Diskuse:Sociální fobie

Článek týdne

Tento článek byl v 38. týdnu 2016 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Léčba od Hagara

Ahoj,

tak po delší době taky přidám svojí kapku do mlýna:

• Tyto automatické negativní myšlenky se rodí v jejich mozku, kde převažují neurotransmitery poplachové, nad neurotransmitery vyvolávající spokojenost a klid.

Celkově se mi přístup moc nelíbí. Z fyziologického hlediska by se mi víc líbilo uvést daný neurotransmiter. Osobně bych tipoval, že negativní myšlenky budou zapříčiněny spíš nedostatkem daného neurotransmiteru, než výskytem dvou různých.

„Tyto automatické myšlenky se rodí v jejich mozku“ Věta mi taky přijde hodně zjednodušená – až zavádějící. Proces tvorby myšlenek je mnohem složitější.

• Již zmiňovaný knedlík v krku, by šel nahradit termínem dysfagie.
• Věta: „Pokud se třeba někdo obává toho…“

Změnil bych na víc neutrálnější styl: Pokud se například pacient obává toho, že bude osloven na ulici, obléká se nenápadněji, aby nebyl výrazný. Toto zabezpečení však není potřebné, protože je strach z dané situace iracionální.

Jinak jsem v části léčba nenalezl žádné zásadní chyby. A rozhodně nepovažuji dané připomínky za zásadní. Spíš věci, co mě zaujali, tak ať autor posoudí... Jen tu první tučnou bych prosil radši zkontrolovat. Celkově je článek psychologicky zaměřený a je tedy zbytečné ho zatěžovat lékařskou terminologií, přestože by se mi to líbilo víc (knedlík vs. dysfalgie) nebo zesložiťovat (jmenování neurotransmiterů, rození myšlenek etc.)

Hezký článek! Díky za něj! Po zkouškách si ho přečtu ještě jednou pořádně. :) --Hagar (diskuse) 4. 1. 2014, 14:43 (UTC)

• Tato věta je zde opravdu okrajová. KBT to do detailu neřeší. Podrobněji je to uvedeno v části Výskyt a původ. Takže, co kdyby jsme napsali jen "Tyto automatické negativní myšlenky vznikají v mozku."?
• No já nevím, jestli jsi měl už někdy knedlík v krku (zkus si ho tam dát:-), ale ono se to neprojevuje jen při polykání, jak uvádí článek dysfagie. V tomto případě je to spíše pocit, knedlíku v krku. Otázka je pak do jaké míry je ten pocit vyvolán v mozku a do jaké míry dochází v krku k takovým změnám, že by se to podobalo dysfagii.
• pozměníl jsem.

Díky!--Juandev (diskuse) 4. 1. 2014, 15:33 (UTC)

• "Tyto negativní pocity vznikají v lidském mozku, kde jsou zapříčiněny nedostatkem daného neurotransmiteru." Mně by se to líbilo takhle. :) Ta formulace o druzích neurotransmiteru je podle mě chybná, protože daná buňka, která je zodpovědná ze elektrický přenos informace obsahuje pouze jeden druh neurotransmiteru (například serotonin), kterého je v případě poruchy nedostatek - synapse (přenos informace mezi nervovými buňkami) nemůže proběhnout normálně.

Teď jsem zběžně přelítl úvod a zaujala mě tam ta zmínka o nízkém sebevědomí a pocitech bezpečí. Byl bych pro doplnění zdroje a možná i opatrnější formulaci, protože tyto neurotransmitery mají mnoho různých funkcí i mimo nervovou soustavu a současná formulace by mohla vyznít, že je za to serotonin výhradně zodpovědný. Tomu, tak ale není, protože se jedná o velmi komplexní problém - nízké sebevědomí může být způsobeno mnoha dalšími vlivy, které se na jeho hladině nemusí vůbec projevit.

