Diskuse:Žralok tygří
Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita
editovatProstým přehlédnutím oka...
- Vložit nezlomitelné mezery.
- díky Faigl Ladislav --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 10:15 (CEST)
- Jedná se zcela jistě o překlad dle enwiki; je nutné použít patřičnou šablonu, jinak se jedná o porušení autorských práv.
- Whitesachem (diskuse) 1. 6. 2016, 08:20 (CEST)
- @Whitesachem: Já se také většinou nechávám jen inspirovat (Majna Rothschildova). Přímo v tomto článku jsem přeložil cca. dvě věty, optal jsem se a dle odpovědi je vhodné šablonu použít, ale nechápal jsem. Myslím, že tady je to formalita. --OJJ, Diskuse 1. 6. 2016, 08:24 (CEST)
Zcela jistě? Jak to víte? To, že tam jsou mnohé totožné informace, neznamená, že jde zcela jistě o překlad. Ono nejde napsat úplně jiný článek o něčem, k čemu jsou fakta dána. Nechal jsem se inspirovat, to samozřejmě, ale zdroje jsem si dohledával sám a čerpal jsem většinou přímo z nich. --
- Místo sekce Chování v sekci Biologie obsah z Chování dát rovnou pod Biologii.
- úplně nechápu, ale přehodil jsem podkapitolu výš. --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
- Pokud možno vymazat z refů [s:l][s:n]
- Něco jsem ale nenašel. --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
Trochu mě překvapuje nominovat další článek, když ještě není dořešen levhart, ale budiž. Hodlám pokračovat v recenzi samozřejmě dál, byl bych pak také rád za postřehy k přezdrojované majně . OJJ, Diskuse 1. 6. 2016, 06:06 (CEST)
- Pokud bych nemohl nominovat před dořešením levharta arabského, tak to tady (ve WPQ) můžu rovnou zabalit na rok dopředu. To je jako by kolega Pavouk nemohl nominovat před dořešením Globálního oteplování. Myslím si, že se z DČ poslední dobou udělaly NČ, například slušné články a mnohem dřívější DČ Žralok dlouhoploutvý a Žralok bělocípý, (který jsem ale musel upravit), nemají to, co se dnes požaduje a jsou v pohodě DČ. Navíc někomu jdou nominace rychleji a nemyslím, že je to dáno pouze a jen kvalitou článků... --Whitesachem (diskuse) 1. 6. 2016, 08:20 (CEST)
- Jo a tohle je svatá pravda. Zvlášť zvířata se tu dost protahují. Tady to šlo třeba hned... OJJ, Diskuse 1. 6. 2016, 08:27 (CEST)
- @Whitesachem: A čím je to podle Tebe dáno? To by mě docela zajímalo. Pokud hovoříš o NNČ, tam jsou lhůty jasně dány. Pokud o recenzích, tak je to zcela individuální dle možností recenzentů a autora. U NNČ jsou tři týdny minimum, zpravidla jde o čtyři týdny a více. U recenzí ve WP:Q může být při troše štěstí hotovo za víkend, ale taky se může táhnout týdny a déle.
