Diskuse:Letná

Tento článek je zapsaný v Nástěnce.

Tento článek je zapsaný v kurzu Městská knihovna v Praze/Praha - pokročilí - jaro 2019 vedeném v Nástěnce. Další detaily mohou být k dispozici na stránce kurzu. Na článku pracují/pracovali následující uživatelé: Gramatina.

Letenská pláň

Heslo Letenská pláň je v současnosti přesměrováno na tento článek, a tvrdí se tam, že "Letná" je často též zkratkou pro Letenskou pláň. Je proto nějaký autoritativní doklad? Nakolik slýchám označení "Letná" jako zkratku, daleko spíše se tím míní Letenské sady. (Ostatně myslím, že zvláštní článek o Letenské pláni by se také šiknul. Pokud se tu neobjeví velké protesty, tak ho časem založím.) --Mmh (diskuse) 18. 8. 2012, 20:16 (UTC)

Ovšem to narazíte na problém, že "Letenskou plání" se většinou rozumí jen ta dosud nezastavěná část pláně, která se v průběhu staletí a desetiletí stále zmenšuje, protože na té pláni (a zároveň i na východním úbočí) vznikala ta čtvrť. Mně by se zdálo praktičtější zůstat u toho, aby o kopci pojednával tentýž článek jako o vrcholové pláni (v případě jiných článků o kopcích taky neděláme jeden článek o celém kopci a druhý o jeho vrcholu). O neformálních čtvrtích, které nikdy neměly jasně definované vymezení, zakládáme samostatné články jen výjimečně - identita čtvrti Letná nevyplývá ani z katastrálního, ani ze samosprávného, a řekl bych, že ani z urbanistického členění, ale je dána hlavně tím, že jde o zástavbu stejnojmenného kopce. O rozdělování na více článků by mělo smysl uvažovat až v situaci, kdy by rozsah jednotného článku příliš narůstal a zároveň by v něm krystalizovala nějaká dobře oddělitelná podtémata. Mohou to být Letenské sady, mohla by to být pouze historie akcí na pláni (slety, manifestace, vojenské přehlídky), mohla by to být část historie kopce... To by mělo vyplynout až z vývoje obsahu článku. --ŠJů (diskuse) 19. 9. 2015, 03:15 (CEST)

Rozdělit?

Vzhledem k tomu, že před více než dvěma lety kdosi navrhl rozdělení článku, ale sem nenapsal žádný argument (já jsem výše mluvil o něčem jiném) a nikdo další pro to také nepledoval, šablonu {{rozdělit}} opět vymazávám. --Mmh (diskuse) 25. 1. 2017, 19:04 (CET)

Důvody uvedené u návrhu ("rozdělit na čtvrť a kopec (obdobně jako máme hrad a kopec, rozhledna a kopec, apod.)") stále platí. Jako nerozporovaný návrh bych to rozdělil sám, jenže teď nemám moc času, takže se k tomu budu muset vrátit později nebo spoléhat na to, že to někdo rozdělí. --Palu (diskuse) 26. 1. 2017, 09:19 (CET)

@Palu: U návrhu žádné důvody uvedeny nejsou. Z šablony se odkazuje do diskuse, a diskusi o rozdělení jsem zahájil až já výše, více než dva roky po vložení šablony. Formulace, kterou citujete, není žádným zdůvodněním, ale urvanou půlvětou bez samostatného významu. Takže já opakuji: Pro rozdělení článku nebylo do diskuse napsáno žádné zdůvodnění a straší to tam už více než dva roky, proto by měla být šablona odstraněna. Až se nějaké důvody objeví a bude existovat aspoň jeden wikipedista, který bude schopen ty důvody zformulovat, může šablonu vždycky vložit zpátky. I Vy jste jen bez uvedení důvodu šoupl šablonu zpátky. Pokud ji tu chcete, tak prosím to zdůvodnění jasně napište sem do diskuse. --Mmh (diskuse) 27. 1. 2017, 16:31 (CET)

Důvody byly uvedeny do shrnutí a teď jsem je přepsal do vašeho vlákna. Jestli v tom žádný význam nevidíte, tak to nechte někomu, kdo ho uvidí, nebo to zkuste ještě jednou promyslet. A nebo počkejte nějakou chvíli na to, až to rozdělím. Pokud se nenajdou nějaké důvody proti, tak hned jak budu mít trochu času, udělám to. --Palu (diskuse) 27. 1. 2017, 17:40 (CET)

