Wikipedie

Dokumentace požářiště

Dokumentace požářiště je dokumentace, kterou vytváří vyšetřovatelé požárů HZS ČR a v případě podezření na spáchání trestného činu vyšetřovatelé a technici Policie ČR. Dokumentaci požářiště speciálními metodami mohou i příslušníci expertní skupiny HZS ČR a PČR. Požářiště je speciálním druhem místa činu. Požářiště obsahuje komplexní informace zejména o šíření a chování požáru, dynamice požáru, stavebních konstrukcích.

Pořízení dokumentace požářiště je jedním z kroků, které vedou k určení příčiny vzniku požáru.[1]

Pod dokumentací požářiště je nutné si představit nejen fotografie místa události, ale např. i pořízení náčrtků, určení GPS, evidenci stop, ale i záznamy o podání vysvětlení, záznamy z bezpečnostních systémů apod.

Kriminalistická dokumentace umožňuje zadokumentovat stopy vytvořené na místě činu tak, aby se stala důkazem o soud a mohla být použita jako důkazní prostředek k úspěšnému odhalení trestného činu a jeho pachatele. Až po zadokumentování může následovat vyhodnocení zajištěné stopy a v kontextu s ostatními stopami a důkazy může se objektivně vyhodnotit.[2]

Dokumentace je prováděna v průběhu odhalování, vyšetřování mimořádné události za splnění základních zásad zabezpečujících správnost postupu i efektivnost výsledku. Hlavní zásady jsou: včasná dokumentace informací s ohledem na jejich nenahraditelnost; použití objektivních a účinných dokumentačních metod; provedení úplné a kompletní dokumentace.

Kriminalistická dokumentace

editovat

Kriminalistická dokumentace je tvořena těmito dokumenty:[2]

  • Topografická dokumentace
  • Filmový záznam
  • Videodokumentace a magnetický záznam
  • Zajištění věcí in natura
  • Technický znalecký posudek
  • Speciální způsoby fixace

Doporučený postup pořizování dokumentace místa události

editovat
  1. dokumentace exteriéru,[3]
  2. dokumentace interiéru,
  3. dokumentace šíření požáru (dokumentace poškození před odstraněním poškozených předmětů, ohniskové příznaky, zuhelnatění, stopy, odběr vzorků, záznamy z bezpečnostních kamer,  náčrtky apod.)
  4. panoramatické či speciální druhy fotodokumentace
    • sešívání fotografií, mozaika
    • panoramatická fotografie
    • sférická fotografie
    • tří-dimenzní fotografie (fotogrammetrie, totální stanice, laserové skenování)

Tvorba fotografické dokumentace požářiště bezpečnostními sbory ČR

editovat

Bezpečnostní sbory ČR běžně využívají k dokumentaci místa události digitální fotoaparáty. Pro větší přehlednost místa události se používají metody pořízení sférických snímků (např. panoramatická hlava v kombinaci s digitálním fotoaparátem nebo přímo sférický fotoaparát).

Ve určitých případech je možné použít speciální kriminalistické metody (makrofotografie, mikrofotografie, fotografie v neviditelném záření (IR, UV, RTG záření), gamagrafie, fotografie při zvláštních způsobech osvětlení, zvýšení kontrastu repetiční metodou spektrozonální fotografie.[2]

V dispozičně složitých případech používá HZS ČR a PČR sférický fotoaparát  SPHERON R2S Crime, který umožňuje vytvořit digitální kriminalistickou dokumentaci. Výstupem jsou sférické snímky (vertikálně 180, horizontálně 360). Po získání dvou sférických snímků z jednoho místa je možné provádět měření. Do virtuální dokumentace je možné vkládat dodatečně pořízení fotografie, videozáznamy, hlasové záznamy, písemné záznamy v digitální  podobě, seznam zajištěných apod.

K digitalizaci požářiště či místa činu jsou používány HZS ČR a PČR stacionární laserové skenery výrobců FARO a Leica . Navíc oproti Spheronu je možné z digitalizovaného místa činu vytvořit jeho 3D model, z něj následně vytvářet topografickou dokumentaci, zpracovávat videa a taktéž převést do VR.

Při rozsáhlých zásazích (např. požár podél železniční tratě, polní a lesní požáry; dopravní nehody) se pořizuje fotodokumentace prostřednictvím bezpilotních letadel. Tato letadla mohou být osazena nejen fotoaparátem, ale i termokamerou či senzory pro detekci nebezpečných látek.

Prostřednictvím termokamer na požářišti je možné detekovat skrytá ohniska, ale slouží i k určení tepelného poškození stavebních konstrukcí vystavených působení požáru.