- @OJJ: Jestli to šlo u Sáry A. hned, pak je to slovo hodně relativní. K recenzi šel článek 24.4. a první se dočkal až 18.5. To je hned? Možná mi ale něco uniká, tak se rád nechám poučit. --Faigl.ladislav (diskuse) 5. 6. 2016, 17:04 (CEST)
- @Faigl.ladislav: Že zmiňuji Tvůj příklad. Ano, než se to zrecenzovalo, tak to trvalo, ale potom už to šlo poměrně rychle, stejně tak jako příspěvky Jana Poláka, Janna, Marka Koudelky a dalších. Celkově mi přijde, že tu speciálně zoologické recenze a jejich vyhodnocování trvá nekonečně dlouho, nikdo se o toto témě ani v takové míře nezajímá. Vrcholem jest Makak jávský, na jehož vyhodnocení jsem musel přitlačit hned na několik recenzentů, než Vojtěch Dostál označil nebo Dingo, jehož poslední recenze před druhým čtením proběhly v únoru a na žádost o překontrolování/případně udělení DČ jsem reagoval pouze já (který nakonec hodil to odpovědnost na sebe a označil) a Vachovec1, jenž rovněž znovu pročetl. --OJJ, Diskuse 5. 6. 2016, 17:16 (CEST)
- To už je riziko toho, že tu jsme všichni dobrovolníci, ať už jako autoři, tak jako recenzenti. Lidi recenzují to, na co se odborností cítí, či co je zajímá. Někdy se to bohužel nepotká. Jindy se to potká na obou frontách, ale není čas. To se stává všem bez rozdílů. Osobně mám zkušenost, že jsem měl někdy recenzi na jedné straně do pár hodin, na druhé straně jsem musel čekat několik týdnů. Délka zpracování recenzí se samozřejmě rovněž různí. Reagoval jsem ale především proto, že mi přišlo, že tu naznačujete existenci nějaké protekce či přednosti z hlediska recenzování. --Faigl.ladislav (diskuse) 5. 6. 2016, 17:27 (CEST)
- @Faigl.ladislav: Ne, nemyslel, avšak celkově přiznejme si, že na WP protekce je. Pamatuji si, že kdysi, když jsem vložil za vandalismus hned e3, jsem byl napomenut a teď, když šablonu třeba rovněž hned vkládám, za to dostávám poděkování. Že by někdo nechtěl odrazovat úspěšného editora? OJJ, Diskuse 6. 6. 2016, 05:50 (CEST)
- @Faigl.ladislav, OJJ: Konečně se dostávám k odpovědi. Myslím si, že zde jakási protekce panuje - IMHO rychlost recenzí a zařazení záleží nejen na kvalitě článku a tématu, ale i na tom, kdo se s kým kamarádí a má rád, a kdo ne či kdo je jak uznáván v komunitě. Ale to je všude. Jeden wikipedista mi řekl, že raději napíše 3 solidní články bez recenze než 1 s nímž by se musel po recenzích mořit mnoho hodin či dní jen kvůli stříbrnému (neřku-li zlatému) puclíku. Já kdysi napsal článek válka krále Viléma a bylo mi nabídnuto, že by mohl být zrecenzován v rámci WPQ. Nevěděl jsem, co to obnáší (to byla ještě doba, kdy jsem prostě jen psal a ostatní věci na wiki vůbec neřešil), souhlasil jsem. Pak mi tam přistálo snad několik set připomínek a popravdě mě to odradilo a nedokončil jsem to. Tím vůbec netvrdím, že připomínky byly chybné. Ale prostě jsem si myslel, že ten článek je solidní i bez jejich zpracování, jež by mi zabralo mnoho dní, jen kvůli puclíku, který čtenáři stejně neřeší. Letos jsem si to zkusil znovu, tentokrát to vyšlo i proto, že mě editování zase začalo bavit, zakousl jsem se a zpracoval. Myslím, že recenzování je někdy i kontraproduktivní - když se vytýkají detaily, které by recenzent mohl opravit během pár vteřin či minut: jen upozornění, že tam jsou, zabere x krát víc času, než jejich opravení hned. --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 10:15 (CEST)
