Diskuse:Dronte mauricijský

Poslední komentář: před 5 lety od uživatele Jann v tématu „Resty z nominace

Jak mu můžete řikat "blboun nejapý"? To je vulgarita! Tu stránku snad někdo zvandalizoval, nebo tam bylo to "Blboun nejapý" už od jejího založení?! 78.102.30.234 5. 11. 2010, 20:20 (UTC)

Ten pták se tak holt jmenuje. Viz [1].--Ben Skála 5. 11. 2010, 20:24 (UTC)

Přesun

editovat

Jsem rozhodně proti přesunu. Co to je za hloupost? Toto je správný biologický název, blboun nejapný není. Jinak z obecného hlediska: že je něco zažité a rozšířené neznamená, že jde o označení správné (viz třeba plno lidí říká Holandsko, přitom to je hloupost neb máme pouze Severní a Jižní Holandsko, které jsou nizozemskými provinciemi). Jsme encyklopedie a máme mít články na korektních názvech, neb svým způsobem i vzděláváme ostatní. Že zná možná pár lidí dronte mauricijského spíš jako blbouna nejapného neznamená, že budeme mít článek na nekorektním názvu. Nebo snad přesuneme chrobákovité na hovnivály, protože je pod tím názvem každý zná??? --Faigl.ladislav slovačiny 25. 2. 2011, 13:33 (UTC)

Pokde tohohle ale ten název nesprávný ani neoficiální není, pouze není odbornou veřejností preferovaný. Naproti tomu laikové dronte mauricijského vůbec neznají, naopak blbouna nejapného velmi dobře. Je to otázka kompromisu mezi laiky (většina) a odborníky (menšina), rozhodně to podle mě není otázka správnosti, správně jsou oba názvy a i odborníci to říkají. Palu 25. 2. 2011, 13:50 (UTC)
Podle BioLibu se taxon jmenuje dronte mauricijský, a to je rozhodující. Ne, že existuje jiný název (nikoli dle biolibu oficiální, neb tím je název, pod kterým je veden) – btw. díky za podpůrný zdroj mého tvrzení. Jinak sorry, ale v tomhle kompromis vážně není a nemůže být dělán. Tento druh se nějak jmenuje, čili je to úplně stejné jako s chrobákovitými a hovnivály. Navíc tvrzení, že laikové tento název „vůbec neznají“ je pomalu za hranicí odvážnosti. --Faigl.ladislav slovačiny 25. 2. 2011, 14:18 (UTC)
Blboun nejapný se jmenuje blboun nejapný stejně jako dronte mauricijský. Rozdíl je jen v tom, že blboun nejapný (554) je 2x očekávatelnější než dronte mauricijský (307) a když nevynecháme podobné nálezy, tak 80x (78 400 proti 944). Pochybuji, že pojmenování blboun nejapný vymyslel někdo jiný než odborník, na 100pct to podle mě musí být odborný název a na 100pct je podle mě zažitější mezi laiky než dronte mauricijský, který se na základních školách většinou učí až jako vysvětlivka k "blboun nejapný". Nechť promluví odborníci z biologie, jaký je tedy status tohoto názvu. Palu 25. 2. 2011, 14:32 (UTC)
Nikolivěk. Sám sis podrazil nohy vlastním důkazem, viz BioLib. A jestli pochybuješ či nikoliv, to je irelevantní a POV. --Faigl.ladislav slovačiny 25. 2. 2011, 14:41 (UTC)
Termín užívají i odborné a populární texty:
a mnoho dalších. A neužívej prosím takhle bojovnou rétoriku a místo toho se zamysli nad tím co říkáš. Na biolibu nic o nesprávnosti těch názvů není a to, že oficiální neznamená očekávatelné je vidět tady. Palu 25. 2. 2011, 14:44 (UTC)
Dokonce tam není ani nic o oficiálnosti, cituji: dronte mauricijský, další názvy: = blboun nejapný, = dodo. Všimni si, že tam je rovnítko a žádná poznámka o oficialitě nebo lidovosti. Palu 25. 2. 2011, 14:50 (UTC)
Poznámka: beruška je očekávanější než slunéčko, proč tedy máme články slunéčko sedmitečné a další? Brontosaurus je očekávanější než apatosaurus, přesto tu máme článek na tomto názvu... A k oficiálnosti, Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích (svazek 2 c/f; Encyklopedie Diderot 1999), heslo „Dronte“ uvádí Jejich neschopnost obrany vedl české jazykozpytce k vytvoření nelichotivého názvu blboun nejapný. --Harold 25. 2. 2011, 14:58 (UTC)
@Palu: Pouze pojmenovávám věci pravými jmény. Tohle: „na 100pct to podle mě musí být odborný název“ fakt argument není. Jinak uvedl jsi samé neodborné zdroje, byť tedy Geografické rozhledy jsou recenzované, ale ne dvakrát oborové. Taky ti mohu vyhledat řadu odkazů, kde budou použity nesprávné názvy (netvrdím že blboun není alternativní, ale že dronte je název taxonu), což neznamená, že pujdu přesunout Nizozemsko na Nizozemí nebo Holandsko. Jinak u jednoho zdroje jsem se celkem pousmál. Autorem článku v PDF souboru z Geografických rozhledů je odborným asistentem na naší katedře (tehdy článek psal jako student) a blbouna používá v přednáškách AFAIK jako alternativní název. Není to biolog, ale věnuje se biogeografii, tak jej klidně mohu požádat o názor. --Faigl.ladislav slovačiny 25. 2. 2011, 15:00 (UTC)
Harold: Berušku tu nemáme, protože podle biolib je to jasně lidový název. To ale u dronta neplatí. Palu 25. 2. 2011, 16:52 (UTC)
Jenže ta část s beruškou a brontosaurem reagovala pouze na Vámi zmíněnou očekávatelnost. O oficiálnosti jsem tam nic nepsal, k tomu patří akorát ta citace z Diderota. --Harold 26. 2. 2011, 15:01 (UTC)
Faigl.ladislav: Na biolib je jasně uvedeno, že dronte mauricijský = blboun nejapný. Dokud nedokážeš v nějakém odborném zdroji, že to je lidové pojmenování, není se o čem bavit. Zatím jsi nic takového nepředložil a pořád dokola opakuješ, že to tak je bez jediného zdroje. Palu 25. 2. 2011, 16:52 (UTC)
Ty jsi srandovní. Ty chceš dělat změnu, ergo ty máš něco dokazovat, ne já. Asi má důvod, že je dronte mauricijský název taxonu a blboun a dodo jsou alternace v "jiných názvech" nemyslíš? A sorry, ale v téhle diskusi pro svůj návrh podporu nemáš. --Faigl.ladislav slovačiny 25. 2. 2011, 18:43 (UTC)
Však já jsem se svého dílu dokazování zhostil dobře a ze mě dostupných zdrojů (biolib) jsem dokázal, že blbloun nejapný je standardní české odborné jméno. Jestli chceš, zeptej se Kyknose, Vojtěcha.dostala nebo já nevím kdo se na tohle specializuje, zda v nějakých dalších zdrojích není vysvětleno k tomuto víc a zda se jinde objevuje v odborné literatuře blboun nejapný s příznakem "lidově" jako třeba beruška. Rozhodně ale nebudu připouštět do diskuse žádné tvoje subjektivní názory, že blboun nejapný je lidové pojmenování, když k tomu nemáš jediný zdroj. Předlož to prosím v odborné knize nebo časopisu, ne v tvojí hlavě. Palu 26. 2. 2011, 10:33 (UTC)
Biolibem jsi nic nepodložil a pro přesun nemáš podporu. V pondělí se stavím pro skripta. --Faigl.ladislav slovačiny 26. 2. 2011, 11:06 (UTC)

