Diskuse:Motorové vozy 840 a 841

Nejedná se o překlep, že budou vyprovovány na elektrifikované tratě ve Vysočině. Nemají být pro neelektrofikované?

--Tonda Novak 6. 5. 2010, 16:22 (UTC)

Nejedná. Budou nasazovány na všechny trati, bez ohledu na elektrifikaci, s největším podílem výkonů na elektrifikovaných. ČD nemají na tyto výkony vhodné elektrické vozidlo, teď tam jezdí 86 tun těžké lokomotivy se dvěma vozy. --Uacs495 21. 5. 2010, 07:16 (UTC)

Děkuji za upřesnění, ale nebylo by finančně výhodnější pro elektrifikované tratě místo těchto motorových vozů koupit něco na elektriku. Stadler Flirt, Siemens Desiro Mainline nebo něco podobného? --Tonda Novak 6. 6. 2010, 18:32 (UTC)

To tady asi v diskusi nevyřešíme a ani k tomu tato diskuse není určena. Směřujte tento dotaz spíš na ČD. --Tchoř 6. 6. 2010, 18:45 (UTC)

Máte pravdu. Nápad směřovat tento dotaz jinam je dost dobrý :-)--Tonda Novak 7. 6. 2010, 15:23 (UTC)

Svým způsobem to sem patří, protože je to otázka, která čtenáře při čtení tohoto hesla napadne. Prý se dá říct, že takhle malé elektrické jednotky již mívají ekonomiku horší, protože stejnou cenu za místo k sezení (0,75 mil. Kč, při ekonomičtěji (stísněněji) rozmístěných sedačkách i 0,55 mil. Kč) a podobnou váhu je už těžké dosáhnout. Kdyby někdo měl relevantní zdroj, tak sem s ním. Tommasel 23. 2. 2011, 19:32 (UTC)

Ozubnice

Věta ...vozů pro Liberecko s maximální rychlostí 100 km/h bude ve spodní části přizpůsobeno pro provoz na trati s ozubnicí, aby mohlo obsluhovat i trať Tanvald - Harrachov... je refována zdrojem, který již není dostupný. Za normálních okolností samozřejmě část průjezdného průřezu využitelná pro ozubnici (do 100 mm nad temenem kolejnice) nijak nekoliduje s obrysem pro vozy, který s přítomností ozubnice počítá. Ta věta by znamenala, že Stadler nedodržuje obrys. Pravděpodobně došlo pouze k tomu, že někdo rozhodl tím vozem zajet do Harrachova, aby se vidělo. --109.80.233.174 19. 6. 2011, 19:08 (UTC)

V ŽM 5/2011 je vozům věnován celý článek. Obecně máš pravdu, ale ve skutečnosti mají dle článku vozy odlišné převodovky, právě i z důvodu zvětšení světlosti mezi spodkem a hřebenem. --PetrS. 22. 6. 2011, 07:04 (UTC)

Prostudoval jsem, je to pěkný a podrobný článek, ale jeden dílčí problém zůstává, pátrám dál. --109.80.233.174 22. 6. 2011, 18:45 (UTC)

Přesuny článku

Diskuse přesunuta z Diskuse s wikipedistou:ŠJů#Elektrická jednotka Škoda 7 Ev. --ŠJů 23. 6. 2011, 09:49 (UTC)

(…) Ještě jeden týkající se nových vozidel, když už DavidSpanel předčasně přesunul Regio-Shuttle RS1 na Motorový vůz 840, chtělo by to asi k zachování jednotnosti ještě jeden přesun na Motorové vozy 840 a 841 s příslušnými přesměrováními.--82.99.180.134 18. 6. 2011, 22:46 (UTC)

Provedeno. --ŠJů 18. 6. 2011, 23:35 (UTC)

Ten přesun RS1 na Motorový vůz 840 nebyl vůbec šťastný, pokud se dotyčný neobtěžoval článek přepsat tak, aby o 840 opravdu pojednával. Stále je to článek o RS1. Z fleku bych to přesunul zpátky. --109.80.233.174 19. 6. 2011, 06:10 (UTC)