• Třeba: Nízké sebevědomí mimo jiné také úzce souvisí s hladinami některých neurotransmiterů (Serotonin, Dopamin), které jsou zodpovědné za navození pocitů bezpečí. Při terapii farmaky převažuje tedy snaha o zvednutí jejich hladiny. Naopak se snažíme potlačit vliv poplašně působících neurotransmiterů (Noradrenalin).

• Knedlík v krku se mi nezdál moc encyklopedický, ale ta dysfagie se tam asi nehodí. :/

--Hagar (diskuse) 4. 1. 2014, 16:28 (UTC)

Jen stručně můj názor:

• Dysfagie určitě ne. Knedlík v krku se v psychologických zprávách používá, ale lze napsat např. pocit staženého hrdla. Jinak jsem našel termín globus hystericus (či hysterie globus), ale to jsem v životě neslyšel :-) Osobně mi původní výraz nevadí.
• Kde jinde by myšlenky vznikaly, než v mozku? Pak by ta věta nedávala smysl. Praška zrovna u sebe nemám, je potřeba to nějak rozumě zformulovat na základě zdroje.

--Hynas (diskuse) 4. 1. 2014, 23:31 (UTC)

Zajímavé. To jsem nevěděl. Pak je tedy knedlík nejlepší řešení. :)

Nesetkal jsem se s formulací "automatické negativní myšlenky" a moc se mi nezdála, ale je to třeba normálně používaný termín v psychologické literatuře. Zběžně jsem vypsal to, co mě nějak zaujalo. Trochu rozumím jen těm neurotransmiterům. Zbytek je myšlen spíš stylisticky, takže klidně ignorovat. :)--Hagar (diskuse) 5. 1. 2014, 09:11 (UTC)

V pořádku :-) Jinak v KBT literatuře/terapii je termín "automatické negativní myšlenky" či "myšlenkové automatismy" skutečně hojně používaný. O jejich vzniku v mozku není pochyb, o jejich kauzální závislostí na nějakých konkrétních neurotransmiterech naopak ano. Tak to většinou nefunguje... --Hynas (diskuse) 5. 1. 2014, 17:01 (UTC)

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita

Faigl.ladislav

Téma je to zajímavé, připomínek mám však mnoho, takže:

• VyřešenoCo je to rozvinutá populace? Pokud má jít o obyvatelstvo rozvinutých zemí, tak je rozdíl mezi termíny obyvatelstvo a populace.

  Dal jsem rozvinutých zemí - to je jasný termín.--Juandev (diskuse) 7. 11. 2013, 09:55 (UTC)

• Vyřešenofobik/fobici – jde o odborný výraz? S výjimkou ojedinělého výskytu v jedné knize, jsem na něj při letmém pátrání nenarazil.

  Nevím, tak jsem to opsal.--Juandev (diskuse) 7. 11. 2013, 09:55 (UTC)

• VyřešenoKdyž už používáš vnořené závorky, tak je v takových případech vhodné používat závorky hranaté, viz (blabla [bla] blablabla)

  Aha, tam kde jsem to našel, jsem to opravil.--Juandev (diskuse) 7. 11. 2013, 09:55 (UTC)

• Vyřešeno jsou-li osoby trpící sociální fobií nuceni – nuceny
• VyřešenoStudie také potvrzují, že lidé trpící sociální fobií mají v průměru nižší příjmy než ostatní populace. – WP:VSVS; jaké studie?

  Napsal jsem a doložil.--Juandev (diskuse) 7. 11. 2013, 09:55 (UTC)

• KomentářCo se týče tělesných stavů, jedná se například o … knedlík v krku – to jako vážně? :) Nebo jde snad o odborný terminus technicus?

  To je odborný terminus technicus.--Juandev (diskuse) 7. 11. 2013, 09:55 (UTC)

  Respektive, tento výraz se v češtině užívá.--Juandev (diskuse) 9. 11. 2013, 21:48 (UTC)

• VyřešenoDiagnostika a komorbita (nadpis) – správně je komorbidita, jako máš dále v textu
• KomentářPokud by si to ale pacient neuvědomoval, může se jednat o halucinaci, blud, schizofrenii či obsedantně kompulzivní poruchu; nebo o kulturní pověru. – proč je před kulturní pověrou středník?

