Diskuse:Prvosenka jarní/Archiv1

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Pár bodů od Trachemyse

Ahoj, článek je pěkný. Jelikož nejsem botanik, nechám celkovou recenzi někomu zkušenějšímu, ale měl bych pár základních poznámek:--Trachemys 29. 12. 2009, 13:05 (UTC)

Děkuji mnohokrát za tvůj čas, který jsi věnoval hledání chyb v článku.--I.Sáček, junior 29. 12. 2009, 16:00 (UTC)

• Co ten status "ohrožený" v taxoboxu ? Zde se uvádí status druhu podle Červeného seznamu IUCN a zde se o prvosence jarní vůbec nic nepíše.--Trachemys 29. 12. 2009, 13:05 (UTC)

K červenému seznamu, v českém červeném seznamu se používá členění na A1-A3 a C1-C4. A Prvosenka jarní patří do C3/C4 (ohrožená až vyžadující další pozornost). Jelikož je prvosenka považována za ohroženou, což je v červeném seznamu EN (endangered), tak jsem tam dal tabulku se stupněm ohrožení EN. Na wikipedii se ve článku o stupni ohrožení organismů se píše: …je možné také použít kritéria podle IUCN na území Česka. Červené seznamy se pochopitelně mění s postupem času a jsou velmi odlišné oblast od oblasti, stejně jako je odlišné ohrožení druhů- tentýž druh je někde ohrožený a jinde invazivní. Seznam do kterého jsi nahlížel je možná určen pro jiné oblasti. --I.Sáček, junior 29. 12. 2009, 16:00 (UTC)

Bohužel, s tímto musím nesouhlasit. V taxoboxu se uvádí status podle OFICIÁLNÍHO ČERVENÉHO SEZNAMU OHROŽENÝCH DRUHŮ IUCN, který uvádí status jednotlivých druhů z "celosvětového" pohledu (to potvrzuje i příslušná nápověda). Pokud není záznam tady (status druhu je proto nevyhodnocený), nemůže být záznam ani v taxoboxu. Záznam o ohrožení v ČR dle příslušného, specializovaného seznamu by šel teoreticky použít u našich endemitů, nikoli u druhů, které se vyskytují hned na několika kontinentech. Do článku to můžeš uvést jako zajímavost, ale v taxoboxu to být nemůže. Viz i článek na anglické či německé Wikipedii, kde žádný status není uveden. --Trachemys 29. 12. 2009, 17:03 (UTC)

"Je možné také použít kritéria podle IUCN pouze na území Česka", informace , které nejsou ve stětě neuváděny, neprokazují, že neexistují. Nebo že neplatí pro ČR. Je-li možné uvádět pro území ČR. Téměř všude je uváděné, že prvosenka je více, nebo méně ohrožená, takže by wikipedie by byla jeden z mála zdrojů u kterých by tato podstatná iformace chyběla. Zásada , že je vhodné uvádět ohrožení pro území ČR v české wikipedii má logiku. Rostliny, které jsou mimo území ČR běžné a na území ČR vážně ohrožené by nebyly správně označeny i se všemi důsledky, co myslíš nebyla by to skoro chyba? --I.Sáček, junior 29. 12. 2009, 19:39 (UTC)

Nejde ani tak o to, co si myslím já, ale o to, co se používá. Kolonka pro status v taxoboxu je určena k uvedení statusu podle Červeného seznamu sestavovaného společností IUCN a pokud se zde objeví status pouze pro Česko, je to značně zavádějící. Uvědomte si prosím, že českou Wikipedii nepoužívají jen Češi, ale jak vím, tak často i Slováci, špatně to však může být pochopeno i našimi rodnými čtenáři. Jak říkám, je dobré to zmínit v textu, i v podobě nějaké té kapitolky, ale do taxoboxu to prostě nepatří. Status prvosenky jarní z celosvětového hlediska je zkrátka ještě nevyhodnocený a tak to prostě je. Druhů, u kterých je status nejasný je spousta, namátkou např. hlemýžď zahradní či mandelinka bramborová, u kterých také nemáme status pro Česko, kde jsou jinak oba dva druhy velmi hojné, ale zkrátka "nevydnocený", jelikož nemají oficiální záznam v onom zmiňovaném Červeném seznamu. --Trachemys 30. 12. 2009, 08:06 (UTC)

Tvoje rada dává smysl, ale výsledek pro obyvatele ČR je značně zkreslující. Už informace, že naposledy byl červený seznam IUCN vydán 4. května 2006 a žeje na něm celkem uvedeno 40 168 druhů, plus 2 160 poddruhů - The 2006 Red List, released on 4 May 2006 evaluated 40,168 species as a whole, plus an additional 2,160 subspecies, varieties, aquatic stocks, and subpopulations - hovoří proti používání červeného seznamu IUCN ve všech wikipediích jako jediného zdroje. Podle mého názoru by tato šablona (ohorožení)tedy neměla být používána vůbec,nebo by mělo být přímo uváděno že jde o celosvětové ohorožení přímo v šabloně, protože jinak je značně zkreslující. Naprosto jasným příkladem je tebou uváděný hlemýžď. Upravím článek aby vyhovoval tvým požadavkům, ale i tak aby absence šablony nemátla čtenáře. Jenom pro zajímavost - narazil jsem na server botany.cz, kde jsou čeští odborníci na toto téma a říkají: C3 (VU) – ohrožené taxony cévnatých rostlin ČR: Tato kategorie ohrožení se shoduje s mezinárodní kategorií ohrožení IUCN VU – Vulnerable.--I.Sáček, junior 30. 12. 2009, 10:10 (UTC)

Uvádíš, že IUCN je pro obyvatele ČR zkreslující, ale kdybychom použili český červený seznam, bylo by to zase zkreslující pro Slováky, že? Nejsme česká wikipedie ve smyslu národa, ale ve smyslu jazyka. Samozřejmě jsou regioální informace soustředěné na českou republiku žádoucí, ale podle mě bychom se měli snažit o globální kontext - v rámci celé Země není prvosenka jarní zřejmě tak vzácná, aby si zasluhovala pozornost. --Vojtech.dostal 31. 12. 2009, 10:11 (UTC)

Já jsem si myslel,že existuje Slovenská wikipedie. Stejně jako u nás může být na slovenské wikipedii zdůrazňována slovenská specifikace.--I.Sáček, junior 31. 12. 2009, 14:30 (UTC)

