Diskuse:Operace Anthropoid

Jak a kde parašutisté zemřeli

Zkousim dohledat, kdo byl v kostele na kuru a kdo v krypte. A kdo byl zabit a kdo spachal sebevrazdu. Nejak se mi to nedari. Nevi o tom nekdo neco? Podle nekterych zdroju vsichni spachali sebevrazdu. Nekde zase ti na kuru mohli byt zabiti. --Jx 16:15, 23. 1. 2007 (UTC)

Tady to vypadá, že na kůru byli Opálka, Kubiš a Švarc, přičemž Opálka byl zabit, Kubiš a Švarc byli v okamžiku dopadení smrtelně zraněni. Tomu by nasvědčovaly. i počty uvedené ve zprávě SS a gestapa Jenže podle této verze nahoře byli Opálka, Bublík a Kubiš, přičemž Kubiš vykrvácel a druzí dva spáchali sebevraždu. O sebevraždě zbývajících čtyřech dole se moc nespekuluje, to je zřejmě fakt. Otázka je, jestli to byli Gabčík, Valčík, Hrubý a Švarc (podle předchozího odkazu) nebo jestli tam místo Švarce byl Bublík.

Podle knížky (PDF, 8 MB), která vypadá důvěryhodně, byli nahoře Opálka (ten se otrávil a zastřelil), Bublík (sebevražda zastřelením) a Kubiš (umřel na mnohočetná zranění). Dole byli Švarc (otrávil se a zastřelil), Hrubý, Valčík a Gabčík (všichni se zastelili).

--Jx 17:27, 23. 1. 2007 (UTC)

Vážený příteli.
Neholduji internetovým dikusím, ale na Tvoji otázku myslím znám odpoveď.
Celá akce proti atentátníkům započala v příjzdem 800 můžů z řad pražského gestapa před pravoslavný kostel v Resslově ulici ve 4.15 ráno. Celé okolí je neprodyšně uzavřeno. Ukrytým parašutistům je okamžitě jasné kolik uhodilo. Vědí, že začíná jejich poslední boj. Na kůr odchází velitel parašutistů Adolf Opálka spolu s Janem Kubišem a Josefem Bublíkem. Netrvá dlouho a ke slovu přichází jejich zbraně. Boj trvá přes dvě hodiny. Odpor těchto tří můžů je zlomen po té, co jim dochází střelivo a Němci se je snaží dostat pomocí ručních granátů. Opálka a Bublík ač zraněni střepinami ještě z posledních sil stači přiložit ke svým hlavám pistole a ukočit tak své životy i když Bublík umírá až při převozu do nemocnice. Kubiš, kterého nejvíce zranily střepiny granátů rovněž umírá v sanitce v bezvědomí do něhož upadl po výbuchu granátu, proto si již nestačil přiložit svoji zbraň ke spánku jako jeho kolegové. Později jsou těla obou posledně jmenovaných přivezena zpět ke kostelu k identifikaci.
Ostatní čtyři parašutisté s napětím sledovali boj svých kamarádů v kryptě kostela. Byly to Jozef Gabčík, Jaroslav Švarc, Jan Hrubý a Josef Valčík. Také oni bojují do posledního náboje. Také oni raději volí smrt vlastní rukou o čemž svědčí prostřelené pravé spánky těchto mužů. K velké nebilosti Franka nepromluví ani jeden z nich. Těla všech sedmi parašutistů jsou odvezena
do německého Ústavu soudního lekářství a kriminalistiky, zde jsou odděleny hlavy od těl. Těla bez hlav jsou pohřbena na hřbitově v Ďáblicích. Dle příkazu gestapa, mají být hlavy Švarce, Bublíka, Opálky, Hrubého a Valčíka upraveny jako osteologické preparáty (lebky). Hlavy obou atentátníků Gabčíka a Kubiše měly zůstat uplně zachovány ve skleněných válcích v konzervačním roztoku. Osud těchto ostatků není znám, protože 20.4.1945 je gestapáci z ústavu odvezli.
Tolik ve stručnosti k Tvé otázce. Pokud by jsi měl zájem o nějaké další podrobnosti z causy Heydrich rád si o nich popovídám, toto historické období našich novodobých dějin mi velmi zajímá. Zatím jsem s pozdravem. Jedla

