Diskuse:Tau Ceti

Článek byl 6. 5. 2009 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 5. 7. 2009 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek byl 6. 4. 2018 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 6. 5. 2018 ukončena s výsledkem potvrzeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 24. týdnu 2009 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Článek měsíce portálu Astronomie

Tento článek byl v měsíci květen 2018 uveden na portálu Astronomie jako článek měsíce.

Z hesla Tau Ceti byla v období od 8. do 14. října 2012 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … hvězda Tau Ceti je druhá nejbližší Slunci podobná hvězda, a jako taková je cílem pozorování hledačů mimozemského života?“

Obrázky

Zrovna jsem Vám chtěl psát, jestli nejsou nějaké dk dispozici, a už tam jsou. Klidně dávejte další...
Nebál bych se oživit fyzikální pasáže uměleckými vyjádřeními odsud: Artist's impressions of exoplanets.
Nebo seriózní odsud: en:Rings of Jupiter--Svajcr 5. 5. 2009, 21:59 (UTC)
A co tenhle? --Svajcr 5. 5. 2009, 21:59 (UTC)

Velryba

Překlady do čj a inspirace ostatních tvůrců

Terrestrial Planet Finder a Allen Telescope Array - není pro ně český název?--Svajcr 5. 5. 2009, 21:59 (UTC) nikde jsem jej neviděl použít, ten Váš google nezná
Nevyřešeno nebo zamítnuto en:Tau Ceti (video game) je i počítačová gameska na ZX Spectru, pak i v DOSU... --Svajcr 5. 5. 2009, 21:59 (UTC) o ní ale psát nebudu, nebo myslíte že v článku musí být i o hře, je pěkně stará z roku 1985

Myslím, že ano, alespoň dát na začátek rozcestník. A že je stará? Z roku 85? A jak je stará Tau ceti? Na wiki najdete články o ještě starších věcech...--Svajcr 8. 5. 2009, 05:25 (UTC)

Zde na začátku rozcestník být nemusí, myslím já. Já na nějakou dobu nechám, protože jsem si všiml, že mi vnutíte všechny představy o článku. Nejste náhodou např. středoškolský pedagog? Jen se ptám.--Mirek256 8. 5. 2009, 05:57 (UTC)

Vyřešeno 42° stupňů. ... proč je tam dvakrát stupňů?--Svajcr 6. 5. 2009, 06:51 (UTC) to se opraví
Vyřešeno Proč je u poznámek 4 a 5 různý font? --Svajcr 6. 5. 2009, 16:56 (UTC)

4. ↑ Vlastní pohyb hvězdy je 5. ↑ Složky rychlosti hvězdy v prostoru jsou ... to nevím....zas tak wikisoftware neovládám-- U mě se rozbrazuje vše stejně, vzorečky mají jiný fonty. S tím já nic neudělám.--Mirek256 8. 5. 2009, 05:57 (UTC)

Mirek256 6. 5. 2009, 17:09 (UTC)

Vyřešeno V externích odkazech stojí:

(en) Object query: Tau Ceti
... co to znamená? Po klepnutí na ten odkaz mne zavalí mraky čísel, kterým nerozumím... Nešlo by to popsat i laikovi? --Svajcr 8. 5. 2009, 05:25 (UTC)

VyřešenoVýznam věty: Přesto je možné počítat se ztrátou prachu. Kam se ten prach ztratí? Jde mi o slovo ztratit se. To jako zmizí? a kam teda??? Neplatí v kosmu zákon o zachování hmotnosti a energie? Když vědecky, tak vědecky.--Svajcr 8. 5. 2009, 05:38 (UTC)

Vyřešeno Slunce, o stáří 4,73 miliard let vlastní velice málo prachu .. copak ho může vlastnit?--Svajcr 8. 5. 2009, 06:23 (UTC)

Existence komplexního života u Tau Ceti

Nefunguje mi (ani firefox, ani IE) reference k tvrzení, že stačí, aby hvězda existovala dlouho, a byl čas pro vznik života. co s tim?