Když někde na Wikipedii narazím na nesmyl, tak ho nenechávám "někomu, kdo to uvidí", ale snažím se ho opravit. Jednak šablona {{rozdělit}} odkazuje na diskusi, proto se sluší napsat zdůvodnění do diskuse, nikoli do shrnutí, které se musí po několika letech dohledávat kdesi v historii stránky, jednak "obdobně jako máme hrad a kopec, rozhledna a kopec, apod." není žádné zdůvodnění návrhu "rozdělit na čtvrť a kopec". Máme tu třeba čtvrti jako Ruzyně (jeden článek pro čtvrť, katastrální území i bývalou vesnici), Zderaz (jeden článek pro čtvrť, vrch i bývalou vesnici), Vyšehrad (jeden článek pro hrad i vrch) atd. Zdůvodněním tedy není samotná možnost rozlišení pojmu, ale také jasné vymezení, dostatek zdrojů pro oba budoucí články, ochota nějakého wikipedisty pustit se do toho atd.

Samozřejmě, pokud je někdo aktuálně schopen ten článek rozdělit na dva, pak to může udělat. Když to uděláte, nemám nic proti. Jde mi však o to, že když se po několika letech najde v nějakém článku takovýhle nezdůvodněný návrh na rozdělení, je správné ho vymazat, a budu to dělat i nadále. --Mmh (diskuse) 3. 2. 2017, 21:16 (CET)

Dělejte, jak myslíte. Jenom připomenu, že odstraněním šablony se nevyřeší problém, který označuje. Takže vhodnější je řešit to, jaký je problém a jak ho nejlépe vyřešit, než se hádat jestli má podle vás ta šablona dokonalé formální náležitosti. Pokud nám tedy jde o vylepšení informační hodnoty a ne jen o vylepšení kosmetiky článku. V tom druhém případě bych ale potom nechápal smysl existence té šablony. --Palu (diskuse) 3. 2. 2017, 21:22 (CET)

Nemám teď bohužel dost času na to, abych vymyslel nějaký vhodný koncept, jak rozdělené články smysluplně koncipovat. Pokud něco v budoucnu vymyslím, tak se tu s návrhem ozvu. Zatím jsem tak ten návrh stáhl s tím, že mi tedy bohužel nikdo s vymýšlením nepomůže, když tam není příslušná šablona. Nicméně když mi s tím nikdo nepomohl doteď, tak asi nepomůže ani následně. Doufám, že jsem vám tím vyhověl. S pozdravem, --Palu (diskuse) 3. 2. 2017, 21:38 (CET)

Teď bohužel nechápu, zda jste se urazil, nebo co, protože výše píšete „počkejte nějakou chvíli na to, až to rozdělím“, a teď najednou „zatím jsem tak ten návrh stáhl s tím, že mi tedy bohužel nikdo s vymýšlením nepomůže, když tam není příslušná šablona“. Když sem do diskuse napíšete trochu více k tomu, jak by se to mohlo rozdělit (tedy třeba co přesně si představujete pod pojmem „čtvrť Letná“, protože to například úředně vymezeno není a mezi místními jsou hranice také dost nejasné (na rozdíl od Letenské pláně a Letenských sadů, o nichž mluvíme výše), tak o tom mohou, jak píšete, jiní přemýšlet.

Nejde mi o nějaké formální hnidopišství (jak se snažíte výše naznačit), ale o to, že šablona vyzývající k rozdělení, aniž je jakkoliv vysvětleno (nebo aniž je to opravdu obecně jasné, ale to tady není), co si představoval ten, kdo šablonu vložil, je bezcenná. --Mmh (diskuse) 8. 2. 2017, 11:37 (CET)

Už to začíná být trochu trapné. Několikrát jsem zopakoval shrnutí a tím i vysvětlení jak bych si představoval čláenk rozdělit: na kopec a na čtvrť. Přestaňte už donekonečna opakovat, že jsem to nevysvětlil. Díky, --Palu (diskuse) 8. 2. 2017, 20:29 (CET)

Ano, Vy jste napsal, že navrhujete článek rozdělit na kopec a na čtvrť. Ale já opravdu nerozumím, jak jste si to představoval. I když mi ještě několikrát tato slova zopakujete, Vaši představu z nich nevyčtu. --Mmh (diskuse) 13. 2. 2017, 16:30 (CET)