Velmi děkuji za odpověď. Dovolil jsem podstatnou část odpovědi zkopírovat do článku. (Je tím pádem možné, že nějaký zdejší správce bude požadovat uvedení zdroje, případně danou kapitolu smazat kvůli možnému porušení autorských práv. Pokud Váš text byl odněkud doslovně opsán, tak s tím asi mnoho nenaděláme.) --Jx 11:41, 24. 1. 2007 (UTC)

Zdroj

K této editaci [1] bych poprosil někoho, kdo tomu rozumí, aby se vyjádřil jestli je OK a nebo ne. Sám to nevím a mám obavu, aby se nejednalo o inteligentní vandalismus. Samozřejmě, že se může jednat o správnou editaci :) (to abych neurazil) ale chtěl bych to mít pojištěné :)) --Chmee2 10:16, 23. 3. 2007 (UTC)

V diskuzi, kterou jsem rozpoutal vyse, to vypada, ze nahore byl spis Bublik. Takze navrhuju to revertovat a cekat, jestli se k tomu dotycny vyjadri. Ale nerevertovat uplne, zminka o tom, ze ten neznamy sice spachal sebevrazdu, ale umrel az pri prevozu, je spravna. Mozna by se jeste dala do clanku uvest poznamka ve smyslu "podle nekterych zdroju byl nahore Svarc, zatimco Bublik dole". --Jx 12:33, 23. 3. 2007 (UTC) // Myslím, že by bylo dobré přiblížit skutečnosti o tom, jak se vlastně gestapo dozvědělo o tom, že se Kubiš s Gabčíkem a ostatníma parašutistama skrývají v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Tehdy nacisty přejmenovaného na kostel Karla Boromejského a zdůraznit tady ostatní osoby, které Anthropoidu pomáhaly. Dále bych chtěl autorovi článku vytknout to, že Josef Valčík byl v Anglii cvičen na to,aby zde spáchal atentát na R.Heydricha,jelikož to byla tajná mise a o svém úkolu věděl pouze Jan Kubiš a Josef Gabčík. Popřípadě, když už, zmínit u "pomocníků" atentátníků také pana Smrže, který figuroval jako čtvrtá postava...

Dovolil jsem si přidat položku "Zrada Karla Čurdy" prosím o opravení nepřesnotí, které jsem v článku mohl udělat. Děkuji. K úpravě... Nevím, ale dá se věřit tomu pochybnému zdroji který jste uvedl v referencích?

sablona upravit

Vážený autore, jakého pana Smrže myslíte? Atentátu se zúčastnili pouze Gabčík, Kubiš a Valčík. Jako o čtvrtém se mluvilo o Opálkovi, ale jenom mluvilo. Dle některých historiků byl atentát nafilmován nějakým panem (myslím, že se jmenoval Plass a byl z domácího odboje).Neví někdo o tom něco bližšího?

- Sirsi politicke souvislosti, zejmena z ceske strany.

- Vypsani odmeny za dopadeni atentatniku a prozrazeni jejich ukrytu.

- Uvazovany navrat atentatniku do Anglie. // Pokud vím, tak se neuvažovalo o návratu ale o tom, že se Kubiš s Gabčíkem zapojí do aktivní odbojové akce.

