Klíček

Rádi bychom Vás přivítali na české Wikipedii!

Začal(a) jste dobře. Děkujeme za Vaše příspěvky k tvorbě encyklopedie.

Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si nejdříve některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články

Několik základních rad:

Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie.

Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se vám přispívání bude dařit.

--Ioannes Pragensis 08:37, 1. 12. 2007 (UTC)

Prosba o výklad

Všimnul jsem si editací v článku ohledně ladění. Mohl byste se podívat na obrázek http://www.answers.com/topic/compequaltempered-jpg-1 část toho obrázku je použita v textu encyklopedickém textu http://www.answers.com/topic/music-and-mathematics a vyložit, co přesně znamená ? Nemám dostatek odborných znalostí z teorie základů hudby. Děkuji předem za Váš čas. --88.100.160.22 21:02, 6. 2. 2008 (UTC)

Bohužel nejsem natolik mocen angličtiny, abych Vám mohl pomoci. Mně ty grafy nic neříkají. Jinak jsem Vám s hudební teorií k dispozici na e-mailu suchy@bogi.cz. -- 82.150.166.25 00:40, 7. 2. 2008 (UTC)

Tenhle obrázek byl použit s výkladem "Na obrázku je ukázka vzniku 3., 5. a 7. harmonické při temperovaném ladění, které má rovnoměrné rozdělené tónů do dvanácti částí oktávy", což se mi nezdá. Co si o tom myslíte ? --88.100.160.22 01:17, 7. 2. 2008 (UTC)

Liché harmonické dodávají tónu barvu, ale jak to souvisí s temperovaným laděním? Snad že ty liché harmonické vynikají při temperovaném ladění v souzvucích, ale o tom tam asi nic není... Asi se tady pouštím na tenký led. :) Když tak se obraťte na autora toho anglického textu. 82.150.166.25 09:13, 7. 2. 2008 (UTC)

Myslím, že autor toho anglického textu to už vyložil, ale anglicky a v odborné terminologii :). Podobný obrázek jsem u rozborů různých ladění viděl, vyjadřovali tím něco jako "přesnost" souzvuku tónu a harmonické složky, tvořící barvu jiného tónu. V každém případě - také si myslíte, že "Na obrázku je ukázka vzniku 3., 5. a 7. harmonické při temperovaném ladění, které má rovnoměrné rozdělené tónů do dvanácti částí oktávy" je mylný výklad ? --88.100.160.22 09:37, 7. 2. 2008 (UTC)

No, jestli to není vytržené z kontextu, tak je to skutečně nesmysl, protože harmonické složky jednoho tónu nemohou být ovlivněny soustavou ladění. :) --82.150.166.25 13:26, 7. 2. 2008 (UTC)

Mrkněte se , obrázek je použit tady http://cs.wikipedia.org/wiki/Tranzistorov%C3%BD_zvuk

a co je z něj vyvozováno. --88.100.160.22 14:08, 7. 2. 2008 (UTC)

Je to celé pochybené, protože se tam mluví nejen o velké tercii a čisté kvintě, ale také o ČISTÉ SEPTIMĚ, což je pojem v hudební nauce zcela nový. Právě temperované ladění zná septimu malou a velkou, ale nikoliv čistou. Teoreticky by takto mohl nazvat sedmý alikvotní tón v poměru 7:4 ke čtvrtému, což je dvojoktáva tónu základního. Ten ovšem nemá co dělat v temperovaném ladění, protože je kdesi mezi malou a velkou septimou. --82.150.166.25 17:08, 7. 2. 2008 (UTC)

Já bych to rozdělil na 2 věci :

1. V souvislostech, jak je to uvedeno v Tranzistorový zvuk, je to nesmysl ?

2. Samo o sobě, viz (snad původní) anglický pramen, ještě jsem jej našel zřejmě s jinou verzí textu zde : http://en.wikipedia.org/wiki/Mathematics_of_musical_scales#Mathematics_of_musical_scales "Perfect 7" je v uvozovkách a zřejmě vysvětlení bude jasnější.

V každém případě ad 1. zkoumám reference u článku Tranzistorový zvuk a mohu tedy tvrzení v daném odstavci zpochybnit. --88.100.160.22 17:42, 7. 2. 2008 (UTC)

Ještě jedna nuance: Jestli autor článku nechtěl mluvit o tranzistorovém přenosu interferencí mezi vyššími harmonickými jednoho tónu s blízkými frekvencemi jiných tónů temperovaného ladění. Jako jeden příklad za všechny bych chtěl uvést:

Jestliže tón velké A má frekvenci 110Hz, jeho třetí harmonická e1 má 330Hz, ale temperované e1 má 329,62Hz. Pokud není rezerva výkonu tranzistoru aspoň 100%, mohou být z toho vzniklé interference tranzistorovým přenosem slyšitelně "ořezány". Což tam tedy napsáno není a ani to z daného textu nevyplývá. Skoro bych řekl, že se jedná o nekvalifikovanou citaci vytrženou z kontextu.

Promiňte, prosím, že jsem se k předešlým vstupům zapomněl přihlásit a fungoval jsem jako anonym. Jsem to pořád já :) --Klíček 19:56, 7. 2. 2008 (UTC)

Asi chápu, co míníte, akorát s těmi výkony tranzistoru jste na tenkém ledě :), ale něco podobného asi má ten obrázek vyjadřovat - akorát že tím jsou asi míněny harmonické tónu, ať už jejich vznik je jakýkoliv. Ten poslední výskyt obrázku v http://en.wikipedia.org/wiki/Mathematics_of_musical_scales#Mathematics_of_musical_scales takto asi dává smysl, asi by to stálo ten text přeložit do české wiki. Zkusím se tím textem někdy trochu prokousat.--88.100.160.22 21:00, 7. 2. 2008 (UTC)

Výklad

Dotčená část textu má pouze poukázat na množství vyšších harmonických, často nad akustickým pásmem, které v hudbě vznikají, nic víc nic míň!

Tyto harmonické se u zesilovačů s tranzistorovým zvukem občas vytrácí (podstata tranzistorového zvuku) a tím dochází ke ztrátě věrnosti, a o tom je uvedený článek.

Nejde tedy o podrobný popis a výklad, kdy a jak jednotlivé harmonické vznikají a jaké přesné definice platí pro to či ono ladění, pokud jsem se však dopustil nějaké chyby budu rád, když ji opravíte.

Výrobci tranzistorových zesilovačů však tvrdošímě popírají vznik tranzistorového zvuku a udělají vše pro likvidaci takového článku, naopak Hi-Fi fanatici uznávají jen a pouze elektronky, přičemž je pravda někde uprostřed, ne všechny elektronkové zesilovače jsou dobré a ne všechny tranzistorové trpí tranzistorovým zvukem.--Federmann 22:20, 16. 2. 2008 (UTC)

Přidat téma