  Protože je to něco navíc, něco co do té předchozí řady nezapadá.--Juandev (diskuse) 7. 11. 2013, 09:55 (UTC)

• KomentářSociální úzkostí trpí až 40 % populace. – doplnit zdroj

  Zdroj tam, je. Když budeš pokračovat ve čtení, tak dojdeš až po zdroj, který tuto informaci přináší: PRAŠKO, Ján; VYSKOČILOVÁ, Jana. Sociální fobie a její léčba [online]. Postgraduální medicína, 08-09-2010, [cit. 2012-12-26]..--Juandev (diskuse) 7. 11. 2013, 09:55 (UTC)

• Vyřešenopřičemž někteří odborníci se domnívají – WP:VSVS; kteří?

  přepasáno jinak.--Juandev (diskuse) 9. 11. 2013, 21:48 (UTC)

• VyřešenoJe pouze závislý na věku → Je závislý pouze na věku – slovosled
• Vyřešenoprotože studie uvádí, že nejvíce sociálních fobiků – WP:VSVS; která?

  Přepsal jsem na „literatura“ a následuje link, na zdroj, který to uvádí--Juandev (diskuse) 7. 11. 2013, 09:55 (UTC)

• Vyřešenonejvíce sociálních fobiků vzniká v období puberty → nejvíce se sociální fobie rozvijí v období puberty – reformulovat, ať to není tak neforemné
• VyřešenoTato čísla jsou proměnlivá, protože u některých fobiků dochází k léčení. Tato čísla jsou ale malá, protože je tato porucha málo diagnostikována. – opakující se obrazy/výrazy

  Celé jsem to přepsal.--Juandev (diskuse) 7. 11. 2013, 09:55 (UTC)

• Vyřešenopo drobných sociálních neúspěších, jímž se člověk začne vyhýbat – jimž
• Otázka-->VyřešenoTéž různá traumata mohou zavdat výskytu sociální fobie. – nedává smysl

  Prožiješ trauma (traumatickou, emočně bolestivou situaci) = získáš SF. Jak jinak to napsat?--Juandev (diskuse) 7. 11. 2013, 09:55 (UTC)

  Přepsal jsem to a nalinkoval trauma.--Juandev (diskuse) 9. 11. 2013, 21:48 (UTC)

• Komentář+VyřešenoDispozice k napětí může být vrozená – jakému napětí?

  To je převzato ze zdroje, kde se píše "Dispozice k celkově zvýšenému napětí může být vrozená." V běžné mluvě se také říká třeba "jsem napnutný, jak to dopadne". A právě tento stav se tím slovem myslí.-Juandev (diskuse) 7. 11. 2013, 09:55 (UTC)

  Převzal jsem k tomu z en výraz "psychycké namětí", který jsem tam vložil a nalinkoval.--Juandev (diskuse) 9. 11. 2013, 21:48 (UTC)

• OtázkaKomentářVýzkumy dělané v oblasti mozku nasvědčují – WP:VSVS; jaké výzkumy? kromě toho celá ta formulace je prazvláštní a chtěla by přeformulovat

  To zdroj neuvádí. Zdrojem je populárně vědecká kniha, která nemá reference. Mám ty studie dohledávat, nebo to nějak přepsat?-Juandev (diskuse) 7. 11. 2013, 09:55 (UTC)

  Napsal jsem to jinak. Pokusil jsem se jednodušeji.-Juandev (diskuse) 7. 11. 2013, 09:55 (UTC)

• Komentářrozhodně bude chtít doložit zdroj k tvrzení, že u lidí se sociální fóbií dochází ke změnám funkce mozku

  Je to doloženo tím zdrojem který následuje: Praško, 2005, s. 23., tedy: PRAŠKO, Ján; VYSKOČILOVÁ, Jana; PÍGLOVÁ, Lucie, a kol Sociální fobie. Praha : Portál, 2005. 132 s. ISBN 80-7367-031-3.-Juandev (diskuse) 7. 11. 2013, 09:55 (UTC)