Jsem rozhodně proti přesunu. Navíc z blboun nejapný sem vede redir, takže nechápu, proč tím trávit tolik času. Pojďme psát encyklopedii.--Ben Skála 26. 2. 2011, 11:54 (UTC)

+1 --Faigl.ladislav slovačiny 26. 2. 2011, 13:49 (UTC)
Chlapi, já bych rád, kdybyste přišli s ověřeným tvrzením, že blboun nejapný je lidové označení. Pak rád stáhnu svůj návrh jako nepodložený. Do té doby argumenty typu "co to je za hloupost", "jsem rozhodně proti přesunu" nebo "pro přesun nemáš podporu" prosím nepředkládejte (první jsou subjektivní, další irelevantní, protože diskuse ještě neskončila). Tady se rozhodujeme na základě pravidel jako je toto (kde máme zvolit jako název článku jeho nejočekávatelnější správnou podobu, proto nestačí, když z ní bude redirect, neukáže-li se, že je lidová) nebo toto nebo toto (kde je zakázáno cokoliv vymýšlet, včetně příznaků). Pokud svá tvrzení, že název není odborný, Ladislav doloží, pak nemám ani ň námitek proti stažení návrhu na přesun. Ale aby mi tady někdo argumentoval, že jsem směšný, že támhleto je rozhodně lidový název aniž by měl zdroj atp., tak na to zvědav moc nejsem. Palu 26. 2. 2011, 14:49 (UTC)
Naopak, spíš by měli dokazovat něco ti, kteří chtějí články přesouvat, ne ti, kteří chtějí status quo. Vy jste zatím přišel akorát s Biolibem, kde ale vůbec není zřejmé, jak jsou ty další názvy myšleny. Kdyby šlo o další oficiální český název druhu, předpokládal bych tam poznámku v tomto smyslu. Biologie nicméně není můj obor, takže se tu dál hádat nebudu. --Harold 26. 2. 2011, 15:01 (UTC)
Samozřejmě, měli, a já jsem ukázal, že biolib tvrdí, že jde o standardní odborné jméno. Dalšími příklady jsou pampeliška, vlk, křemenáč nebo karakal. To, že biolib používá příznaky jen u odlišných než standardních oficiálních názvů (tak, jak to dělá i jakýkoliv slovník, který příznaky "neutrální" nebo "spisovný" standardně nepoužívá), je doloženo beruškou, škrkavičným hrachem nebo žahavkou. A souhrnně to popisuje tento článek, z kterého jasně vyplývá, že lidové názvy jsou vždy označeny, a zároveň nevyplývá, že jsou označeny české spisovné/odborné názvy. Já jsem svoje tvrzení doložil a pokud tvrdí Ladislav opak, nechť předloží také on nějaké zdroje, nikoliv jenom "takhle to teda neni". Palu 26. 2. 2011, 15:21 (UTC)
Biolib ani v nejmenším nic takového netvrdí. Uvádí jej jako alternativní jméno, obdobně jako dodo. A jak již jsem říkal, a jak Harold říkal, ty jsi ten co chce něco změnit, ty jsi ten, kdo musí přijít s tím, že jde o název taxonu. Navíc by sis měl uvědomit, že zde neplatí systém DoSu, čili pro svůj návrh musíš mít podporu. Nelze tu přesouvat za situace, kdy v rámci této diskuse stojíš proti většině. --Faigl.ladislav slovačiny 26. 2. 2011, 16:28 (UTC)
Asi si neuvědomuješ, že se snažím tu většinu získat na základě téhle argumentace. Nebo jinak nechápu, proč mi to stále dokola opakuješ. Já si uvědomuju, že teď nemám většinu. Ale ostatním jsem ukázal, že podle biolib jde o odborný název. Zatímco ty jsi ostatním ukázal, že si myslíš, že to není odborný název. Zkus zdroje, už mě nebaví to dokola omílat, takže příště už odpověz s nějakou knihou/webem/časopisem v ruce, prosím. Palu 26. 2. 2011, 17:15 (UTC)
Je mi líto, ale dezinterepretuješ zdroje. Biolib v žádném případě netvrdí, že jde o odborný zdroj. Piš prosím pravdu. Uvedl jsi pouze to, že některé zdroje používají blboun nejapný. To, ale není důkaz, že jde o název správný, přesný, korektní. Spíše to může svědčit o tom, že používají nepřesnou terminologii. Stejně tak ti mohu dodat zdroje používající pojmy Holandsko a Nizozemsko a nepůjdu článek přesouvat (případně ten hovnivál, když už mluvíme o živočichovi). Jinak nevím proč bych měl dokládat, že jde o název lidový. Já nikdy nic takového netvrdil. Tvrdím pouze, že dronte mauricijský je název taxonu, na což můžu jako zdroj uvést biolib, který tak má tento taxon pojmenovaný. --Faigl.ladislav slovačiny 26. 2. 2011, 17:21 (UTC)
Pokud jsem správně vypozoroval tvůj názorový posun a ty už uznáváš, že jde o odborný název a tvým novým argumentem je, že název zdejšího článku musí být podle názvu taxonu, tak mi řekni, proč by to tak muselo být a proč nelze použít jiný odborný název? Podívej se tady, jaký je vztah mezi názvem a taxonem. Rozhodně z toho nelze vyvodit, že 1 taxon má pouze 1 název, jak ty tvrdíš. Taxon může mít 1, 0 nebo 5 různých názvů, některé lidové, jiné odborné. Měl by sis uvědomit, že název není to samé co taxon a že podle taxonů se tu články nejmenují. Jmenují se tu podle českého odborného názvu, pokud ho mají, a nebo pokud ho nemají, podle latinského odborného názvu, tzv. vědeckého názvu (a i ta mohou mít synonyma). Aspoň tak je tomu na biolib a mělo by to tak být i tady. Čili je-li to správně tak, jak říkám, umožňovalo by to jméno článku "dronte mauricijský", "blboun nejapný" stejně jako "dodo". A taktéž článek karakal by se v takovém případě mohl jmenovat "karakal", "kočka" nebo "rysec" a my bychom z nich logicky vybrali ten nejočekávatelnější. Palu 26. 2. 2011, 17:37 (UTC)
To jsi vypozoroval věru špatně. Nikdy jsem neuznal, že jde o odborný název. Vždy jsem tvrdil, že jde o název alternativní, jiný. Odborný název je dronte mauricijský, viz biolib. --Faigl.ladislav slovačiny 26. 2. 2011, 18:14 (UTC)
Biolib uvádí tři názvy bez příznaku "lidový název". Naproti tomu u berušky jasně říká, že udané názvy lidové jsou. Opravdu nechápu, o co ti jde. Palu 26. 2. 2011, 18:36 (UTC)
Nepodsouvejte mi neustále, že jsem tvrdil cokoli o lidovosti. Pouze říkám, že dronte mauricijský je název taxonu a dodo a blboun jsou názvy alternativní. Ale to se bavíme stále o jednom a tom samém. Čili pakliže nepředstoupíte s nějakým zdrojem, který tvrdí, že blboun nejapný je název taxonu, čili korektní název, asi není co řešit (neb zdroje dokládá ten co chce něco měnit). Howgh --Faigl.ladislav slovačiny 26. 2. 2011, 18:49 (UTC)
Sice už jsem sem nechtěl psát, ale doma jsem ještě vyhrabal Malý encyklopedický slovník A-Ž (Academia 1972). Heslo "Blboun nejapný": Didus ineptus, nyní již nepoužívané jméno vyhubeného holubovitého ptáka dronte mauricijského, Raphus cuculatus. </citace> Samotný popis ptáka zhruba o stejné délce pak uvádí heslo "dronte". --Harold 26. 2. 2011, 20:43 (UTC)
Faigl.ladislav: nechápu proč jsi mi z čista jasna přestal tykat, asi že jsi čím dál naštvanější. Každopádně název taxonu je podle biolib jak dronte mauricijský, tak dodo nebo blboun nejapný. Palu 27. 2. 2011, 13:41 (UTC)
Harold: díky, že aspoň někdo se tu snaží hledat zdroje a neargumentovat "tak to teda není". Chtělo by to ale něco odborného, abychom to rozsekli. Možná by nebylo od věci někoho kontaktovat a zeptat se, jestli je ten termín jako odborný opravdu už neužívaný. Rád bych to udělal, ale nevím komu přesně napsat. Napadl mě Vojtech.dostal, myslíte, že on je odborník na zoologii? Palu 27. 2. 2011, 13:41 (UTC)
Ani nevím jestli mám reagovat. Irituje mne maximálně tak to, že mi tu neustále něco podsouváte, viz mé údajné rozpoložení. Jinak opravdu nemám potřebu tykat někomu, kdo na mne dosti familiérně štěkne, abych se zklidnil. Husy jsme spolu nepásli. Jinak navrhoval jsem, že napíši Mgr. Matějčkovi, ale nedostalo se mi žádné reakce. --Faigl.ladislav slovačiny 27. 2. 2011, 21:23 (UTC)
Já takhle normálně neštěkám, ale když na mě někdo v kuse pokřikuje a argumentuje tak jak ty v postu, na který jsem odpovídal, tak to člověka taky trošku vytočí. Celou dobu tu mluvíš útočně a agresivně aniž bys měl důvod a ještě argumentuješ nevěcně "to teda ine". Palu 27. 2. 2011, 21:26 (UTC)
Kolego, já na Vás nepokřikuji. Patrně vidíte něco co v příspěvku není. Jinak myslím, že tato vzájemná debata je bezpředmětná, čili ji končím. --Faigl.ladislav slovačiny 27. 2. 2011, 21:35 (UTC)