- Parasutiste spadli u Nehvizd, ale mam a to, ze to byl prvni zadrhel cele akce, puvodne to melo byt jinde. Hydrolog 20:10, 21. 10. 2007 (UTC) // Právě jsem dočetl knihu "Dva proti Říši" od Jířího Šulce. Kde se píše právě to, že na kůru byl Opálka,Kubiš a Bublík. Bublík se zastřelil poté, co ho střepiny granátu zasáhly do nohy. Adolf Opálka ještě nějakou chvíli bojoval, avšak poté se otrávil jedem a ještě si stačil vehnat kulku do hlavy. U Jana Kubiše se píše, že podlehl následkům zranění ze střepin granátu. Luboš

add: Nehvizdy - ano parašutisté byli vysazeni u Nehvizd, asi 100 kilometrů od plánované oblasti - Nehvizdy jsou jenom kousek za Prahou a bylo opravdu veliké štěstí, že neseskočili přímo nad Prahou - naštěstí tato okolnost na pozdější průběh událostí neměla IMHO přílišný vliv ** --MiroslavJosef 24. 7. 2008, 20:19 (UTC)

ad atetntát: je zde vhodné používat tento termín? Pro použití tohoto slova vede jen část jeho definice, a to ta, že jde o likvidaci významné osoby. Toto však byla vojenská akce. Tomáš Julák 5. 3. 2010, 15:49 (UTC)

Samozřejmě, že atentát - takto je to zcela zažité i očekávané - to, že se jednalo o vojenskou akci nehraje IMHO vůbec žádnou roli. Koneckonců i film o této akci se jmenuje Atentát (film), a navíc akci zabezpečovalo mnoho civilistů, kteří to povětšinou odnesli svým životem. MiroslavJosef 5. 3. 2010, 16:00 (UTC)

Vojenská akce to rozhodně nebyla, neboť při vojenské akci musí být vojáci jasně označeni, (tzn. musí mít na sobě stejnokroj) a musí nosit viditelně zbraň. Partyzánská akce to být taky nemohle, neboť i partyzán musí být viditelně označen (např. páskou na rukávu) a nosit viditelně zbraň. Tolik (přibližné) znění Haagské úmluvy. Atentátem to nazýváme proto, že je hloupé to nazvat teroristickou akcí (jak to ostatně nazývalo vedení našeho západního odboje i pro teroristický způsob vedení boje založená britská SOE). --Kixx 5. 3. 2010, 16:56 (UTC)

Nicméně pro to, že šlo o vojenskou akci hovoří to, že šlo o akci vojáků na rozkaz vlády a zabili vojáka během války. --Elm 5. 3. 2010, 17:34 (UTC)

Neměli na sobě uniformy, nebyli tudíž vojáky a nešlo tedy o vojenskou akci, oni de facto akci neprováděli pod hlavičkou armády ale Zvláštního oddělení, což byla složka naší exilové zpravodajské služby. Navíc, vojáky jsme v podstatě všichni muži, kteří dosáhli 18 let a nemají zdravotní omezení. Žádný rozkaz vlády neexistuje, historici dodnes nemají jasno, kdo k tomu dal příkaz (mluvilo se o zabití některého vysokého činitele protektorátní vlády či německé správy, o tom, kdo to bude se měli výsadkáři rozhodnout až na místě, SOE je ale začala připravovat na akci proti Heydrichovi a to ze svého vlastního rozhodnutí). Heydrich byl sice voják, ale ne ve vojenské funkci. Jeho likvidace byla přínosem, ovšem bezprostřední vliv na dění na frontách neměla. O tom, že by se jednalo o vojenskou akci se žádná historická práce (alespoň ty co já znám) nezmiňuje. Co odvolávám je ta Haagská úmluva; samozřejmě šlo o Ženevskou konvenci [2]. --Kixx 6. 3. 2010, 08:01 (UTC)

... jenom drobnost - o tom, že byl Heydrich voják lze pochybovat, neboť jeho vdově ani poválečný německý soud nepřiznal vojenský generálský důchod, ale poue kapitánský z doby jeho služby v německém vojenském námořnictvu (odkud se dobře znal s admirálem Canarisem, což byl jednu dobu jeho přímý nadřízený). Jednalo se o generála policie respektive SS, což ale armádní složka vůbec nebyla. MiroslavJosef 25. 3. 2010, 10:32 (UTC)