• KomentářSociální fobie je dobře léčitelná porucha. – doplnit zdroj

  Je to doloženo tím zdrojem který následuje: Praško, 2005, s. 65.-Juandev (diskuse) 7. 11. 2013, 09:55 (UTC)

• Komentář+KomentářPřesto se ale řada lidí domnívá, že je to jisté předurčení, které nelze změnit. – WP:VSVS; kdo se domnívá? + doplnit zdroj

  To nedává smysl psát, kteří lidé se domnívají. To je popis obecného stavu.-Juandev (diskuse) 7. 11. 2013, 09:55 (UTC)

  Zdroj tam je, následuje dále: Praško, 2005, s. 65.-Juandev (diskuse) 7. 11. 2013, 09:55 (UTC)

• VyřešenoCo je to zabezpečující chování?

  Vysvětlil jsem níže.--Juandev (diskuse) 11. 11. 2013, 11:24 (UTC)

• Vyřešeno Při zabezpečujícím chování se osoba musí určitým způsobem zabezpečit – to je vtipná formulace; reformulovat

  Reformuloval jsem a doplnil příklad.--Juandev (diskuse) 11. 11. 2013, 11:24 (UTC)

• VyřešenoPosléze se myšlenky rámují – co to znamená?

  Přeformuloval jsem.--Juandev (diskuse) 11. 11. 2013, 11:24 (UTC)

• VyřešenoCo je to „mentální černý filtr“?

  Je to druh kognitivního omylu: daná osoba všechno vidí černě. Doplnil jsem to do závorky.--Juandev (diskuse) 11. 11. 2013, 11:24 (UTC)

• VyřešenoCo je to „teror bychů a musů“?

  Zaměnil jsem za častější označení a nalinkoval.--Juandev (diskuse) 11. 11. 2013, 11:24 (UTC)

• VyřešenoDalší částí léčby je pak samotné podstupování sociální situaci – buď sociální situace nebo sociálních situací

  sociálních situací--Juandev (diskuse) 11. 11. 2013, 11:24 (UTC)

• KomentářK nejčastěji užívaným antidepresivům patří moclobemid (RIMA); paroxetin, fluoxetin, citaloparam, sertralin, fluvoxamin a escitalopram (SSRI); venlafaxin (SNRI); bupropion (NDRI). – proč jsou ve větě ony středníky?

  Protože jsou ve větě dvě vnořené množiny. Základní množinou jsou skupiny léků, podmnožinou jsou jednotlivá léčiva. Jednotivá léčiva jsou odělena čárkou, proto skupiny léčiv středníkem.--Juandev (diskuse) 11. 11. 2013, 11:24 (UTC)

• Vyřešenoref č. 2 – za „a kol“ chybí tečka
• Vyřešeno U všech citací internetových stránek je špatný zápis data vydání. Ten má být ve tvaru YYYY-MM-DD, nikoliv obráceně.
• Vyřešenoref č. 5 – když u jedné reference používáš pro kolektiv „a kol.“, tak se toho drž i jinde, a ne jako zde, kde najednou používáš „a další“

  Opravil jsem všude.--Juandev (diskuse) 11. 11. 2013, 11:24 (UTC)

• Vyřešenoref č. 5 – co bližší identifikace článku (pmid, doi)? co ISSN časopisu?

  Doplněno vše.--Juandev (diskuse) 11. 11. 2013, 11:24 (UTC)

• Vyřešenoref č. 16 – parametr „odkaz na periodikum“ v šabloně {{citace periodika}} není určena pro externí odkazy, nýbrž pro odkazování v rámci Wikipedie. Ostatně na první pohled je vidět, že se díky URL odkazu šablona chová chybně.