Ke slovům "...bychom se měli snažit o globální kontext - v rámci celé Země není prvosenka jarní zřejmě tak vzácná, aby si zasluhovala pozornost. ..." bych chtěl zopakovat, že Červený seznam očividně obsahuje jen malý segment nejpopulárnějších a nejznámějších organismů na planetě a je zřejmé že jej lze považovat za smysluplný pouze pro zhodnocení celosvětového výskytu v něm hodnocených organismů. Myslím že se ale otázkou zda vůbec uvádět šablonu, která může být, její nepřítopmnost dezineterpretována čtenáři, má smysl zabývat jen na širším fóru. Děkuji za posouzení článku a připomínky vás všech.--I.Sáček, junior 31. 12. 2009, 20:37 (UTC)

• Chtělo by to ještě projet pravopis, zejména psaní čárek ve větách, ale i jejich celkovou podobu. Viz např:

Její kříženci prvosenky jarní (Primula veris)...--Trachemys 29. 12. 2009, 13:05 (UTC)

S pravopisem mám věčně problémy, takže i když jsem to několikrát po sobě kontroloval, nejspíše tam nějaké zůstaly. Vzhledem k tomu že wikipedie je encyklopedie, kde může editovat kdokoli, tak doufám, že časem někdo najde všechny zbylé. Zkusím někde najít nějaké nástroje na kontrolu pravopisu, prý tady něco je. --I.Sáček, junior 29. 12. 2009, 16:00 (UTC)

• Co ty anglicismy malým písmem v synonymech ? --Trachemys 29. 12. 2009, 13:05 (UTC)

Ty anglicismy s malými písmeny v synonymech nechápu, prosím vyjádři se konkrétněji.--I.Sáček, junior 29. 12. 2009, 16:00 (UTC)

Myslím, že by stálo za zmínku co je to Kitaibel in Kanitz; nom. illeg. či isonym. --Trachemys 29. 12. 2009, 17:03 (UTC)

Definice nom. illeg. (z lat.): Tento termín se vztahuje na platně zveřejněné jméno, ale odporuje některým stanovám Mezinárodního botanického kongresu.

Definice isonym. (z lat.): Stejné jméno odvozené od jiného.

S in si nejsem jistý, ale je spojkou i v latině (po, podle, v, od, z). V tomto významu to znamená podle. Do tohoto ustáleného označení bych raději nevrtal. --I.Sáček, junior 29. 12. 2009, 22:19 (UTC)

Ágost Kanitz v publikaci „Kanitz A. (1863): Pauli Kitaibelii additamenta ad floram hungaricam. – Linnaea 32: 305–642.“ zveřejnil poznámky z rukopisu Pála Kitaibela k maďarské flóře s uvedením jejich původního autora. --Podpis dodatečně. --Luboš Pruner 31. 12. 2009, 09:23 (UTC)

Díky za objasnění ! --Trachemys 31. 12. 2009, 08:07 (UTC)

Nevrtal ? Je důležité zmínit co to znamená, už i pro ty méně znalé čtenáře (jako jsem i já :-)). Nejlepší by bylo založit hesla na Wikislovníku. --Trachemys 30. 12. 2009, 08:06 (UTC)

S wikislovníkem dělat neumím a latinu se učím teprve první půlrok. Takže založím heslo na wikipedii aby si mohli ti méně znalí čtenáři jako jsi i ty :-) zjistit co to znamená.--I.Sáček, junior 30. 12. 2009, 10:10 (UTC)

• Nezní tahle věta poněkud zvláštně ?

"Ve středověku se v zahradách pěstovaly prvosenky, nejspíše jako léčivky, měly název klíče Panny Marie."--Trachemys 29. 12. 2009, 13:05 (UTC)

Ta věta zní doopravdy špatně, upravím ji.--I.Sáček, junior 29. 12. 2009, 16:00 (UTC)

• Nejsem si jist, jestli je kapitolka o lidových názvech v jiných zemích potřeba.--Trachemys 29. 12. 2009, 13:05 (UTC)

Člověk se může setkat na cizojazyčné webové stránce, nebo v literatuře s cizími lidovými názvy a tady snad najde pomoc, vysvětlení. Doufám že budou užitečné, pokud nejsou na cizích wikipediích, budou zde rozhodně potřebné.--I.Sáček, junior 29. 12. 2009, 16:00 (UTC)

No, počkejme co na to řeknou ostatní recenzisté. --Trachemys 29. 12. 2009, 17:03 (UTC)

Dobře, vyjádřil se k tomu Vojtěch, takže jsem pro smazání. --Trachemys 30. 12. 2009, 08:06 (UTC)

• Některá místa by potřebovala více zamodřit, své články, nebo alespoň odkaz na ně by rozhodně neměly chybět u jmen přírodovědců (například Wasicky, Kofler aj).--Trachemys 29. 12. 2009, 13:05 (UTC)

Článek určitě budu muset více zamodřit nejen u jmen přírodovědců. Pracuji na tom.--I.Sáček, junior 29. 12. 2009, 16:00 (UTC)

Fajn. --Trachemys 29. 12. 2009, 17:03 (UTC)

• Tato věta mi v této podobě do článku příliš nesedí, možná bych ji dal do formy poznámky. Navíc obsahuje i nespisovné slovo.

Upozornění: jedná se o lidový prostředky a není žádná záruka jejich účinnosti, nebo bezpečnosti.--Trachemys 29. 12. 2009, 13:05 (UTC)

Pravopisnou chybu opravím a pokud bych to dal do formy poznámky, tak by to bylo příliš nevýrazné. Asi jako miniaterní poznámka v levém rohu reklamního letáku - změna ceny vyhrazena. Informaci považuji za závažnou.--I.Sáček, junior 29. 12. 2009

To se přeci vůbec nedá srovnávat. Poznámky se na Wikipedii zcela běžně využívají, viz např.: zde --Trachemys 29. 12. 2009, 17:03 (UTC)

Větu upravím a začlením do textu. Požádal bych tě abys to uvážil. Vzhledem k faktu že jde o toxickou rostlinu a v článku překládám množství využití v kulinářství je vhodné, aby upozornění čtenář bral vážně a všiml si ho.--I.Sáček, junior 29. 12. 2009, 19:39 (UTC)

• Myslím, že u těch poddruhů nemusíš u každého z nich psát "...je poddruhem prvosenky jarní". V infoboxu navíc vidím, že píšeš synonyma se zkratkou subsp. latinské subspecie, čili slova poddruh, to tam opravdu být nemusí.--Trachemys 29. 12. 2009, 13:05 (UTC)

Je pravda že "...je poddruhem prvosenky jarní" tam být nemusí, změním to. Zkratka subsp. nebo ssp. tam být nemusí, ale může. Myslíš že je nějaký vážný důvod zkratku neuvádět ?--I.Sáček, junior 29. 12. 2009, 16:00 (UTC)

Zkrátka se to nevyužívá. --Trachemys 29. 12. 2009, 17:03 (UTC)

No, někdy se to používá, ale je fakt, že nutné to asi není.--Vojtech.dostal 29. 12. 2009, 17:32 (UTC)