Přepracování

editovat

Nuže, jdu to přepracovat. User:OJJ/Blboun

@Palu: Vidím, že jsem si naběhl, už je tady zase metr dlouhá diskuse. :-P Hej, neuražte se, ale netušil jsem, že si Palu svůj standard zachovává řadu let. :-D Tedy po několika letech bych rád zareagoval, snad tím zase něco nerozpoutám, vidím, že článek se nepřesouval. To, co má BioLib pod dalšími názvy, jsou obyčejně synonyma. Ta lze samozřejmě použít, ale už to jsou názvy vědeckou komunitou méně používané. Doporučuji se na BioLibu podívat třeba na Lva, takové Felis leo se dnes už opravdu nepoužívá, ale Linné tak lva prvně popsal, takže to v synonymech zůstalo. Blboun je sice známý termín (taky jsem si tak pojmenoval pískoviště, trochu i z recese, aby naše kolegy na RC třeba zaujalo, co píšu), ale měli bychom se držet určitého standardního pojmenování. Dronte mauricijský je coby hlavní jméno uváděno v databázi ptáků AviBase. S přáním prosluněných dní (tady prší). --OJJ, Diskuse 16. 7. 2018, 17:36 (CEST)Odpovědět

Jako milovník biologie byste měl být rád, že prší, během dlouhého období vysušování evropské přírody. Pokud tedy nefandíte nějakým drastickým změnám v ekosystémech přinášejícím jistě mnoho zajímavých příležitostí na jedné straně, ale taky dočasné ochuzení diverzity na straně druhé. Co se týče synonym, i po letech jsme přesvědčen, že očekávatelnost je na straně blbouna nejapného známého široké veřejnosti a že dronte mauricijský je jen jméno známé biologům. Ostatně tehdejší statistika dokládající 80tinásobný rozdíl mluví za vše. S pozdravem, --Palu (diskuse) 16. 7. 2018, 18:55 (CEST)Odpovědět
@Palu: Já to bral jako srandu. :-) Protože si rád volím nekonfliktní témata, tak jsem nakoukl sem a říkám si Jene, Jene, co ty tady budeš dělat, zase přijde deset Wikipedistů s jedním názvem, deset s jiným, já to budu obhajovat a místo nějakého DČ budeme mít zničené nervy.
Prostě se tu někdy hádáme nad názvem a přitom nám v článcích visí chyby, viz [2] ze dneška, taky jsem se upsal a nikdo si nevšiml. OJJ, Diskuse 16. 7. 2018, 19:59 (CEST)Odpovědět
To už je holt podstata wiki. Že je dobrovolnická a že ji píše člověk. A člověk je od podstaty omylný. Zvlášť člověk neplacený. S tím se asi nedá nic dělat. Útěchou může být jen to, že člověk je i tvor všímavý, zvídavý a netečný a nenechá si ujít opravu žádné chyby, kterou objeví :) --Palu (diskuse) 16. 7. 2018, 20:08 (CEST)Odpovědět

Inu, mezi lidmi se říká ledacos. Například Jalubí na Uherskohradišťsku je v širokém okolí známé spíše pod názvem Psojedy – ale přejmenování hesla v tomto případě navrhovat opravdu nebudu.--Hnetubud (diskuse) 18. 7. 2018, 20:28 (CEST)Odpovědět

Leda, že by bylo navrhováno přejmenovat článek na "mauricijský dobrák" jakožto mnou právě vymyšlené synonymum, pak bych to srovnání chápal :) Jenže navrženo je přejmenovat článek ze synonyma preferovaného biology na synonymum preferované veřejností - jinak obě co do spisovnosti a platnosti rovnocenné. --Palu (diskuse) 18. 7. 2018, 21:47 (CEST)Odpovědět

Otto?

editovat

Není to moje parketa, jen odkazuji na toto jako možný zdroj doplnění hesla.--OISV (diskuse) 3. 9. 2018, 18:44 (CEST)Odpovědět

@OISV: Tak z dob, kdy nějaká fylogeneze vůbec nebyla, bych vůbec nepřihlížel, brát aktuální platné zdroje, jako Julien Hume nebo E. Fuller. Momentálně celou stránku překopávám dle enwiki. OJJ, Diskuse 3. 9. 2018, 19:38 (CEST)Odpovědět
Ono jen letmým pohledem je těch zastaralých info celá řada. Řadí tam dronta k běžcům, přičemž dle DNA je nejbližší žijící příbuzný Holub nikobarský, dle nových poznatků to nebylo zase tak hloupé zvíře, pouze tvor dobře přizpůsobený svému prostředí. Že jej Nizozemci nazvali Wolghwogel (hnusný pták) svědčí taky o tom, že moc chutné maso neměl a problém představovala spíše introdukovanáná prasata a další nepůvodní druhy. OJJ, Diskuse 3. 9. 2018, 19:42 (CEST)Odpovědět
Myslím, že by se to mělo do článku zapracovat - nějaké pojednání jak to viděli historičtí biologové. --Palu (diskuse) 3. 9. 2018, 20:05 (CEST)Odpovědět
@Palu, OISV: Jo, klidně. Ale po pravdě zbytné teď, neboť to přepracování budu mít skoro hotové, tuším tak týden/dva.OJJ, Diskuse 3. 9. 2018, 20:12 (CEST)Odpovědět
To vím, myslel jsem zapracovat do vašeho výtvoru a vámi - ne mnou, já se v tom asi dostatečně neorientuju. --Palu (diskuse) 3. 9. 2018, 20:15 (CEST)Odpovědět

Rozšíření

editovat

Asi by tam měla být kapitolka rozšíření? --Palu (diskuse) 6. 12. 2018, 19:32 (CET)Odpovědět