Fakticka nepresnost hned v uvodu

Zdravim! Věta v úvodu „atentát na představitele německých, respektive nacistických ozbrojených sil“ je (s odpuštěním) blbost. "Ozbrojené síly třetí říse", to byl Wehrmacht. Heydrich byl ale členem SS, což byla prakticky soukromá Hitlerova organizace, která s Wehrmachtem neměla nic společného a obě organizace se navzájem moc v lásce neměly… Navrhuji nahradit za „atentát na představitele nacistických okupačních sil“ nebo něco podobného. --Ozzy 12. 11. 2010, 17:10 (UTC)

Návrh na rozdělení

Operace Anthropoid a Atentát na Heydricha jsou dle mého dvě hesla; Anthropoid, i když měl atentát jako hlavní cíl se nevěnoval jen atentátu, a samotný Atentát na Heydricha je jako samostatné heslo dosti obsáhlé a významné. --Kixx 4. 6. 2011, 09:32 (UTC)

Jsem pro --Jenda H. 29. 6. 2011, 16:21 (UTC)

Návrh na rozdělení zní rozumně.--Vit001 5. 10. 2011, 13:28 (UTC)

Myslím, že byla chyba články rozdělit. Pokrývají téměř totožné téma. --Whitesachem (diskuse) 7. 3. 2017, 18:28 (CET)

Zdrojovani

"Ukrytým parašutistům bylo okamžitě jasné, že nemají šanci na únik a že svedou poslední boj.[zdroj?]" U tohoto jasného konstatování nechápu poptávku revidujícího po zdroji. Má tím na mysli zdroj který "není z Tohoto světa" ? Rozumím pravidlům o ozdrojování, ale v tomto případě je požadavek zdroje nesmyslný a degraduje úroveň článku i revidujícího. Bylo by snad důkázem důvěryhodnosti tvrzení odkázání se na jakýsi článek jakéhosi pseudohistorika?-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 89.190.52.4 (diskuse)

Zdravím! Imho ten požadavek na zdroj znamená, že buďto je třeba doložit, co si mysleli parašutisté a nebo větu přeformulovat tak, aby nesváděla k tomu, že víme, co si mysleli… Pokud se pokoušeli prokopat do stoky, je možné, že chovali jistou naději a ono tvrzení z článku nemusí být pravdivé… --Ozzy 27. 6. 2011, 12:35 (UTC)

Obávám se, že to, co si mysleli vzhledem k okolnostem opravdu doložit vůbec nijak nepůjde ... ať už toto napíše kdokoliv, půjde vždy jen a jen o čiročirou spekuaci (nikdo to nemůže nijak vědět). Asi by zde bylo IMHO vhodnější slůvko "doufali". MiroslavJosef 27. 6. 2011, 12:40 (UTC)

Větu jsem jako spekulativní smazal. --Jvs 27. 6. 2011, 13:27 (UTC)

Moje připomínka nebyla v žádném případě mířena směrem k odstranění věty. Tu jsem vůbec nerozporoval a vystihuje myslím velmi přesně myšlenky hrdinů v kostele. Zkušeným vojákům muselo být jasné že únik z obklíčení v centru Prahy za situace venku je nemožný... Pozastavil jsem se nad smyslem požadavku zdroje. Větu jsem upravil a vrátil zpět.