• Myslíš, že je ta kapitola "PRIMULA VERIS ::IGN" nějak významná ? Já jsem o té hře zkoušel něco najít na Googlu a krom jednoho odkazu kde nic, tu nic.--Trachemys 29. 12. 2009, 13:05 (UTC)

Jako samostatné heslo "PRIMULA VERIS ::IGN" nemá smysl uvádět, jistě nemá "významnost" ale přesto tento klub existuje a určitě to stojí za to zmínit jako zajímavost aspoň v téhle souvislosti, je to pozoruhodná aktivita a třeba poslouží i na odlehčení, nebo dobarvení významnosti a oblíbenosti prvosenky i v dnešní době, nemyslíš.--I.Sáček, junior 29. 12. 2009, 16:00 (UTC)

Nu, dobrá. Jak říkám, snad se k tomu ještě někdo vyjádří. --Trachemys 29. 12. 2009, 17:03 (UTC)

Taktéž jsem pro smazání. --Trachemys 30. 12. 2009, 08:06 (UTC)

Toť zatím vše, příště snad budu pokračovat. S pozdravem --Trachemys 29. 12. 2009, 13:05 (UTC)

Co se týče nadbytečných informací, jako jsou názvy v cizích jazycích nebo zcela nevýznamný klub, mám na to stejný názor jako Trachemys a byl bych ještě důraznější.--Vojtech.dostal 29. 12. 2009, 17:32 (UTC)

Jak bys byl ještě důraznější? Zajímalo by mě to, protože pokud nějakou vážnou chybu zanedbáme, mohli by být z mých chyb čtenáři dozorientováni a nebo dezinterpretováni. Díky.--I.Sáček, junior 29. 12. 2009, 19:39 (UTC)

Výborně, no, podle mě jsou některé věci zbytečně podrobné. Zejména část o odrazu prvosenek v kultuře - například není imho nutné uvádět celé texty básní a úryvky z děl, nýbrž stačí pouze kapitola "odraz v kultuře", v níž se míníme o 3-4 nejzajímavějších použitích v umění, filmu atp... dále často používáš odchylné formátování. Na zvláštní reference pro literaturu si už zvykám, ale někde se tam objevují celé citace autorů knih (Marston 1995 and Cornell 2008), kde by stačily jenom reference. Někde ještě chybí interní odkazy, například na ty různé obsahové látky. Kapitola "saponin" by se měla jmenovat "saponiny", těch látek je určitě více.--Vojtech.dostal 30. 12. 2009, 08:19 (UTC)

V prvosence jarní je jedovatý saponin kyselina primulová A. Držím se informací, které jsou mi známy. Název článku je Saponin. Ve vyhledávání je vyšší pravděpodobnost vyhledávání pomocí jednotného čísla.--I.Sáček, junior 30. 12. 2009, 10:10 (UTC)

• Myslím, že tohle lidem bez wikiodkazů moc neřekne: Květinová pole RHS Wisley Garden, kde jsou posuzovány rostliny pro Award of Garden Merit. Toto prestižní ocenění dostala prvosenka jarní od The Royal Horticultural Society.[70]

Odkazy vytvořeny, a brzy je zamodřím.--I.Sáček, junior 29. 1. 2010, 15:01 (UTC)

Shrnutí

Pro lepší přehlednost jsem sepsal shrnutí:

• Co to subsp. v poddruzích ? Myslím, že by se mělo odstanit. Na Wikipedii a ve všeobecné mluvě celkově se to téměř vůbec nepoužívá.

Moc nerozumím o co jde? Ve vědeckých názvech to je jistě nutné ponechat. V české literatuře se píše větš. subsp., jinde, např. v anglické literatuře spíš ssp.--Don Pedro 4. 1. 2010, 15:30 (UTC)

Jde tu o to, že daleko častěji se používá uvádění poddruhů typu např. Luscinia svecica cyanecula. Myslím, že pro čtenáře laika může být to slůvko subsp. akorát matoucí. --Trachemys 5. 1. 2010, 17:48 (UTC)

To bude asi jiná zvyklost v zoologii. V botanice je zvykem subsp. uvádět. Nedělají to snad jen zahradníci.--Don Pedro 5. 1. 2010, 20:57 (UTC)

Fajn, je to klidně možné, já se v botanice absolutně neorientuji. Připomínku jsem škrtl. S pozdravem --Trachemys 5. 1. 2010, 21:09 (UTC)

• Jsem pro smazání kapitol Lidové názvy v jiných zemích, Básně (vyjma celkové zbytečnosti této kapitolky ji nepovažuji tuplem užitečnou zejména kvůli na české Wikipedii zcela zbytečné básně v angličtině) a PRIMULA VERIS ::IGN (důvodem je bezvýznamnost).
• Ještě jsem si dovolil vložit jednu šablonu dvě šablony {{chybí zdroj}}, mohl bys prosím doplnit referencie ? --Trachemys 30. 12. 2009, 18:33 (UTC)

Zdroje dodány.--I.Sáček, junior 22. 1. 2010, 20:21 (UTC)

Značkování a formátování

Proč ===<small>Symbolika</small>===? Nadpisy, jinak správně označkované, by měly být formátovány jednotně pomocí globálních stylů a ne v jednom článku jinak. --Milda 29. 12. 2009, 19:52 (UTC)

Naprosto správná výtka. Otec mi to taky vyčítal. Jednou je daný styl, držet styl. Ale připadalo mi neestetické když je nadpis příliš velký a text pod ním je pouze na jeden nebo dva řádky. Pokud víš o lepším řešení, tak mi ho prosím řekni. Pokud se rozhodnete , že text rozhodně musí být podle stylu, tak to tak udělám. Možná se budete bát, aby nevznikl precendens.Chápu. Ale taky si říkám, že vlastně o nic zásadního, nic děsivého nejde. Odpověď v krátkosti je tedy - aby text , výsledek, vypadal vzhledně a přehledně. Výsledek, zobrazená stránka, myslím nijak nenarušuje wikipedistický styl.Mám jen trochu jiné formátování, ani si toho ale snad nikdo nevšimne, pokud všechno bude ok.--I.Sáček, junior 29. 12. 2009, 20:51 (UTC)

Estetika je subjektivní záležitost. Pokud se ti nelíbí defaultní vzhled nějakého prvku reprezentovaného ve výsledném HTML kódu stránky konkrétní strukturní značkou (v tomto případě značka <h3>, na kterou se z wikisyntaxe zmíněný nadpis převadí), můžeš si to upravit vlastními styly v Special:Mypage/monobook.css nebo prostředky svého prohlížeče. Pokud je defaultní vzhled obecně nevhodný, můžeš navrhnout jeho globální přestylování. Řešení ad hoc pomocí prezentačních značek nebo inline stylů ve wikikódu stránky je velmi nevhodné, protože komplikuje nebo znemožňuje přestylování těm, kteří to chtějí nebo potřebují zobrazit jinak (a v tomto případě třeba i jen do původního stylu). Obecně: prezentační vrstva (jak se to má zobrazit) má být na webu co nejvíc oddělena od obsahové vrstvy (co se má zobrazit). --Milda 31. 12. 2009, 04:28 (UTC)