  Aha, OK.--Juandev (diskuse) 11. 11. 2013, 11:24 (UTC)

• Vyřešeno+Otázkaref č. 38 – místo vydání se nepřekládá do češtiny; tj. žádné Londýn a Filadelfie, ale London a Philadelphia

  Změnil jsem to, ale přijde mi to divné. Jak by se psalo místo vydání Moskva nebo Abu Dhabí?--Juandev (diskuse) 11. 11. 2013, 11:24 (UTC)

• OtázkaSladit podobu externích odkazů s WP:EO

  Takhle?--Juandev (diskuse) 11. 11. 2013, 11:24 (UTC)

• VyřešenoOdstranit z citačních šablon nepoužité parametry.
• VyřešenoOdstranit odkazy na přesměrování.

Při prvním pročtení jsem narazil na výše uvedené. Drobnosti jako chyby v čárkách ve větách jsem rovnou opravoval. Až bude vše zapracované, tak bych si článek ještě jednou pročetl. Každopádně je nezbytné, aby jej zrecenzoval též odborník, případně alespoň někdo s lékařským vzděláním (mezi kolegy Wikipedisty jsou). To, společně s vypořádáním se s výše uvedeným, pokládám za základní předpoklad, aby článek mohl aspirovat na stříbrný puzzle. --Faigl.ladislav _slova^činy 6. 11. 2013, 23:23 (UTC)

Nazdar. Díky za podrobnou recenzi. Část jsem zabracoval a zodpověděl. Až budu svěží, tak budu pokračovat do druhé části a upravím i některé věci, které jsem přeskočil a označil si za složité.--Juandev (diskuse) 7. 11. 2013, 09:55 (UTC)

Tak všechny tvé body jsem nějak sežvejkal. Požádal jsem také odborné recenzenty o recenzi.--Juandev (diskuse) 11. 11. 2013, 11:24 (UTC)

Hynas

Zajímavý a komplexně pojatý článek. Líbí se mi, bohužel jsem se k recenzi dostal až teď a nemám příliš času. Proto jen velmi stručně a zřejmě i trochu nepřehledně:

• KomentářVyřešeno V úvodu chybí označení a klasifikace pod DSM-V.

  Buď ta stránka nefunguje dobře, nebo to v té klasifikaci není.--Juandev (diskuse) 21. 11. 2013, 15:22 (UTC)

  Kód je 300.23. --Hynas (diskuse) 23. 11. 2013, 18:24 (UTC) (V šabloně malé nefunguje odkaz, proto zde)

  OK, tak to by bylo.--Juandev (diskuse) 23. 11. 2013, 20:14 (UTC)

• Otázka VyřešenoV úvodu vidím přehnaná zobecnění - k sebevraždě může vést alkoholismus a cokoliv dalšího. Nezmiňoval bych to hned zde, v odstavci s komorbiditou to stačí.

  Neorozumím. Úvod je kompresorem všech informací článku.--Juandev (diskuse) 21. 11. 2013, 15:22 (UTC)

  S tím souhlasím, ale obávám se, že počet sebevražd zapříčiněných sociální fobií bude malý nejen v absolutních, ale i v relativních číslech (stejně tak alhokolismus atd.). Nepovažuji to za významné uvádět v úvodu. --Hynas (diskuse) 23. 11. 2013, 18:24 (UTC)

  Dobrá, vyhodil jsem.--Juandev (diskuse) 23. 11. 2013, 20:14 (UTC)

• OtázkaVyřešenoTo odeznění po 25 letech by bylo vhodné ocitovat (odkaz je níže).

  Neorozumím, jako vložením řádkové citace?--Juandev (diskuse) 21. 11. 2013, 15:22 (UTC)

  Ano. --Hynas (diskuse) 23. 11. 2013, 18:24 (UTC)

• Otázka+Komentář Kde vzniklo tvrzení o opomíjení akademickou sférou? To se mi nezdá, naopak jde o hodně zkoumaný fenomén. Celý druhý odstavec je trošku předpojatý.