([28] č. 28 POKORNÝ, Zdeněk. Život ve vesmíru z pohledu astronoma [PDF]. HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM M. KOPERNÍKA V BRNĚ, [cit. 2009-05-05]. Dostupné online. (česky)) -- Tak to mě funguje, automaticky se otevře soubor v programu Adobe Acrobat, někdy je nutné si ten soubor teprve stáhnout. A já netvrdím, že hvězda stačí aby existovala dlouho, a vznikne život, ale Poněvadž hvězda již existuje velice dlouho, byl teoreticky k dispozici dostatek času pro umožnění vzniku komplexního života. to je trošku rozdíl.--Mirek256 6. 5. 2009, 20:07 (UTC)

(...to slovíčko teoreticky, jestli se dobře pamatuji, jsem tam sám doplnil... je to jenom o trochu menší SPEKULACE)--Svajcr 6. 5. 2009, 20:38 (UTC)
Pane kolego, je mi jasné, jak by to bylo vzrušující a krásné, kdyby v okolí Tau ceti byl komplexní život. Ale v referenci se přesně píše: hvězd v naší Galaxii, které jsou vhodné z hlediska existence života (např. září víceméně stabilně a dostatečně dlouho, takže na případných planetách může vzniknout život).

Což znamená:

Musí zářit víceméně stabilně. To jste nenapsal.
Pak je tam spojka a, což znamená že nestačí aby platilo jenom jedno, ale že musí platit oboje.
na případných další pravděpodobné snížení šance komplexního života, to jste také nenapsal
může vzniknout život ... o žádné komplexnosti ani písmenko--Svajcr 6. 5. 2009, 20:38 (UTC)
Šance na život Drake ještě snižuje... když stabilní záření a dlouhý čas... doplnil podmínkou a pak jsou vhodné... a pak ještě doplnil, že vznikne jenom na případných planetách... Dobrou noc, a ať se Vám zdá v noci o inteligentních signálech z Vesmíru. Vše v dobrém, srdečně--Svajcr 6. 5. 2009, 20:38 (UTC)

To se mi rozhodně zdát nikdy nebude, to vím.--Mirek256 7. 5. 2009, 13:38 (UTC)

Pro objektivitu věci - nestálo by za to dát do článku tu Drakeovu rovnici (viz ref 28)???--Svajcr 7. 5. 2009, 04:40 (UTC)
Možná by stálo za to napsat článek Hledání života ve vesmíru???--Svajcr 7. 5. 2009, 04:40 (UTC)

Víte, měl to být článek o hvězdě, ne o hledání mimozemského života ve vesmíru. Už takto to dalece přesahuje článek o hvězdě. je zajímavé, že Němci tu větu nemají ani orefovanou. Z toho by pak by jaksi článek o mnoha více věcech, navíc článek o rovnici tu je Drakeova rovnice. Nevím, proč by se měla uvádět v tomto článku, když má vlastní článek. Jinak já napsal, a napsali to i Němci, že čas, dlouhý čas (ale to samotné nestačí) je jednou z podmínek života. Ono těch podmínek je možná několik stovek, možná je vesmír tak vyladěn, že je v něm život možný, existuje něco jako antropický princip.---Mirek256 7. 5. 2009, 13:38 (UTC)

Ocenění

Držím palce! Příteli, nechtěl byste nejdřív stříbrný, a až potom ten zlatý puclík??? Co ta červená místa? --Svajcr 6. 5. 2009, 17:35 (UTC)

Zásadní otázka

Jak víte, že: ...nižší podíl železa znamená, že Tau Ceti je starší než Slunce?^[zdroj?]--Svajcr 5. 5. 2009, 08:10 (UTC)

