Diskuse ke kategorii:České firmy

Odkazy na proběhlé diskuse, zda psát "firma" nebo "podnik": [1] [2] [3] --Jvs 9. 6. 2009, 08:58 (UTC)

V diskusi bylo prokázáno, že podnik je SOUHRN hmotných, osobních i nehmotných složek podnikání (tedy přesně to, co my tady pro kategorizaci potřebujeme - podnikatele, provozovnu, značku i činnost), zatímco "firma" je pouze označení podniku, tedy jedna z nehmotných složek jeho podnikání. Pro název kategorie je slovo "podniky" z diskutovaných možností nejvýstižnější, téměř ideální. --ŠJů 9. 6. 2009, 17:54 (UTC)

K návrhům na přejmenování a sloučení viz Wikipedie:Žádost o komentář/Firmy, podniky, společnosti. --ŠJů 11. 6. 2009, 23:13 (UTC)

Dle místa

Navrhuji odebrat tuto kategorii tam, kde je kategorie podřízená, ji obsahující. Třeba Firmy v Brně mají kategorii firem v Jihomoravském kraji a ta spadá pod České firmy.
Je třeba však prodebatovat nejen umístění, ale i vlastnictví, tím myslím cizí firmu s pobočkou v českém městě. Pak ji dát kategorii (a podkategorii) třeba Německá firma - Česká firma - Nadnárodní firma. Stejně řešit filiálku české firmy v zahraničí. Narážím na ČEZ v Rumunsku, firmy p.Kellnera.
Třetí problém - uvést kategorii všech měst, okresů atd, kde všude má firma filiálky? Či jen kategorii ústředí? Třeba kategorizace filiálek Kauflandu, Škodovek atd., pokud by někdo jednou vytvořil samostatná hesla.

Možná se někdy toto diskutovalo, pak prosím odkaz. --Zákupák (diskuse) 27. 9. 2013, 08:38 (UTC)

Zdravím. Domnívám se, že problematický je název kategorie "české firmy", protože umožňuje několik výkladů pojmu. Jednak to mohou být
- firmy podle státu, kde sídlí (podnikající ČR)
- firmy podle kapitálu z ČR (vlastníků občanů ČR)
- firmy podle místa vzniku (ČR)
- firmy ve vlastnictví státu (ČR)

Domnívám se, že je potřeba kategorii nazvat jednoznačně, a podle toho pak kategorizovat. Pro kategorizaci podle států platí doporučení, podle kterého by se tato kategorie měla jmenovat "firmy v České republice" nebo "firmy v Česku"--Rosičák (diskuse) 27. 9. 2013, 14:25 (UTC)

Domnívám se, že většina předchozí diskuze je zcela bezpředmětná. Váhám, zda je lepší výraz firma nebo podnik. Kdyby se hlasovalo pouze mezi těmito dvěma výrazy, volil bych podnik. Jinak Česká firma (Český podnik) je jednoznačně ta, která má české IČO (lze nalézt v obchodním rejstříku (www.justice.cz) nebo v databázi ARES (www.vyhledavace.cz/ares). Bez ohledu na to, kdo jsou vlastníci této firmy, bez ohledu na to, zda jde o akciovku, která je dceřinkou jiné, zahraniční akciovky nebo jde o OSVČ bez zaměstnanců. Odtud také vyplývá můj názor na kategorizaci: má-li firma české IČO, kategorizovat do kategorie Česká firma (Český podnik, atd.) a souběžně také do kategorie Firmy v Brně, Firmy v Českém Brodě, atd. Pro firmy českých majitelů v jiných zemích, organizační složky zahraničních firem legálně působící v České republice a další je třeba najít jiné, vhodné kategorie. Já spíše váhám nad zařazením subjektů, které se chovají jako firmy, ale ve snaze schovat se před placením daní vystupují jako občanská sdružení, církve, obecně prospěšné společnosti a podobně. --Leotard (diskuse) 30. 9. 2013, 05:58 (UTC)

To IČO je dobrý argument. Vlastnictví třeba u akciovek je problém, podíly se mění.--Zákupák (diskuse) 30. 9. 2013, 07:54 (UTC)