  Co tě vede k tomu si myslet, že část věty byla po dlouhá léta v akademické sféře opomíjena trvdí, že je problém opomíjen v součanosti? --Juandev (diskuse) 21. 11. 2013, 15:22 (UTC)

  Toto tvrzení se opírá o zdroje. Cituji z CUNCIC, Arlin. A Brief History of Social Anxiety Disorder: 1985: „Psychiatrist Michael Liebowitz and clinical psychologist Richard Heimberg initiated a call to action for research on social phobia. Up to this point, research on the disorder had been lacking � leading some to refer to it as the "neglected anxiety disorder.“--Juandev (diskuse) 21. 11. 2013, 15:22 (UTC)

  Vycházím z toho stejného článku. To, že nebyla studována sociální fobie jako taková, neznamená, že byla opomíjena, když termín je starý celé dvacáté století a od 60. let je zvažována jako etiologicky samostatný druh fobie. Bylo by potřeba srovnat, zda byla opomíjena oproti jiným fobiím a zda názor Liebowitze a Hemberga odráží názor celé komunity. Z domu se bohužel nedostanu na PubMed, nicméně tento článek se zdá být jiného názoru. --Hynas (diskuse) 23. 11. 2013, 18:24 (UTC)

  OK, tak na to se podívám a nějak to do textu zapracuju.--Juandev (diskuse) 23. 11. 2013, 20:14 (UTC)

• Komentář Prevalence 3-13 % mi přijde mnoho, chtělo by to citaci.

  Citace je níže v textu: Praško, 2005, s. 21. Jiní recenzenti tu vyžadují citace do úvodu nedávat, tak jsem se řídil jejich pokyny. --Juandev (diskuse) 21. 11. 2013, 15:22 (UTC)

  Máš pravdu, jen stručně jsem se koukl na odkazy z angl. wiki a zdá se, že hodně záleží na metodologii daného výzkumu. Změnil bych tuto citaci na něco ve smyslu "Prevalence podle Praška je...". --Hynas (diskuse) 23. 11. 2013, 18:24 (UTC)

  Já si myslím, že ten Praško tam uvádí průměr a bere v potaz lidi z Evropy a USA. To co jsem viděl na en a pohrabával se ve zdrojích, tak bych řek, že to jsou statistiky, ne velmi malá území.--Juandev (diskuse) 23. 11. 2013, 20:14 (UTC)

  Když už bych měl uvést Praška, je otázka jestli neuvést i některé jiné dílčí statistiky.--Juandev (diskuse) 23. 11. 2013, 20:14 (UTC)

• VyřešenoNadpis Pacientovo vnímání je nepřesný, postižený nemusí být (zatím ještě) pacientem.

  Pozměnil jsem. --Juandev (diskuse) 21. 11. 2013, 15:22 (UTC)

• 40 % lidí se sociální úzkosti je bez další definice sociální úzkosti dost nicneříkající - chtělo by to citaci nebo vysvětlení, co sem bývá zahrnuto, a co už ne.
• VyřešenoReference č. 16 u komorbidity je nesmyslná, navíc význam slova se asi nemusí citovat.
• OtázkaVyřešenoPoužití metody nemusí navrhovat lékař, v případě psychoterapie může jít o psychologa, psychofarmaka však musí předepsat psychiatr.

  A není "lékař" obecné označení, tedy i psycholog, psychiatr či psychoterapeut?--Juandev (diskuse) 21. 11. 2013, 15:22 (UTC)

  Obecné označení to je jen pro lidi s medicínským vzděláním, tedy psychiatra a běžného doktora - psycholog není a psychoterapeut nemusí být (není-li současně vystudovaný doktor) lékařem. Pokud chceš označit obecně, použij třeba specialista či něco obdobného. --Hynas (diskuse) 23. 11. 2013, 18:24 (UTC)

  Přepsal jsem to.--Juandev (diskuse) 23. 11. 2013, 20:14 (UTC)

• V léčbě mi chybí pohledy mimo KBT - sociální fobii léčí jiné psychoterapeutické směry, než KBT. Odstavec 4.2 v tomto podle mě nemá pravdu, bohužel nemám čas dohledávat zdroje. Zkusím se po tom kouknout později.
• KomentářHistorie výzkumu - toto by chtělo doplnit, protože dříve se (nepletu-li se) zahrnovaly příznaky sociální fobie jednak pod psychoticismus (podivínství), nebo pod agorafobii. Výzkum je tedy starší, změnila se pouze klasifikace poruchy.