Zde je to podle pramenů dáno tím, čím je hvězda starší, tím ve vesmírů bylo víc kovů, první generace hvězd Vesmír takzvaně zaprášila. první hvězdy ve vesmíru mohli vznikat pouze z vodíku, nic jiného ve vesmíru nebylo. je to i vysvětleno v článku metalicita--Mirek256 5. 5. 2009, 13:20 (UTC)

nic jiného ve vesmíru nebylo? Žasnu, jak tohle s takovou jistotou víte... V tom čl. metalicita akorát je, že kovy nemíní astronom jako kovy... Že by jim to i dnes nakukal Paracelsus? Aha! Mohlo by se tedy vědecky uvést, do jaké skupiny Tau Ceti patří (populace I, II nebo III). Díky, --Svajcr 8. 5. 2009, 06:37 (UTC)

Na jednu stranu se v článku tvrdí, že Jupiter je pro výskyt života v okolí Tau Ceti dobrý, a o kousek dál, že Jupiter je špatný.

Dobrý pro život: Jestliže v systému existuje plynný obr velikosti Jupitera, mohl by za určitých podmínek odklonit dráhy asteroidů a komet a jiné planety chránit.|J. S. Greavesová

Špatný pro život: Nepřítomnost horkých Jupiterů vně zóny života je důležitá podmínka oběžných drah planet velikosti Země pro jejich stabilitu, protože vylučují stabilní oběžnou dráhu planety. --Svajcr 5. 5. 2009, 08:10 (UTC)

Tak jsem byl popleta, vně mělo být uvnitř, pak to snad i dává smysl. Ale ono je to s tím Jupiterem opravu složité, umístím ref.--Mirek256 5. 5. 2009, 13:20 (UTC)

Jednou je existence prachového prstence kolem hvězdy zvyšuje předpoklad pro existenci kamenných planet., tedy dobrá pro život, podruhé zase ne:

Je nutno počítat s tím, že hypotetické planety by byly vystaveny dlouhotrvajícímu bombardování asteroidy, které na zemi vyhubilo dinosaury.
(Před tím by nás ten Jupiter dokázal ochránit...)--Svajcr 5. 5. 2009, 08:10 (UTC)

No, on ten prstenec zas nesmí být moc hmotný, jinak planety budou neustále bombardovány kometami a asteroidy.--Mirek256 5. 5. 2009, 13:20 (UTC)

Poznámky Švajcra

Děkuji za pěkný článek. Je poznat, že je článek přeložen robotem. Avšak lidská práce češtináře je na něm ještě hodně třeba. Snad v každé větě je gramatická, slohová, typografická nebo významová logická chyba. Nedá se číst jednoduše, čtenáře odradí svou složitostí a nesmyslností, nelogičností řazení vět. Anglicismy se musejí vymýtit a překlopit do slovanského typu jazyka. Promiňte mi, prosím, některé jadrné výrazy. Snad budou pro dobro věci. Na hvězdy jsem laik. Berte mne prosím jako filosofa a češtináře - amatéra. Recenze je někdy drsná...:-) Nenechte se odradit, ale naopak!

