Diskuse:Nahosemenné

Článek týdne

Tento článek byl v 48. týdnu 2019 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Obecně se domnívám, že existuje několik typů taxonomie a je potřeba rozhodnout, podle čeho bude česká wikipedie postupovat. V zásadě lze rozlišit dva základní botanické taxonomické přístupy - užší taxony (kontinentální, též německý nebo středoevropský přístup), které např. vydělují jinany do zvláštního oddělení, tisy řadí do jiné podtřídy a vlastní Pinopsida dělí na 3-4 řády Araucariales, Pinales, Cupressales, popř. i Taxodiales. Proti tomu přístup řekněme anglosaský, který má široké skupiny. Proto by bylo dobré nějak odhlasovat nebo definitoricky rozhodnout, kterému systému má být dána přednost. Pokud k tomuto nedojde, hrozí editační války. Podobná situace jako v jehličnanech platí i jinde, často též v rozlišení, jak široký má být druh, nebo jak široký má být rod. Např. Květena ČR výslovně uvádí blatku jako Pinus rotundata, zato spíše anglosasky pojatá Flora Europea jako Pinus mugo ssp. uncinata společně s jinou, ovšem stejně pojmenovanou borovicí ze Španělska. Kotec 7. 7. 2005 06:44 (UTC)

Zdroje

• dělění jehličnanů zkopírováno z jehličnany --Venan 17:32, 1. 5. 2006 (UTC)
• nová třída lijánovce přidána z rostliny --Venan 17:32, 1. 5. 2006 (UTC)

Redukovat

Protože se v posledních letech řazení rodů a čeledí velice mění, navrhuji toto heslo zredukovat. To, co už má vlastní článek, nechť zde není rozepisováno (třeba jehličnany). Každá změna systematiky se pak nemusí opravovat všude. Teď, když se opraví jen někde, je to nepřehledné a občas ta posloupnost nesedí. --Zákupák (diskuse) 27. 7. 2014, 13:21 (UTC)

Souhlasím s vámi. Dělení uvést jen stručně, třeba i s důrazem na historický vývoj a současný přístup, a zbytečně se nerozepisovat. --Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 7. 2014, 13:50 (UTC)

Jehličnany?

Vojtěch Zavadilː Zdravím, vidím, že jste trochu udělal pořádek v nahosemenných, chtěl bych se zeptat - jak je to s jehličnany? Zde jsou uvedeny jako jedna ze čtyř tříd, na prokliku v příslušném článku ale do nich spadají všechny ostatní stávající skupiny ponížené na řády (Gnetales, Cycadales atd.). Vím, že v tom asi není obecně úplně jasno, ale dalo by se to nějak sjednotit? S pozdravem, --Borzywoy (diskuse) 14. 11. 2018, 20:26 (CET)

Podle mně je problém v tom, že skupina „Nahosemenné“ se obvykle v soudobých systémech nepoužívá. Kdyby se ovšem používala, systém by se musel uzpůsobit tak, jak je v tomto článku vyznačeno. --Vojtěch Dostál (diskuse) 15. 11. 2018, 08:51 (CET)

Dobrý den, podívám se na to, teď jsem se ale zasekal v přesličkách a budu se jimi ještě chvíli prohrabávat. Vzhledem k této studii to nejspíš nebude jednoduché – zavádí totiž zcela nové pojmy, na které není veřejnost (ani odborná) zatím zvyklá. Vojtěch Zavadil (diskuse) 15. 11. 2018, 17:16

(CET)

WPː Kvalita

Pelát

VyřešenoDobrý den, je velice chvályhodné, že se věnujete tak "gruntovním" článkům. Pouze si myslím, že jalovce nemají míšek. S pozdravem Pelát (diskuse) 16. 9. 2019, 23:02 (CEST)

@Pelát: No vida. Bylo to v části původního článku a přehlédl jsem to. A pak ať někteří říkají, že pro Dobrý článek nejsou potřeba recenze. Díky, upřesněno a mírně rozvedeno. --Borzywoy (diskuse) 17. 9. 2019, 15:34 (CEST)

Utar

I

úvod

• Vyřešeno podpůrná šupina – odkaz?
• Vyřešeno mezistupeň mezi kapraďorosty, kapraďosemennými a krytosemennými – mezi (A, B) a C nebo mezi A a (B a C)? navíc dosti komplikovaná věta takhle na začátek ---ehm, prostě A, B, C? Ale přeformulováno.
• Komentářreference A new classification and linear sequence of extant gymnosperms – má ta reference být takto vnořená? -- Asi nerozumím...jak vnořená?