@Palu: Tak máme to už v kapitolce ekologie (ostrov a habitat) podle enwiki. Vyčlenit to můžeme, ale i takto to myslím jde. OJJ, Diskuse 6. 12. 2018, 19:38 (CET)Odpovědět
Já jsem to hledal a nedohledal. Předpokládám, že kdo to bude hledat, s tím bude mít taky problém. Za mě lepší vyčlenit do vhodně umístěné podkapitolky. --Palu (diskuse) 6. 12. 2018, 20:13 (CET)Odpovědět
@Palu: Nakonec jsem tu kapitolku pojmenoval Výskyt a ekologie, tak je to myslím jasné. --OJJ, Diskuse 7. 12. 2018, 10:11 (CET)Odpovědět
Jo, je to o moc lepší. --Palu (diskuse) 7. 12. 2018, 12:11 (CET)Odpovědět

WP:Q

editovat

Ahoj, hezké, zatím:

  • dronteové - google říká že převažují drontové (podobně bych psal spíš dronta než dronteho)
  • subfosilní - chtělo by nalinkovat nebo vysvětlit
 Vyřešeno Podle jiných článků jsem napojil na subfosilie. --16. 12. 2018, 21:37 (CET), Utar (diskuse)
  • se rozrůznil kolem paleogénu a neogénu. - vhodné doplnit "před X mil let", každý z hlavy ten časový údaj neví
  • griff-eendt and kermisgans - chtělo by zmínit význam

--Jann (diskuse) 14. 12. 2018, 12:39 (CET)Odpovědět

I

Taxonomie

Evoluce

Etymologie

  • Původní nizozemská zpráva Waarachtige Beschryving – není jasná souvislost, to je tedy název toho deníku víceadmirála?
  • možná první, která se zmiňovala o drontem – nechybí nějaké vymezení, třeba první evropská či něco tím směrem?
    •  Vyřešeno Smaz.
  • Portugalci jej původně označovali – jací Portugalci?? jako při té nizozemské expedici měli na lodi Portugalce? nebo potkali nějaké Portugalce a ti tak drontemu říkali?
    • Otevřel jsem zdroj. Je možné, že se bude jednat spíš o portugalštinu, což je ale také částečně nejasné. Vyhodit? Stejně je to v Humeho zprávě jen taková vsuvka, zajímavost, zatímco nám tady chybí, že expedici na Mauricius tvořilo osm lodí, kterým velel admirál van Neck z lodi Mauricius. Jednou z lodí byla i loď Amsterodam, které velel víceadmirál Wybrandt Warwijck, jenž objevil Mauricius a zorganizoval expedice po ostrově, zatímco van Neck na Mauricius "ani nevylezl". --OJJ, Diskuse 6. 3. 2019, 18:12 (CET)Odpovědět
  • Někdy je považován za odvozeninu – kdo to říká, že je považován? zdroj?
    •  Vyřešeno Reformul. Zdrojovali na enwiki, zrovna tento zdroj nemám.
  • Některé zdroje stále uvádějí – které, nebo spíše: kdo říká, že podle některých zdrojů je to tak uváděno?
    • Dtto.
  • s odkazem na popis Carola Clusia – podle Carolus Clusius šlo o botanika, který cestoval po Evropě, tak co popsal?
  • Teprve francouzský zoolog Mathurin Jacques Brisson… – zdroj?
  • Linné ještě roku 1766 vytvořil pro dronteho… – zdroj?

Zatím takto --16. 12. 2018, 21:37 (CET), Utar (diskuse)

@Jann, Utar: Díky za recenze. Budu to s dovolením řešit, až se tady toho nashromáždí víc. Zatím by to chtělo opravit hlavně formulace, aby byly přesné, nevyhýbavé atd., viz třeba i o drontem se říká, že snášel pouze jediné, nějak nevím, jak to zformulovat jinak, že je dle dobových zpráv pravděpodobné, že snášel jen jedno vejce. --OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 09:28 (CET)Odpovědět
Ahoj, klidně. Pár mých připravených poznámek pro další sekci koukám že mezitím zmínil Pavouk, tak začni asi nejdřív u jeho poznámek a já to pak dopročtu později.
ad o drontem se říká, že snášel pouze jediné vejce: nevadí mi přímo formulace, pokud u toho bude zdroj, který tvrdí, že se to říkalo. Takhle bez specifikace kdo to říká a (zejména) kdo to tvrdí se to ale netváří zrovna důvěryhodně. Jestli se o tom takto píše v té o kus dál uvedené knize od Stricklanada a Melvilla, tak stačí upravit zápis reference, aby byla tady taky nebo měla poznámku, že platí na celý odstavec či tak. S pozdravem --23. 12. 2018, 01:14 (CET), Utar (diskuse)
@Utar: Můžeš pokračovat. Nějaké formulace upravuj klidně rovnou, šetří mi to čas. Jsem raději za obsahové připomínky než kde mám překlem (WP:ESO) :-) --OJJ, Diskuse 29. 1. 2019, 09:37 (CET)Odpovědět
Jistě. Vzal jsem to znovu od začátku. --8. 2. 2019, 00:08 (CET), Utar (diskuse)
II

Taxonomie

  • na jeho dlouhou štíhlou bazální část – přidal bych odkaz k „bazální“, z existujících článků jsem ale vhodný nevybral
  • zvláště vyvinuté vole – jako „výrazně“? nebo to je překlep (n) a má to být „podivně“ (zvláštně)? nebo to je překlep (ě) a má to být „samostatně“ (zvlášť)?

Popis

  • zobák měl zahrnutou špičku – „zahnutou“ nebo jde o termín?
  • připsány – „připisovány“? nebo je jasné, že to namalovali ti dva?
    •  Vyřešeno attributed je spíš přisuzovat, takže tak.
  • poukázal na to, že nozdry živého dronta by měly tvar malých štěrbin – při takovéto formulaci (poukázat na něco) mi chybí ono „protože“ (něco jako poukázal na to, že vzhledem k tomu, aby při monzunu dodům do zobáků nezatékalo, museli mít úzké nozdry)

--8. 2. 2019, 00:08 (CET), Utar (diskuse)

III

Výskyt a ekologie

  • unesly by množství současných ptáků – opravdu se myslí, že tyhle nohy by unesly dnešní ptáky, kdyby jim je někdo namontoval?? nemá to být něco jako „končetiny odpovídají konstrukci končetin současných ptáků pro ptáka této velikosti“? možná přímo srovnat s končetinami podobně velkého/těžkého současného ptáka? Nebo prostě „Končetiny byly robustní a silné, odpovídající váze ptáka.“?
  • ač v úvodu už bylo místo výskytu zmíněno, přijde mi prohozené mít Mauricius je bohatší na srážky a má méně sezónních výkyvů nežli Rodrigues a až o pár vět později Dronte mauricijský se vyskytoval na ostrově Mauricius.
  • Tento názor je podpořen řadou – jak podporují nálezy na jihovýchodě v pobřežní bažině to, že žil v suchých pobřežních zalesněných oblastech na jihu a západě ostrova? není tam chybně uveden světový směr? (částečně vysvětleno později kdy Mauricius postihlo velké sucho a tvorové zde při snaze najít vodu zapadli)
  • Některé subfosilní pozůstatky – už poněkolikáté, nešlo by blíže specifikovat, o co šlo?
  • pokoušel se sladit dobu vykrmování doda s dobou plození palem – tedy „podle toho odhadoval, že dodové se vykrmovali hlavně v období, kdy palmy plodily“?
  • Anglický spisovatel Hamon L'Estrange se setkal se živým ptákem – vhodné i zde zmínit, co se dozvíme později: popis živého jedince chovaného v Evropě ve Vztahy s lidmi
  • před australským létem – podle diagramu v březnu léto končí; je to opravdu „australské léto“? „australis“ značí „jižní“, nebylo tedy myšleno jen podnebí jižní polokoule?
  • Rekonstrukce rozmnožovacího cyklu dronta – co popsat i ty tři šipky?

