Diskuse:Qubit

Pro názornost časem překreslíme Cejnarův obrázek. Normovaný qubit má i s fází 2 stupně volnosti, takže hodnota je bod na 2D ploše, tady sféře. Fáze φ točí vektorem kolem svislé osy (stacionární časové řešení) a nemá vliv na rozložení pravděpodobnosti. Úhel ϑ určuje příklon ke svislé ose nebo vodorovné rovině. Čtverec velikosti projekce na jedno a druhé určuje amplitudu pravděpodobnosti. --egg ✉ 10:25, 24. 9. 2006 (UTC)

Něco mi na tom nesedí, právě ten počet stupňů volnosti. Dvě komplexní čísla mají přece 4 stupně, normováním přijdeme o jeden, ale to jsou pořád 3. Když je $\alpha =e^{i\varphi }\sin \vartheta$, nemusí ještě nutně být $\beta =e^{i\varphi }\cos \vartheta$, musí být jen $|\beta |=\cos \vartheta$. Pravda ale je, že časový vývoj vlnové funkce stacionárního stavu je právě takový, že stav se přenásobuje $e^{it}$, čili pokud je na počátku $\alpha =\sin \vartheta$ a $\beta =\cos \vartheta$, pak obrázek správně ukazuje stav v libovolném okamžiku. Jen zamlčuje, že $\alpha$ a $\beta$ mohly začínat s různou fází, to by se nedalo zakreslit. Obrázek teda neukazuje obecný qubit, na to má málo rozměrů, ale dá se na něm ukázat časový vývoj dle Schrödingerovy rovnice. Kdyžtak mě někdo opravte. --egg ✉ 14:46, 24. 9. 2006 (UTC)

Prošel jsem stránku a opravil formulace, které mi přišly nepřesné. Poslední odstavec se podle mě hodí označit slovy "not even wrong", nejlepší je podle mě jej prostě smazat (viz https://www.scottaaronson.com/blog/?p=4342 ) . Odstavec o Blochově sféře jsem neprošel a přijde mi, že by bylo správné jej sloučit s odstavcem Formální definice, podobně jako je to na anglické wiki. Z vlastní zkušenosti si myslím, že dokud u Blochovy sféry nebude obrázek, nebude ten odstavec moc užitečný. Zaspagety (diskuse) 22. 1. 2020, 12:50 (CET)

@Egg: Ahoj, dávám jen jako námět na doplnění hesla třeba i krátkou informací o kvantovém internetu na podkladě qubitů, což se objevilo mezi novinkami 2021 v Kulhánkově přednášce – obecný úvod od 42:10, konkrétně od 45:10. Zdraví, --Kacir 22. 12. 2021, 00:01 (CET)

Článek je velmi chudě ozdrojován a zejména vtipné je to uvolňování tepla, narušování informace a (jakoby zbytečně) velkém množství atomů. Právě toto velké množství nosičů informace jednoho bitu zaručuje její minimální narušování vnějšími vlivy. Naopak takový jednoatomový qubit se nechá zničit téměř čímkoliv a takový "počítač" by nebyl nic jiného, než generátor náhodných čísel. A generování, propouštění i detekce čehokoliv beze ztrát také neexistuje. Ostatně už je něco popsáno v Kvantový_počítač#Pochybnosti.--P.01 (diskuse) 27. 8. 2024, 23:23 (CEST)