Dobrý důvod, nerad bych omezoval ostatní.--I.Sáček, junior 31. 12. 2009, 09:44 (UTC)

Dalších malinko od Hagara

Omlouvám se pokud jsem něco zmotal je to dost dobře možné. Body jsem psal během čtení článku. Pokud jsem někde něco označil, že chybí zdroj a ty se tomu věnuješ o kousíček pod tím, je možné, že jsem to přehlédl. Budu doufat, že toho nebude moc :o)

• ...pěstovaly prvosenky, nejspíše byly také používány k léčbě. ... Tady by to chtělo zdroj a doplnit k léčbě čeho. (toho, že se tomu věnuješ níže jsem si všiml, ale stručně bych to zmínil i do úvodu ;))

Omlouvám se za vytržení z kontextu, to je pouze kvůli snazšímu dohledání :).

• Ty seznamy synonym se mi moc nelíbí, ale s tím se patrně nic nedá dělat. Možná bych je trochu zredukoval.
• Zkusil bych se vyhnout zbytečným cizím termínům. (za zbytečné (JÁ) považuji ty, které se dají nahradit jedním českým synonymem.)

Něco konkrétního > Nadpis variabilita se mi nezdá...

• Keltský svátek Beltain by to chtělo nalinkovat.
• Venuši také, vím, že je to zřejmé, ale možná bych zmínil i to, že je římská bohyně.
• V devatenáctém století, se používaly prvosenky jarní na vití věneců a na májky. >>> Bylo to k nějakému konkrétnímu svátku? Dekorativní? V

jakých zemích? Trochu bych to zkusil rozepsat...

• Byl bych pro trochu zamodřit ty všemožné látky. Myslím, že laik vůbec nemá šanci se v tom vyznat. (Já se v tom nevyznám :c) )

--Hagar 30. 12. 2009, 18:18 (UTC)

Díky moc za pomoc. Opravdu si toho od vás všech cením. Úvod rozšířím, text ramodřím, dodám zdroje,jak jsi chtěl, změnil jsem nadpis. Ty synonyma, by asi byly estetičtější ve sloupcích, ale zabíraly by asi více místa.Jestli myslíš ,l že by to ale bylo lepší třeba ve třech sloupcích vedle sebe, dá se to udělat. Zkusím text co se týče chemického složení rozdělit tak aby byl více přehledný, pak tam můžeš udělat červené odkazy a já se je zkusím zamodřit. --I.Sáček, junior 30. 12. 2009, 19:05 (UTC)

Synonyma zredukuju :c), pokud se nebude líbit normálně tu editaci zruš. Já ty publikace nečetl, nevím co je významné a co ne. Udělám to podle citu. :o) --Hagar 30. 12. 2009, 19:08 (UTC)

Vážení přátelé, nevidím zde důvod k redukci synonym a lidových názvů. Jednou z vlastností encyklopedie je i její úplnost. A cit při mazání není vhodný argument. Vše nejlepší v novém roce. --Luboš Pruner 31. 12. 2009, 11:53 (UTC)

Já si myslím, že např.: dnavé koření, denní koření... Je prakticky to samé jen řečeno v jiném nářečí. Táke přeji vše nejlepší v novém roce. --Hagar 31. 12. 2009, 17:45 (UTC)

VyřešenoV tomto případě je mezi tím rozdíl. Dnavé koření je od nemoci dny a denní koření je od dne (jiný název prvosenky je denní bylina). Je zase pravda, že v tom textu byly některé zbytečné zdrobněliny.--I.Sáček, junior 2. 1. 2010, 09:12 (UTC)

diskuse

Pročetl jsem si alespoň v rychlosti článek, především botanicou část. Je to obsáhlý a dobrý článek, i když problémy a nápady k vylepšení by také byly. Mně není zatím jasné, zda ten článek aspiruje na titul dobrý nebo nejlepší článek? Mám k tomu nějaké věci sem napsat?--Don Pedro 4. 1. 2010, 15:28 (UTC)

S tímto článkem chci aspirovat na nejlepší článek. Pokud najdeš jakýkoliv problém, který tam je, a řekneš mi ho, budu moc rád a pokusím se ho vyřešit.Pokud najdeš jen nějakou drobnost, kterou sám vyřešíš budu také rád. Zatím sám nevím co tam dodat a chci modřit odkazy. Mohl bych rozvinout text u biochemie, ale nemám zdroje. U botaniky nevím co tam dodělat, dal jsem tam všechno co jsem našel.--I.Sáček, junior 5. 1. 2010, 16:29 (UTC)

Pár návrhů a nápadů bych měl, napíšu to sem dnes večer.--Don Pedro 5. 1. 2010, 16:46 (UTC)

Ahoj Done, řešili jsme s Trachemysem, zda některé věci nejsou až zbytečně podrobné či nevýznamné, přidej prosím svůj názor. Díky, --Vojtech.dostal 5. 1. 2010, 16:55 (UTC)

Tak dobře, nějaké připomínky zde, beru článek odshora dolů:

• "která se vyskytuje zvláště v Evropě a Asii především v habrových doubravách, křovinách a prosluněnných stráních". Patří to do úvodu? Ne spíš do ekologie? habrová dobrava není totéž co dubohabřina, není vhodné v článku kombinovat lesnické názvy a fytocenologii. Navíc je to myšleno na celý areál druhu, ne jen na ČR a habr mimochodem sahá na východ zhruba jen do půlky Ukrajiny.--Don Pedro 5. 1. 2010, 18:13 (UTC)

VyřešenoUpraveno--I.Sáček, junior 17. 1. 2010, 18:06 (UTC)

• "Dokáže však přežít i krutá zimní období v severním Skotsku" Smazal bych. Podle mě zavádějící věta, neboť třeba v Rusku nebo i v Karaptech jsou daleko větší zimy a ono jsou důležitější jiné faktory, hlavně podmínky přes vegetační sezónu spíše než v zimě. Navíc patří toto do úvodu a ne do kapitol níže?--Don Pedro 5. 1. 2010, 18:13 (UTC)