Hezky jste vystihl to, co se nazývá vlastní výzkum a do wikipedie nepatří. Spekulovat o tom, co si mysleli vojáci ztracený marný boj sem prostě nepatří. Sem patří pouze informace, které mají hodnověrný zdroj. --Kixx 28. 6. 2011, 19:48 (UTC)

František Moravec

„František Moravec ovšem v knize Špión, jemuž nevěřili uvádí ...“

Má z hlediska článku nějaký smysl uvádět v něm mylné datum a okolnosti výsadku uváděné v jeho memoárech? Navrhuji z článku odstranit jako v něm nerelevantní. Dokumentačně je doloženo vysazení koncem prosince 1941, a Moravcovy vzpomínky dokládají nanejvýš to, že je psal bez přístupu k válečným archivům, a že lidská paměť je ošidná. (Koncem dubna 1942 byly vysazeny Bioscop, Bivouac a Steel.) --87.249.145.69 25. 5. 2016, 19:00 (CEST)

Souhlasím, potvrzuje to i Pannwitzova závěrečná zpráva o vyšetřování atentátu na Heydricha s datem 25. září 1942 - "Když si později o atentátnících povídaly do věci zasvěcené české ženy, potom často používaly při řeči krycí výraz „silvestrovský dárek“." Gabčík s Kubišem se k Václavu Králi v Plzni dostali 30. prosince 1941. Psax (diskuse) 14. 2. 2018, 20:18 (CET)

Atentat vs utok

Anonym prepsal zminky o atentatu na udajne vhodnejsi vyraz. Nerevertoval jsem, ale ptam se: co je spatneho na atentatu? --Ozzy (diskuse) 27. 5. 2016, 22:42 (CEST)

Atentát je podle slovníkových definic „politicky motivovaný vražedný útok“, „útok na život význačné osoby provedený z politických příčin“, „vražedný útok na vedoucí osobnosti z příčin politických“, což je IMHO pro naše potřeby termín zcela vyhovující. Navíc je široce rozšířený, i tradičně, vizte namátkou název filmu pojednávajícím o této události. Takže nevím, proč se mu bránit. --Bazi (diskuse) 27. 5. 2016, 23:21 (CEST)

Atentát, jak již bylo poznamenáno je politicky motivovaný útok na význačnou osobu, rozdíl ale tkví v tom, že v tomto případě nešlo o politický útok, ale o vojenský útok (provedli ho vojáci a cílem byl voják). To bychom mohli jakoukoliv bitvu považovat za sled velkého množství atentátů. --Kixx (diskuse) 29. 5. 2016, 20:27 (CEST)

To poněkud absurdní přirovnání pokulhává, protože bitva není útokem na význačnou osobu, ale mezi velkým množstvím osob nevýznačných. Sporné snad může být jen to, jestli motivy byly politické, nebo vojenské. A válka je přece pouze pokračování politiky jinými prostředky... --Bazi (diskuse) 29. 5. 2016, 21:31 (CEST)

A byl tento útok motivován vojensky, nebo politicky? --Valdemar (diskuse) 29. 5. 2016, 21:33 (CEST)

Rozhodně se nejednalo o vojenský motivovaný čin, přestože vykonavatelé byli vojáci. Vojenský historik E. Stehlík zdůrazňuje, že prvotním motivem k atentátu byla pomsta - Heydrich nechal zabít řadu uvězněných významných čs. důstojníků (gen. Bílý, gen. Vojta atd.): Jsou v Praze dvě hlavní osoby, které representují toto vybíjení. Je to K. H. Frank a Heydrich, nově příchozí. Podle našeho názoru, jakož i našich vedoucích osob, je třeba pokusit se o to, aby jeden z nich za to zaplatil, abychom ukázali, že vracíme ránu za ránu. Instruktor parašutistů, mjr. Paleček, si stejný rozhovor zapsal slovy: Pojedou domů – atentát k 28. X. jako odplata. Nicméně operace proběhla až po schválení prezidentem Benešem a je nepochybné, že Benešovi šlo spíše o potenciální politický zisk (uznání Spojenců, vyhrocení vztahu mezi okupačním režimem a obyvatelstvem, získání světového veřejného mínění na českou stranu) než o vendetu armádních důstojníků. Viz také zde. Btw. v písemném rozkaze, který oba vojáci podepsali, se píše doslova, že podniknou sabotážní, nebo teroristickou akci, tak účinnou, aby měla patřičný ohlas jak doma, tak za hranicemi Československé Republiky. Slova atentát bych se nebál, je to ustálený termín a zcela určitě vystihuje povahu věci. --Honzula (diskuse) 30. 5. 2016, 15:34 (CEST)