Pokud jde o můj názor, tak bych reflektoval, že do oboru železničních vozidel se pomalu začíná prosazovat praxe, že výrobní typové označení má větší vypovídací hodnotu než státní číselný kód typu vozidla - a pro jednotky už začalo být standardem, že se označují marketingovým názvem. Typy aut taky neoznačujeme nějakým číslem homologačního protokolu. Ostatně nazývat články o celých jednotkách pouze číslem jejich hnacího vozidla je už tak nepřesné. Ale asi musíme ještě pár let počkat, než k tomuto názoru dojdou i ti, kteří dnes chtějí mít všechno na číslech. --ŠJů 19. 6. 2011, 06:24 (UTC)

Domnívám se, že v tomto případě (i jiných) zde mohou články koexistovat vedle sebe a že to tak bude přehlednější. Ten pod výrobním označením bude pojednávat detailněji o konstrukci, variantách uspořádání, komu všemu bylo dodáno a pod jakým označením a nakonec i o tom, kdo tu továrnu v Pankowě kdy vlastnil (ze současného znění úvodu článku není úplně zřejmé, že jde stále o tutéž továrnu). Ten pod státním evidenčním označením bude pojednávat o výběrových řízeních a provozu v ČR. Nemusí být zatížen objasňováním identity výrobce, provozem u Regentalbahn atd. --109.80.233.174 19. 6. 2011, 06:45 (UTC)

Tak to by se mi nezdálo zrovna jako šťastné řešení, aby o stejném typu pojednávaly dva různé články pod různými názvy a každý jen částečně. --ŠJů 19. 6. 2011, 08:04 (UTC)

Jenomže "ten stejný typ" je cosi pomyslného, samozřejmě to není úplně stejný typ, ale dejme tomu nějaká rodina typů. Dále: články zde nejsou jen o typech, ale i o životním cyklu jednotlivých řad u jednotlivých provozovatelů, a to do článku o "typu" nepasuje. Není encyklopedický důvod preferovat jeden pohled, pohled výrobce. --109.80.233.174 19. 6. 2011, 08:49 (UTC)

Zatím tu bylo zvykem u typů vozidel významnost nenapadat, třebaže s nezávislými netriviálními zdroji je to leckdy všelijaké a mnohdy je tu několik různých článků o velmi podobných typech jen proto, že mají jinou jednu cifru a liší se v nějakém nepodstatném detailu. Pokud by ale klonování článků překročilo rozumné meze, museli bychom nejspíš načít vážnou diskusi. O živočišných druzích také většinou máme jen jeden globální článek, nikoliv samostatný článek o každé lokální kolonii jejich výskytu. O tom, že by seznamy vozidel určitého typu u jednotlivých provozovatelů a jejich životní cykly jako samostatné články obhájily svou významnost a encyklopedickou přínosnost, bych si dovolil pochybovat. --ŠJů 19. 6. 2011, 09:02 (UTC)

Shodou okolností mi v Posledních změnách padl do oka článek Gaston (lachtan). To je jedna instance lachtana jihoafrického a má vlastní článek, protože cosi, všichni víme co. Encyklopedickou významnost je třeba zdůvodnit podle konkrétní situace vždy znovu. Řada 840 ČD je obhajitelná snadno, protože se psalo o výběrovém řízení o jakýchsi miliardách peněz, a to nedávno, takže to jde vygúglovat. Naopak, o řadě S200 dva nezávislé netriviální zdroje nejspíše nenajdeme a bude tak navěky žít formou zmínky v článku o 770. Docela mě Váš postoj překvapil, znám Vás jako autora řady článků na hraně významnosti, vzpomeňme na Kálení Rafanů ve Veletržním paláci, který je celkem o hovnu, ale má dva nezávislé netriviální zdroje. Nenapadl jsem ho, nedělám takové věci. Řada 840 ČD je medle jiné encyklopedické téma než Motorový vůz RS1. --109.80.233.174 19. 6. 2011, 10:15 (UTC)

