružení obcí Mikroregion Lounské podlesí, které zde má své sídlo.
| Domoušice | |
|---|---|
 Náves | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Louny |
| Obec s rozšířenou působností | Louny (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°14′3″ s. š., 13°43′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 634 (2024)[1] |
| Rozloha | 15,28 km²[2] |
| Nadmořská výška | 415 m n. m. |
| PSČ | 439 68, 440 01 |
| Počet domů | 316 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Domoušice 107 439 68 Domoušice ou.domousice@ln.cz |
| Starosta | Zdeněk Kutner |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Domoušice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566152 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatVesnice se původně jmenovala Domašice a tvar Domoušice se používá od osmnáctého století. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Domaschitz (1325), v Domašiciech (1468), „ke vsi Domašicóm“ (1470), Domašice (1477), v Domašicích (1615) a Domauschitz (1787 a 1846).[4]
Historie
editovatStaré hradiště dochované v lokalitě Na Rovinách ukazuje na osídlení zdejší oblasti již v dobách pravěku. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1325.[4]
Obyvatelstvo
editovat| Obec Domoušice | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
| Obyvatelé | 1 052 | 1 234 | 1 234 | 1 240 | 1 413 | 1 534 | 1 486 | 1 073 | 1 108 | 958 | 840 | 649 | 625 | 655 |
| Místní část Domoušice | ||||||||||||||
| Obyvatelé | 779 | 896 | 881 | 864 | 981 | 1 039 | 987 | 707 | 745 | 651 | 592 | 457 | 450 | 483 |
| Domy | 96 | 108 | 116 | 131 | 146 | 165 | 207 | 211 | 187 | 190 | 176 | 204 | 210 | 222 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy části Filipov. | ||||||||||||||
Části obce
editovat- Domoušice
- Solopysky
Pamětihodnosti
editovat- Ve středu vesnice stojí barokní domoušický zámek. Na počátku osmnáctého století ho založila svatovítská kapitula jako sídlo správy panství. Od devatenáctého století v něm sídlila schwarzenberská lesní správa a po roce 1924 státní správa lesů.[7]
- Mezi vlastní vesnicí a Filipovem stojí pozdně barokní kostel svatého Martina z roku 1754 s kaplí Božího hrobu a rokokovým zařízením.[8]
- Kaplička (zvonička)
- Západně od vesnice se v poloze Na Rovinách nachází zbytky halštatského hradiště. Na jih od hradiště, stále ještě na katastru obce, se nachází i tzv. Kounovské kamenné řady označované často za pravěkou památku. Archeologický výzkum však neprokázal původ ani stáří památky.
- přejezd VÚD
Osobnosti
editovat- Josef J. Pihert (1845–1911), český hudební skladatel a pedagog
- Václav Morch (1909–1979), český zeměměřič a kartograf
- Václav Bergman (1915–2003), stíhací pilot, účastník Bitvy o Británii, po jistou dobu velitel 313. československé stíhací perutě RAF
- Josef Krejčí (1912–1989), ministr průmyslu
Galerie
editovat-
Zvonice u kostela -
Kostel svatého Martina -
Dům Kateřiny Johnson (stará škola je vedle) -
Zámek -
Zvonička s kapličkou -
Kaplička svatého Judy Tadeáše -
Kounovské kamenné řady
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Domoušice, s. 435.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Domoušice – zámek, s. 100.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Domoušice, s. 316–317.
Externí odkazy
editovat
Galerie Domoušice na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Domoušice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Domoušice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