  Vypadá to, jako by v parametru číslo byla vyplněná nadřazená reference („speciální vydání…“). Možná jde jen o zápis reference zmršený VisaulEditorem. --26. 9. 2019, 09:29 (CEST), Utar (diskuse)

• Komentářvymírání jejich zástupců na konci prvohor a počátkem třetihor – tady nebo pak v Evoluci: zmínka či odkaz na konkrétní vymírání z oné doby? -- ve zdrojích se o konkrétních vymíráních nepíše, takže bych nerad šel nad jejich rámec, ještě se zkusím po něčem podívat.
  • Vyřešeno @Borzywoy: Vymírání na konci prvohor bylo pokud vím největší v historii Země. Tehdá byly postiženy snad všechny skupiny rostlin/živočichů, co žily, vyhynula většina tehdejších živočišných společenství (trilobité, osm řádů hmyzu, dvě třetiny tetrapodů) a zmizela například i glossopterisová flóra. Divil bych se, kdyby to nepostihlo i nahosemenné. OJJ, Diskuse 26. 9. 2019, 10:58 (CEST)

Charakteristika

• Komentářallopolyploidie – dle Polyploidie spíše „alopolyploidie“ -- i české vědecké zdroje běžně užívají podobu se dvěma l, dávám jí též přednost z toho důvodu, že reflektuje stavbu tohoto složeného slova (podobně allopatrická speciace atp.)
• Vyřešenoreference Anatomický atlas cévnatých rostlin – která strana? -- atlas bohužel není číslovaný a funguje jako jeden celek (prakticky jedna PPT prezentace), nevím, jak to zajistit

  KomentářPoužito teď i u U cykasů a jinanů jsou dosud vyvinuty, ale má to 50 částí, často vícerostránkových, a hledat daný text lze snad jen v dané části, takže najít zdroj tvrzení je ještě těžší než v obyčejné elektronické knize, kde lze hledat řetězec znaků v celém rozsahu. Ale ano, vypadá to, že nelze udělat odkaz přímo na konkrétní sekci, ale šlo by prostě doplnit do reference pár dalších parametrů, podle kterých se to už dá v té prezentaci dohledat: něco jako „kapitola Květní obaly, strana 2, počet stran 3“ by stačilo. --26. 9. 2019, 09:29 (CEST), Utar (diskuse)

Zkusil jsem to naládovat do té šablony refu, víc s tím asi nesvedu.--Borzywoy (diskuse) 27. 9. 2019, 11:32 (CEST)

• Vyřešeno reference Jehličnaté dřeviny a další – hodila by se citační šablona
• Vyřešeno U cykasů a jinanů jsou dosud vyvinuty obrvené spermatozoidy schopné pohybu – upřesnit zdroj, tip na Zajímavost
• KomentářMezi přenosem pylu, vlastním oplodněním a dozráním semen často uplyne dlouhá doba – postrádám někde tady zmínku o serotinních šiškách (čekají s otevřením na požár) -- Serotinie je ještě něco trochu jiného, než zde mám na mysli, zkusím to upřesnit

  Vyřešeno Ano, to je něco jiného, a zmínka o serotonii mi v článku chyběla, přičemž by se asi hodila někam sem, jak jsem uvedl. --26. 9. 2019, 09:46 (CEST), Utar (diskuse)

obecně

• Vyřešeno napadají mne dva tipy na nové sekce: Mytologie a kombinovaná Stav populace / Ohrožení / Ochrana
  • Ohrožení a ochrana je asi dobrý nápad vzhledem k tomu, že některé druhy(rovná se rody rovná se čeledi) přežívají v divočině v posledních stovkách či desítkách exemplářů. Tu kapitolu význam jsem se ale záměrně snažil držet co nejstručnější, myslím, že by se to mělo rozepisovat spíš u konkrétních rodů a druhů (dělal jsem to tak třeba u borovice nebo jedle. Něco o mytologii apod. jsem přidal, ale samostatnou kapitolu bych z toho nedělal.

  Díky, mytologie mi takhle přijde už dostatečná --26. 9. 2019, 09:46 (CEST), Utar (diskuse)

• reference by mohly být specifičtější, řada jich je jen na konci odstavce a s nemalým rozsahem (třeba předlouhá věta „Oproti starším představám“ v úvodu snad není ve Christenhuszovi rozepsána na 15 stranách)
  • Vyřešeno věta přeformulována, refy se snažím sapecifikovat, ale někde to není možné ani účelné. --Borzywoy (diskuse) 25. 9. 2019, 18:35 (CEST)

Poznámky už mám sepsané k celému článku, brzy tak doprojdu i zbytek. --25. 9. 2019, 00:46 (CEST), Utar (diskuse)

II

Mezitím už byla řada připomínek vyřešena, takže v druhé části zbylo jen:

• Vyřešeno Chase, Reveal, Christenhusz – krátce o koho jde? -- stručně uvedeno
• Komentář V návrhu Chase a Reveala – až tedy z onoho roku 2009? -- nerozumím poznámce - citovaná studie je z roku 2009

