Wikipedie

Otaslavice

obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji
(přesměrováno z Dolní Otaslavice)

Obec Otaslavice se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. V obci je evidováno 592 adres. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Otaslavice
Kostel sv. Archanděla Michaela
Kostel sv. Archanděla Michaela
Znak obce OtaslaviceVlajka obce Otaslavice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecProstějov
Obec s rozšířenou působnostíProstějov
(správní obvod)
OkresProstějov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°23′18″ s. š., 17°4′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 313 (2024)[1]
Rozloha13,83 km²[2]
Katastrální územíOtaslavice
Nadmořská výška250 m n. m.
PSČ798 06
Počet domů534 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduOtaslavice 343
79806 Otaslavice
obecniurad@otaslavice.cz
StarostaMarek Hýbl
Oficiální web: www.otaslavice.cz
Otaslavice
Otaslavice
Další údaje
Kód obce589845
Kód části obce412481
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Zříceniny hradu

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279, kdy jsou zmiňováni bratři Mikuláš, Vilém a Přešek z Otaslavic. Před rokem 1330 se statek Otaslavice rozdělil na Horní Otaslavice (jižní část obce), náležející brodeckému a Dolní Otaslavice (severní část obce). V obou částech stály hrady, rozbořené v letech 1423–1424 za husitských válek. Nejspíše za panování Hynka Posadovského z Posadova byly Dolní Otaslavice povýšeny na městečko. V roce 1591 se jejich držiteli stali bratři Jan, Jiří, Matyáš, Václav, Michal a Jindřich Žalkovští z Žalkovic na Brodku, čímž došlo ke splynutí tohoto dílu s brodeckým.[4]

Horní a Dolní Otaslavice byly samostatnými obcemi až do roku 1950,[5] kdy došlo k jejich sloučení. Území sloučené obce bylo dotčeno vznikem vojenského újezdu Březina, do něhož byly začleněny rozsáhlé lesy v západní části území obce a to lesy v obou otaslavických katastrech, čímž se obec výrazně zmenšila. Ztracené pozemky se v rámci vojenského újezdu Březina staly součástí nově vytvořených k. ú. Pulkava a Kotáry. Malá část katastru byla v souvislosti se vznikem vojenského újezdu překatastrována ke k. ú. Kobylničky a nepatrná část ke k. ú. Myslejovice. Na bývalé západní hranici obce byla později vybudována Myslejovická nádrž.

K 25. srpnu 2011[6] došlo ke sloučení Horních a Dolních Otaslavic v jednotné katastrální území Otaslavice a k 1. lednu 2016 došlo k výraznému rozšíření území obce o nově vytvořené katastrální území Chaloupky u Otaslavic (vyčleněno k 3. březnu 2014[6] z k. ú. Pulkava) o rozloze 6,295686 km². Převážná část pozemků tohoto katastru patřila před vznikem vojenského újezdu Březina ke katastrálním územím Dolní a Horní Otaslavice, nepatrná část náležela dříve ke katastru sousední obce Myslejovice a malá okrajová západní část náležela dříve ke katastru obce Podivice. Některé dříve otaslavické pozemky i nadále zůstávají součástí vojenského újezdu – jedná se o půdu na východním okraji k. ú. Pulkava, včetně části plochy Myslejovické nádrže. Další dříve otaslavické pozemky byly k 26. listopadu 2013 začleněny do nově vytvořeného k. ú. Cihelny u Podivic, které se k 1. lednu 2016 stala součástí obce Podivice. K 24. červenci 2019 bylo katastrální území Chaloupky u Otaslavic zrušeno a prostor byl začleněn do otaslavického katastru.[7]

Znak a prapor

editovat

Rozhodnutím předsedy poslanecké sněmovny ze dne 9. prosince 1996 byl obci udělen znak, na němž v červeném štítě jsou dvě zkřížené otky, provázené nahoře stříbrnou růží a po stranách dvěma zlatými hvězdami. Současně získala obec prapor, jehož popis zní: šikmo dělený list, horní žerďová část červená, dolní vlající část se čtyřmi šikmými pruhy, žlutým, červeným, bílým a červeným v poměru 2:1:2:1.

Obyvatelstvo

editovat

Struktura

editovat

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Otaslavice 1293 1437 1436 1633 1747 1720 1747 1693 1715 1586 1450 1264 1260 1286
Počet domů část Otaslavice 214 277 279 294 316 325 369 413 451 449 437 491 508 517

Obecní správa

editovat

V letech 1961–1992 k obci patřil Vincencov.[9]

Slavní rodáci

editovat

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Prostějov.
  • Horní a Dolní hrad – dva hrady s viditelnými pozůstatky znaku pánů z Kunštátu, nacházející se v těsné blízkosti obce na skalním ostrohu nad říčkou Otaslávkou (Brodečkou). Zbytky Horního hradu byly téměř zcela pohlceny v zástavbě místní části „Sýpky“, z Dolního hradu je zachována polovina válcové věže (bergfritu) pocházející ze 13. století. První zmínka o hradu pochází z roku 1353.
  • Kopaninky – pravěké hradisko nad levým břehem Otaslávky (Brodečky).
  • Bažantnice – v současnosti již zaniklá, přeměněna na zemědělskou usedlost.
  • Pseudogotický kostel sv. Archanděla Michaela.
  • Kryté barokní schodiště ke kostelu zvané Pavláčka a starobylá renesanční fara.

Přírodní poměry

editovat

Obcí protéká potok Brodečka.

Přírodní památkou Otaslavice – kostel a zároveň evropsky významnou lokalitou je letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis) v prostoru římskokatolického kostela sv. Archanděla Michaela na okraji obce.

Na západ od obce se rozprostírají lesy vojenského újezdu Březina.

Jihozápadně od obce se rozprostírá přírodní památka Pod Obrovou nohou.

Fotogalerie

editovat
  •  
    Pohled do vesnice od hradu
  •  
    Kryté schodiště od kostela, za ním škola
  •  
    Kříž před kostelem
  •  
    Kříž nad kostelem jihozápadně od obce
  •  
    Kostel svatého Michala
  •  
    Dolní hrad
  •  
    Dolní hrad

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV díl: Ml-Pan. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-85983-16-8. S. 914–918. 
  5. ↑ KUČA, Karel; MLEZIVA, Štěpán. Historický lexikon městysů a měst. [s.l.]: Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Otaslavice, s. 539. 
  6. ↑ a b ČÚZK - Změny názvů katastrálních území. www.cuzk.cz [online]. [cit. 2015-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27. 
  7. ↑ Informace o provedených a plánovaných územních změnách v RÚIAN v roce 2019 [online]. Cuzk.cz [cit. 2019-08-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ Otaslavice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 622.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  10. ↑ Historie školy [online]. Základní škola nadporučíka letectva Josefa Františka a Mateřská škola Otaslavice [cit. 2017-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-15. 
  11. ↑ Muzeum Josefa Františka v Otaslavicích [online]. Historie venkova - muzea na venkově [cit. 2017-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-06. 
  12. ↑ KRATOCHVÍL, Milan. Josef Balejka - valašský rytíř nebes = Wallachian knight of the heavens. Vyd. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM 120 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7204-632-4, ISBN 80-7204-632-2. OCLC 557464499 
  13. ↑ GEOCACHING. Geocaching - The Official Global GPS Cache Hunt Site. www.geocaching.com [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Osobnosti. www.otaslavice.cz [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-08. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Otaslavice&oldid=24190275“