IČO je asi dobrý základ, ale nelze ho používat jako jediné kritérium. Jednak je přidělováno i nepodnikatelským osobám (zmíněná obč. sdružení, církve, společenství vlastníků jednotek apod.), jednak je přidělováno i zahraničním osobám a jejich organizačním složkám, které o to požádají. Naopak firmy jako První Českomoravská továrna na stroje v Praze (zal. 1871) nebo Laurin & Klement zřejmě nikdy žádné IČO neměly, a české firmy to bezpochyby byly...--Shlomo (diskuse) 2. 10. 2013, 14:41 (UTC)

Určitě není IČO žádná samospásná charakteristika. Na druhou stranu, jestli trapističtí mniši v Nových dvorech vyrábí hořčice a prodávají džemy svých francouzských kolegů, mají na to e-shop, dodávají do obchodů se zdravou výživou, potom jsou pro mne českou firmou. Bylo by zajímavé vědět, jak řeší klasifikaci firem na jiných Wiki, také tam mají dnes již neexistující firmy. --Leotard (diskuse) 2. 10. 2013, 16:30 (UTC)

Neříkám, že náboženská organizace nemůže být firmou, ale bylo by chybou klasifikovat ji jako firmu jenom proto, že má IČO...--Shlomo (diskuse) 2. 10. 2013, 21:10 (UTC)

Ty mnichy a jejich hořčici jsem vybral naprosto úmyslně jako extrémní příklad. Mnohem častější jsou různá občanská sdružení, která provozují různé chráněné dílny. Byl bych pro, aby všechny tyto organizace byly kategorizovány také jako firmy. Občanská sdružení, která provozují chráněné dílny, mají právě provozování chráněných dílen jako hlavní, ne-li jediný účel existence. --Leotard (diskuse) 3. 10. 2013, 05:45 (UTC)

Pokud přistoupíme na kategorizaci podle místa, přistoupíme i na kategorizaci podle zemí. Potom ovšem původní firma Laurin a Klement nebyla česká ve smyslu státním a měla by být řazena jinam.--Rosičák (diskuse) 2. 10. 2013, 16:58 (UTC)

Byla založena v Českém království a na své české, potažmo českoslovanské identitě si velmi zakládala. Překategorizovat ji jako rakouskou firmu bych považoval za krajně nevhodné, IČO neIČO.--Shlomo (diskuse) 2. 10. 2013, 21:10 (UTC)

To je možná nevhodné, ale pravdivé. Nic ovšem nebrání, aby kat. Firmy v Českém království byla podkategorií kategorie Firmy v Rakousku-Uhersku.--Rosičák (diskuse) 3. 10. 2013, 03:57 (UTC)

To by nešlo, protože v Českém království existovaly firmy i před vznikem Rakousko-Uherska. Ale nebránil bych se tomu, aby kategorie Firmy v Českém království byla podkategorií kategorie České firmy :) --Shlomo (diskuse) 3. 10. 2013, 06:39 (UTC)

Pokud existovaly nějaké encyklopedicky významné firmy před Rakousko-Uherskem, měly by být v příslušné analogické kategorii, podle státu, kde jsou doloženy a ke kterému se váží, (případně i v několika státech), vždyť hranice se měnily.

Abychom předešli zmatkům, podle čeho kategorizovat v první fázi? Podle země nebo státu? U Laurina a Klementa to vypadá, že podle národní hrdosti majitelů, když to tak čtu. --Rosičák (diskuse) 3. 10. 2013, 15:31 (UTC)