Je to oprávěná námitka. Ale kdybych stejně tak psal třeba o zvonku karpatském, tak by bylo zavádějící, kdybych napsal, že dokáže přežít tuhé karpatské zimy, když jsou chladnější místa, na kterých dokáže přežít. Do úvodu to řadím jako takovou menší zajímavost. Je to opravdu spíš o lokalitě. Pro oboustranou spokojenost odstraním slovo kruté, aby to nebylo tak zavádějící. Je to relativní. Chápu že maximum -27 °C [1] není dost, na Sibiři bývají i čtyřicítky a hluboko pod izolací sněhem prvosenky přežijí.--I.Sáček, junior 17. 1. 2010, 18:06 (UTC)

Co takhle nahradit slova "kruté zimy" slovy "drsné podnebí". To by tak sedělo, protože to je vyjádření o celoročním klimatu.--Don Pedro 21. 1. 2010, 22:44 (UTC)

VyřešenoTo bude ideální.--I.Sáček, junior 23. 1. 2010, 15:09 (UTC)

• latinská synonyma. Musí tam být slovo "latinská"? Ono Primula veris sice je latinsky, ale moc se to takhle v praxi nenazývá. Jinde to totiž mohou být i jména původem řecká či (polatinštělá) jiná a pak to není ono. Forma zápisu podle mého názoru není vhodná, buď bych volil pouze zkratku autora nebo plnou citaci (viz Květena ČR), takto (autor + rok) to moc není zvykem. Já bych tohle prostě opsal z Květeny ČR a víc se tím netrápil.

• lidové názny v ČR podle mě vhodná, ale mimo ČR, to bych byl spíš pro smazání, protže od toho tady máme interwiki, kde by se to čtenář měl dozvědět a také to není úplné, jen anglicky, pak by to tam mělo být i polsky, německy, francouzsky, všude budou nějaké lidové názvy, když se řekne A, musí se říct i B a to asi není v tomto případě reálné atd.

• Popis Asi většinou z Květeny ČR, že?? Je dobré si uvědomit, že popis v květeně ČR se vztahuje hlavně na rostliny z ČR, tedy jen výřez variability druhu. Nezdají se mě ty pomlčky, když je rozsah velikosti 2-3 aj. Jsou nějaké až moc dlouhé. Ono záleží na dohodě, nevím, jestli na to je nějaké pravidlo na wikipedii. Co takhle 2-3, byl by to průšvih? V Květeně ČR se používá pomlčka alt 0150, ale bez mezer. Zvážit zda ne spíš 4—20 než 4 — 20 (tohle se mi zdá fakt nezvhledné). Teď jsem se díval, a opravdu v Květeně 3 jsou zřejmě mezery, v Květeně 6 je to bez mezer, v klíči Kubát 2001 taky bez mezer. Zvážit zda není lepší 4-20 nebo 4 - 20. Popřemýšlet a rozhodnout.--Don Pedro 5. 1. 2010, 18:13 (UTC)

Vyřešeno podle přání.--I.Sáček, junior 21. 1. 2010, 21:03 (UTC)

VyřešenoNejedná se o moje přání, tak to nelze chápat. Díval jsem se do wikipedie:Typografické rady, je rozdíl mezi pomlčkou a spojovníkem, čísla rozsahu se mají psát s pomlčou, tou alt 0150 jako to je v Květeně a bez mezer. Má to být tato pomlčka: – a bez mezer--Don Pedro 21. 1. 2010, 21:28 (UTC) Provedl jsem.--Don Pedro 21. 1. 2010, 22:44 (UTC)

• Ekologie Na této kapitole by to podle mého názoru chtělo ještě zapracovat. Jednak se mi zdá, že ta ekologie se vztahuje jen k ČR, ačkoliv to tam není napsáno. Chápu, že ekologie mimo ČR není tak snadné napsat, ale mělo by se to přiznat, že se to týká ČR popř. střední Evropy. Začátek a konec kapitoly se víceméně jinou formou dubluje. Co se týče ČR, tak Primula veris se v lesích vyskytuje převážně jen na jižní Mopravě, popř. v nejteplejších Čechách (snad typu České Středohoří, český kras, ale tam to dobře neznám, nemohu podorbněji sloužit), jinde roste v lesích jen výjimečně, když už tak v bezlesí nebo chybí. Ve vyšších nadmořských výškách hlavně v Karpatech, na Slovensku a v rakouských Alpách pak ještě výše než u nás. Pozor také na záměny s prvosenkou vyšší, kterých se autoři třeba fyt. snímků v minulosti asi občas dopuštěli. Výskyt v bučinách sv. Fagion je v ČR jistě okrajovou záležitostí, jak na to autor v Květeně přišel, to nevím. Zda se do toho nepromítají záměny s prvosenkou vyšší??? Fakt nevím, podobně okrajově je v suťových lesích, snad jen vzácně v těch teplých jako Tilio-Aceretum atd. Písečné duny??? Kytka písků to moc není. Okraje luhů??? Typickým lužním druhem je prvosenka vyšší. Prvosenka jarní je suchomilnější, ekologicky je zde rozdíl, proto se zas nějak masově na lokalitách populace druhů nemíchají. Okraje luhů, snad že tam začíná nějaké suchomilnější společenstvo, třeba nějaký svážek atd, ale já osobně bych to neuváděl. Výčet společenstev je takový nekonzistentní, jednou se udává asociace, pak svaz jinde řád. Já bych zůstal u svazu, popř. napsal sv. carpinion, zvláště Primulo veris-Carpinetum. Citace syntaxonů buď všude nebo nikde, nebo napsat "syntaxony podle..." a pak se nemusí psát nikde. Nauhauslová je bez čárky. --Don Pedro 5. 1. 2010, 18:13 (UTC)

K ekologii jsem sehnal co jsem mohl, v ekologii jsem popsal biotopy, ve kterých se vyskytuje, ve kterých výškových stupních se vyskytuje, jsem napsal u jednotlivých druhů(úplně dole). Duny a luhy jsem upravil a dozdrojoval.S Fagionem si nejsem jistý ale Květena je docela věrohodný zdroj. Pokud najdeš nějaký zdroj,který bude říkat opak, dodej ho prosím tam a změň to. Prosím, vysvětli mi to s těma syntaxonama, moc tomu nerozumím.--I.Sáček, junior 21. 1. 2010, 21:03 (UTC)

Fagion se musí nechat, když to je v Květeně, myslet si o tom můžu svoje. Literaturu, kde bude napsán opak asi neseženu. Ono to je hodně o osobních zkušenostech, tak i v jiných záležitostech článku, ale bohužel, pokud to nenajdu publikované, tak smůla.