Přikláněl bych se k tomu, abychom tu i nadále měli články spíše o typech (či typových rodinách) vozidel, pojednávající komplexně o všem, od historie vývoje a technického popisu přes historii jejího prodeje až po případný popis životních cyklů jednotlivých vozidel a skupin vozidel a různých individuálních příhod. Pokud by náhodou nějaká výběrová řízení byla tak významná a mimořádná, že by nějak zásadně z tohoto schématu vybočovala, tak bych to pojal spíše jako článek o výběrovém řízení či o zakázce nežli jako článek o celém životním cyklu či drobných technických modifikacích vozidel získaných touto zakázkou. Pokud by měl existovat článek o konkrétním jednom vozidle sériově vyráběného typu, pak by zřejmě bylo nutné posoudit, jestli se toto vozidlo stalo významným spíše jako zástupce typu, nebo zda spíše z individuáních jiných důvodů, a zda je vhodnější napsat článek spíše o tom kuse nežli o události, která ho učinilia významným (v tom pak hraje roli spíše jednoduchost a očekávatelnost názvu, např. u toho lachtana Gastona, který se proslavil v podstatě jen svou labskou plavbou, byť média se jím pak zabývala šířeji). Mysím, že ani u autobusů, automobilů či letadel tu zatím není zvykem psát zvlášť v samostatných článcích o skupinách vozidel určitého typu podle toho, který cílový zákazník nebo distributor si je objednal. --ŠJů 19. 6. 2011, 16:04 (UTC)

Já bych s dovolením navrhoval obnovit článek RS-1 do původní podoby a ř. 840 a 841 podle délky buď zahrnout do RS-1, anebo v RS-1 udělat odkaz u 840 a 841 podrobně Motorové vozy 840 a 841. Ještě lépe by bylo samostatně pro každou řadu, protože ten plurál v názvu článku ... --PetrS. 23. 6. 2011, 09:11 (UTC)

Konec přesunuté části diskuse. --ŠJů 23. 6. 2011, 09:49 (UTC)

Počet vozů v soupravě

V článku Regio-Shuttle RS1 se píše, že je možné spojit do soupravy až 7 vozů, ale ve zdrojích k těm českým dodávkám se píše, že řídicí systém umožňuje spojení až 4 vozů. Je některý z těch údajů chybný, nebo se skutečně ta česká varianta v tomto liší od běžného provedení? Nebo je jádro pudla v něčem jiném, třeba že sice lze spojit 7 vozů, ale z nich jen 4 jdou společně řídit? --ŠJů 23. 11. 2011, 15:55 (UTC)

Přesnou příčinu neznám, nicméně jako možné důvody se mi zdají dodatečné úpravy, viz Mirel, který způsoboval úplnou nemožnost vícenásobného řízení. Druhou možností je, že ČD víc nepožadovaly (4násobné řízení bylo už tuším u ešusů, může to být standardní požadavek), takže Stadler v této dodávce garantuje jen 4. --85.207.17.10 31. 12. 2011, 17:50 (UTC)

Profil

Mě by spíš zajímalo tvrzení "jejíž profil je v dolní části upravený pro provoz na ozubnicové trati". Jediný zdroj, který to měl dokládat už není dostupný. 840 má jinou převodovku, upravené brzdy, ale o upraveném profilu jsem nikde jinde neslyšel.--85.207.17.10 31. 12. 2011, 17:50 (UTC)

O testování přechodnosti vozidla přes ozubnicový hřeben se píše třeba tady, možná si to nějaký jiný zdroj vyložil tak, že to je specifikum 840 oproti 841. --ŠJů (diskuse) 29. 11. 2012, 01:20 (UTC)

Také to tak vidím. Nahoře se o tom už diskutovalo. Tyto podstatné prostorové vlastnosti se ověřují zkouškou vždycky. Při typových zkouškách se vždy simuluje přinejmenším průjezd obloukem minimálního poloměru, dále přejezd svážného pahrbku, nájezd na trajekt a nájezd na dílenskou přesuvnu, je-li zadáno, že jich vozidla mají být schopna. V tomto případě tedy přezkoušeli i jízdu po trati vybavené ozubnicí. Té by ovšem ve skutečnosti měla být schopna všechna vozidla, obrys s ozubnicí počítá. Není ani stanoven způsob, jak na vozidle vyznačovat způsobilost nebo nezpůsobilost pro jízdu po takové trati (pro nezpůsobilost přejezdu svážného pahrbku nebo nájezdu na trajekt stanoven je). Je snad řada 841 opatřena nějakým takovým symbolem? Pravděpodobně zde spolupůsobily obavy ze špatného stavu trati. --Uacs451 (diskuse) 29. 11. 2012, 07:37 (UTC) P.S. Ta věta v uvedeném sporném znění už v článku není. --Uacs451 (diskuse) 29. 11. 2012, 08:22 (UTC)