Pokud se dohodneme na tom, že firma je zjednodušeně název podnikajícího subjektu, jehož cílem je produkce zisku, můžeme přistoupit na kategorizaci podle příslušných (českých) rejstříků, ve kterých je vždy nějak zapsáno místo podnikání a sídlo nebo adresa subjektu. Ještě poznámka. Pro fyzické osoby podnikatele, jsou rozhodující osobní údaje majitele, pro právnické osoby je rozhodující sídlo firmy. A ještě jedna drobnost. Nadnárodní společnosti zakládají v ČR své dcery, které sice řídí, ale jinak to jsou ryze české právnické osoby, které fungují podle zákonů ČR.--Rosičák (diskuse) 2. 10. 2013, 16:58 (UTC)
- Je-li firma ryze česká právnická osoba = má české IČO = je zapsána v českém rejstříku (Obchodní rejstřík), je to pro mne česká firma = patří do kategorie "Česká firma", i když se kategorie může jmenovat "Český podnik" nebo dokonce ještě jinak. Je-li to akciovka a jejím majitelem je zahraniční akciovka atd., potom se obávám, že rozklíčování takových vztahů je nad síly většiny wikipedistů - a přínos takového pátrání sporný. Spíš by mne zajímal výše zmíněný problém firem působících na dnešním území České republiky v době, kdy zde Česká republika ani Československo nebyly, tedy za Rakouska - Uherska, Protektorátu. --Leotard (diskuse) 2. 10. 2013, 19:37 (UTC)
- @Rosičák: Založení dceřiné společnosti je oblíbený, nikoli však jediný způsob podnikání zahraničních firem. Je možno také zapsat do českého obchodního rejstříku zahraniční osobu jako takovou nebo její organizační složku - v takovém případě dostane IČO, ale její právní subjektivita je založena (u právnické osoby) na právu v zemi domicilu.--Shlomo (diskuse) 2. 10. 2013, 21:10 (UTC)

Odpověď najdeš v nadkategoriích této kategorie a jejich podkategoriích. Ono je to tak, kdyby nezaniklo Rakousko-Uhersko, měli bychom české firmy?--Rosičák (diskuse) 2. 10. 2013, 20:12 (UTC)

Drobná poznámka - dobré by mohlo být rozlišování podle sídla. Podle současné české právní úpravy se tzv. zahraniční osobou „rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky. Českou právnickou osobou pro účely tohoto zákona se rozumí právnická osoba se sídlem na území České republiky.“[4] Ony totiž i zahraniční osoby se zapisují do českého obchodního rejstříku, pokud zde chtějí vyvíjet obchodní činnost.[5] Jiná možnost je rozlišovat podle země, podle jejíhož práva byla založena (viz § 26 ObchZ). To jsou dvě možné koncepce... --Horochodec (diskuse) 2. 10. 2013, 20:29 (UTC)

Taktéž se přikláním k tomu, aby i nadále v kategorii České firmy (či raději České podniky) byly firmy, které jsou v České republice registrovány, bez ohledu na vlastníka. Pokud v názvu kategorie nebude název státního režimu, tak nevidím ani problém s firmami z českého království nebo Protektorátu, protože ty byly rovněž z hlediska působiště české. Pokud by měla samostatný článek nějaká sudetská firma z válečných let, tak ji klidně můžeme kategorizovat dvojmo, jako německou i jako českou. Nejsem si jistý, jestli je možné, aby firma registrovaná jinde měla v České republice hlavní sídlo (když kdysi JUDr. Jan Hofmann vytuneloval klíčovské ČSAD a pak několik dalších podniků, tak pak ještě jezdil pod značkou "Hofmann GmbH" s adresou provozovny ve Sloupu u Davle, ale to měl asi hlavní sídlo někde v Německu).

Firmy se stovkami provozoven určitě nekategorizovat podle všech. Nanejvýš podle sídla, popřípadě též podle hlavní provozovny, zejména je-li oficiální sídlo jen formální (např. Dopravní podnik Ústeckého kraje měl formální sídlo v Praze na Barrandově). Pokud jsou nějaké konkrétní lokální provozovny (továrny, obchodní centra, nádraží, nemocnice...) opravdu významné, tak budou mít jistě časem samostatný článek zakategorizovaný podle místa (například pobočky některých velkých muzeí mají vlastní historii a identitu).

U firem s výrazně celostátní působností je otázka, zda vůbec má smysl kategorizovat podle sídla (např. považovat ČD za "firmu v Praze" mi připadá už trochu přitažené za vlasy, byť má na nábřeží budovu jako kráva). To jsou případy, kdy může být rozumné je ponechat jak v globální kategorii "Firmy v Česku", tak zároveň i v kategorii "Firmy v Praze".

Ještě je možné paralelně ke geografické kategorizaci kategorizovat podle právní formy (zvlášť akciovky, zvlášť eseróčka, zvlášť státní podniky...) - ty státní podniky by asi mělo smysl dávat zvlášť, družstva asi taky. --ŠJů (diskuse) 12. 10. 2013, 01:25 (UTC)

Přidat téma