v rámci hledání inteligentního mimozemského života (Search for Extraterrestial Inteligence: SETI) u Tau Ceti a Epsilon Eridani hledal ...
je ve vzdálenosti 1,6 světelného r - je vzdálena; nebo je daleko...
než Slunce, a je proto malá pravděpodobnost, najít kamenné planety zem... přeformulovat
Hvězda má ve svém okolí 12x více materiálu než než Slunce, materiálu na tvorbu planet byl dostatek.[8] divně řečeno
přesto podobnost se Slunce budí značný zájem Sluncem
Tau Ceti, stejně jako Slunce patří ke spektrální třídě G, ale se spektrální třídou G8 trošku je pozdější typ hvězdy než Slunce se spektrální třídou G2. tomu nerozumím vůbec, jak trošku? co trošku?
Toto také dáno blízkostí hvězd na hlavní posloupnosti... něco chybí
V astrometrii radiálním měřením rychlosti hvězdy nebyly zjištěny žádní průvodci (horcí Jupiteři) na blízké oběžné dráze kolem hvězdy. .. to nejdůležitější na konec věty
staří, .. čárka
byla změřena přes periodické změny v klasických spektrálních čarách H a K ... nečesky
jednu otočku kolem hvězdy.... je terminus technicus?
Rychlost na rovníku je a dává (neznámý) úhel rotační osy vůči pozorovateli. ??? je úhlem a dává úhel???
v tomhle odstavci vůbec chybí logika...
osa rotace Tau Ceti je nakloněn ... +a
Záření, může být ovlivněno přítomností ... čárka pryč
hvězdy, U Tau C ... velké písmeno chyba
leží zóna života hvězdy mezi 0,6 až 0,9 astronomických jednotek. ... pád!
Země by musela být v systému Tau Ceti ve vzdálenosti 0,7 AU, aby obdržela stejné množství záření jako ve Sluneční soustavě. To leží přibližně v oběžné vzdálenosti Venuše. ... co přesně?
žádnou magnetickou aktivitu. To je důkaz stabilní hvězdy. .. dal bych do jedné rozvité věty.
Emise a H a K linií a Ca II ukázaly možný 11-cyklus, který je ale v porovnání se Sluncem relativně slabý. Jsou domněnky, že se hvězda nachází v době nízké aktivity, v období nízké tvorby slunečních skvrn, porovnatelných s Maunderovým minimem, kdy v Evropě byla malá doba ledová. ... tohle bych zase rozsekal do více vět, aby to bylo srozumitelnější.
Neobvykle silné záření, které ze systému Tau Ceti přichází v infračervené oblasti spektra, je důkaz toho, že hvězda je o... složité čárky, nevím jestli jsou správně. Kdyžtak přeformulovat jednodušeji.
vypuzeny ze okolí hvězdy ... z
jeli prach doplňován kolizemi je-li
je zhruba 12 větší ... krát
..než Kuiperově pásu ... v / na
Slunce, o stáří 4,73 miliard let vlastní velice málo prachu, že mezi obě hvězdy nezapadá. ... přeformulovat
Tau Ceti vlastní pohyb po obloze je se 2 obloukovými vteřinami ročně relativně vysoký... smysl
místě nejbližších hvězd. .. v seznamu n. h.
Tau Ceti radiální rychlost je -16km/s. smysl
Znaménko mínus znamená, že hvězda se přibližuje ke Slunci. Znaménko znamená :-)
zajímavé poznatky!!!! co ta věda dneska nedokáže... (pozn. redaktora :-)
Ceti je osamocená hvězda, toto může mít příznivé důsledky pro vznik planet, které ... - což může...
Protože hvězda již existuje velice dlouho , byl dostatek času pro vznik komplexního života. ... tvrdíte, že jenom na času je závislý vznik života. doplňte prosím zdroj.
Dodatečně byla hvězda zkoumána v roce 1999 „Wide Field and Planetary Camera“ Hubbleova dalekohledu ... asi dalekohledem...???
Nepřítomnost horkých Jupiterů vně zóny života je důležitá podmínka pro stabilní oběžné dráhy planet velikosti země v zóně života. Také existence prachové prstence kolem hvězdy pro existenci kamenných planet. ... prosím překopat.
Přes neúspěšné pokusy nicméně nepolevilo úsilí najít systému Tau Ceti známky života. ... prosím překopat formulaci
V roce 2002 utvořily astronomky Margaret Turnbullová a Jill Tallerová pod jejím z projektů SETI, projektem Phoenix katalog „Catalog of Nearby Habitable system“ (HabCat)... nemá smysl
Vybrala Tau Ceti také mezi pět nejžádanějších hvězd, které by měly být prozkoumány Terrestrial Planet Finder. pády!!; projekt, dalekohled, nebo co to je?