  Myšleno bylo: je reference za větou přímo tou zmiňovanou studií (jde o primární zdroj) a jejich návrh tak pochází z roku 2009 nebo je reference za větou nějakou jejich následnou prací (jde tak o sekundární zdroj) , která navazuje na onu zmiňovanou studii, která tak vznikla někdy dříve? To abych si jak ujasnil, kdy s tím popisovaným návrhem přišli a co za úroveň zdroje je ta uvedená reference. Vypadá to, že je to přímo onen návrh, tedy pochází z roku 2009 – už vidím, že to je vlastně i zmíněno ve větě Následující přehled je založen na klasifikaci prezentované ve studiích Christenhusz a kol. (2011)[5] a Chase – Reveal (2009).[18], kde je také odkaz na stejný článek A phylogenetic classification, jen pod jiným číslem reference. Rok doplním, reference sloučím. Lepší by pak bylo mít u té věty V návrhu Chase a Reveala sekundární zdroj, který jejich návrh rozebírá, než přímo odkaz na jejich návrh, ale na první kouk po internetu jsem nic vhodného nezahlédl. --28. 9. 2019, 08:15 (CEST), Utar (diskuse)

@Utar: Za sloučení a opravu refů určitě děkuji. Nicméně s vaším dalším návrhem zásadně nesouhlasímː Kam bychom se proboha dostali, kdybychom kromě zdrojování originálními studiemi začali ještě požadovat doložení dalších studií, které dokládají, že citované zdroje opravdu říkají to, co říkají? A později možná ještě dalších studií, které dokládají, že existují studie, které dokládají... atd.? --Borzywoy (diskuse) 28. 9. 2019, 09:28 (CEST)

• Vyřešeno jednak skupinou nazývanou nově Cupressophytes – nově ode kdy? --přidán ref

Toť vše, díky za rychlé úpravy. --28. 9. 2019, 01:28 (CEST), Utar (diskuse)

III

Anglické citační šablony jsem převedl na místní, takže článek už není řazen v Kategorie:Údržba:Články s dočasně použitou šablonou, ale stále je v Kategorie:Údržba:Články obsahující prapodivné ISBN. Podle Wikipedie:Údržbové seznamy/Články obsahující chybná ISBN/seznam by to mělo být kvůli Phytotaxa (již upraveno) a Hiekeho Praktická dendrologie 1, která se ale třeba podle ČBDB zdá, že má ISBN v pořádku, ač kratší než obvykle. Věděl by někdo, jestli tam tedy chybí nějaký typický prefix nebo jde jen o chybné hlášení? --28. 9. 2019, 09:55 (CEST), Utar (diskuse)

Hiekeho Praktická dendrologie je podle mě nějaká chyba kontrolních mechanismů, to ISBN dělalo bordel všude, kde jsem ho kdy použil, přitom je oveřeno mnoha zdroji jako správné. Hlásilo to chybu i u NČ jedle nebo borovice, ale nakonec se to nějak vyřešilo – jak, to ovšem netuším. --Borzywoy (diskuse) 28. 9. 2019, 13:55 (CEST)

Áha. A díky za tu Equisitopsidu, holt mají překlep v abstraktu a celé jsem to nečetl. Tak pak za mne asi již vše, díky za spolupráci. --30. 9. 2019, 21:45 (CEST), Utar (diskuse)

OJJ

Vyřešeno Moc hezké. Kvituji, že se článek zabývá systematikou. Letmě jenom doporučuji dodělat typografii, ty entery navíc dělají nehezká odřádkování. Zbytek projdu, sotva toho budu schopen. OJJ, Diskuse 25. 9. 2019, 18:56 (CEST)

• Po pravděpodobných silných vlnách vymírání již v počátcích jejich vývoje (v karbonu a poté v permu až triasu) se jejich tvarová a druhová rozmanitost výrazněji objevuje ve druhohorách; odhaduje se, že ve svrchním permu tvořily nahosemenné až 60 % zemské vegetace - Perm jsou prvohory!!! OJJ, Diskuse 4. 10. 2019, 10:41 (CEST)

@OJJ:Ano, vím že jsou, nicméně takto to je ve zdrojích. U tohoto místa jsem dost váhal, jak to pojmout, asi to ještě zkusím nějak přeformulovat. Je to lepší takto? --Borzywoy (diskuse) 4. 10. 2019, 11:20 (CEST)

VZ

Článek pěkný a obsažný, mám k tomu jenom pár drobností:

• Vyřešeno u nahosemenných neleží na plodolistu nahé semeno, ale vajíčko
• Vyřešeno těžiště nahosemenných rozhodně není v tropech - to platí tak max. pro cykasy a liánovce, rozhodně ne pro většinu druhů oddělení
• Vyřešeno... kvetou místo nich pomocí šištic... jehličnany nekvetou, chtělo by přeformulovat na něco ve smyslu ...rozmnožovací orgány jsou u nich uspořádány v šišticích... nebo tak něco
• Vyřešeno...tvorba semene... - asi lépe ...tvorba semen...
• Vyřešeno ...konzumujícími živočichy... - lépe ...živočichy, kteří je konzumují...
• Komentář trochu pochybuji o dohledatelnosti prapředka v kladistické fylogenetice, v abstraktním smyslu společných kořenů to ale asi lze takto říci. -- vše je převzato ze zdrojů, hlavně ten Wang et al. je hodně podrobná studie založená na podrobném studiu genomu všech extantních rodů

S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 25. 9. 2019, 22:30 (CEST)

Díky za připomínky, upraveno. --Borzywoy (diskuse) 26. 9. 2019, 09:27 (CEST)