Digitalizace požářiště

editovat

Laserový skenovací systém umožňuje zadokumentovat a zdigitalizovat i místa po výbuchu[1][4], a to zejména z bezpečné vzdálenosti. Dle druhu  3D skeneru je umožněno skenování místa až 500 m od umístění skeneru. Je možné skenovat jak ve dne, tak v noci. Jako výstup je možné získat jak sférické snímky místa události, tak vytvořit topografickou dokumentaci s mřížkovým podkladem.[4]

Prostorové skenování požářiště

editovat

Prostorové skenování je geodetická metoda měření prostorových souřadnic, která spočívá v automatickém a přesném zaměřování mračna bodů, které definují prostor v daném souřadnicovém tříosém systému. Každý bod je definován souřadnicemi X, Y, Z. Skener umožňuje skenovat téměř jakýkoliv předmět, místnosti, stavby či zařízení. Systém pracuje na bázi vyzařování monochromatického laserového paprsku o definované vlnové délce (např. 880 nm a 1550 nm). Pro každý typ skeneru je výrobcem definována vzdálenost, do které lze skenovat. Paprsek dopadá na otáčející se kosé zrcadlo, láme se pod úhlem 90°, tím je zajištěno skenování prostoru ve vertikálním směru. Snímání v horizontálním směru je zajištěno otáčením skeneru kolem vlastní svislé osy. Prostor je snímán 360° horizontálně a 305° vertikálně nebo dle požadavků obsluhy. 3D skener pracuje na bezkontaktním způsobu měření, kdy při měření nedochází k destrukci žádných stop na místě činu. 3D data se zobrazují standardně ve vzdáleném infračerveném spektru. Dokumentovat lze místa událostí i místa se špatnými nebo žádnými světelnými podmínkami. Skener má v sobě mimo jiné zabudovaný interní fotoaparát, sensor GPS, digitální kompas, teploměr, výškoměr, digitální libelu a další senzory.[5]

Získaná data se následně zpracovávají ve speciální sw dodávaných výrobcem skenovanícího zařízení. Po registraci a vytvoření projektu mračna bodů, je  možné v těchto sw provádět měření rozměrů s milimetrovou přesností. Software umožňuje vytvářet virtuální prohlídky či tisknout reporty s možností vytvoření topografické dokumentace ve 2D, ale i ve 3D. Je možné zpracovávat půdorysy, řezy, isopohledy. Výstupem je možné i vytvoření videa z prostorového snímání daných naskenovaných prostor.[5]

Exporty z laserového skenování požářiště

editovat

Všechny výstupy jsou nahrány následným uživatelům na DVD, případně USB. Virtuální prohlídka umožňuje zejména osobám, které se na požářiště nevyskytovali (např. znalec, státní zástupce), seznámit se detailně s místem události a odpovídající mu stavu v době pořízení skenů.

Nejčastější forma výstupů

editovat
  1. topografická dokumentace
  2. 3D model
  3. videa průletu požářištěm
  4. virtuální realita, příp. rozšířená realita[4]
  5. vytvoření tzv. virtuálního spisu místa události (propojení jednotlivých výstupů z laserového skenování s dokumentací požáru).

V současné době nejsou používány bezpečnostními sbory ČR výstupy z digitalizace požářišť ve formě virtuální reality pro účely vzdělávání, avšak VR je používáno u vyšetřovatelů např. v Nizozemí, či Anglii.[6]

Reference

editovat
  1. ↑ a b NFPA 921 GUIDE FOR FIRE AND ECXPLOSION INVESTIGATIONS. Edition 2021. vyd. [s.l.]: • National fire protection association, 2020. ISBN 978-145592646-6. 
  2. ↑ a b c PORADA, VIKTOR; A KOLEKTIV. KRIMINALISTIKA Technické, forenzní a kybernetické aspekty. Plzeň: [s.n.], 2016. 1018 s. ISBN 978-80-7380-589-0. S. kap. 9. 
  3. ↑ ICOVE, DAVID J; DEHANN, JOHN D. FORENSIC FIRE SCENE RECONSTRUCTION. 7 th. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2009. ISBN 978-0-13-222857-2. S. chapter 4. 
  4. ↑ a b c DEHAAN, J. D.; ICOVE, D. J. Kirk’s Fire Investigation. 7 th. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-13-508263-8. 
  5. ↑ a b NEJTKOVÁ, M. Use of 3D laser scanning system for using during fire investigation. Zvolen: Technická univerzita Zvolen, 2017. ISBN 978-80-228-2957-1. S. 152–160. 
  6. ↑ MAYNE, R. Virtual reality for teaching and learning in crime scene investigation. SCIENCE & JUSTICE. 2020, roč. volume 60, čís. issue 5, s. 466–472. [10.1016/j.scijus.2020.07.006 Dostupné online]. 

Literatura

editovat
  • BEVERIDGE, A. FORENSIC INVESTIGATION OF EXPLOSION. ed. 2nd. vyd. [s.l.]: CRP Press, 2011. ISBN 978-1-4200-8725-3. 
  • LENTINI, J.J. SCIENTIFIC PROTOCOLS FOR FIRE INVESTIGATION. ed. 2nd.. vyd. [s.l.]: CRP Press, 2013. ISBN 978-1-4398-7598-8. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dokumentace_požářiště&oldid=21241776“