S přátelským pozdravem --Svajcr 3. 5. 2009, 10:10 (UTC)

Děkuji za referenci, co je mých silách opravím. Jsem překladatel amatér, nepřekládal jsem to z angličtiny, ale z němčiny, a ta má trošku jiný slovosled. I když myslím dva tři body neopravím, to asi bude muset udělat někdo, kdo je aspoň trošku astronom a fyzik. Ale budu se snažit. Zdroje doplním, to se mi zatím nechtělo.--Mirek256 3. 5. 2009, 10:43 (UTC)

Ve Sluneční soustavě Kuiperův pás ve vzdálenosti 30 až 50 AU za oběžnou dráhou Neptuna.

... opět nevím, co chtěl básník říci??? --Svajcr 4. 5. 2009, 20:52 (UTC)

Můžete, prosím, pro pořádek pomocí šablon v diskusi odfajfkovat co již bylo a nebylo splněno? Děkuji, --Svajcr 4. 5. 2009, 20:52 (UTC)

Moc děkuji za spolupráci, z těch prvních připomínek jsem odstranil vše, klidně šablonky přidám. Jinak na referencích pracovat budu, snad do konce tohoto víkendu bude hotovo. Prosím o strpení. --Mirek256 5. 5. 2009, 13:05 (UTC) OK:-) Nedejte se recenzemi stresovat...--Svajcr 5. 5. 2009, 21:45 (UTC)

S dovolením (a prominutím) jsem ještě opravil mraky slohových, ale i faktických chyb.--Svajcr 6. 6. 2009, 20:42 (UTC)
Nevyřešeno Tvrdíte, že: Hvězda bude hvězdou hlavní posloupnosti 12 miliard let, o miliardu let déle než Slunce. a o kousek dál... Nižší podíl železa znamená, že Tau Ceti je starší hvězda než Slunce.[16] Její odhadovaný věk je 10 miliard let. To je značný podíl celkového věku celého viditelného vesmíru. Slunce je staré pouze 4,57 miliard let.[3]...
Zajímalo by mě jako laika, proč když je menší (0,77hmotnosti Slunce) a o dost starší; bude "žít" o miliardu let déle? Cožpak se život planety neměří podle délky schopnosti přeměňovat vodík na helium??? Kde ho Tau ceti bere??? Jak to že už ho dávno nespálila??? Na čem doba života ještě záleží? Na svítivosti, které je u TC menší? Děkuji, --Svajcr 6. 6. 2009, 20:42 (UTC)

Nebudu vysvětlovat, kde hvězda bere vodík (a kde se vzal ve vesmíru), to je nad mé síly, s prominutím, nechcete vysvětlit, kde se vzal vesmír a doplnit zdrojem? Vše je vysvětleno v článku hlavní posloupnost. Je tam i hezká tabulka, která vše vysvětluje. nevysvětluje tu miliardu let u tau ceti --Svajcr 7. 6. 2009, 05:06 (UTC)Snad Vám bude stačit. Mě připadá, že chcete v článku o hvězdě vysvětlit celou astronomii, jako by wikipedie neměla odkazy atd. A určité věci byly v jiných článcích. Kromě češtiny jste tento článek rozčleněním do spousty drobných kapitol a přidáním obrázků dost zkazil.děkuji,--Svajcr 7. 6. 2009, 05:06 (UTC) nevím, proč by v článku o hvězdě měl být obrázek teleskopu, kterým se pozoruje, či když u ní není horký Jupiter, jeho obrázek. Ale dávat pryč je nebudu. Jinak je zde pravidlem, že články nečlení na spoustu drobných kapitol, jak jste to udělal vy.to jsem již pochopil, některé zruším;--Svajcr 7. 6. 2009, 05:06 (UTC) Navíc chcete zdrojovat i to, co není zdrojované na en i de(ale to jsem kupodivu čekal, že zde to tak bude). Ono je zde taková zdrojovací mánie, zdrojovat každou větu, u které rozumná brzda, někteří lidé ji nemají a strhávají tím další.myslím, že jsem vždy uvedl své pochybnosti, proč chci zdroj; a vy jste jej uvedl; takže je vše v pořádku, nebo ne?--Svajcr 7. 6. 2009, 05:06 (UTC) --Mirek256 6. 6. 2009, 21:35 (UTC)

Příteli, nezajímá mě, kde se ve vesmíru bere vodík... Vidím rozpor v článku v tom, proč TC stráví na hlavní posloupnosti]] 12 miliard let, tedy o miliardu let déle než Slunce., když je menší než Slunce?

