--Tomas62 (diskuse) 29. 6. 2021, 14:23 (CEST)Odpovědět

Krym

editovat

Dobrý den, v článku Krym zcela měníte odzdrojované informace jiných autorů s tím, že jsou lživé a nepravdivé. Nahrazujete je jinými údaji. Netroufám si hodnotit, zda pravdivé jsou původní údaje a nebo Vámi uváděné údaje. Jen bych Vás rád požádal o doložení zdrojů na nové informace. Je potřeba, aby Vámi napsané informace, které jsou v rozporu s těmi původními, byli prokazatelné. Píšete, že článek Krym je napsán diletantsky, pokud máte ke článku více informací a zdrojů, Vaše editace jsou vítány. --Stavrog (diskuse) 29. 6. 2021, 16:14 (CEST)Odpovědět

Demografické i historické údaje , které měním jsou dokonce obsaženy ve zdrojích autora článku. Některá fakta vyplývají z prostého časového porovnání. U každého faktu jsem napsal jasný zdroj: Prezidentská knihovna Jelcina originál sčítání obyvatelstva, Domoskop (autor dokonce neopsal data z Demoskopu, ač se na něho odvolává). Nicméně se vrátím a upřesním. V každém případě je úroveň článku šílená. Údaje 1897 jsou zcela odlišné od originálu, jsou citovány údaje sčítání 1939, které bylo , jak píši prokazatelně falšováno. Nelze jen vsadit na odkazy, ale také na jejich citace, zde zjevně podvodné citace z reálných zdrojů. Psal jsem úpravy opravdu naštvaný a jistě se k nim dnes či zítra vrátím a budu pečlivější. Děkuji A.Bačkovský --78.80.211.10 29. 6. 2021, 17:38 (CEST)Odpovědět
Nejde to napsat ale do závorky k textu, nikdo z wikipedistů zde předpokládám nemá přístup k Prezidentské knihovně Jelcina apod. Je zapotřebí k Vámi dopsanému textu vložit zdroj, který bude uveden pod článkem v referencích. Více informací, jak zdrojovat naleznete zde: Wikipedie:Uvádění zdrojů
A když vidím Vaše jméno, říkám si, zda nebudete Alexandr Bačkovský a neznáte náhodou Marinu Bačkovskou :) Pokud ano, je svět malý :) --Stavrog (diskuse) 29. 6. 2021, 17:45 (CEST)Odpovědět
 