Vztahy s lidmi

  • malíř Adriaen van de Vennevy. Ten tvrdil – zdroj?
  • Jednalo se o dar městu – možná od koho?
    • Jestli chápu dobře, tak tam putoval z Mauricia. Takže asi od Nizozemska. Mrkni do ref.
  • navzdory vzácnosti ptáka měl v té době a místě stejnou hodnotu jako bílý jelen či bezoár – možná středník za „ptáka“? nebo co je tedy myšleno, byl cenný nebo nebyl?
    • Nechal bych to tak. Zdroj konkrétně tvrdí These documents provide irrefutable evidence that dodos werestill extant on Mauritius in 1647 (contra Mlı ́kovsky ́2004), and despite the dodo’s rarity, a white deer and a bezoar stone (termed ‘pedropork’ in Dutch) were considered ofequal but priceless value. --OJJ, Diskuse 24. 3. 2019, 16:34 (CET)Odpovědět
  • pták z Nagasaki je posledním známým chovaným živým jedincem v zajet – kdy zemřel?
    • Unless documentary evidence survives that records its presence in Japan, the fate of the last recorded captive Dodo will never be known.
  • Sporná zpráva o pozorování ptáka od uniklého otroka – možná kde ho hlásil?
    • Nepíšou. An escaped slave named Simon claimed to have seen a dodo as recently as 1674.

Exempláře ze 17. století

Subfosilní pozůstatky

Bílý dronte

Kulturní odkaz

obecně

  • nedělitelné mezery
  • alt texty k obrázkům
    • Alty doplnil Palu už dávno.
    Aha, vidím. Já je automaticky (podle nějakého jiného článku, co teď procházím) hledal na konci volání obrázku, za popisem, tady jsou ale popis a alt text v opačném pořadí :D --12. 2. 2019, 21:06 (CET), Utar (diskuse)
  • dát těm referencím nějaká specifická jména, ať se v nich lépe vyznává (kdyby se někdo nudil)
    • Tohle nedám. :-) Plodil jsem je skrze VIsualEditor, přepisovat to opravdu nechci.
  • tipy na Zajímavost:
    • dar k „padesátiletému výročí jeho existence“
    • gen potřebný pro schopnost létat je pojmenován dodo (i když dle enwiki se zdá, že jen u octomilek) a ta další pojmenování různých druhů „dodo“ k podpoře ochrany ohrožených druhů
      • Dík za nápady, zajímavost už sice na HS byla, ale je to už třináct let a navíc to bylo poněkud nešťastně formulované. V tomhle souhlasím s Paluem, že to jméno není nesprávné, i když dle Avibase a dalších je hlavní pojmenování dronte mauricijský. Jsem pro dronta v Národním muzeu. OJJ, Diskuse 12. 2. 2019, 09:43 (CET)Odpovědět

Toť zatím vše. --12. 2. 2019, 00:28 (CET), Utar (diskuse)

@Utar: Díky. Nevím ještě, jak s tím pokračuje @Whitesachem:, dopíšu článek, pak se vrhnu na toto. Nějak už nemám ten elán co kdysi, ale to se srovná. :-) Možná bych to psaní neměl drobit. :-) OJJ, Diskuse 12. 2. 2019, 09:43 (CET)Odpovědět
Hlavně klid… --12. 2. 2019, 21:06 (CET), Utar (diskuse)
@Utar: Tak jsem začal tím jednodušším. Tady bude práce ještě moře. Mnohdy je jednodušší napsat článek od píky než překládat (i když třeba megalodon šel lehce, možná i tím, že byl čerstvý FA na enwiki a autor komunikoval se mnou). Zatím bych chtěl znovu projít celý překlad, podívat se ještě na anatomii a vyhynutí. Sehnal jsem celou knihu The dodo and the solitaire : a natural history tak uvidíme. Taky Ti ji pošlu, ať rozřešíme deník. Bude to ještě obtížné, ale chtěl bych FA. OJJ, Diskuse 6. 3. 2019, 17:46 (CET)Odpovědět

@Utar: Zas kus. OJJ, Diskuse 18. 3. 2019, 16:58 (CET)Odpovědět

A kdybys měl čas, mrkni ještě na [3]. Letmě se mi zdá, že ohledně Willema Van West-Zanena uvádí jiné info. OJJ, Diskuse 18. 3. 2019, 17:10 (CET)Odpovědět

@Utar: Skoro finišujeme. CHce to ale ještě práci. Jinak podle enw The 1602 journal by Willem Van West-Zanen of the ship Bruin-Vis mentions that 24–25 dodos were hunted for food, which were so large that two could scarcely be consumed at mealtime, their remains being preserved by salting. Dva kusy, nemají to být spíš dva ptáci? Mně se spíš jednalo o První záznam o jménu dodaars pochází z deníku kapitána Willema Van West-Zanena z roku 1602.[26] Anglický spisovatel Sir Thomas Herbert byl první, kdo název dodo uveřejnil, a sice ve svém cestopisu z roku 1634; dle něj je slovo portugalského původu.[24] vs. Wilhem Van Westzanen was the first to call the Walgsvogel: Dodo or Dodaerse. On 25 July Captain Wan Westzanen and his sailors brought back to the Bruinvis very fat Dodos which tasted good to the crew. What remained was salted. On 4 August, 50 big Dodos were captured. Twenty five birds were so big and fat that two only were sufficient to feed the crew. The rest was salted. On another 3-day hunt inland, other crews of the fleet captured 20 more Dodos. (Translation: Rutgers Van de Loeff) [4] OJJ, Diskuse 24. 3. 2019, 16:34 (CET)Odpovědět

ad jídlo: Ano, „dva kusy“ / „dva ptáci“, tak jsem to myslel. Ne „kusy ptáků“. Beru ale že to může být matoucí, tedy „dva větší jedinci; ostatní byli zakonzervováni“? Chtěl jsem tam dát zas něco jiného než jen „dodo“ nebo „pták“, ale můžeme dát i prostě „dva větší ptáci“. Beru, že jich ulovili 50, z čehož 25 bylo tak tlustých, že stačilo zabít dva ty tlusté, posádka to stěží spořála a zbylých 48 dodů bylo nasoleno.
Ptáci rozhodně vhodnější. OJJ, Diskuse 25. 3. 2019, 07:24 (CET)Odpovědět
ad jméno: Podle Le musée du Dodo byl Willem Van West-Zanen první, kdo jméno dodo (či nějakou starší variantu) použil, stále ale může platit, že „Herbert byl první, kdo název dodo uveřejnil“. Třeba pokud West-Zanenův deník by byl první místo, kde bylo jméno dodo použito písemně, ale Herbertova kniha byla první, která byla veřejně vydána. Máš k dispozici tu „Cheke a Hume 2008, s. 22–23.“? Jak to tam je přesně psáno? Nebo si holt zdroje mohou odporovat, no. --24. 3. 2019, 17:39 (CET), Utar (diskuse)
@Utar: Nakonec ano, [5]. OJJ, Diskuse 25. 3. 2019, 07:24 (CET)Odpovědět
@OJJ: Z těch mých připomínek asi zbývají jen případně ty nedělitelné mezery, jména referencí a pak už jen detaily, pro které holt nejsou zdroje. Krom té Vachovcovy recenze by to tak bylo z recenzí vše, ne? --13. 4. 2019, 23:55 (CEST), Utar (diskuse)Odpovědět
@Utar: Jo, dokopu se ke zbytku a asi podám i NNČ, to mě bude motivovat :). OJJ, Diskuse 15. 4. 2019, 19:00 (CEST)Odpovědět

Podrobné a kvalitní dílo!!! Pár poznámek, pokud článek míří na nejvyšší metu. Četl jsem jen text a až na vyjímky neověřoval a nekontroloval zdroje.