Na nic víc se neptám. Protože jsem problematice nerozumněl, zjistil jsem si, že tato doba závisí na přeměně (spalování) vodíku na helium. Jak dlouho jej hvězda spaluje, tak dlouho žije. Vy jste to pravděpodobně nevěděl, jinak byste to nemohl ani napsat.
K této otázce jsem přidal dvě věty z článku, které si protiřečí a tak žádám toto neodůvodněné a nepřesné (tudíž neencyklopedické a spekulativní) tvrzení ozdrojovat. a že to není ozdrojované na de ani en mne skutečně nezajímá; a ani to není argument; jsme na cs a chceme snad větší kvalitu, nebo ne? --Svajcr 7. 6. 2009, 05:06 (UTC)

Myslím, že by článek už mohl dostat alespoň stříbrný střípek.--Svajcr 7. 6. 2009, 05:06 (UTC)

Co jste chtěl jsem ozdrojoval, jinak jsi opravdu přečtětě článek hlavní posloupnost, tam je vysvětleno, že čím je hvězda hmotnější, tím má kratší délku života, nemenší hvězdy mají naopak předpokládanou délku živita až bilion let. To opravdu sem nepatří.--Mirek256 7. 6. 2009, 05:48 (UTC)

Aha, díky.--Svajcr 7. 6. 2009, 06:43 (UTC)

Trapná chyba na hlavní straně.

C se čte vždy jako k!!!--Confused monk 9. 6. 2009, 10:50 (UTC)

Nikoliv však v latině, žádnou chybu nevidím.--DeeMusil 9. 6. 2009, 13:04 (UTC)

Právě že v latině. (kde jinde?)--Confused monk 9. 6. 2009, 13:08 (UTC)

Nejsem sice latiník, ale o astronomii se tak lehce zajímám a právě díky ní jsem se dozvěděl toto (první dva řádky). --Harold 9. 6. 2009, 13:11 (UTC)

V latině záleží na postavení písmene "c" . Zde se čte skutečně [Tau Ceti], jindy se čte ovšem "k"...Cor [kor]. Prosím nastudujte si pravidla jazyka. --Kacir 9. 6. 2009, 13:13 (UTC)

Nastudujte si je vy. Původní výslovnost je c VŽDY jako k.--Confused monk 9. 6. 2009, 15:07 (UTC)

Pane kolego, zdá se, vy vytváříte nová pravidla latiny. Prosím uveďte jediný zdroj Vašeho tvrzení. Pokud by tomu tak bylo, pak by se v češtině neříkalo např. cerebrální (mozkový), z latinského cerebri, subst. cerebrum - mozek, ale kerebrální, což jak vidno neexistuje. --Kacir 9. 6. 2009, 15:32 (UTC)

A co třeba takový Kaiser? Kde se tam vzalo K? --Confused monk 9. 6. 2009, 18:21 (UTC)

Nejsem etymolog ani onomastik, abych tady odvozoval původ slov v němčině, v češtině se pro změnu píše a čte "c" císař, ale zde jde o "ce-", které se čte jako [ce-]. Kaiser není takovým příkladem, viz z lat. caesar. --Kacir 9. 6. 2009, 18:53 (UTC)

Stačí se podívat na podívat na pořad bavorské televize, znovu uvedu odkaz *[1], opravdu tam vyslovuje de:Harald Lesch, což je takový německý Jiří Grygar, jeho pořad astronomii de:alpha-Centauri je velice kvalitní, Tau Ceti se C. A nevěřím, že by bavorská veřejnoprávní televize pustila pořad s takovou chybou.--Mirek256 9. 6. 2009, 16:21 (UTC)