V literatuře to není zrovna neznámý pojem ([3]). Kromě toho k tomu zde máme vlastní článek, je veden v našem seznamu atentátů atd. Čili pokud by mělo docházet k zásadním terminologickým změnám, mělo by se to promítnout všude a tudíž by k tomu snad mohla být větší shoda. --Valdemar (diskuse) 29. 5. 2016, 21:46 (CEST)

Domnívám se, že je zcela zbytečné řešit, zda šlo o atentát, či nikoli. Nepochybně se jednalo o politicky motivovaný čin (byť v době probíhající války. Nemohlo se jednat o válečný čin, neboť na českém území sice probíhala okupace, ale nikoli otevřená válka. Heydrich, krom toho, že byl voják, byl také politik, jeho funkce byla "zastupující říšský protektor" pro Čechy a Moravu, což je politická funkce a z tohoto titulu na něho byl spáchán onen atentát, nikoli proto, že měl nějakou vojenskou hodnost (kdo vůbec ví jakou?). --Vit001 29. 5. 2016, 22:55 (CEST)

Samozřejmě se ví, jaké vojenské hodnosti měl Heydrich. --Honzula (diskuse) 30. 5. 2016, 16:14 (CEST)

Asi vím, odkud vítr vane: nakladatelství Academia připravuje encyklopedii, která by měla mimo jiné sjednotit terminologii k období protektorátu. A jeden z požadavků se týká toho, aby se místo atentátu (na Heydricha) psalo "útok na Heydricha". Vzhledem k výše citovaným pramenům a odkazům doufám, že tento "politicky korektní" termín do encyklopedie nakonec neprorazí. A tady proti němu budu taky brojit, až se zase vyskytne.--Honzula (diskuse) 22. 6. 2016, 15:12 (CEST)

Každopádně termín útok je obecnější, tedy univerzálněji použitelný, pro atentát se použít může, ne naopak. --Bazi (diskuse) 22. 6. 2016, 15:18 (CEST)

To jistě, ale chceme psát články ve zjednodušené a chudé češtině podobné newspeaku nebo užívat celé bohatosti, kterou nám jazyk nabízí? Můžeme zajisté napsat: "Viceadmirál Hansen zaútočil na Heydricha před čestným soudem" a "Kubiš s Gabčíkem zaútočili na Heydricha v Holešovicích", nebo "Viceadmirál Hansen ostře obvinil Heydricha z nečestného jednání" a "Kubiš s Gabčíkem spáchali na Heydricha atentát v Holešovicích". Slovo atentát přesněji vyjadřuje, co se stalo a má v této souvislosti tradici, která sahá před čin samotný (viz deník mjr. Palečka). --Honzula (diskuse) 22. 6. 2016, 15:43 (CEST)

Hlavně Wikipedie takto nefunguje. Je založená na věrohodných sekundárních zdrojích, a ty (v současné době) z převážné většiny užívají termín „atentát“ (dosti často přímo v názvu), a navzdory tomu, že slovo atentát samotné má spíše negativní konotace, tak „atentát na Heydricha“ bude názvem očekávatelným.

Na tomto obecném či převažujícím usu jeden zdroj, byť autoritavní a případně i věcně přesnější, sám o sobě moc nezmění. Alespoň ne bezprostředně, pokud by terminologie nebyla převzata dalšími, v převažující míře.

