Dolní Řasnice

obec v okrese Liberec v Libereckém kraji

Dolní Řasnice (německy Rückersdorf[4]) je obec a vesnice na severu Česka, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Leží ve Frýdlantském výběžku asi 6 km severovýchodně od města Frýdlantu na silnici do Jindřichovic pod Smrkem. Obec má 561[1] obyvatel, je v ní mateřská a základní škola.

Dolní Řasnice
Kovárna Andrease Stelziga
Kovárna Andrease Stelziga
Znak obce Dolní ŘasniceVlajka obce Dolní Řasnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecFrýdlant
Obec s rozšířenou působnostíFrýdlant
(správní obvod)
OkresLiberec
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel561 (2024)[1]
Rozloha12,94 km²[2]
Katastrální územíDolní Řasnice
Nadmořská výška355 m n. m.
PSČ463 67
Počet domů179 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDolní Řasnice č. p. 335
463 67 Dolní Řasnice
o.u.d.rasnice@volny.cz
StarostaMarek Kratochvíl
Oficiální web: www.dolni-rasnice.cz
Dolní Řasnice
Dolní Řasnice
Další údaje
Kód obce563994
Kód části obce30121
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Řasnicí prochází železniční trať 039Frýdlantu do Jindřichovic pod Smrkem.

Součástí Dolní Řasnice je osada V Lukách (německy Wiesenhäuser, popř. Neu Amerika), která se rozkládá jižně od vsi mezi návrším Písečník (405 m) a údolím Lomnice, na okraji přírodního parku Peklo.

Historie

editovat

První zmínka o vsi se nachází ve frýdlantském urbáři roku 1381. Tehdy šlo o vrchnostenskou vesnici s přibližně 40 domy, ve které se od poloviny 16. století nacházelo léno rodiny Resselů a posléze také Knebelů a Maxenů. Roku 1651 ve vsi žilo 353 osob v zhruba stovce usedlostí. Tento počet však následně poklesl v důsledku protireformačních akcí, kdy v letech 1653–54 bylo obydleno pouze 30 usedlostí osídlených 32 muži a 34 ženami hlásícími se ke katolické víře. Po třicetileté válce a dalších konfliktech 18. a 19. století počet obyvatel znovu narůstal a Dolní Řasnice se začala stávat jednou z nejlidnatějších zemědělských obcí Frýdlantska. Zemědělský ráz si obec zachovala dodnes, snad jedinou výjimkou je založení jedné z prvních textilek na výrobu polovlněných a bavlněných látek – firma Josef Ressel vznikla roku 1864 a na počátku 20. století zaměstnávala 400 lidí.

V období kolem druhé světové války, mezi roky 1938 a 1945, patřila obec do území zabraném Německem.[5] Po poválečném odsunu nahradili původní obyvatele spolu s českými reemigranty také přistěhovalci z vnitřních částí Československa.[6] Budovy místní továrny sloužily po znárodnění nejprve liberecké Severochemě, pak jako sklady pro různé zemědělské subjekty.

Od roku 2004 udržují v čas Velikonoc péčí Milana Maršálka tradici vajíčkovníku.[7] Nejprve je strom vztyčen.[8] Následně jsou pak na něj zavěšována vyfouknutá vajíčka, v nichž je ukryti tajné přání či sen osoby, jež vajíčko na strom věší.[7]

Náboženství

editovat

Mezi lidmi, kteří po druhé světové válce přicházeli do Dolní Řasnice, byli také křesťané. Ti, co se hlásili k Českobratrské církvi evangelické, si v obci založili kazatelskou stanici, jež se roku 1947 stala součástí sboru v Novém Městě pod Smrkem. Po téměř šedesáti letech ale roku 2006 zanikla jako poslední ze stanic novoměstského sboru.[6]

Významné osobnosti

editovat
  • Andreas Stelzig – kovář a vůdce odboje frýdlantských poddaných v letech 1679–87
  • Adolf Hausmann – akademický malíř, který působil jako profesor na vysoké škole v portugalském Domaru
  • Franz Ressel – učitel na akademickém institutu pro církevní hudbu v Berlíně
  • Franz Schäfer – komponista

Starostové obce

editovat
  • Robert Wildner (do října 2018)
  • Marek Kratochvíl (od října 2018)

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. In: Sbírka zákonů. 1950. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  5. NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska. 1. vyd. Praha: Kalich, 2009. 561 s. ISBN 978-80-7017-129-5. Kapitola Dolní Řasnice, s. 127. [Dále jen Nešpor]. 
  6. a b Nešpor, s. 128.
  7. a b ŠVECOVÁ, Jana. Vajíčkovník. Nová tradice, nebo starý zvyk?. Deník [online]. 2013-03-29 [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. 
  8. HÁVOVÁ, Naděžda; KOPECKÁ, Mahulena. Tipy na víkend v Libereckém kraji [online]. Praha: Český rozhlas, 2019-04-18 [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat