Diskuse:Psychotronika

Seznam úkolů pro článek Psychotronika, priorita 3:

• Je vítána jakákoliv pomoc s opravou odkazů na rozcestníky: Alternativní věda, Detekce, Důkaz, Emise, Koncept, Mechanismus, Přenos, Příjem, Subjekt, Transmutace (revize 20159860 | rozdíl). -- 25. 7. 2021, 14:36 (CEST)

---

Editovat – Historie – Sledovat –

V článku je použit materiál (nebyl uveden) uvolněný držitelem nebo vykonavatelem autorských práv pod licencí GFDL. Povolení bylo doručeno do systému VRTS spravovaného PR oddělením Wikimedia pod číslem 2008082210007799. Tato šablona neslouží k prohlášení autora o vlastnictví; vkládá ji pouze tým VRTS poté, co na e-mail permissions-cs@wikimedia.org obdrží jasné potvrzení o uvolnění díla pod danou licencí.

WikiProjekt Pseudověda

Tento článek je sledován účastníky projektu Pseudověda.

Toto je kontroverzní téma, které může být předmětem sporů.

• Čtěte prosím pečlivě tuto diskuzní stránku předtím, než v článku učiníte podstatné změny.
• Pokud doplňujete informace do článku, dbejte na jejich přesné zdrojování. U nedostatečně ozdrojovaných informací zvažte jejich označení šablonou {{Doplňte zdroj}} nebo {{subst:Fakt}}, případně jejich odstranění.
• Diskutujte zcela věcně, vyhněte se osobním vyjádřením včetně narážek.

Archiv starších diskuzních příspěvků

Jelikož se zdejší diskuze rozrostla do obřích rozměrů a většina příspěvků již není aktuální (resp. neprobíhá u nich další diskuze), přesunuji jí do archivu

• Archiv starších diskuzních příspěvků

Má-li někdo pocit, že je některá část diskuze ještě živá a vede se na věcné rovině s ohledem na obsah článku, nechť se mi ozve a já jí sem vrátím. Jakékoliv další připomínky ke stávající podobě článku můžete diskutovat níže. A prosím věcně a slušně, bez jakýchkoliv náznaků osobních útoků a antipatií;-) Jedudědek 23. 9. 2008, 07:17 (UTC)

Už je to zas dlouhé jak Lovosice, neaktivní sekce opět přesouvám do archivu:

• Archiv starších diskuzních příspěvků 2
• Archiv starších diskuzních příspěvků 3
• Archiv starších diskuzních příspěvků 4

Badatelé v psychotronice

Protože se tu vesele revertuje, navrhl bych současný odstavec neodstraňovat, ale proklestit ho od selfpromo, zbytečností a smysluprostého žvanění. Navrhuji následující formulaci:

Zdeněk Rejdák v knize Průvodce po psychotronice uvádí jako české a slovenské badatele např. K. Kuchynku, O. Fischera, B. Kafku, K. Drbala, Z. Rejdáka nebo M. Rýzla.

Klubu psychotroniky a UFO řadí mezi badatele ještě např. S. Grofa, F. Kahudu, M. Nakonečného nebo V. Petrovského. Podle L. Šafaříka je za teoretika psychotroniky Klubem psychotroniky a UFO pokládán O. Válek.

Základem teoretické koncepce O. Válka je předpoklad rovnocennosti informace i energie ve struktuře hmoty obecně a vlastnostmi vědomí chápaného jako informační proces a projevujícího se v organizaci živé hmoty. Poslední odstaveček bych navrhoval přesunout na vhodnější místo

Podle mého názoru wikipedie:žádný vlastní výzkum není wikipedie místo pro Válkovu řekneme úvahu. Už mě přijde , že ho zmínit jako současného badatele je víc než dost.--H11 11. 2. 2010, 08:17 (UTC)

Netvrdím, že tím vhodným místem nemůže být i odpadkový koš;-) Přesto si ale myslím, že pro dobrý článek je jedna věta o tom, co si o tom myslí velký guru KPUFOnů je celkem vhodná. Navíc jde o Válkovo již jinde publikované tvrzení, takže si myslím, že s tím vlastním výzkumem to není až tak nepřekonatelné. Problémem je imho spíše to, že je to vlastně primární zdroj a asi by mohl být zádrhel s nezávislostí..--Formol 11. 2. 2010, 08:24 (UTC)

Já mám za to, že by to hlavně mělo být doloženo z děl nepublikovaných přímo autory. Takže pouze to co regulerně vyšlo v nějakém nakladatelství jako kniha (nikoliv nákladem vlastním), anebo odkazy na periodikum. --Zet ^(k|p) 11. 2. 2010, 08:30 (UTC)

Tak on napsal knihy, ale jestli jsou vlastním nákladem to nevím jak ověřit [1], hlavně myslím, že by měl o jeho díle referovat nějaký sekundární zdroj a ne to postavit na primárním zdroji psychotronických stránek , nebo časopisu co vydává ten klub psychotroniky a ufo...--H11 11. 2. 2010, 08:37 (UTC)

to Zet - Máte za to zcela správně, já si jen myslím, že právě toto je situace, kdy by bylo vhodné zvážit i WP:IAR. Pokud je to ale jen můj názor, rozhodně se nechystám stavět se na zadní a vyhrožovat vším možným od žalování soudružce učitelce až po arbitráž na latinské Wikipedii.--Formol 11. 2. 2010, 09:00 (UTC)

to H11 - Pokud je uveden jako nakladatel, je to zřejmé. Problém s ověřením by mohl být tak maximálně u knih vydaných BENem. Myslím ale, že tady je to jasné. Protože není uveden (ani na webu BENu) recenzent, lze předpokládat, že něco jako recenze se nekonalo a na takovou knihu lze pohlížet téměř jako na vlastní náklad. Problém je podle mě to, že k psychotronice moc lepších zdrojů není.--Formol 11. 2. 2010, 09:00 (UTC)

Jeho knihy přece nejsou vhodným zdrojem o něm a o jeho díle... protože jsou to primární zdroje....pokud bysme se toho drželi tak jak si třeba tady sám o sobě napsal [2] Válek .."je známý tím, že vymezil místo psychotroniky ve vědě" :-):-). Kdyby byla kniha o psychotronice od nezávislého zdroje na Válkovi a KUPFO a byl by tam netriviálně zmíněn (jako ja všude zminován Rejdák, Kahuda ..) tak tam ten odstavec má bý. V neposlední řadě má v té jeho verzy, více prostoru mnohem encyklopedicky významnější "badatelé" než je on. --H11 11. 2. 2010, 09:45 (UTC)

Zmínil bych opravdu doložené badatele, ne amatéry (těch jsou tuny). Navíc tvrzení typu Základem teoretické koncepce O. Válka je předpoklad rovnocennosti informace i energie ve struktuře hmoty obecně a vlastnostmi vědomí chápaného jako informační proces a projevujícího se v organizaci živé hmoty. jsou nepodložené žvásty. Nebo snad byly tyto "výzkumy" někdy podrobeny vědecké falzifikaci? Proč je vůbec zmiňovat? --G3ron1mo 11. 2. 2010, 10:08 (UTC)

@H11 BEN vydává i knihy na zakázku, ale u Psychotroniky I i II nic takového neuvádějí (kromě technické literatury vydávají i nějakou esoteriku), takže z tohoto hlediska bych problém neviděl. Jenže tomu brání nejen pohled jak na ustanovení o primárních zdrojích ale i zde a zde - bylo by to ztěží použitelné na větu "Pan Válek o sobě tvrdí, že základem jeho teoretické koncepce je...atd.". Není divu, že to bylo z článku odstraněno.