Koneckonců takový Homolův puč nebyl ani Homolův, ani puč, ale přesto je tento politicky nekorektní název všeobecně užíván a zažit.-87.249.145.69 18. 7. 2016, 18:38 (CEST)

Nejen očekávaný, ale navíc i běžný. Ještě nikdy jsem neslyšel o "útoku na Heydricha" (nebo Františka v Sarajevu nebo ... ...). -jkb- disk de: 22. 6. 2017, 23:39 (CEST)

Sloučení s Atentátem na Heydricha

Oba články pokrývají zcela totožné téma a je záhodno je sloučit. --Whitesachem (diskuse) 7. 3. 2017, 18:30 (CET)

Naopak navrhuji oba články obsahově více odlišit. Článek Atentát by měl být zastřešující. Články Operace Anthropoid, Heydrichiáda apod. by měly zacházet do podrobností, pokud jde o to, co předcházelo (Anthropoid, první Heydrichiáda) a následovalo (druhá Heydrichiáda) atentátu samotnému. Článek Operace Anthropoid by se tedy měl především a podrobně věnovat motivům, přípravám a průběhu celé operace. Podotýkám, že prvotním zadáním operace bylo pomstít zabíjení významných čs. vojáků zabitím Heydricha nebo Franka. Ještě v květnu 1942 odboj žádal do Londýna, aby se cílem stal raději Frank nebo Moravec. Tedy po většinu doby příprav a trvání operace nebylo úplně jisté, že operace Anthropoid vyústí v atentát zrovna na Heydricha. --Honzula (diskuse) 21. 3. 2017, 20:53 (CET)

Neslučovat. Souhlas s "předřečníkem". Samotná operace Anthropoid nebyla jen atentát, ale třeba i putování od Prahy k Plzni, navádění Spojenců na Škodovku atd. Atentát je sám o sobě dost rozsáhlé téma (v případě DČ určitě) a bude nutné vydělovat některé články (třeba boje v kryptě (tam se to navíc překrývá s Bioscopem, Out Distancem, Tinem a Silver A). Dalším důvodem je imho jednotná forma v Seznam výsadků do Protektorátu Čechy a Morava. --Kixx (diskuse) 28. 3. 2017, 19:50 (CEST)

Není důvod slučovat - článek operace Anthropoid pokrývá/(měl by pokrývat) danou operaci/výsadkovou skupinu a její působení jako celek, atentát na Heydricha pojednává o konkretní jednotlivé události 27. května 1942.--2A00:1028:83BE:4392:C8FC:F2F:DE50:80D5 15. 4. 2017, 18:43 (CEST)

Obrázek: Cedule v Pardubicích

@Sabio: Promiňte, ale obrázek z lesoparku v Pardubicích už jsem jednou odstraňoval a to z důvodů: a) vytváří to klamný dojem, že Antropoid má bližší souvislost s Pardubicemi, resp. v kapitole Složení výsadku že jeho součástí byl uvedený Jiří Potůček; b) obrázek nemá v článku ilustrační hodnotu, spíš mi to přijde jako nasměrování čtenáře mimo Wikipedii, aby si raději přečetl ceduli na fotce – to jde celkem jasně proti principům užívání odkazů na WP. --Matěj Orlický (diskuse) 15. 9. 2017, 09:35 (CEST)

@Matěj Orlický: Já jsem ilustraci odstranil (aniž jsem četl diskusi zde) - s tématem „Operace Anthropoid“ souvisí jen okrajově (zachycuje i členy dalších skupin), není přesně vzato ani ilustrativní (je vidět cedule, ale obličeje parašutistů nejsou k rozeznání) co se operace Anthropoid týče, navíc použitý popisek (s důrazem na Lesopark J. Potůčka v Pardubicích) mi připadal zavádějící.-90.179.120.43 15. 9. 2017, 20:42 (CEST)

Dodatek: Ex post mi napadlo, zda by nebylo vhodné přesunout fotografie Gabčíka a Kubiše do sekce "Složení výsadku" - ale nejsem si jist, co by to udělalo s grafickým rozvržením článku.--90.179.120.43 15. 9. 2017, 21:03 (CEST)