Teď jsi tam neapsal zrovna šťastnou věc. "Prvosenka jarní roste spíše v sušších oblastech, narozdíl od prvosenky vyšší. Přesto můžeme prvosenku jarní někdy naleznout v lužních lesích například v na soutoku Moravy a Dyje.[13]" Ta první věta ještě jde, spíš bych ale řekl nikoliv "oblastech", ale "stanovištích": Druhá věta je chyba. Prvosenka jarní na soutoku opravdu roste, ale velice vzácně, ovšem v žádném případě ne v luzích ale na suchých vyvýšeninách zvaných "hrúdy". Botanikou v této oblasti se intenzivně zabývám asi od roku 2003, vloni jsem ji tam potkal. Prvosenka jarní v luhu, to těžko. když tam předtím bylo, že je na okrajích, jak jsem psal na nějaké stráňce či vyvýšenině navazující na luh, tak to ještě jo, ale přímo v luhu, to už vůbec. Ty syntaxony, já to tam kdyžtak potom zedituji, až později, když se ti to nebude zdát, tak to můžeš pak vrátit.--Don Pedro 21. 1. 2010, 21:28 (UTC) Zkus tam o těch hrúdách něco napsat, já nikde nemůžu najít že prvosenky jarní tam rostou pouze na hrúdách. Díky.--I.Sáček, junior 22. 1. 2010, 20:21 (UTC)

Já tu knihu teď nemám po ruce, ale jestli ji máš ty, tak tam jsou přece vypsány konkrétní lokality. Já mám zrovna v této oblasti od soutoku Dyje a Moravy na sever po Nové Mlýny podrobně botanicky prozkoumáno asi 90 % všech lesních porostů a luk. Vloni jsem Primula veris našel 1x na Barvínkovém hrúdu, což je víceméně dubohabřina (i když to bylo na pasece). Prvosenka jarní tam je velice vzácná, prvosenka vyšší tam chybí úplně. Jinak mám nápad jak vyvrátit ten fagion v květeně. Vzít fytocenologickou databázi, vytáhnout veškeré snímky sv. Fagion a zjistit, v kolika z nich je Primula veris. Ale na to asi nebudu mít čas ani příležitost. Mimochodem, tam u toho obrázku máš napsáno" pravsenka jarní v bučině". Je to opravdu v bučině? Podle fotky se mi to zdá spíš jako dubohabřina. Raději bych napsal, že v listnatém lese.--Don Pedro 22. 1. 2010, 21:54 (UTC)

Netřeba knihu o soutoku, ten článek, ze kterého to je citováno: "From the plant geographic and historical point of view, the occurrence of species, such as Corydalis pumila, Galanthus nivalis, Galium odoratum, Isopyrum thalictroides, Polygonatum multiflorum, Primula veris, and Viola mirabilis, on the forested hrúds is a remarkable phenomenon." Vždyť to tam je napsané! Prostě Primula veris v luhu neroste.--Don Pedro 22. 1. 2010, 22:10 (UTC)

Neřekl bych, že je na těch hrúdách nějak extrémně suššeji, ale v lužním lese neroste, roste tam na vyvýšených sušších místech. V té době kdy jsem z toho zdroje citoval, tak jsem nevěděl co to ty hrúdy jsou a prostě jsem to slovo přeskočil. Díky že jsi se na to podíval ještě bych tam psal blbosti. --I.Sáček, junior 23. 1. 2010, 12:37 (UTC)

Nikoliv "hrúdách" ale hrúdech. Není extrémně suššeji??? Jak to? Viděl jsi někdy, jak takový hrúd vypadá. Některé jsou vysoké až 5 m, často písečné a takové jsou opravdu velmi suché, ty co mají 1 m, tak jsou úměrně tomu méně extrémní. Ono to je zajímavé tím, že ty hrúdy jsou vlastně takové relikty z předzáplavových období a uchovaly se na nich kytky, které v okolí díky záplavám vymizely. Mezi ně patří i prvosenka jarní, ale také Corydalis pumila, i obyčejná mařinka vonná, kyčelnice cibulkonosná a další. Ale ani na těch hrúdech tam prvosenka jarní není nijak běžná a rozhodně neroste na každém. Já nechápu, proč se nějak snažíš dostat prvosenku jarní do luhu, když v luzích prostě neroste. V nelepším článku by neměly být věcné chyby, a pokud tam zůstane poznámka, že Primula veris roste v luhu, tak to chyba rozhodně je.--Don Pedro 23. 1. 2010, 12:55 (UTC)

Netvrdím, že ti nevěřím. Naopak. Víra ale není vědecký argument. Našel jsem ale pouze dva zdroje ve kterých jsou hrúdy zmíněny, první je zmiňuje v souvislosti s lužními lesy. Druhý je výkladový slovník a říká, že hrúdy jsou nevysoké písečné pahorky, takže lze předpokládat (jak jsem myslel) že na písek v těchto naplaveninách působí vztlak, vzlínání, díky kterému je hrúda vlhká, navíc když je blízko vlhké půdy, nebo přímo vody. (Další věc je že když se dá vhký písek na slunce, sice velice rychle proschne, ale jen do hloubky asi 2 cm.) Jak moc nevysoké pahorky to jsou tedy mohu odhadovat, nebo se opřít s vírou v tebe o tvoje tvrzení že šest metrů vysoké.

Hrúdy jsem ale nikdy neviděl a tak ani dál empiricky nemůžu usuzovat kde a jak a jakých okolností jsou. Pokud máš tyhle informace o pětimetrových písečných dunách v Podyjí a prvosenkách na nich, nechápu proč jsi tvrdil, že prvosenky nemůžou růst na trávou zarostlých dunách. --I.Sáček, junior 23. 1. 2010, 15:09 (UTC)

Hrúd není odborný termín, ale nářeční z okolí Lanžhota, který byl převzat lidmi, kteří tam bádají. Jsou různé výšky a plochy, od 1 až po cca 5 m nad okolní terén a plochu zabírají malou až cca 0,5 ha nebo i o něco více. Ono to je tak, že ten písčitý podklad, něco jako méně extrémní Bzenecká Dúbrava, je tam pod skoro celou oblastí, ale v nižších polohách byly písky překryty povodňovými hlínami a ty hrúdy jsou reliktem, který ční nad to. Když je nižší, tak není tak písčitý, protože je přece jen více překryt hlínami. Primula veris neroste na těch extrémních písčitých, ale spíš na těch středních hlinitějších s dubohabřinami. Hrúd není luh, je to jiný minoritní biotop v rámci luhu. S tím vzlínáním, že by byl hrúd provlhčený, to tak rozhodně není. Když to je na louce, tak se tam vyvýjí suchý trávník sv. Koelerio-Phleion phleoidis, rostou na tom kavyly, zde hlavně Stipa borysthenica a další xerofyty. Pokud to je v lese, tak na těch nižších jsou dubohabřiny, na těch vyšších a písčitějších pak až teplomilné doubravy, ale ty se moc nezachovaly (nahrazeny borovicí aj.) takže s těmi dunami si neodporuji, protože na těch extrémních písčitých Primula veris asi není, duny se chápe tak, že to je pohyblivý písek a to Primula veris jistě nesnáší, ani ty porostlé travou nejsou moc pro prvosenku vhodné, protože jsou spíš kyselejší. Pokud by to byly zatravněné duny na bazických píscích, tak možná. Ale z praxe neznám. Já si prostě nedovedu představit Primula veris někde u moře na pohyblivých písečných dunách. Ono jednotlivé kytky mohou růst ledaskde, ale u odstavce výskyt, by se mělo psát hlavně kde se vyskytuje často. Když se napíše, že Primula veris je druhem písečných dun, tak je to určitě nesmysl. S tou hojností, je to regionální, hojná není všude, ale v něterých regionech ano, např. většina jižní Moravy nebo třeba Bílé Karpaty, zde je opravdu běžným druhem. Jinak to maximum 800 m v ČR platí pro východomoravské Karpaty, nelze říct že ve všech horách v ČR roste až do 800 m. --Don Pedro 23. 1. 2010, 17:01 (UTC)