To je bohužel pravda, že se to tak často vyslovuje. Ale je to špatně. Vymysleli si to středověcí "učenci", když začli číst latinu tak, jak četli svoje jazyky. U románských jazyků se mezitím výslovnost C změnila, tak ho tak začli číst i v latině.--Confused monk 9. 6. 2009, 18:35 (UTC)

Z toho ovšem – přinejmenším pro Wikipedii – vyplývá, že je to dobře. Pokud na tom chcete něco změnit, není nic jednoduššího, než sednout na stroj času a těm středověkým „blbcům“ to pořádně vysvětlit... --marv1N 9. 6. 2009, 19:07 (UTC)

Čtěme to tedy jako "ts" :-)--Svajcr 9. 6. 2009, 20:19 (UTC)

Nevím co s tím má společného stroj času. To máme všechno dělat jako ve středověku, protože se to tak dělalo ve středověku?--Confused monk 10. 6. 2009, 15:19 (UTC)

Nemusíme, ale nesmíme zapomínat, že v té době byla latina ještě živoucí a změny v té době provedené – pokud nebyly změněny později – dnešní zakonzervovaná latina v sobě obsahuje. Proto tedy je jednodušší vzít stroj času a přesvědčit dobové myslitele o jediné správné výslovnosti, protože dneska toho lze dosíci dost těžko (vzhledem k absenci jakéhokoli regulátora jazyka). --marv1N 10. 6. 2009, 16:12 (UTC)

PECH, Jiří. Latina pro gymnázia I. Voznice: Leda, 2003. ISBN 80-85927-47-0. S. 20–21. : „V našich zemích jsme si zvykli užívat výslovnosti středověké, která je většinou shodná s grafickým záznamem. Naproti tomu Němci užívají výslovnosti klasické z doby Ciceronovy, Italové a Francouzi vyslovují podle pravidel italštiny a francouzštiny. A tak latinsky psané jméno Cicero my čteme [cicero], Němci [kikero], Italové [čičero], Francouzi [sisero] a Angličané [siserou].“

„c – většinou se čte jako k; jen před e, i a y, a tedy i před dvojhláskami ae a oe, se čte jako c.“ --Harold 11. 6. 2009, 08:04 (UTC)

No tak dobře.--Confused monk 11. 6. 2009, 12:37 (UTC)

5 planet + o životě

Nejnovější komentář: před 6 lety4 komentáře3 lidé v diskusi

Ze pry se smozitym kombinovanim dat podarilo zlepsit presnost mereni a dospelo se k zaverum: 5 planet, dokonce i jedna zemipodobna. Vyssi zivot stale povazovan za pochybny, protoze nejsou jupiteří ochranci...

Zapracovavat to nebudu, berte to jako inspiraci... --Franta Oashi (diskuse) 6. 1. 2013, 14:04 (UTC)¨

Strašně rád bych to taky doplnil, ale není na to čas. Taky můžu doporučit aktuální enwiki článek. --Gumok (diskuse) 17. 3. 2018, 13:15 (CET)Odpovědět

@Oashi, Gumok: Článek jest nejlepší (WP:NČ), proto bude třeba aktualizaci urgentně. Ping @Mirek256:. OJJ, Diskuse 17. 3. 2018, 15:23 (CET)Odpovědět

@Oashi, Gumok, Mirek256: Dal bych čtnáct dní na úpravu, jinak založit potvrzení NČ. --OJJ, Diskuse 19. 3. 2018, 09:34 (CET)Odpovědět

Článek jsem upravil v nezbytně nutné míře, na víc zatím nemám čas. Zkusím později. --Pepe357 (diskuse) 4. 5. 2018, 13:04 (CEST)Odpovědět

Přidat téma