  • u všech obrázků dodělat české popisy na Commons, např. u "https://cs.wikipedia.org/wiki/Dronte_mauricijsk%C3%BD#/media/File:Edwards%27_Dodo.jpg"
  • subfosilní: v úvodu a dále vícekrát je toto slovo, ale ani jednou není vysvětleno, ani nevede na žádný článek. Nešlo by laikům objasnit?
  • pojmenování: v úvodu se uvádí 3 jeho jména (dronte, blboun, dodo), předpokládám v pořadí důležitosti (frekvenčnosti, očekávanosti). Avšak v celém textu je níže blboun jen 3x, a to vždy ve speciálním kontextu. Dodo je užit hodněkrát. To je divné, tak buď uvádět všude jen dronte (pokud se něco - etymologie, kultura, přenesený význam - nevztahuje přímo ke slovu blbnoun nebo dodo) a nebo užívat slovo blboun stejně často, raději častěji než to dodo.
  • (taxonomie) "druhů hodnoceno jako kongenerických", článek kongenerický neexistuje, pojem není vysvětlen. Prosím nějak rozvést či jinak vyřešit.
  • (taxonomie) "dvou vlastních monotypických", "Osteologická analýza" dtto
  • (evouluce) jen ke zvážení: v první větě je tam pojem "DNA" s odkazem, ale o větu výše je DNA také s proklikem, možná zde je nadbytečné (v článcích se zpravidla odkazuje jen první výskyt pojmu)
  • (evoluce), kladogram, nešel by pro nás laiky překlopit, že by primárně byl druh česky a v závorce případně vědecky? Myslím, že to není zakázáno, že by to tak nemohlo být. (Dle pravidla o snahu o maximální porozumění právě laikům.)
  • (etymologie) "Jedno z původních jmen " myslí se nejstarší jméno v libovolném jazyce na Zemi? Nebo v původní jméno v češtině?
  • (etymologie) Je zde mj. rozveden původ slova dodo. Ale zcela chybí slovo dronte a blboun (v úvodu článku uváděny před názvem dodo).
  • (popis) " se lidstvu nedochovaly" dochovaly se ani budoucím mimozemšťanům, co nás navštíví. Nešlo by slovo lidstvo vyhodit? Nebo je důležité, že se pozůstatky nedochovaly speciálně pro lidstvo?
  • (popis) " subfosilních pozůstatků, které byly dovezeny do Evropy " To vezli do Evropy jen částí jedinců, bez organické hmoty?
  • "Vyvinul se také" možná lépe: vyvinul se u nich...
  • (popis) hmotnost (je i v úvodu). Je matematicky divné to rozpětí, když to jsou jen nepřesné odhady, tedy 10,6 až 17,5 kg. Čekal bych stejný řád, či 10,5-17,5 (přesnost na 0,5 kg). Proč je v úvodu ta hmotnost z 25 let staré studie a ne ty nejnovější údaje?
  • (popis) " Pletenec horních končetin" opět nevysvětlený pojem bez odkazu
    • Odkazovaný je. Je to prostě pletenec, no, část kostry. Akorát chybí článek (zas a opět 30 + interwiki)
  • (dobový popis) " a denících lodí Nizozemské východní Indie," Nemělo by být spíše N.v.i. společnosti? Nebo ona východní Indie, tedy kolonie, vlastnila lodě?
  • "a vlády holandské říše", nemá být "Nizozemská koloniální říše" s proklikem? Nebo to fakt byla říše jen holandská?
  • "pro sbou velikost", "chu´t k jídlu" překlepy, omlouvám se, opravil bych ho hned, ale na současném mém zařízení ve vlaku mi to moc nejde.
  • citátům by možná svědčily uvozovky
  • (dobové zobrazení) "Rozdíly mezi autory..." myslí se rozdíly názorů autorů...? Ti autoři to je stále 17. století? Tedy tehdejší doba?
  • "objevitel této kresby A. Iwanow" nebyl to spíše A. Ivanov?
  • (potrava) "byl proveden první 3D" není lepší: byl vytvořen první 3D?
  • (rozmnožování) "před australským létem" -> před létem na jižní polokouli (či nějak tak, opravil jsem už v popisu obrázku)
  • (Transport do zahraničí) Nešel by lepší nadpis. Třeba přeprava? A nemá být, případně, ten "transport" v množném čísle?
  • "Počet ptáků, kteří dosáhli svých cílů naživu" Chudáci zajatí ptáci asi neměli své/jejich cíle? Cíle měl asi někdo jiný.
Nevím, jak to napsat lépe, ale zdá se mi, že ptáci neměli cíl se dostat do Evropy/Asie. Tedy Evropa nebyla jejich cíli, nedosáhli svých cílů. Cíl to byl pro jejich věznitele. --Pavouk (diskuse) 29. 1. 2019, 18:27 (CET)Odpovědět
  • (vyhynutí) " Dopad těchto tvorů, převážně prasat a makaků, je považován za významnější příčinu vyhynutí než zabíjení lidmi." Pokud je významnější příčina vyhubení než lov lidmi, očekával bych to v prvním odstavci, před lovem. V úvodu článku je to také takto (lov je před vlivem nepůvodních druhů), tedy dle mě logicky naopak.
    •  Komentář Nemyslím si. Panuje představa (a byla třeba původně podporována), že dronta vyhynul, protože byl "hloupý" a dal se snadno ulovit. Zas ale nevím. Když tak to přehoďte sám. OJJ, Diskuse 29. 1. 2019, 09:36 (CET)Odpovědět
  • "S krysami si nicméně ptáci pravděpodobně dovedli poradit, protože se jim již před příchodem lidí hnízda pokoušely plenit některé druhy krabů." Nechápu.
  • "ostrov Île D'Ambre" > pokud žil i na jiném ostrově, mělo by být v úvodu článku, nešlo tedy o endemit ostrova M., ale dnešní země M. (což je skupina ostrovů). Jinak je věta v úvodu o výskytu nepravdivá.
    •  Komentář Můžeme trochu upravit. Každopádně podle seriálu Vyhynulí tvorové se k tomuto ostrůvku dalo z Mauriciu za odlivu přebrouzdat, takže nešlo o nějaké dva oddělené/nedostupné ostrovy. OJJ, Diskuse 16. 1. 2019, 08:31 (CET)Odpovědět
  • " během této doby se jim podařilo vyhubit jak dronta" > spoluvyhubit, když byly i další faktory.
  • (pozůstatky) " Na základě pořízených skenů" Fakt (normální) sken skenerem?
  • "Poslal několik svých kuliů" Není slovo "kuliové" už dnes pejorativní? Něco jako Laponec nebo negr?
  • "v leidenském muzeu. " Kde a co to je, když už je v textu implicitně uvedeno.
  • "v Port Louis" dtto
    • Ale tak nebudeme vysvětlovat všechny geografické pojmy. Obě ta města mají přes 100 000 obyvatel, takže to nejsou žádné vesničky. --OJJ, Diskuse 29. 1. 2019, 09:36 (CET)Odpovědět
    •  Nevyřešeno To ("amatérský přírodovědec v Port Louis") se právě vysvětlit musí, jelikož text musí přiměřeně chápat i neodborník. Buď se napíše něco ve smyslu "v mauricijském městě Port Luis" a nebo je tam proklik na "Port Louis" a přitom existuje onen článek o Port Luis a pak si čtenář může kliknout. Pro nej články se, myslím, radí kombinace obého. Tedy u osob a míst, které nejsou všeobecně známy, přidat nějakou charakteristiku a k tomu odkaz. A další možnost, že to není vůbec encyklopedicky významné a příslušnou část vyhodit a zůstane třeba "Amatérský přírodovědec Louis Etienne Thirioux kolem roku 1900 našel na několika lokalitách ((po celém ostrově/v jižní části ostrova)) mnoho zbytků drontů." S tím muzeem "v leidenském muzeu" je to to samé. Není vůbec jasné, kde leží, jestli je to obec, region,... A opět lze využít možnost, že to není důležité a zase se část vyhodí.
  • "ztracený tarsometatarsus" nechápu. Není vysvětleno a odkazovaný článek neexistuje.
  • " o osteologii dronta." nechápu tu osteologii.
  • "Senckenberg Museum" když není proklik, nešlo by napsat, kde muzeum je? Když už se tu přímo jmenuje? Podobně další muzea.
  • (kulturní odkaz) 3x organizace bez prokliku a bez upřesnění (kde sídlí, co dělá). " Centrum pro biologickou rozmanitost každoročně uděluje anticenu Rubber Dodo Award," Ač to vypadá jako česká organizace, tak je divné, že uděluje cenu pojmenovanou (asi) anglicky...
  • (reference) doplnit, prosím, jazyky u textů, které nejsou v češtině
  • Chybí sekce literatura, není k tomu nějaké další dobré čtení? Nic v češtině? Dtto sekce externí odkazy.
  • Kontext českých zemí: pokud je na území dnešní ČR kus dronta a nejspíše tu žil, nezasloužilo by si to nějakou delší zmínku (samostatnou kapitolku)?
    •  Vyřešeno Kapitolku asi ne, ví se celkem málo, ale rozšířil jsem to o zajímavé informace z přiložené studie. Pro Angličany to asi nebyly tak zajímavé informace. :-) Zároveň má NM i část těch kostí z bažin, zmínil jsem taky. --OJJ, Diskuse 2. 1. 2019, 16:08 (CET)Odpovědět