Děkuji za vysvětlení. Pokusím se to do článku nějak zapracovat. Mimochodem v Bílích Karpatech jsou vztavače také regionálně běžným druhem.--I.Sáček, junior 23. 1. 2010, 17:44 (UTC)

Ano, vstavače tem jsou běžnější než jinde, ono tedy jak které a byly tam běžnější než jinde v ČR i před 100 lety. Prvosenka jarní je však běžná v celých teplejších moravských Karpatech a to o několik řádů více než vstavače a také v okolí Brna, určitě znáš třeba Hády a okolí. Ale to je jedno. Musíme si však uvědomit, že je to kytka atraktivní, pěkně kvete, a je veřejně známá, takové kytky mají v ochraně přírody navrch. Jiné kytky, které jsou nenápadné, třeba nějaké trávy nebo ostřice, po těch skoro "pes neštěkne", i když jsou mnohem vzácnější než prvosenka jarní. Tak to je.--Don Pedro 23. 1. 2010, 18:47 (UTC)

• Ohrožení

Pokles populace a způsob poklesu v Anglii se nedá interpretovat na její celý areál a neplatí to automaticky pro ČR. Jinak chybí třeba výsadby kultur jehličnanů na místě třeba dubohabřin.--Don Pedro 23. 1. 2010, 12:55 (UTC)

Souhlasím, že pokles populace primuly v. a způsob poklesu populace primuly v Anglii se nedá vztáhnout na celý areál. Také se nedá úspěšný pokus o napravení toho stavu vztáhnout na zbytek světa, kde je pokles podobně očividný, ale možná nikoliv tak rapidní. Pokud uvážíme kolik ploch je obhospodařováno nyní zemědělsky, nebo zemědělstvím ovlivněno (okolí zemědělských ploch, ale i vodních toků), průmyslově ovlivněno, zastavěno a nebo uměle zalesněno (smrkem) není pokles primnuly v. v ČR tak nepochopitelný stav. Řekl bych, že kromě chráněných území a územních parků přežívá na místech opuštěných zahrádkářských kolonií a rumištích. Tvoje - místy hojná - se dá vztáhnout právě na chráněné oblasti a rumiště. Jenže je pravda,m že taková je zase situace v ČR. Proto tam dávám lokality kde opravdu primuly v. rostou. Myslím, že takhle by to mělo vyznít i v textu článku. Podle mne je nesprávné tam psát, že je hojná, Je ale rozhodně hojnější než vážně ohrožené druhy. Já jsem primulu v. loni nevyhledával, ale naposledy jsem ji viděl v botanické zahradě. Tolik k ohrožení. Zkusím najít kompromis, znění, které by ti vyhovovalo a to s dubohabřinama určitě přidám. Děkuji.--I.Sáček, junior 23. 1. 2010, 15:09 (UTC)

• Výskyt

Podle mě přehnané. Prvosenka jarní je místy běžná, nemá asi cenu vypisovat takhle podrobně několik lokalit. Styl první kapitolky s výčtem je podle mě dostačující, dál už to je nadbytečné. Naopak chybí mi tu leší fytogeografický popis výskytu v ČR. V celkovém rozšíření, trochu bych to doplnil, zdroj třeba zde: [2], viz taky zeměkoule vpravo, mapka [3] a [4]. Chybí mě tu zmínka o adventivním výskytu jinde, např. Severní Amerika [5], [6], možná i jinde. --Don Pedro 5. 1. 2010, 18:13 (UTC)

VyřešenoRozšířeno--I.Sáček, junior 23. 1. 2010, 12:37 (UTC)

• kultivary a hybridy

"Přirozený hybrid prvosenek P. veris × P. vulgaris je nazýván P. × polyantha, často se objevuje ve smíšených populacích spolu s hybridem P. × media, který vzniká z prvosenek P. veris × P. elatior." Této větě nerozumím, asi přeloženo z anglické literatury. Situace v Anglii nepaltí pro celý areál. Např. v ČR Primula vulgaris přirozeně neroste a ani hybrid Primula veris a Primula elatior není nijak častý. Pozor taky na chybná určení, výskyt hybridů je někdy dost nadsazován, nenápadní kříženci jsou zas přehlíženy.--Don Pedro 5. 1. 2010, 18:13 (UTC)

VyřešenoOpraveno - děkuji za upozorněné, zjistil jsem chybu v překladu.--I.Sáček, junior 21. 1. 2010, 21:03 (UTC)

• Primula elatior

V článku my chybí jakákoliv zmínka o podobných druzích, hlavně o prvosence vyšší. Vypsal bych stručně morfologické i ekologické rozdíly.--Don Pedro 5. 1. 2010, 18:13 (UTC)

VyřešenoDoplněno.--I.Sáček, junior 22. 1. 2010, 20:21 (UTC)

• petrklíč

Opravdu se říká petrklíč jen prvosence jarní? Podle mě se tak nazývá i prvosenka vyšší. VyřešenoPetrklíč se lidově říká určitě všemu co je prvosenka a možná i tomu co prvosenku připomíná. Myslím, že to bude tím, že lidové názvy nejsou binomické a tedy nelze omezovat lidový název na rod, pokud j užíván pro všechny druhy. Patří sem určitě lidový název petrklíč, stejně jako k Primule elatior a Primule auricule. --I.Sáček, junior 21. 1. 2010, 21:03 (UTC)

• Poddruhy sysnonyma. Opět platí to co jsem napsal o sysnonyma pro druhu. Synonyma není vhodné opisovat z obscurních zdrojů, ale pouze ze zdrojů hodnověrné litertury, podobné Květeně ČR. Pozor, autoři květeny neměli povinnost vypisovat synonyma, které se netýkají ČR. také platí zásada, udávat synonyma jen tak, u kterých jsme si víceméně jisti, u těch co máme pochybnosti je lépe neuvádět.