Totéž víceméně s Rejdákem, který není představitelem nezávislé vědy, ale jedním z psychotroniků.--Zet ^(k|p) 11. 2. 2010, 10:10 (UTC)

Je mi úplně špatně z toho, co se obecně na Wikipedii děje. Připadá mi, že Wikipedie potřebuje pouze opisovače, nikoliv přispívající odborníky a výzkumníky. Autoři a badatelé jsou dehonestováni za své publikování, přestože se daným tématům po významnou část života věnují a mají velké zkušenosti v oboru. Než jsem na Wikipedii začal přispívat, domníval jsem se, že Wikipedie je místo, kde se budou koncentrovat informace pro lidi. Myslím, že tohle otráví postupně každého. --- Souvislost mezi informací a energií - to není myšlenka nejen pana Válka. BEN např. vydal překlad díla Toma Stoniera s názvem Informace a vnitřní struktura vesmíru - orig. název Information And The Internal Structure Of The Universe (1990). Celou knihu jsem si osobně přečetl. --- Pan Válek byl osobně přítomen mnoha pokusů senzibilů, mnoha pokusů ovládání hmoty myslí apod. Tuším, že něco je popsáno i v jeho knize. Tyto pokusy bylo možné ve většině případů zopakovat. Z jiných zdrojů vím, že tehdejší státní bezpečnost se o lidi "s nadpřirozenými" schopnosti vytrvale zajímala, a tito lidé předváděli své "kousky" policistům, kteří hledali využití pro řešení případů, odzbrojování pachatelů apod. -- LiborX 11. 2. 2010, 19:33 (UTC)

Jsme zase u toho. Wikipedie nepotřebuje pouze opisovače, ale nemůže akceptovat vlastní výzkum kohokoli, pokud není obecně přijat. Cílem encyklopedie je neutralita: co není dokázáno, není dokázáno. Ovšem v duchu anglosaského fair play má být uvedeno, že i když není dokázáno, existují zastánci atd. Není možné, aby nám zde příznivci psychotroniky revertovali články ve prospěch svého pohledu na věc a násilně nám tento pohled nutili, i když není většinově přijat. Je spousta internetových médií, kde to nevadí, na Wikipedii to však vadí. Jirka O. 11. 2. 2010, 19:47 (UTC)

Jen doplním, že Vaši na nevolnost je nejlepším lékem si prostudovat, nejlépe důkladně a vlastnoručně, WP:VV, WP:CWN a WP:OV. Wikipedie prostě není prostorem pro propagaci nebo dokonce sebepropagaci kohokoliv a čehokoliv. Tajemné "dobře informované zdroje" a výsledky vlastního výzkumu nekorigované cestou peer review jsou prostě k psaní článků o tématech týkajících se vědy (i pseudovědy tvářící se jako věda) prakticky bezcenné.--Formol 11. 2. 2010, 19:57 (UTC)

Prostě ani Einstein, by zde nemohl publikovat své teorie, dokud nebyli všeobecně přijaty. V Einsteinově případě to byli desítky let ...--H11 11. 2. 2010, 20:51 (UTC)

Psychotronika - wikipedista HomoSapiens

Mohl bych poprosit o nějaké upozornění nebo zásah v případě editací wikipedisty HomoSapiens a jeho vytrvalých změn u článku Psychotronika? Snažil jsem se ho v jeho diskusi přesvědčit, že reverty a úpravami do podoby v rozporu s probíhající diskusí u tohoto článku nic nezmůže, ale zdá se, že neúspěšně. Děkuji --Zet ^(k|p) 13. 2. 2010, 23:40 (UTC)

Pokud vidím, tak dotyčný wikipedista vkládá řádně ozdrojované informace čerpající z uvedených publikovaných zdrojů, zatímco někteří další kolegové tam vcelku bezhlavě cenzurují, namísto aby upřesňovali nebo doplňovali text o vyvažující informace z jiných zdrojů. --ŠJů 14. 2. 2010, 00:31 (UTC) Paradoxně někteří z těch, kteří automaticky mažou informace jen proto, že knihu možná někdo vydal vlastním nákladem, s oblibou v jiných případech používají jako zdroj i anonymní hesla s obskurního internetového slovníku pana Heřta a jeho spolku. --ŠJů 14. 2. 2010, 00:34 (UTC)

Šjů, vaše nenávist vůči prof. Heřtovi je skutečně komická. Ta vaše "anonymní hesla s obskurního internetového slovníku" jsou vesměs dílem skutečných vědců, postavená na práci s jinými zdroji, a podpořená neanonymními akademickými autoritami, zatímco pan Válek je prostě jen pan Válek. Pokud vám není jasný rozdíl, doporučuji jako četbu před spaním WP:VZ. Na tomtéž místě se dozvíte i proč je tvrzení "...mažou informace jen proto, že knihu možná někdo vydal vlastním nákladem,..." z pohledu fungování Wikipedie zcela absurdní.--Formol 14. 2. 2010, 01:36 (UTC)

Wikipedie je založena na NPOV a ne na tom, koho jakýsi Formol považuje za "skutečného vědce". Heřtův slovník, kde značná část hesel je anonymních, je nevědecký blog publikovaný vlastním nákladem obskurního spolku: ovšem nejsem proti tomu, aby byl citován jako zdroj. Mimochodem, každá kniha je vydaná něčím nákladem a každé nakladatelství vydává jen to, co chce (tedy vlastní, spřízněné autory), takže dělit náklad na vlastní a nevlastní je z hlediska věrohodnosti irelevantní. Válek v oboru psychotroniky je zřejmě obdobnou autoritou jako Heřt a jeho spolek v naivním scientismu. Nemám důvod ani jednoho z nich nenávidět. --ŠJů 14. 2. 2010, 03:39 (UTC)

Podle jakého věrohodné zdroje jste došel k závěru, že Válek je autoritou v psychotronickém světě? Podle mě to o sobě akorát sám píše.--H11 14. 2. 2010, 08:14 (UTC)

Šjů, Sisyfos není žádný internetový obskurní spolek, ale skupina etablovaných vědců, kteří úspěšně publikují impaktované články (za všechny budu jmenovat Grygara). Ve svém slovníku používají řádně ozdrojované informace, čili v jejich případě se nejedná o primární zdroj, ale o sekundární zdroje. Což se o Válkovi říct nedá. Čili názor Formola je v tomto případě jednou ze zásad Wikipedie. Vaše ohánění NPOV mi pak přijde jako nemístné. --G3ron1mo 14. 2. 2010, 08:56 (UTC)

Vážený G3ron1mo, respektuji váš osobní názor na Klub Sisyfos a pana Grygara i vaši osobní všestrannou důvěru k nim. Každý z nás má nějaké názory a každý z nás něčemu nebo někomu věří a něčemu nebo někomu zase ne: jistě ani Vám bychom toto přirozené právo neměli upírat. Ale Wikipedie by neměla být na takovýchto subjektivních preferencích budována, proto zde ani nejsou platným argumentem. Věřím tomu, že pan Grygar (nebo pan Heřt) jsou v některých oborech skutečně odborníky a možná píší i kvalitní vědecké práce (hodnocení jejih odborné věrohodnosti bych ponechal jejich oponentům z těchto jejich oborů). Nicméně Heřtův slovník a webové stránky klubu Sisyfos (to je zase můj osobní dojem) jsou zjevně spíše propagandistickými texty, které elementárním nárokům na vědeckou práci nevyhovují. Jistě i vědci mají právo se ve volném čase věnovat nevědecké propagandě, ale nesměšujme proto ještě tyto jejich aktivity s vědou. I slovutní vědci chodí na záchod nebo píší milostné dopisy, ale to ještě nedělá z těchto činností vědu. --ŠJů 15. 2. 2010, 15:18 (UTC)

H11, mně ani vám nepřísluší, abychom jako wikipedisté vlastním výzkumem hodnotili, jakou autoritou je pan Válek v oboru psychotroniky nebo jakou autoritou jsou v oboru psychotroniky nebo filosofie a metodologie vědy pan Heřt či pan Grygar. Pokud by to někde na Wikipedii mělo být hodnoceno, tak opět jen na základě publikovaných argumentů a názorů jejich oponentů. Tomu se tady na Wikipedii říká NPOV a na tomto principu Wikipedie stojí, alespoň to odjakživa prohlašuje. Pan Válek zjevně patří mezi autory, kteří publikují monografie o psychotronice, a ostatní autoři publikující v tomto oboru nebo o tomto oboru mají možnost jeho publikované práce podrobit kritice. Pan Heřt, pan Grygar a další zjevně patří mezi autory věnující se svou publikační činností systematické propagandě proti oborům, které považují za nevědecké, a proto by jejich názory a případně argumenty taky měly být na Wikipedii zmíněny, třebaže rovněž zjevně nevykazují příliš vysoké vědecké kvality. Pokud se někdo zabýval solidní oponenturou psychotroniky, měl by být citován tím spíš, a to pokud možno z autentického zdroje, protože podání přežvýkané skepticistickými fankluby jen snižuje věrohodnost a objektivitu takové kritiky. --ŠJů 15. 2. 2010, 15:18 (UTC)

Určování věrohodnosti není žádný POV. Jiří Grygar je mezinárodně uznavaaný vědec (viz článek, pracuje v Fyzikální ústavu Akademie věd ČR , [3], kdyžtak najdu i impaktované články a Oldřich Válek je nikdo, kromě něj o něm a jeho teoriích nikdo nepíše. Například v psychotronice je encyklopedicky významný třeba Zdeněk Rejdák. K jeho teoriím existuje alespon dost NNVZ zdrojů. Osobně dovolit si říci o panu Jiřímu Grygarovi že jeho práce nedosahuje vysoké vědecké kvality .... --H11 15. 2. 2010, 16:10 (UTC)

Badatelé v psychotronice - editace 22

Z. Rejdák v knize Průvodce po psychotronice uvádí jako české a slovenské badatele K. Kuchynku, O. Fischera, B. Kafku, K. Drbala, Z. Rejdáka, M. Rýzla, O. Kurza, J. Krmešského, A. Sandora. Klub psychotroniky a UFO řadí mezi badatele ještě např. S. Grofa, F. Kahudu, M. Nakonečného nebo V. Patrovského. Podle L. Šafaříka je za teoretika psychotroniky Klubem psychotroniky a UFO pokládán O. Válek.

Současný badatel Oldřich Válek stanovil pro další rozvoj psychotroniky nové paradigma, které předpokládá existenci vztahů hmoty, energie, vědomí a psychotronické interakce odvozených od nových forem informací a nového chápání vědomí. Základním principem jeho koncepce je předpoklad rovnocennosti informace a energie ve struktuře hmoty obecně a vlastnosti vědomí (jako informačního procesu) projevující se v organizaci živé hmoty.

Editace 20

Badatelé v psychotronice jsou lidé, kteří jsou přesvědčeni o existenci psychotronických jevů a o nutnosti jejich zkoumání a pochopení. Snaží se je, s různou mírou úrovně, vědecky popsat a vysvětlit. Ve společnosti prosazují změnu obecného povědomí o psychotronice. Badatelé v oboru psychotroniky o sobě říkají, že je nelze spojovat s pojmem psychotronik a zároveň říkají o lidech, kteří se za psychotroniky prohlašují, že mají s psychotronikou jen málo společného. Považují psychotroniku za potenciální, v budoucnu přijatelný, vědní obor a vychází z řady pracovních hypotéz, které publikují a dále teoreticky rozpracovávají.--HomoSapiens 21. 2. 2010, 18:26 (UTC)

Teorie psychotroniky

Milan Nakonečný a Zdeněk Rejdák v psychotronické fenomenologii vytvořili novou klasifikaci jevů. Za podstatný znak považují distancové interakce mezi organismy vázané na energetické formy vlastní organismu. Předpokládají, že půjde převážně o známé energetické formy např. infrazáření, elektromagnetické vlny, ultrazvuk, studená plazma atd., avšak nevylučují možnost, že studium těchto interakcí nás přivede z hlediska energetického i k poznání něčeho principiálně nového. Rozeznávají trojí druh distancových interakcí: 1) mezi organismy 2) mezi organismy a hmotou 3) mezi organismy a vnějším prostředím.

Elektromagnetická hypotéza

Vedle pojmu distancové interakce se používá v literatuře o psychotronice tzv. distanční interakce. Jedním z popisů distanční interakce je elektromagnetická S. Manczarského a I.M. Kogana a neelektromagnetická hypotéza L.L. Vasiljeva. S. Manczarský na základě své experimentální činnosti dospěl k závěru: 1. Zdrojem telepatických emisí jsou elektrické proudy, které během procesu myšlení protékají lidským mozkem. 2. Charakter telepatického vysílání stejně jako u jiných přirozených emisí je širokopásmový, se širokým rozsahem frekvenčního spektra. 3. Vlnový rozsah učinný na příjmové straně leží přibližně v mezích od 10 metrů do 15 kilometrů. Celé vysílané spektrum je však ještě širší. 4. Energie, která je vyzařována mozkem, je u průměrného člověka tak nepatrná (řádově 2.10 -10 W), že telepatické emise nelze dosavadními přijímacími aparaturami zjistit (pozn.: na začátku 70. let 20. století).

I.M. Kogan zkoumal v ústavu A.S. Popova tzv. bioinformaci, na základě svých výpočtů shledal, že není třeba trvat při „telepatickém přenosu“ na krátkých vzdálenostech, jak tvrdil S. Manczarský. Kogan tvrdí, že z jeho rovnic plyne, že v zásadě existuje možnost přenosu telepatické informace pomocí elektromagnetického pole vyvolaného biologickými proudy na libovolnou vzdálenost, tato vzdálenost může být tím větší, čím je pomalejší rychlost přenosu. Při přenosu představ předmětu se dobrý „příjem“ uskutečnil asi ve 30% případů a uspokojivý „příjem“ asi v 50% experimentů.Výkon přijímaného signálu je podle něj v rozmezí 10-17 až 10-19 W/m2, vypočtené hodnoty závisí ovšem na vlnové délce, na kterou je „telepatická informace“ přenášena. Elektrické proudy skupin nervových buněk mohou dosahovat řádově µA (zjištěno pokusně). Vlnová délka je u dolní hranice 1m a horní až 1000 km.

S. Inomata v vytvořil teorii komplexního elektromagnetického pole (On Complex EM Fields Theory) s imaginární složkou, která má předpokládanou vlastnost volného "bezztrátového" šíření ve hmotě, prochází např. kovovou deskou. Toto EM vlnění označuje jako Teslovy vlny.--HomoSapiens 21. 2. 2010, 18:48 (UTC)

Neelektromagnetická hypotéza

dále editace 21--HomoSapiens 14. 2. 2010, 19:12 (UTC)

L.L. Vasiljev si kladl za cíl prokázat, že telepatická informace přenášená na větší vzdálenost nemá charakter elektromagnetických vln. Experimentoval s dálkovou hypnozou, kdy byl hypnotizovaný subjekt umístněn v místnosti nebo ve Faradayově kleci, přičemž byl na dálku uspáván a probouzen. Výsledkem pokusů bylo zjištění, že není rozdílu mezi časem potřebným k uspání dálkovou hypnozou za podmínek stínění a bez stínění.Experimentátoři dospěli k závěru, že s velkou pravděpodobností přenosovým energetickým agens telepatické informace nejsou na větší vzdálenosti elektromagnetické vlny, ale jiná fyzikální, pravděpodobně subtilnější energie.--HomoSapiens 16. 2. 2010, 19:16 (UTC)

Částicová fyzikální hypotéza

Mezi částicové fyzikální hypotézy patří např. hypotéza neutrinová a tachyonová. M. Ruderfer ve své neutrinové hypotéze (Neutrino Theory of Extrasensory Perception) předpokládá přenos informací pomocí neutrin. Podstatou jeho hypotézy jsou neutrina, která prolétají látkami a otiskuji v sobě o ní informaci a tuto informaci je psychika schopna detekovat. A. Sylva obdobně uvažuje o tom, že tuto roli provádějí předpokládané částice šířící se větší rychlostí něž světlo tachyony (Post-Relativism and Psiphenomenon).

Částicová nefyzikální hypotéza

--HomoSapiens 21. 2. 2010, 19:18 (UTC)

@HomoSapiens: Co tím přesně myslíte? Není mi to z tohoto Vašeho diskusního příspěvku příliš jasné. --Zet ^(k|p) 14. 2. 2010, 22:47 (UTC)

Můj přístup je na rozdíl od Vašeho neideologický. Problematiku psychotroniky popisuji podle platných zdrojů. Tedy problematiku psychotroniky neidologizuji jako to činíte Vy a Vaši kolegové H11, Formol, G3ron1mo (a i další). Výše to bylo i vysvětleno: "Pokud vidím, tak dotyčný wikipedista vkládá řádně ozdrojované informace čerpající z uvedených publikovaných zdrojů, zatímco někteří další kolegové tam vcelku bezhlavě cenzurují, namísto aby upřesňovali nebo doplňovali text o vyvažující informace z jiných zdrojů. --ŠJů"--HomoSapiens 15. 2. 2010, 13:48 (UTC)

Vynechte vlastní výzkum a nebude to problém to tu nechat--H11 15. 2. 2010, 13:57 (UTC)

@HomoSapiens: Neobviňujte mě z ideologického přístupu, zejména ne za situace kdy se snažíte článek změnit v prospěch pavědeckého psychotronikcého pohledu na základě zcela nedostatečných pramenů. Pokud nebudete používat vlastní výzkum, a seženete alespoň dva netriviální nezávislé zdroje, proč ne?--Zet ^(k|p) 15. 2. 2010, 14:06 (UTC)

(Nepřípustným) vlastním výzkumem se rozumí vlastní výzkum přímo na Wikipedii, nikoliv odkaz na práci publikovanou jinde, ať už ji publikoval kdokoliv. Vlastním výzkumem například je, pokud wikipedisté na základě vlastních předsudků a preferencí rozdělují zdroje na "vědecké" a "pavědecké" nebo pokud se wikipedisté pouštějí na vlastní pěst do výzkumů vlastnické nebo redakční struktury nakladatelů a jejich vztahu k vydávaným autorům: pokud z toho vyvozují unáhlené účelové závěry, tak to už není vlastní výzkum, ale cosi horšího. 2NNVZ jsou vyžadovány k doložení encyklopedické významnosti tématu: o encyklopedickém významu psychotroniky jakožto tématu tu snad nikdo rozumný nepochybuje, bez ohledu na to, jaký názor má kdo na psychotronické teorie či praxi. Jakási automatická neomylnost či pravdivost nemá být předpokládána u žádného typu zdroje, takže úsilí wikipedistů by mělo směřovat k tomu, aby informace z relevantních zdrojů (bez ohledu na to, které z nich kdo z nás subjektivně považuje za "vědecké" či "pavědecké") byly věrně reprodukovány, a to tak, aby ničí teorie či názor nebyly vydávány za fakt sám o sobě. O tom, že knihu vydanou pod jménem pana Válka napsal pan Válek, snad také není rozumná pochybnost, v tomto smyslu o věrohodnosti vydavatele není důvod pochybovat (věrohodnost se nerovná pravdivosti ani neomylnosti). Princip NPOV na Wikipedii je založen na tom, že by měly být ověřitelně popsány všechny významné POV. Považuje-li někdo psychotroniku jako celek za pavědu, pak pochopitelně k článku musí patřit i kvalitně a objektivně popsaná POV "pavědců", samozřejmě ve vztahu ke konkrétním zdrojům (protože samozřejmě tak jako mezi vědci jsou různé teorie, různé názory a různé metody, tak i mezi "pavědci", chce-li je tak někdo nazývat). Není jen jeden psychotronický pohled, není jen jeden vědecký pohled a není jen jeden skeptický pohled: opravdový skeptik (tím spíše vědecký) musí být skeptický i k naivní víře a ideologii skeptiků, nejen psychotroniků. Základní princip fungování NPOV (nezaujatého úhlu pohledu) na Wikipedii je ale v přidávání a upřesňování informací a v uvádění více úhlů pohledu, nikoliv v cenzuře, odmazávání nepohodlných informací a zatajování všech úhlů pohledu, které nějací neomylní a vševědoucí "majitelé pravdy" neuznají za jediný správný. Prosím příznivce jistého názorového klubu zde na Wikipedii, aby si uvědomili, že Wikipedie není prvořadě propagačním nástrojem, a to ani pro ten jejich názor. Informovat o jejich POV a popsat jej na základě publikovaných zdrojů ano, ale propagovat jej a vytěsňovat jeho jménem popis jiných POV určitě ne. Prosím, věnujte se například tomu, abyste kvalitně a ozdrojovaně popsali publikovanou věcnou oponenturu psychotroniky, popřípadě popište argumentaci publikovaných zdrojů, které tvrdí, že knihy pana Válka či někoho jiného údajně porušují ten či onen vědecký princip, ale ani to není důvod k tomu, aby tvrzení podložená citací Válkovy či jiné publikované odborné monografie byly vypuštěny. To, že různé názory a různé chápání principů vědy stojí proti sobě, není ve vědě nic nového, stejně jako to, že žádný vědec a žádná publikace se ani zdaleka neblíží absolutnímu ideálu dokonalé vědy, ostatně sám tento ideál je z podstaty nereálný a nevědecký. --ŠJů 15. 2. 2010, 14:55 (UTC)

Jen tak na okraj: Pokud sám uživatel HomoSapiens říká, že ta kniha není všeobecně uznávána, jelikož je novým paradigmatem a de facto soukromým názorem, není právě v duchu NPOV požadovat potvrzení toho, že jeho knihu lze za významný názor vůbec považovat? --Nadkachna 15. 2. 2010, 15:09 (UTC)

Názory pana Válka nejsou encyklopedicky významné a proto je nevhodné je mít v článku . Například jako názor Jana Nováka a tísíce dalších lidí co mají k tomuto nějaký názor.

Co je vlastní výzkum: Termín „vlastní výzkum“ ve Wikipedii označuje informaci, kterou wikipedisté přidali do textu článku, přestože tato informace ještě nebyla publikována žádným důvěryhodným zdrojem. V tomto kontextu termín označuje všechny dosud nepublikované teorie, data, sdělení, argumenty nebo myšlenky nebo jejich interpretace, analýzy nebo syntézy již publikovaných dat, sdělení, pojmů, koncepcí, argumentů nebo myšlenek. Jimbo Wales to označil jako „novátorský popis nebo nová historická interpretace

Co je zapovězeno:

Jako vlastní výzkum chápeme příspěvek, které "předkládá" myšlenky nebo argumenty některým z následujících způsobů:

• zavádí nové teorie nebo metody řešení
• předkládá vlastní myšlenky
• definuje nové termíny
• uvádí nové definice již existujících termínů
• uvádí argumenty bez toho, aby odkazoval na respektované zdroje, jejichž cílem je dokazovat nebo podporovat nové myšlenky, teorie, argumenty nebo názory
• uvádí analýzu nebo syntézu existujících faktů, myšlenek, názorů nebo argumentů způsobem, který podporuje záměr sledovaný přispěvatelem bez toho, aby závěry byly podpořeny analýzou nebo syntézou důvěryhodného zdroje
• používá neologismy bez toho, aby tyto neologismy pocházely z důvěryhodného zdroje

Máte názor, o kterém si myslíte, že by neměl ve Wikipedii chybět? Nejlepší cestou je nejprve publikovat tento názor v nějaké odborné publikaci, kterou vydává nezávislá třetí strana nebo nějaký důvěryhodný zdroj. Poté tento názor zpracujte pokud možno nezaujatým způsobem ve Wikipedii.

Skutečnost, že se bráníme publikování některých informací ve Wikipedii, nutně neznamená, že jsou takové informace "špatné". Wikipedie pouze není tím správným prostředkem, jak takové informace propagovat. Odmítneme i držitele Nobelovy ceny, pokud se pokusí své nové myšlenky publikovat nejprve ve Wikipedii. --H11 15. 2. 2010, 15:15 (UTC)

Nevím, jestli je to tak složité na pochopení, ale opakuji znovu: pravidlo Žádný vlastní výzkum pojednává o zákazu vlastního výzkumu na Wikipedii, tedy o uvádění dosud nepublikovaných teorií, dat, sdělení, pojmu, argumentů, myšlenek nebo novátorských analýz nebo syntéz. O vlastním výzkumu publikovaném mimo Wikipedii samozřejmě Wikipedie informovat může a má. Je to někdo, kdo nechápe význam slovního spojení dosud nepublikované nebo nechápe, proč se toto slovní spojení opakovaně vyskytuje v pravidle Wikipedie o zákazu vlastního výzkumu na Wikipedii?

Pokud jde o důvěryhodnost a uznávanost publikovaných zdrojů, to je samozřejmě výkladový a praktický problém. Pokud bychom měli předpokládat, že wikipedisté mají vlastním výzkumem posuzovat důvěryhodnost a uznávanost publikovaných zdrojů, tak by právě takový požadavek byl v principiálním rozporu s požadavkem zákazu vlastního výzkumu, a pokud bychom se měli upnout k nějakým konkrétním externím autoritám, které by určovaly, co je důvěryhodné a uznávané, tak se zase dostáváme do fatální kolize s principem NPOV, tedy nezaujatosti Wikipedie. Pokud by Wikipedie měla stát na principech, které jsou navzájem ve fatální kolizi, tak ten problém tady těžko vyřešíme. Přinejmenším ale je třeba mít tolik soudnosti, abychom rozeznali "informaci nepublikovanou mimo Wikipedii" od informace publikované ve zdroji, který někteří wikipedisté subjektivně považují za nedůvěryhodný nebo jej subjektivně neuznávají a proto jej považují za neuznávaný. Pro případ řešení situací, kdy různí wikipedisté nebo různé zdroje mohou mít různé názory, tu máme pravidlo o nezaujatosti. Pokud jej někteří Wikipedisté odmítají v tomto případě aplikovat, protože se domnívají, že prosazení jejich osobního pohledu má větší váhu než toto pravidlo, tak bychom se opět dostali do situace, která není řešitelná jinak než měřením politické síly v revertovacích a diplomatických válkách. Potěš Pámbu a Jimbo Wales, jestli tenhle způsob řešení na Wikipedii převládne úplně a ve všem. --ŠJů 15. 2. 2010, 15:32 (UTC)

Samozřejmě že je tu kvůli tomu aby si někdo na blogu nebo nečem podobném jako je psychotronika.cz nenapsal svojí teorii a pak ji nezačal prosazovat na Wikipedii. Důvěryhodné zdroje jsouwikipedie:věrohodné zdroje. To není žádná zaujatost , že je zákaz vlastního výzkumu.--H11 15. 2. 2010, 15:41 (UTC)

=== Díla publikovaná přímo autory ===

Zdroj publikovaný přímo autorem je zveřejněný zdroj, který nebyl předmětem žádné formy nezávislého ověřování faktů a kde mezi autorem a publikací nestojí žádné další osoby. Mezi takové zdroje patří osobní weby nebo knihy vydané jako tzv. vanity press. Vytvořit web nebo zaplatit vlastní náklad může kdokoliv a poté tvrdit, že je v dané oblasti expertem. Z těchto důvodů knihy vydané na vlastní náklad, osobní weby a blogy z valné části nejsou akceptovatelné jako zdroje.

Výjimkou může být dobře známý profesionální výzkumník píšící o věcech v oblasti jeho odbornosti nebo dobře známý profesionální novinář vydávající vlastní materiál. Tyto lze v některých případech akceptovat jako zdroje, jestliže jejich práce byla dříve publikována v seriózních publikacích třetích stran a pokud píší pod vlastními jmény a nikoliv pod pseudonymy.

Wikipedisté by si však měli uvědomit dvě okolnosti:

1. je-li informace z blogu profesionálního výzkumníka (nebo jiného autorem vydaného zdroje) opravdu závažným sdělením, pravděpodobně jej zveřejnil nebo zveřejní i někdo jiný;
2. jde o informaci vydanou přímo autorem, která nebyla předmětem nezávislé formy ověřování faktů.

Obecně je lepší počkat, zda se nevyskytnou jiné zdroje, které si najdou čas na recenzi nebo komentář tohoto autorem přímo vydaného zdroje.

Zprávy anonymních jednotlivců nebo těch, co nemají žádné publikace nasvědčující jejich věrohodnosti, by neměly být vůbec citovány, dokud nebude jasné, že si získaly prestiž, a v tom případě mohou být zmíněny jako POV.