--Pavouk (diskuse) 17. 12. 2018, 17:24 (CET)Odpovědět

@Pavouk, Jann, Utar: Kus hotovo. ALe poprosil bych Janna o kontrolu těch citací. --OJJ, Diskuse 2. 1. 2019, 16:08 (CET)Odpovědět
@Pavouk: Opět kus. OJJ, Diskuse 29. 1. 2019, 09:36 (CET)Odpovědět

Whitesachem

editovat

1) Zatím jen k citacím a jejich překladům.

  • V sekci Etymologie po větě Původní nizozemská zpráva Waarachtige Beschryving byla ztracena, nicméně dochoval se anglický překlad. následuje na enwiki tato citace (ty ji tam nemáš):

On their left hand was a little island which they named Heemskirk Island, and the bay it selve they called Warwick Bay... Here they taried 12. daies to refresh themselues, finding in this place great quantity of foules twice as bigge as swans, which they call Walghstocks or Wallowbirdes being very good meat. But finding an abundance of pigeons & popinnayes [parrots], they disdained any more to eat those great foules calling them Wallowbirds, that is to say lothsome or fulsome birdes.

Můj překlad: „Po jejich levé ruce byl malý ostrov jménem Heemskirk a záliv samotný nazvali Warwick Bay… Tady zůstali 12 dní, aby se občerstvili a objevili zde velké množství ptáků dvakrát tak velkých jako labutě, které nazvali Walghstocks neboli Valiví ptáci. Byli velmi dobří na maso. Ale nalezli i mnoho holubů a papoušků a od té doby pohrdali velkými Valivými ptáky jako jídlem, nazývali je odpornými nebo nechutnými ptáky.“

  • V sekci Dobový popis:

Blue parrots are very numerous there, as well as other birds; among which are a kind, conspicuous for their size, larger than our swans, with huge heads only half covered with skin as if clothed with a hood. These birds lack wings, in the place of which 3 or 4 blackish feathers protrude. The tail consists of a few soft incurved feathers, which are ash coloured. These we used to call 'Walghvogel', for the reason that the longer and oftener they were cooked, the less soft and more insipid eating they became. Nevertheless their belly and breast were of a pleasant flavour and easily masticated.

Můj překlad je v zásadě stejný jako tvůj, upravil jsem pár chyb a něco vyjádřil malinko jinak: „Jsou zde velmi početní modří papoušci, stejně jako ostatní ptáci; mezi nimi jsou ptáci nápadní pro svou velikost, větší než naše labutě, s obrovskou hlavou pokrytou pouze z poloviny peřím, jako by měli oblečenou kapuci. Tito ptáci nemají křídla, na jejich místě vyčnívají 3 nebo 4 pera. Ocas se skládá z několika měkkých ohnutých per, která jsou popelavě zbarvená. Nazvali jsme je Walghvogel, protože čím déle a častěji byli vařeni, tím se maso stávalo tužší a mdlejší chuti. Nicméně jejich břicho a prsa měly celkem příjemnou chuť a snadno se žvýkaly.“

First here only and in Dygarrois [Rodrigues] is generated the Dodo, which for shape and rareness may antagonize the Phoenix of Arabia: her body is round and fat, few weigh less than fifty pound. It is reputed more for wonder than for food, greasie stomackes may seeke after them, but to the delicate they are offensive and of no nourishment. Her visage darts forth melancholy, as sensible of Nature's injurie in framing so great a body to be guided with complementall wings, so small and impotent, that they serve only to prove her bird. The halfe of her head is naked seeming couered with a fine vaile, her bill is crooked downwards, in midst is the thrill [nostril], from which part to the end tis a light green, mixed with pale yellow tincture; her eyes are small and like to Diamonds, round and rowling; her clothing downy feathers, her train three small plumes, short and inproportionable, her legs suiting her body, her pounces sharpe, her appetite strong and greedy. Stones and iron are digested, which description will better be conceived in her representation.

Zde se můj překlad liší podstatně více: „Dodo může být pro svůj vzhled a kurióznost považován za protiklad fénixe: jeho tělo je kulaté a tlusté, jen málokdy váží méně než 50 liber. Je považován spíše za podivnost než za jídlo, tlusťoši by je možná jedli, ale pro jemné jazýčky jsou odporní a nevýživní. Jeho vzhled vyzařuje smutek, jako selhání rozumu Přírody, když vytvořila tak velké tělo doplněné tak malými a nemohoucími křídly, že slouží jen k tomu, aby ukázaly, že jde o ptáka. Polovina hlavy je nahá a zdá se pokryta jemným chmýřím, zobák je zkroucen dolů, uprostřed jsou nozdry a od nich do konce je zbarven světle zeleně s bledě žlutým odstínem. Oči jsou malé a kulaté a vypadají jako diamanty. Tělo je pokryto prachovým peřím, ocas tvoří tři neúměrně malá pera, končetiny odpovídají tělu. Jeho drápy jsou ostré, má velkou chuť k jídlu, je tak nenasytný, že polyká i kameny nebo železo.“

„greasie stomackes“ jsem přeložil jako „tlusťoši“- zvažoval jsem i „žrouti“ či „mastňouši“. Dle mě autor netvrdil, že je po něm mastno v žaludku, jak tam máš ty, ale, že ho jedí jen takoví lidí, co žerou všechno, nic jim nevadí.

