Dmitrij Baltermanc
Dmitrij Nikolajevič Baltermanc (rusky Дмитрий Николаевич Бальтерманц) (13. května 1912, Varšava – 11. června 1990, Moskva) byl sovětský novinářský fotograf.
| Dmitrij Nikolajevič Baltěrmanc | |
|---|---|
| Narození | 13. května 1912 Varšava |
| Úmrtí | 11. června 1990 (ve věku 78 let) Moskva |
| Místo pohřbení | Vostrjakovský hřbitov |
| Alma mater | Fakulta mechaniky a matematiky Lomonosovovy univerzity Lomonosovova univerzita |
| Povolání | fotograf, válečný fotograf, fotoreportér, novinář a výtvarník |
| Významná díla | Gore |
| Ocenění | Řád rudé hvězdy Řád čestného odznaku medaile Za vítězství nad Německem medaile Za obranu Moskvy Řád Vlastenecké války 2. třídy Řád Vlastenecké války 1. třídy Řád rudého praporu práce |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovat| „ | Být fotoreportérem, to není povolání, ale způsob života, chování a myšlení![1] | “ |
Baltermanc se narodil 13. května 1912 ve Varšavě. Vystudoval matematiku na Katedře Moskevské státní univerzity, ale po ukončení studia se začal zabývat fotografií. Během Velké vlastenecké války pracoval jako vojenský dopisovatel deníku Izvjestija, pak dělal korespondenta pro armádní noviny.
Fotografoval na různých frontách, byl dvakrát raněn, zažil obranu Moskvy a Sevastopolu, bitvu o Stalingrad a boje v Polsku.[1] Válku ukončil v Berlíně v roce 1945.
Mnoho z fotografií Baltermance, podobně jako práce fotožurnalistů z těchto let, bylo podrobeno přísné cenzuře a většina snímků spatřila světlo světa až v šedesátých letech. Baltermancova fotografie Hoře se stala klasikou válečných let. Snímek, který Baltermanc pořídil s bílým nebem, byl prý opatřen těžkou olověnou oblohou, aby se zvýraznila dramatičnost scény.[2] O tento snímek měli zájem časopisy po celém světě. Autor sledoval příchozí matku, která hledala po bitvě svého syna a marně doufala, že ho nenajde.[1]
| „ | Válka – to je především hoře.[3] | “ |
| — Dmitrij Baltermanc | ||
Od roku 1954 Baltermanc spolupracoval s týdeníkem Ogoňok. Působil také v redakci sovětského magazínu SSSR na strojke, který vycházel ve čtyřech jazykových mutacích v letech 1930–1941. Ve své době měl tento časopis nezanedbatelné místo v historii fotožurnalistiky za svůj významný přínos v publikování obrazových zpráv. Byl jedním z mála sovětských fotografů, kteří byli během svého života uznáváni v zahraničí. Znal se například s Henri Cartier-Bressonem, Robertem Duanem a dalšími evropskými mistry fotografie.
Byl vyznamenán několika medailemi SSSR.
Knihy Dmitrije Baltermance
editovat- Faces of a Nation: The Rise and Fall of the Soviet Union, 1917–1991 Fulcrum Pub, 1996, ISBN 978-1-55591-262-8
- Dmitrij Baltermanc, Изд. Nathan, Paris 1997, ISBN 978-2-09754-116-1
- Dmitrij Baltermanc, Каталог выставки. МДФ., 2005 – 176 с., ISBN 5-93977-017-7
Knihy, na kterých Baltermanc spolupracoval
editovat- (rusky) Antologie sovětské fotografie, 1941–1945, vydavatlství Planeta, Moskva, 1987
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Бальтерманц, Дмитрий Николаевич na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c SÝKORA, Milan. Humanistická fotografie I. [online]. Paladix foto on line, 2001-05-07 [cit. 2009-02-15]. Dostupné online.
- ↑ http://www.jirikovy.estranky.cz/clanky/rady-a-navody/fotograficka-montaz
- ↑ Lidé, kteří zvítězili ve válce, 2. světová válka ve fotografii [online]. 5. listopadu 2005 [cit. 2009-02-15]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Související články
editovatLiteratura
editovat- (rusky) «Dmitrij Baltermanc Замысел, съемка, отбор». журнал «Советское фото» в 1964 год №9
Externí odkazy
editovat- (rusky) Sbírka MDF, Moskevský dům fotografie Archivováno 1. 7. 2009 na Wayback Machine.
- (rusky) Život a dílo
- (rusky) Fotografie Dmitrije Baltermance na skjstudio.com
- (rusky) novayagazeta.ru o tvorbě Dmitrije Baltermance
- (rusky) Дмитрий Бальтерманц в "Советском музее" Archivováno 9. 6. 2008 na Wayback Machine.