Tolik jen velmi stručně. Podrobně jsem to nepročítal, obsah jsem blíže nekontroloval, nebotanickým věcem (obshové látky, lékařství aj.) jsem se vůbec nevěnoval. --Don Pedro 5. 1. 2010, 18:13 (UTC)

• Ad Obrázky - komentáře by měly začínat velkým písmenem; --Svajcr 6. 1. 2010, 17:56 (UTC)

Opraveno.--I.Sáček, junior 17. 1. 2010, 18:06 (UTC)

Díky moc,nahromadilo se mi učení, budu více editovat o pololetních prázdninách. Rozhodně mi děkuji za vaše rady, hodně mi pomůžou.--I.Sáček, junior 10. 1. 2010, 17:24 (UTC)

Drobnosti

Ještě jsem si všimnul 2 drobností

• Citace jmen autorů v synonymech a jinde by měla být jednotná v celém díle, pod standartními zkratkami autorů podle.... Všimnul jsem si, že většinou tam jsou zkratky, ale Linné je ropzepsaný. Volil bych teda pak také zkratku L., ať to je stejné.--Don Pedro 24. 1. 2010, 21:19 (UTC)

Já bych řekl, že jsou to prostě používaná označení, u některých se používá celé jméno u jiných pouze zkratky.--I.Sáček, junior 31. 1. 2010, 14:52 (UTC)

• Dole v literatuře je rudo až hrůza. Nejsem si ale jist, zda všichni ti lidé splňují Wikipedie:významnost. Podle mě by to chtělo proředit a nechat odkazy jen na autory, kteří si článek zaslouží. Ale to je jen můj názor.--Don Pedro 24. 1. 2010, 21:19 (UTC)

Myslíš ty reference? Já jsem myslel, že se to tak má dělat, protože je to součástí šablony.--I.Sáček, junior 26. 1. 2010, 16:26 (UTC)

To nevím, ať se k tomu vyjádří i někdo jiný. Mně to v refernecích autory nevyčerveňuje, třeba ostřice pobřežní, nevím proč. Ale zrovna tam by si třeba takový Josef Dostál článek zasloužil, ten je dost významný. Osobně mě přijde divné dávat potenciální link na článek o autorovi, který naprosto nesplňuje významnost pro wikipedii, napsal třeba jen 1 obscurní knížku, jinak je neznámý. Když se podíváš třeba na Jupiter (planeta), tam také nejsou linky na autory v referencích. Na významné autory bych linky ponechal, ale tohle mě přijde moc.--Don Pedro 26. 1. 2010, 17:06 (UTC)

Souhlasím s Donem Pedrem, ta možnost je v té šabloně pouze pro případy, kdy je autor encyklopedicky významný. Souhlaím s odstraněním odkazů na autory. --Vojtech.dostal 26. 1. 2010, 17:26 (UTC)

Já osobně používám tuto předepsanou šablonu

{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = | url = | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = | vydavatel = | místo = | jazyk = }} Nemám tedy asi vyplňovat odkaz na autora. Mělo by tam v nápovědě být napsáno, že ta možnost je v té šabloně pouze pro případy, kdy je autor encyklopedicky významný, to je asi nedostatek nápovědy, tam nic takového není, viz zde.--I.Sáček, junior 26. 1. 2010, 18:04 (UTC)

No, v nápovědě nemůže být všechno, ale je to tak jak to říkáš. --Vojtech.dostal 26. 1. 2010, 18:10 (UTC)

Bude asi potřeba aby někdo upravil popis šablony a dodal tam to, že tam mají být v odkazech pouze autoři wikipedisticky významní.--I.Sáček, junior 28. 1. 2010, 15:02 (UTC)

Upravil jsem to podle wikidůležitosti (nechal jsem tam odkazy na čtyři autory).--I.Sáček, junior 31. 1. 2010, 14:52 (UTC)

Navrhuji vymazat

Z důvodu přílišné podrobnosti, nevýznamnosti a z jiných podobných příčin navrhuji vymazat tyto části:

• Lidové názvy v jiných zemích
• Příklady některých českých lokalit výskytem prvosenky jarní
• první odstavec v kapitole Saponiny - týká se obecně saponinů a patří do článku "saponiny".
• věta "The Royal Horticultural Society dala prvosence jarní prestižní ocenění Award of Garden Merit (AGM)." - nesouvisí s větou nad ní
• Obec Příšovice - podružné
• Básně
• Ze říší přírody
• Primula Brandorádová
• Prvosenky
• Rostliny s podobným názvem
• PRIMULA VERIS ::IGN

Mohu odmazání provést sám nebo s tím nesouhlasíte? --Vojtech.dostal 25. 1. 2010, 18:19 (UTC)

Nesouhlasím s tebou, spíše v jednotlivostech, ale bude lépe se dohodnout na těchto jednotlivých úpravách při nominaci na nejlepší článek. Jsem přesvědčen, že by wikiepedie něměla být úplně suchá a mimo ověřená vědecká faktra by zde mělo být zpestření, nebo zajímavosti. Proti dalším navrženým výmazům je důvod dostatečná relevance faktů pro jejich ponechání (doplním další informace). A tak jsem ji si jist, že se dohodneme s ostatními na ponechání (např. Primula Brandorádová ), nebo úpravách (např.lokality).--I.Sáček, junior 26. 1. 2010, 16:26 (UTC)

Je třeba si uvědomit, že encyklopedické heslo, není moji zkrášlovanou webovou stránkou.--Juan de Vojníkov 27. 1. 2010, 22:56 (UTC)

Souhlasím s Vojtěchem. Takové věci do kandidáta na Dobrý, potažmo Nejlepší článek nepatří. Já bych k českým názvům smazal i cizí názvy. Wikipedie není Wikislovník. Stejně tak obec Příšovice je něco co nedodává článku na encyklopedičnosti - toto patří na již výše zmiňovaný Wikislovník. Básně patří na Wikizdroje.--Juan de Vojníkov 27. 1. 2010, 22:53 (UTC)

To jsou naopak tři věci, které určitě smažu, Příšovice, anglická synonyma a básničku.Básničku proto, že je v angličtině. U dalších bude lépe prodiskutovat relevantnost s dalšími wikipedisty. Primula Brandorádová patří na článek prvosenka, který jsem taky dělal,stejně jako Prvosenky. Takže tam změny budou. Po tom co dokončím úpravy,ale třeba budete nadšeni pro ponechání. Teď se tomu o prázdninách budu věnovat, jak vidíte už jsem to dokonce projel kvůli chybám v pravopise, takže po další úpravě a přidání dalšího textu se pokusím požádat o nominaci na Nejlepší článek.--I.Sáček, junior 28. 1. 2010, 15:02 (UTC)