  Nevím, jestli je dobrý nápad se tu nějak velice rozepisovat o řazení příznaků SF pod jiné poruchy! Nesouhlasím s tím, že výzkum je starší, pokud o něčem výš, tak to dolož. Někam bych mohl pouze uvést, že termín sociální fobie je znám už tisíce let a jak se s ním zacházelo v historii.--Juandev (diskuse) 21. 11. 2013, 15:22 (UTC)

  Opakuji, výzkum je starý a lze to doložit. --Hynas (diskuse) 23. 11. 2013, 18:24 (UTC)]] (opět nefunguje odkaz v šabloně)

Jinak dobrá práce. Další komentáře se pokusím doplnit později. --Hynas (diskuse) 19. 11. 2013, 17:59 (UTC)

Díky.--Juandev (diskuse) 21. 11. 2013, 15:22 (UTC)

Není zač :-) --Hynas (diskuse) 23. 11. 2013, 18:24 (UTC)

Jansokol

Udělal jsem zběžnou jazykovou redakci asi do poloviny článku - snad jsem nic nepokazil. Článek je velmi důkladný, některé věci se ale opakují (14-20 let atd.) a některé formulace mi připadají zbytečně šroubované až nesrozumitelné (příliš dlouhé a komplikované věty, pasivní vazby). Ale "dobrý" IMHO je. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 8. 12. 2013, 20:51 (UTC)

Díky za recenzi. Co se týče změn:

• 3–13 % v rozuvinutých zemích --> 3–13 % populace v rozvinutých zemích - tohlecto tu již nějakým způsobem rozporoval recenzent Faigl (viz výše)

Tak když ty opakující se formulace a šroubované věty sepíšete, tak s tím můžeme něco udělat.--Juandev (diskuse) 12. 12. 2013, 14:42 (UTC)

Chyby hned v úvodní větě

Praštila mě do očí v Článku týdne na Hlavní straně hned první gramaticky neohrabaná věta („druh poruchy zařazené do DSM“ – to jako že do DSM je zařazena právě jedna porucha a toto je jeden z jejích druhů?). Jistě, v nepozornosti se taková chyba může stát každému – někomu často a někomu občas, ale aby zůstala v první větě článku, který aspiruje na nějaký titul a prošel před několika lety několikanásobnou „recenzí“? A netrkla dokonce ani toho, kdo úvod článku kopíroval a upravoval pro Hlavní stranu?

A když jsem klikl na referenci za touto větou, hned jsem narazil na další chybu, či spíše mystifikaci. Referencí totiž není ani DSM ani žádný text týkající se DSM, ale on-line kapitolka z MKN, v níž pochopitelně není o DSM ani zmínka. Je zajímavé, že ani anglická verze článku, v níž by člověk čekal větší důraz na americkou klasifikaci, v infoboxu neobsahuje kód DSM, třebaže v textu článku jsou o diagnostických kritériích tři zmínky (preference autistických diagnóz a přejmenování ze "social phobia" v DSM-III na "social anxiety disorder" v DSM-IV.

A k tomu jsem ještě zjistil, že byla už 8 let, od svého vzniku, nefunkční šablona {{Infobox - choroba}}, protože tam už od vzniku šablony je místo parametru DSM-IV parametr s překlepem DMS-IV. Bože můj, to si za 8 let nikdo nevšimne, že se jeden důležitý údaj v šablonách stovek článků vůbec nezobrazuje? Nebo je to každému úplně jedno?

Všechny tři chyby jsem se pokusil aspoň provizorně opravit. --ŠJů (diskuse) 24. 9. 2016, 03:23 (CEST)