  • Překlad v sekci Potrava je dle mého OK. Ale v sekci Rozmnožování bych určitě přeložil celou citaci, ty máš jen kus:

I have seen in Mauritius birds bigger than a Swan, without feathers on the body, which is covered with a black down; the hinder part is round, the rump adorned with curled feathers as many in number as the bird is years old. In place of wings they have feathers like these last, black and curved, without webs. They have no tongues, the beak is large, curving a little downwards; their legs are long, scaly, with only three toes on each foot. It has a cry like a gosling, and is by no means so savoury to eat as the Flamingos and Ducks of which we have just spoken. They only lay one egg which is white, the size of a halfpenny roll, by the side of which they place a white stone the size of a hen's egg. They lay on grass which they collect, and make their nests in the forests; if one kills the young one, a grey stone is found in the gizzard. We call them Oiseaux de Nazaret. The fat is excellent to give ease to the muscles and nerves.

Překlad: „Na Mauriciu jsem viděl ptáky větší než labuť, kteří mají tělo pokryté pouze prachovým peřím. Zadní část těla je kulatá a zadnice ozdobena zkroucenými pery. Jejich počet závisí na věku ptáka. Namísto křídel mají peří podobného vzhledu jako to předchozí, černé a zakroucené. Nemají jazyk, zobák je velký, trochu zahnutý dolů; nohy jsou dlouhé, šupinaté, s pouhými třemi prsty na každé noze. Ozývá se podobně jako kachnovití, ale v žádném případě nemá chuť jako plameňáci a kachny, o kterých jsme právě mluvili. Kladou pouze jedno bílé vejce o velikosti tubičky půlpencí, vedle něhož umisťují bílý kámen o velikosti slepičího vejce. Vejce kladou na trávu, kterou sesbírají, a hnízda si dělají v lese. Když zabijete mladého jedince, v jeho žaludku se nachází šedý kámen. Říkáme jim Oiseaux de Nazaret (Slepice z Nazaretu). Jejich tuk je vynikající na uvolnění svalstva a nervů.“

Netvrdím, že musím mít úplnou pravdu, ta stará angličtina je ošidná (klidně i samotní autoři mohli mít ve slovech chybu a my si teď lámeme hlavou, co tím chtěli říct :-)). Možná by to chtělo ještě někým zkontrolovat. Toť zatím vše, ještě projdu celý článek a ozvu se (i když se zase z nadšeného editování dostávám do menšího útlumu, prostě jedu ve vlnách). Whitesachem (diskuse) 13. 1. 2019, 11:16 (CET)Odpovědět

@Whitesachem: Díky, Míro! Citace jsem nahradil, zvláště ta s tím fénixem bylo dost složitá, proto jsem to chtěl ještě komentovat. A bude to asi fakt ten tlusťoch, čekám, že Chris z Mauriciu by to ale jedl. :-D OJJ, Diskuse 15. 1. 2019, 17:14 (CET)Odpovědět
@OJJ: Myslím, že na DČ je recenzí dost. Pokud budeš nominovat na NČ, ještě to zkouknu. Whitesachem (diskuse) 12. 2. 2019, 15:57 (CET)Odpovědět

@OJJ: Sice je článek v nominaci na NČ, nicméně pro lepší případnou orientaci čtenářů v tom, co se řešilo za problémy, napíšu pár poznámek sem:

  • 1) Úvod - ...relativní absence predátorů... - nenašel jsem podrobnější vysvětlení dále v textu (jen krátká zmínka v sekci Rozmnožování), tak úplně nevím, co si pod tím představit - nebyli tam žádní predátoři doda? (pak vynechat slovo relativní), nebo byli (pak kteří), ale bylo jich tak málo, že nehráli větší roli?
  • 2) Výskyt a ekologie - Na základě odhadů hmotnosti se samci prý dožívali až 21 let, samice kolem 17 let. Prošel jsem si letmo zdroj (zaujalo mě, jak může někdo tak přesně odhadnout věk samců a samic u ptáka, o němž se téměř nic neví) a tuto informaci jsem tam nenašel. Našel jsem jen odhad věku 27 let a sexuální zralosti ve 2 letech. Navíc je nápadné, že čísla 21 a 17 se přesně shodují s udávanou hmotností samců a samic.

Jinak dobrá práce. Whitesachem (diskuse) 27. 5. 2019, 23:26 (CEST)Odpovědět

Vachovec1

editovat
Celkově
Etymologie
Popis
  • Vzhledem k tomu, že se nedochovaly žádné kompletní exempláře dronta mauricijského, je těžké určit, jak doopravdy vypadal. – Nebylo by lépe to vztáhnout pouze k externímu vzhledu (opeření, zbarvení) jako na en-wiki?
Dobový popis
  • Jen několik záznamů je věrohodných, mnoho z nich je založených na dřívějších zprávách a žádná z nich nebyla napsána vědcem.Contemporary není věrohodný, ale soudobý, v tomto případě by to šlo převést na něco jako založený na vlastním pozorování.
  • …je tak nenasytný, že polyká i kameny nebo železo. – To ta anglická verze citátu netvrdí. Pouze tvrdí, že polyká kameny a železo, nikoliv že tak dělá z nenasytnosti. V článku je zmiňováno, že dodo pravděpodobně konzumoval kameny jako gastrolity, což není nic nenormálního.
  • Anthony Cornelis Oudemans – určitě ne Anthony, viz nizozemská wiki.
  • Masauji Hachisuka – zeptal bych se kolegy Kusuriji na správnou českou transkripci. Řekl bych, že příjmení bude Hačisuka.
Výskyt a ekologie
  • Ta tvrzení týkající se habitatu si protiřečí. Nejprve se hovoří o tom, že žil v sušších lesních oblastech, o kus dále se ale mluví o vlhkých stanovištích v blízkosti moře. Pohled do en-wiki to moc neosvětluje: řekl bych, že to tvrzení Poloha u moře společně s vlhkostí… se týká konkrétně té bažiny Mare aux Songes.
Rozmnožování
  • Dospělí dodové se přepeřili před australským létem, asi v březnu. – Tak v březnu, to by bylo před evropským létem. Australské léto, to je prosinec – únor.
Bílý dronte
  • Bylo by záhodno v této souvislosti zmínit, že na Réunionu nebyly objeveny/identifikovány žádné pozůstatky ptáků podobných/příbuzných drontovi (viz en-wiki).
Kulturní odkaz

--Vachovec1 (diskuse) 6. 3. 2019, 23:02 (CET)Odpovědět

@Vachovec1: Díky! --OJJ, Diskuse 17. 4. 2019, 14:05 (CEST)Odpovědět

Překlad?

editovat

Všiml jsem si, že článek sdílí prvky z paralelního anglického článku, ale není zde umístěn odkaz na tento zdroj (pokud je to zdroj a pokud jsem ho nepřehlédl), tedy šablona Překlad. Neměla by se tam objevit?--Ioannes Pragensis (diskuse) 13. 2. 2019, 21:20 (CET)Odpovědět

@Ioannes Pragensis: Samozřejmě, to je ta nemoc z toho porcelánu. Díky za informaci, podívám se na to během dne. OJJ, Diskuse 14. 2. 2019, 04:45 (CET)Odpovědět
@Ioannes Pragensis: Až teď, opravdu už začínám mít prvy přepracování. Chce to ještě projít celý ten překlad, splnit nahoře připomínky Utara a pak bych možná někam posunul. Nechcete taky pročíst? --OJJ, Diskuse 28. 2. 2019, 17:33 (CET)Odpovědět

Resty z nominace

editovat

Co zůstalo k dodělání:

  • Že pletenec i kožka odkazy mají Kacir ví, ale rád by aby měly odkazy modře. A sluší zamodřit taky bažina Mare aux Songes (protože je v úvodu) a Ustad Mansur + Cornelis Saftleven (protože v popiscích obrázků).
  • U obrázku zatím tedy uvést význam barevných linií a čísel do popisku (tj. přeložit popisek z commons)?

--Jann (diskuse) 4. 6. 2019, 20:14 (CEST)Odpovědět

Zpět na stránku „Dronte mauricijský“.