==== Zdroje publikované přímo autory v článcích o nich samých ====

Materiál ze zdrojů publikovaných přímo autorem, ať už zveřejněných online nebo ve formě knihy či pamfletu, lze použít jako zdroje informací o nich samých v článcích o nich samých, neexistuje-li zde důvodná pochybnost o tom, kdo je napsal, a pokud materiál splňuje některý z následujících bodů:

• Je relevantní vůči významu osoby nebo, je-li materiál vydán skupinou nebo organizací, je relevantní vůči významnosti této skupiny nebo organizace.
• Není sporný, příkladem jsou základní životopisné informace. Na všechny informace ze zdrojů publikovaných samotnými autory je nutné nahlížet kritickým okem.

Mělo by rovněž platit, že zdroj:

• není přehnaně zaměřen na vlastní prospěch nebo sebechválu.
• se zabývá pouze předmětem a neobsahuje tvrzení o třetích stranách nebo událostech, které se jej netýkají.
• je předmětem ověřování jinými zdroji.

Materiál přímo publikovaný autorem by měl být vždy prezentován jako jeho POV a ne obecný fakt, přinejmenším do doby než se najde nezávislé potvrzení tohoto materiálu. Pověst autora určuje, zda materiál vůbec dosáhne úrovně dostatečné významnosti.

Všeobecně platí, že jestliže je zdroj publikovaný přímo autorem věrohodný, pak ho jiné věrohodné zdroje budou citovat. Pokud tomu tak není, měli bychom se mu vyhnout.

==== Díla publikovaná přímo autory jako sekundární zdroje ====

Osobní weby, blogy, publikace vydané na vlastní náklad a další díla publikovaná přímo autory nelze použít jako sekundární zdroje.

To znamená, že by neměly být užívány jako zdroje informací o osobách nebo tématech jiných než o autorovi webu nebo knihy. Osobní weby nelze užívat jako sekundární zdroje – a jako primární zdroje jen s velkou obezřetností a ne jako jediný zdroj, je-li předmět článku kontroverzní – jsou totiž obvykle tvořeny neznámými jedinci, po nichž nikdo nekontroluje jejich práci. Mohou být neinformované, pomýlené, prosazující nějaký program, nedbalé, založené na šeptandě a podezřívavosti nebo dokonce pomatené; nebo naopak tvořené inteligentními, opatrnými lidmi snažícími se sdílet vědomosti se světem. Jen nezávislým ověřením jinými zdroji, které nesdílejí tentýž POV, je možné poznat rozdíl.

Návštěva cizího osobního webu působí často jako online ekvivalent čtení nepodepsaného letáku na pouliční lampě a podle toho je třeba na ni nahlížet. --H11 15. 2. 2010, 15:49 (UTC)

Nadkachna, H11 (po editačním konfliktu): fakt, že některý zdroj obsahuje novátorskou teorii, která není obecně uznávána, není na újmu důvěryhodnosti takového zdroje. A už vůbec jím nelze zpochybnit fakt, že jde o publikovaný zdroj. Novátorství není znakem nedůvěryhodnosti. Novátorské teorie nemají být ve Wikipedii zveřejňovány tehdy, pokud nebyly publikovány jinde (mimo Wikipedii). Pokud by některý wikipedista přiznal, že to, co do Wikipedie bez reference na publikovaný zdroj přidal, je jinde nepublikovaným novým paradigmatem nebo osobním názorem, tak by samozřejmě taková pasáž musela být z Wikipedie smazána (nebo doložena publikovaným zdrojem). Pokud nějaký názor již byl řádně publikován, tak pak již samozřejmě nejde o soukromý názor ve smyslu, že by nebyl veřejný. Požadavek "uznávanosti" zdroje je poněkud vágní formulace, nicméně rozhodně jej nelze uplatňovat ve smyslu, že by z Wikipedie byly vyloučeny informace pocházející ze zdrojů, které nejsou akceptovány mainstreamem. O tom, že menšinové názory a jejich prominentní zastánci mají být zmiňováni, nemůže být pochyb a jak pravidla tak i Jimbo Wales to potvrzují. A zdůvodnit hromadné odmazávání nikoliv jen odkazů na monografii pana Válka, ale takřka všech nejvýznamnějších monografií o psychotronice, tím, že by mělo jít o "pohled podporovaný extrémně malou skupinou", to by už byla opravdu jen docela obyčejná cenzura neuměle a falešně maskovaný pravidly Wikipedie.

Mimochodem, jestlipak tu někdo odmazává ty skepticistické zdroje, které nevydává "nezávislá třetí strana" na dotyčných skepticích nezávislá a názorově s nimi nespjatá? Neměří tu někdo náhodou pokaždé jiným metrem?

Také si myslím, že kompenzovat neochotu reagovat na věcné argumenty plošným kopírováním textů z pravidel není zrovna vhodný způsob diskuse. Pokud existuje spor o výklad pravidel anebo problém spočívá v tom, že někdo některé věty z některých pravidel ignoruje nebo nechápe, tak tomu se stejně takovým kopírováním nezabrání. Děkuji například za příhodné připomenutí věty: „Materiál přímo publikovaný autorem by měl být vždy prezentován jako jeho POV a ne obecný fakt, přinejmenším do doby než se najde nezávislé potvrzení tohoto materiálu.“ Rád bych věřil, že při citování Válkovy knihy nebo anonymních hesel z Heřtova slovníku to všichni budeme respektovat. Ovšem souhlasím s tím, že mnohá pravidla Wikipedie jsou nekonzistentní splácaniny po vzoru dortu pejska a kočičky, takže vytrháváním z kontextu jimi může zdůvodnit kdokoliv cokoliv, ostatně u málokterých z těch vět lze věrohodně doložit, že by opravdu byly podloženy konsensem komunity. To se bohužel týká jak těch formulací, s jejich požadavky souhlasím, tak těch, se kterými jsem nikdy nesouhlasil nebo se kterými nikdy nesouhlasila ani podstatná část komunity. --ŠJů 15. 2. 2010, 16:01 (UTC)

Novátorské teorii smí být na wikipedii zveřejněny pokud jsou encyklopedicky významné a jsou publikovány věrohodnými zdroji. Také pokud používám skeptický slovník, vždy tam píšu skeptický pohled.--H11 15. 2. 2010, 16:15 (UTC)

Nezamykám

Ale platí zde stejná věc jako u Telepatie. Každý další revert bez diskuse považuji za porušení WP:3RV bez ohledu na jejich skutečný počet. --Tlusťa 23. 2. 2010, 16:01 (UTC)

Revert - H11

Žádám povolení navrácení odstraněného odstavce [4] do textu – zdůvodnění – jeho odstranění je podle mého názoru zřejmým vandalismem, kterým je zhoršována kvalita hesla na wikipedii. Wikipedista H11 uvedený odstavec označil jako vlastní výzkum, což neodpovídá tomu jak je vlastní výzkum chápaný na wikipedii jeho postoj vychází z mylných předpokladů. (Nechápu jedno, proč wikipedista H11 nepotřebuje povolení k jeho odstranění. Přece měl-li wikipedista H11 výhrady vůči uvedenému odstavci mohl je uplatnit zde v diskusi.)--HomoSapiens 24. 2. 2010, 19:23 (UTC)

Jedni si myslí, že tímto ono heslo bude zlepšeno, jiní si myslí opak — pročež byly Vaše editace odstraněny. »Nechápu jedno, proč wikipedista H11 nepotřebuje povolení k jeho odstranění.« A proč by k editaci měl potřebovat nějaké, é, „povolení“? …jinak osobně bych spíše měl za to, že vandalismem lze nazvat zase Vaše editace. --Algernon 24. 2. 2010, 20:06 (UTC)

Dobře myslíte, že vandalství je i tato editace[[5]]? Druhá otázka je tedy v čem je podstata svobodné tvorby na wikipedii? Je to v tom, že do ní budou všichní vkládat uhlazení názory učebnic středních škol a nebo v tom, že existují i názory jiné, které je třeba zohlednit?--HomoSapiens 24. 2. 2010, 20:28 (UTC)

Je-li to otázka na mne, je vcelku zbytečná — vcellku si nehodlám myslet o jakékoli ediraci cokoli. Jednak nehodlám ztrácet čas tím, že se nachám zatáhnout do plané debaty o ničem, a jednak bych byl opatrný se slovy „svobodná tvorba“. Wikipedie má svá pravidla, a tudíž lze editovat jedině v rámci těchto pravidel — asi podobně jako si v běžném životě nelze vykládat slova o svobodě tak, že je možné všechno … asi velice nepřesně zopakuji co napsal nevímkdo :D ale „moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného“ (ovšem i toto zde poskytuje značný prostor k editacím). Jinak „svobodná tvorba“ zcela zřetelně značí, že budou vkládány věci doložené a ověřené (a také — ověřitelné). Tudíž tvořit je možno, ovšem v rámci jasných pravidel. Tady ani tak nejde ani o názory „uhlazené“, ba ani „učebnicové“… Jako spíše o to, že sem patří fakta, nikoli názory, že? Čímžto svoji dvoustrannou debatu končím (už jen proto, že se obávám toho, že by stejně nešlo o dialog, nýbrže o dva monology). :D Srdečně zdravím --Algernon 24. 2. 2010, 20:39 (UTC)

Pane kolego autor, který zveřejní svůj názor (a je v podstatě jedno jak a kde) např. v knize nebo časopise „provádí“ jeho autorizaci, která z názoru „dělá“ nezaměnitelný „fakt“ podléhající i autorskému zákonu, takovýto „fakt“ může být na wikipedii zveřejňován. Pravidla wikipedie vlastní výzkum zakazují vznik „autorizovaného názoru“ tedy „faktu“ v uvedeném smyslu na wikipedii. (doufám, že je naše debata tímto skutečně ukončena)--HomoSapiens 25. 2. 2010, 12:12 (UTC)

@HomoSapiens: Mýlíte se. Viz wp:VZ - zejména wp:VZ#Užívání online zdrojů a děl vydaných přímo autory . --Zet ^(k|p) 25. 2. 2010, 12:17 (UTC)

p.s.:Autorský zákon chrání zpracování, ne fakta. Stručně řečeno.--Zet ^(k|p) 25. 2. 2010, 12:17 (UTC)

@HomoSapiens: To je i otázka stylu. Pokud by to bylo doloženo z věrohodného zdroje, tak proč ne? Pokud ne, tak pouze tak, aby bylo zřejmé, že jde o jeho názor či postoj. Tj. zdroje by byly potřeba k tomu, že: "zjistil, že mechanismus myšlení nemůže být vytvářen na atomárně molekulárních úrovních^[zdroj?], tvořených až dosud známými částicemi, neboť "ani jeden ze známých druhů elementárních částic, a tím méně i atomy a molekuly, nemohou zajistit pro myšlení požadovanou úroveň entropie".^[zdroj?] Zavedl proto hypotetický druh elementárních vakuových částic, které nazval psychony, jež existují v mozku člověka. Teprve tyto částice při svém rozpadu vyzařují kvanta dosud neznámé energie.^[zdroj?]

Jinak jak už v dialozích s Vámi padlo mnohokrát, svoboda tvorby Wikipedie se řídí jistým formalisovaným souborem pravidel. Pokud se to někomu nelíbí, nikdo ho k její tvorbě nenutí. --Zet ^(k|p) 24. 2. 2010, 21:06 (UTC)

Podle Vás by měl text vypadat takto: N.I. Kobozev zjistil, že mechanismus myšlení nemůže být vytvářen na atomárně molekulárních úrovních, tvořených až dosud známými částicemi, neboť "ani jeden ze známých druhů elementárních částic, a tím méně i atomy a molekuly, nemohou zajistit pro myšlení požadovanou úroveň entropie". Zavedl proto hypotetický druh elementárních vakuových částic, které nazval psychony, jež existují v mozku člověka. Teprve tyto částice při svém rozpadu vyzařují kvanta dosud neznámé energie. podle mne následující styl: N.I. Kobozev zjistil, že mechanismus myšlení nemůže být vytvářen na atomárně molekulárních úrovních, tvořených až dosud známými částicemi, neboť "ani jeden ze známých druhů elementárních částic, a tím méně i atomy a molekuly, nemohou zajistit pro myšlení požadovanou úroveň entropie". Zavedl proto hypotetický druh elementárních vakuových částic, které nazval psychony, jež existují v mozku člověka. Teprve tyto částice při svém rozpadu vyzařují kvanta dosud neznámé energie. plně postačuje. „Názor – postoje“ – pane kolego uvědomte si, že v hesle psychotronika je popisována psychotronika a ne fyzika či psychologie. V psychotronice neexistuje nic jiného než „názory a postoje“ a z toho důvodu nemůžete ani stranit ba dokonce stanovovat významnost názoru mezi Rejdákem, Heřtem, Válkem, Kahudou a dalšími, pokud jsou skutečně k věci. Např. i hesla v několikrát zmiňovaném antropologickém slovníku u hesla telepatie, ve vztahu k problematice psychotroniky mají rovněž jen formu „autorizovaného názoru a postoje“.--HomoSapiens 25. 2. 2010, 12:22 (UTC)

Nikoliv text by měl vypadat tak, že by odkazoval na relevantní zdroje - pokud by byl Kahuda jediným zdrojem, text by musel vypadat asi nějak takto: N.I. Kobozev tvrdí, že zjistil...Podle jeho názoru známé elementární částice nemohou....Tyto částice podle jeho tvrzení při svém rozpadu vyzařují.

Pokud v psychotronice neexistuje nic jiného než názory a postoje, je to nejlepší znamení že celá psychotronika je jeden velký nesmysl - ovšem nechápu jak v tom případě může být k věci. Ovšem z encyklopedického hlediska prostě není možné ty objektivně nedoložené názory a postoje označit jako fakt, to snad pochopíte pane kolego.

Jinak obecně řečeno, já mám za to, že lze například kvalitativně rozlišit mezi názory na uspořádaní hmotného světa které zastává člověk duševně zdravý a neléčený schizofrenik, a nepřikládal bych oběma názorům stejnou relevanci - a obdobně je tomu s názory zastávanými fysiky a patafysickými psychotroniky.--Zet ^(k|p) 25. 2. 2010, 12:40 (UTC)

Vaše tučně zvýrazněné „přívlastky“ vyžadujete jen u hesel psychotronika a telepatie. Z toho lze snadno usoudit, že nejsou obecným pravidlem na wikipedii. To, že se jedná o názor Kobozeva je z uvedeného textu dostatečně patrné i bez zvýraznění a kdo nemá na to to pochopit, tak to nepochopí ani když tam napíšete Vaše nadbytečná slova. Je úplně jedno zda budete značkovat známkou - „fakt“, „názor“, „tvrzení“ nebo „postoj“, protože encyklopedické heslo můžete vytvořit nakonec jen z reálně dostupných zdrojů a vůbec nezáleží na tom co si o nich myslíte, popř. co si myslíte o psychotronice. Asi se řadíte mezi patafysické psychotroniky, že o tu psychotroniku máte takový velký zájem, tak se omlouvám za svůj jiný názor. Já k problematice psychotroniky zaujímám postoj vycházející z akademického skepticismu a vůbec mi to nebrání v tom o ní něco napsat. Tímto považuji diskusi s Vámi na uvedené téma za ukončenou, další Vaše otázky budou bez odpovědi.--HomoSapiens 25. 2. 2010, 13:18 (UTC)

Opět jste špatně pochopil. Vyžaduji je nikoliv já, ale zásady tvorby Wikipedie, a nikoliv pouze u některých themat, nýbrž u nepotvrzených tvrzení týkajících se čehokoliv. Opět to zkusím příkladmo: Do budovy WTC vrazilo letadlo řízené muslimskými teroristy.<ref> Pan Novák tvrdí že ve skutečnosi to byl jeho švagr. <ref>

Zatímco v prvním případě jde o fakt, měl by být řádně doložen nezávislým zdrojem, v druhém případě by stačil odkaz na tvrzení pana Nováka (pokud je dostatečně významný, to je samozřejmé)

Možná je problém ve Vašich formulacích?--Zet ^(k|p) 25. 2. 2010, 14:26 (UTC)

p.s.:Pokud sám tvrdíte, že psychotronika je oblastí nedoložených tvrzení a názorů, v jakém vztahu je to k akademickému skepticismu - když do článku zdaleka nepíšete coby skeptik, HomoSapiente?

Jestliže hovořím o hypotéze např. Kogana, či jiné, jsou Vaše přívlastky nevhodné a nejsou ani pořadované, nejedná se o tvrzení, ale pracovní model. Nechytejte mě v dalším za slovo - nemíním se rozepisovat proto jen stručně. Váš skepticismus neznám (pravděpodobně skeptický střed). H11 zastává vulgární skepticismus nebo-li taky destruktivní. Můj skepticismus je konstruktivní. Co který znamená v tom se zorientujte sám. Nechci s Vámi „četovat“, odpovídám jen ze slušnosti.--HomoSapiens 25. 2. 2010, 18:56 (UTC)

V zájmu úplnosti asi nutno podotknout že jde o "pracovní model" opřený v exaktním ohledu o to, co Nic se nazývá, přesto hýčkaný a udržovaný, po vzoru jiných pavěd?

Já s Vámi také nemíním chatovat, upozorňuji Vás na limity Vašeho stylu v porovnání se zdroji jimiž disponujete a jejich nedostatečností k doložení Vámi navrhovaného obsahu.--Zet ^(k|p) 25. 2. 2010, 22:02 (UTC)

Psychoenergetická laboratoř

V tomto článku se píše, že spadala pod VŠCHT, v článku Zdeněk Rejdák, že pod ČVUT. Jak to teda bylo? Je někde chyba nebo měnila v čase působiště? --Dezidor 20. 8. 2011, 19:47 (UTC)

Správně je VŠCHT, jak je napsáno v článku o jejím zakladateli Kahudovi. Ono to může trochu mást, protože VŠCHT původně patřilo pod ČVUT a teď se s ním opět velice sbližuje. --G3ron1mo 20. 8. 2011, 20:02 (UTC)

Psychotronické zbraně

Mají popisované zbraně něco společného z výše definovanou psychotronikou kromě názvu? --H11 (diskuse) 18. 9. 2012, 20:28 (UTC)

• Zeptal bych se spíše: Mají něco společného s výše definovanou psychotronikou lidé, kteří ji definovali? Musíte si poprvé odpovědět na otázku co je psychotronika. Potom již bude odpověď na Vaši otázku snadná.--HomoFutura (diskuse) 15. 10. 2012, 18:01 (UTC)

Takže nemá...--H11 (diskuse) 15. 10. 2012, 18:25 (UTC)

Přečtěte si parodii Tankový prapor a potom Zpravodaj SISYFOS 3/2012, s. 7-9

http://www.sysifos.cz/files/Zpravodaj-3-2012.pdf JAK CHTĚLA STB POHLEDEM ZABÍJET MOUCHY LEOŠ KYŠA. Na obou je něco pravdy. Psychotronické zbraně jsou výsledkem psychotroniky o které je zde psáno, je jen Vaší zásluhou, že heslo psychotronika je zpracováno polovičatě. Zmiňovaný článek uvádí útržky odtajněných informací. V r. 1983 byla konference o psychotronickém výzkumu v Bratislavě. V té době bylo jasné, že realizovat některé záměry vyžaduje technická řešení. Na konferenci byl dohodnut vznik vojenského pracoviště psychotroniky. Vybrána byla vysoká vojenská technická škola v Liptovském Mikuláši, kde byly vhodné elektrotechnické obory, výpočetní techniky, automatizovaných systémů velení a radiolokace. Projekt byl spuštěn v r. 1984 a ukončen v r. 1986, bližší informace se dozvíte v r. 2036, kdy budou odtajněny další materiály Stb, pokud nebyly již skartovány. V Sovětském svazu byly projekty technických řešení spuštěny, ale jak dopadly můžeme jen spekulovat. Porovnejte si pojmy mechatronika a psychotronika. Prokofjev, kterého jste z hesla vyhodil byl specialista ministerstva vnitra Ruska na danou problematiku, tam také jeho článek vznikl. Je však také pravda, že se kategorie uvedených zbraní dnes již nazývá také i jinak.--HomoFutura (diskuse) 18. 10. 2012, 20:36 (UTC)

Psychotronika-ano či ne.......

Jak jsem si pročítal příspěvky v diskusích, nutí mně to, jako osobu která hledá informace, k zamyšlení. Má cenu vůbec sem na Wikipedii chodit a hledat.....pravdu,poznání,směr kde hledat, když se tu lidé dohadují, napadají. Jsem z toho dost v rozpacích. Copak už člověk pozbyl zdravého rozumu,tolerance,a také respektu ke druhému názoru. To se opravdu už i tady musí hledající brodit marasmem a žabomyšími válkami jako je to v politice? Kde je zdravý úsudek vzdělaných lidí,kam se poděla ta skvělá idea Wikipedie. Myslím si že je toto člověka nedůstojné. Zavřeme oči a podívejme se sami sobě do myšlenek, srdce......svědomí chcete-li. Myslete na to že sem chodí naši nástupci,mladá generace, a to co tu mnohdy čtu a vidím jim moc dobrým příkladem není. Prosím Vás, zamyslete se, jaký odkaz a vědomosti, jaké chováni a vztahy mezi lidmi jim zanecháváte, vy kdo sem přispíváte a publikujete. Děkuji Vám všem. Jan Eisenhammer.