První všeruské sčítání obyvatel 1897, údaje o počtu obyvatel, procentuálním zastoupení.
Článek je nestoudný. Omlouvám se za včerejší diskusi, ale nejsem schopen nyní učit se ovládat Wikipédii. Pouze upozorňuji na skutečnost, že pod tzv. dodržením všech pravidel Wikipedie je možné publikovat zcela zkreslenou interpretaci událostí. Bohužel česká Wikipedie nedosahuje standardů Wikipedie v jiných jazycích obecně, má značně nižší informační hodnotu, ale nyní se zdá, že k té chudobě se přidává vysloveně manipulativní přístup s falšováním faktů uvedených v odkazech.
Tak tedy jen pár příkladů a odkazů na správná data. Přiložený obrázek je kopií faktů z knihy Prvního sčítání obyvatel, Tavridská gubernie, která je umístěna v Prezidentské knihovně B.N.Jelcia. Dostupná v pdf formátu na https://www.prlib.ru/item/436681. Dále odpovídá údajům v textu uvedeného Demoskopu na http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/rus_lan_97_uezd_eng.php?reg=1420. Velkorusové /Politika Imperia byla šovinistická, preference národnosti a především víry/ viz rusifikace volyňských Čechů-katolíků na https://www.facebook.com/groups/114077731954780 . logicky v postavení úředníků a vojáků žili převážně ve městech. Malorusové představovali jen 10% městských obyvatel. Z hlediska reálií je možné k Malorusům připočíst i část polského osídlení z území dnes patřícímu Bělorusku a Ukrajině. Ukrajinská a běloruská (litevská) šlechta byla povážována za polskou a následně za ruskou, včetně hejtmanů kozáckých vojsk. Impérium převzalo regtistry šlechty po rozdělení a likvidaci polského státu. Krym nebyl v 19.století samostatný a navíc trpěl pomalým zasidlováním, jak uvádí text "Prvního sčítání obyvatel Ruského Imperia", všechna sídla ruská (Velikorusů, Malorusů a Bělorusů) "jsou velmi mladá". Situaci na Krymu popisují i vojenské infromační příručky opět dostupné v Knihovně Jelcina. Krym nebyl v Impériu považován za samosprávnou jednotku z důvodů hospodářských a kulturních, proto byl za Ruského Imperia vždy součástí Tavridské gubernie napojené na bohaté ukrajinské regiony, resp. regiony dobyté Ruským Imperiem podél černomořského pobřeží. Tento fakt se odráží i o padesát let později v usnesení Prezidia ÚV KSSS o opětném spojení Krymu s Ukrajinou z důvodů hospodářské a kulturní blízkosti. Počty 1897 jsou zkreslené ve prospěch Velkorusů, tedy příslušníků dnešní Ruské federace (druzí podle počtu obyvatel gubernie), což bylo dáno umístěním masivních vojenských posádek na Krymu a úřednictvem státní správy. Centrálními body velkoruského osídlení byly na konci 90. let Kerč a Simferopolem. Aparát, který by bylo nutné přiložit je velmi rozsáhlý.
Nutno zdůraznit, že ukrajinsko (polsko-litevské) a ruské vztahy s Tatary byly jedněmi z určujících pro tuto oblast. Tataři se běžně účastnili válek na jedné či druhé straně (např. i v bitvě o Vídeň na straně Poláků proti Turkům). Moskveské knížectví bylo historicky po staletí intergrální součástí tatarských území a politického systému na rozdíl od Litvy a Polska.
K odstavci Sovětský svaz. Již jen podle https://ru.wikipedia.org Článek Deportacii krymskich narodov je zřejmé, že SSSR zahájil vystěhování již v roce 1941, nemohlo tedy v žádném případě jít o mstu za kolaboraci. Realita byla jiná. Již jen z této pasáže je patrné ideoloiigcké cílení textu ve prospěch současné kremelské politiky. Zde jde o jeden z podprahových triků tradiční ruské propagandy, totiž , že Rusové pouze trestají zradu. Ruský narativ je postaven na panenské čistotě Ruského státu a společnosti. Rusifikace Krymu po roce 1945 probíhala mimo jiné umisťováním elitních sovětských důstojníků na penzi na poloostrov s rodinami, např. https://krymsos.com/ru/news/602b91704e9d6/ o plánech: https://www.bbc.com/ukrainian/blog-history-russian-43110921
Mejdan byl vyprovokován Janukovičem v okamžiku, kdy odmítl podepsat smlouvu s EU ve Vilnusu a svolal na svou podporu masové demonstrace v Kyjevě , ca 100 autobusů sváželo do hl. města obyvatele z Donbasu. viz. https://www.bbc.com/russian/international/2013/11/131129_summit_eu_lithuania] . Janukovič své kroky zdůvodnil výhrůžkou ze strany Kremlu o zvýšení cel a ceny na ropu a plyn. O důsledcích Janukovičových kroků bylo zřejmé již v roce 2013, viz. https://lenta.ru/articles/2013/11/22/fail/ Opět ruská interperatce o vlivu jazykového zákona. Nutno konstatovat, že tento narativ používá jen Kreml, v Ukrajině nikdy ruština nebyla potlačována. viz. např. https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/11067069.
Uvedené sčítání obyvatel 1939. Otázka tohoto sčítání je krajně diskutabilní. Předchozí v roce 1937 přišlo s výsledky, které neodpovídaly Stalnovým prohlášením а plánovanému počtu obyvatel. Sčítání 1939 naopak vyhovělo všem Stalinovým prognozám. Vedoucí demografové z roku 37 /http://elib.bsu.by/ byli zastřeleni nebo umístěny do lágrů. Problematika falšování statistik v SSSR a RF je velmi hluboká. Data z roku 1939 jsou zpochybněna. Podobné problémy nastaly s tvrzením Brežněva o sovětském věku dožití 70 let. a manipulací výsledků šetření. viz. http://www.demoscope.ru/weekly/2011/0487/tema03.php
19.února 1954- Připojení Krymu k Ukrajině nebylo nikdy spojeno s 300. letým výročím Perejaslavské smlouvy. Krym byl předán rozhodnutím Prezidia ÚV KSSS, v jehož čele tehdy nestál Chruščev, nýbrž tehdy mocný Malenkov. Chruščev byl tehdy předsedou strany pouhé 4 měsíce a neměl potřebnou moc. V oficiálním zdůvodnění je odkaz na reálně živou propojenost krymské a ukrajinské kultury, silné vazby hospodářské (opět viz. Tavridká gubernie). " "Учитывая территориальное тяготение Крымской области к Украинской ССР, общность экономики и тесные хозяйственные и культурные связи между Крымской областью и Украинской ССР", například https://www.bbc.com/ukrainian/blog-history-russian-43110921. https://www.bbc.com/russian/international/2014/02/140217_crimea_ukraine_transferKrechetnikov shrnuje poznámky o hospodářkém stavu Krymu v roce 1953/54. Osobní vzpomínky dcery Chruščeva Rady Chadžubej 2004 na stav Krymu 1952, např. https://rg.ru/2004/10/19/adzhubej-dz.html, ve kterém v 1953 nebylo možné sehnat ovoce a zeleninu. Předání Krymu bylo tedy především odůvodněno zoufalým stavem jeho ekonomiky i osídlení po roce 1945. Upozorňuji jen na zlomek tvrzení, která zcela zkreslují fakta o Krymu. S ohledem na stručnost a především na komplexnost interpretace ruských dějin, které nikdy nebyly psány fakticky, ale vždy ideologicky, uvíádím je odkazy na populární média. Jistě lze nabídnout obsáhlejší a komplexnější materiály. --SasaBaca (diskuse) 30. 6. 2021, 14:56 (CEST)Odpovědět
Sašo, svět je malej, ozvu se Ti na mobil a probereme odzdrojování textů a jak to funguje na wikipedii :) Vím, že máš ohromné znalosti Ruska a budu rád, když se tady staneš aktivním wikipedistou. --Stavrog (diskuse) 30. 6. 2021, 17:45 (CEST)Odpovědět

Zcela diletantské články na Wikipedii.

editovat

Zcela náhodou jsem se dostal k odkazu o české stati Ukrajina. Odborná úroveň této stati je natolik odpudivá, že nezbylo než ji editovat s poznámkami k původnímu autorovi. Česká Wikipedie zcela postrádá akademickou úroveň americké, německé. Je to, minimálně v případě témat Krym a Ukrajina snůška nepravd, falsifikací atd. Normalizační úroveň vzdělání se plně projevuje. Zdá se však, že autoři prosazují své politické preference, doprovázenéoí nevzdělaností a absencí vědomí odpovqědnosti. --SasaBaca (diskuse) 22. 2. 2022, 14:26 (CET)Odpovědět