Jméno Letná

Je nějaký opravdu spolehlivý doklad o významu jako "prosluněné místo"? Znám to jako tradovanou interpretaci, podle některých zdrojú jako již od středověku oblíbené místo pro letní rekreaci Pražanú, dokonce překládanou do němčiny jako Sommerberg. Mám o tom ale silné pochybnosti. Je třeba vidět analogii s četnými jinými lokalitami téhož jména v ČR, jakož i s místním jménem Letten hojným v německy mluvících zemích. To je německý výraz pro horninu lupek, která je rovněž základem tohoto pražského kopce. - 213.160.39.134 15. 5. 2018, 21:34 (CEST)

@213.160.39.134: Zdroj opravdu není uveden, přidal jsem jiný názor na původ slova a zdroj. Nejspíš to vždy budou jen dohady a konstrukce. Máte-li dobrý zdroj k „Letten“, dodejte ho a doplňte.--Svenkaj (diskuse) 15. 5. 2018, 22:14 (CEST)

Písemný doklad kromě německo-českých slovníkú s významem německého »der Letten« o púvodu jména pražské Letné žádný nemám. Připadá mi to ale jenom logické. Neznám tak dobře český místopis, ale jsem přesvědčený, že i mnohé Letné na našem území se při dřívější dvojjazyčnosti jmenovaly česky Letná a německy Letten. Nevím, proč by tedy ta pražská měla být vyjímkou, obzvlášť když právě její geologické podloží vypovídá v celku jednoznačně. Souvrství, ze kterého kopec Letná pozústává (pojem letenská formace se nevztahuje jen na tuhle lokalitu), je dobře vidět a je popsané např. tady: http://fotoarchiv.geology.cz/cz/foto/16812. Snad to není přesně totéž, jak je lupek definovaný ve Wikipedii, má to s ním ale jako geologická vrstvená usazenina z prehistorických moří obsahující i pozústatky tehdejšího podmořského života hodně společného; konec koncú »lupek« je od „loupat", a loupavá struktura je přítomná jak tady, tak i v »lupku« podle Wikipedie. Nabízí se tedy velmi dobře, že v minulosti se pojem lupek používal pro jakékoliv souvrství (a možná používá dodnes, nejsem geolog a Wikipedie jak známo také není žádná absolutní reference terminologické přesnosti, ač by bylo lze si přát, aby byla). (€dit: Teď zjišťuju, že o Letenském profilu je článek i tady ve Wikipedii.) Jsem toho názoru, že hledání púvodu pojmenování v souvislosti s létem, sluncem atd., ať už v jakkoliv vědeckým dojmem púsobícím provedení, není víc než zas jedna z mnoha zhistorizovaných skazek, bájí a pověstí. -- 212.25.6.51 17. 4. 2019, 09:28 (CEST)

Vymezení území

„Území lze zhruba vymezit Vltavou na jihu, Badeniho ulicí na západě, Buštěhradskou dráhou a Stromovkou na severu a ulicí Dukelských hrdinů na východě." Vyrústal jsem na Letné, žil tam do svých 27 let a od svých 36 se tam stéle a znova vracím, a oblast Letná vždycky byla ohraničená na východě Bubenskou ulicí resp. Holešovickým nádražím a na severu celou Stromovkou; Buštěhradská dráha přitom vede těsně při jižním okraji Stromovky. Dovolil jsem si poopravit. -- 212.25.6.18 17. 4. 2019, 13:35 (CEST)

Bruselský pavilon

Jeho zkázu na výstavišti nelze připisovat "normalizačnímu období", neboť vyhořel až po něm. Naopak, všechno nasvědčuje tomu, že se jednalo hospodářskokriminální žhářství v rámci porevolučního chaosu, pročež záležitost také nikdy nebyla řádně vyšetřena. Všeobecná československá výstava v r. 1991 se ještě konala z části i v něm. A ty prosklenými výstavními prúchozy spojené kubusy byly 3. Dále, restaurace v Letenských sadech byla součástí ČS-výstavního areálu v Bruselu, ale nikdy se Bruselský pavilon nejmenovala, vždy jen Bruselská restaurace. Pokud si ji na pavilon snad přejmenovala současně v ní sídlící soukromá firma, pak v tom lze vidět pokus o zkreslování historie celého komplexu z Expa 58; zachování aspoň malého gastronomického provozu v budově bylo součástí - a i podmínkou povolení - rekonstrukce tímto značně odcizujícím zpúsobem. -- 212.25.6.18 17. 4. 2019, 13:35 (CEST)