- @Whitesachem: To je samozřejmě věc názoru, já si něco podobného nemyslím. Recenzuji podle témat, která mě zajímají, a časového prostoru, který mám, nikoliv podle autora. Co na to říci. Pokud k článku přistane „snad několik set připomínek“, pak na něm asi je co vylepšovat. Já svého času vytvořil článek, domníval jsem se, že na něm není co vylepšovat, a tak jsem přeskočil recenze a dal jej rovnou do NNČ. Samozřejmě se ukázalo, že je k němu spousta výhrad, která se základním recenzním řízením vyřeší. Když už si dám tu práci a chci vytvořit kvalitní článek, na němž pracuji dlouhé dny/týdny/měsíce, pak chci, aby byl skutečně kvalitní, a od toho recenze jsou. Někdy člověk čeká dlouho, jindy vůbec. Samozřejmě detaily je z vhodné opravovat v článku rovnou, ale na druhou stranu, pokud je recenzent skutečně časově vytížený, tak chápu, že jej přímé úpravy v dlouhém článku mohou zbytečně zdržovat. --Faigl.ladislav (diskuse) 5. 7. 2016, 10:56 (CEST)
- @OJJ: Vkládání exp3 je závislé na předchozím chování uživatele. Žádné konspirační teorie bych v tom neviděl. --Faigl.ladislav (diskuse) 5. 7. 2016, 10:56 (CEST)
- @Faigl.ladislav: Však já vím ;). --OJJ, Diskuse 5. 7. 2016, 11:01 (CEST)
- @Faigl.ladislav: Že zmiňuji Tvůj příklad. Ano, než se to zrecenzovalo, tak to trvalo, ale potom už to šlo poměrně rychle, stejně tak jako příspěvky Jana Poláka, Janna, Marka Koudelky a dalších. Celkově mi přijde, že tu speciálně zoologické recenze a jejich vyhodnocování trvá nekonečně dlouho, nikdo se o toto témě ani v takové míře nezajímá. Vrcholem jest Makak jávský, na jehož vyhodnocení jsem musel přitlačit hned na několik recenzentů, než Vojtěch Dostál označil nebo Dingo, jehož poslední recenze před druhým čtením proběhly v únoru a na žádost o překontrolování/případně udělení DČ jsem reagoval pouze já (který nakonec hodil to odpovědnost na sebe a označil) a Vachovec1, jenž rovněž znovu pročetl. --OJJ, Diskuse 5. 6. 2016, 17:16 (CEST)
- Jo a tohle je svatá pravda. Zvlášť zvířata se tu dost protahují. Tady to šlo třeba hned... OJJ, Diskuse 1. 6. 2016, 08:27 (CEST)
- Úvod
- Žralok tygří zatím nečelí akutní hrozbě vyhubení, nicméně pokračující intenzivní lov může tuto situaci změnit - dle IUCN je téměř ohrožený, přeformulovat přesně.
- Taxonomie
- To první je etymologie. Tudíž buď přejmenovat celou sekci na Nomenklatura nebo rozdělit na dvě sekce. Nešla by sehnat česká etymologie? Proč je tygří, když je jméno složené z lišky?
- --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
- česká etymologie nenalezena, popravdě jsem jí ani nehledal, nemám kde. --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
- Když jsme u taxonomie, v taxoboxu chybí kdo druh popsal.
- atd. - Je tu zvykem rozepisovat zkratky, navíc mi to přijde dost zkrácená informace, nešlo by to napsat nějak lépe, než jen synonymum 1/2 atd.? Toto mi formulace DČ nepřipomíná.
- České uvozovky jsou „”
- Kde nejsou? --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
- Koukal jsem se, někde chyběly. --OJJ, Diskuse 13. 6. 2016, 07:51 (CEST)
- Chybí vědecká synonyma (dostupná dle refu 7).
- Mimochodem, nikde ve zdroji 7 nevidím, že je to nelogické, tudíž se jedná o vlastní výzkum
- Přeformulováno --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
- Popis
- Ocasní partie je poměrně štíhlá - Poměrně k čemu?
- Zbarvení je charakteristicky šedé či šedomodré, doplněné o tmavší příčné proužky připomínající tygří kresbu - Chybí čárka
- Podobnost vzorování kůže s tygrem ostatně stojí za druhovým jménem žraloka používaným ve většině jazyků. - To už patří do té etymologie; doplnit zdroj.
- Spodní část těla je světlá- většinou běložlutá - Asi překlep
- Jak může váha dorůstat?
- Možná udělat nějak srozumitelnější délku. Nejprve je, že dorůstá přes 3,25 m, pak přes 4 m?!
- Přeformulováno --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
- 3110 kg ulovený v roce 1957
vu pobřeží Indočíny - Překlep - Celý druhý odstavec v Rozměrech je naprosto zbytečný a netýká se tohoto druhu. Buď vypustit, nebo dát do poznámky.
- 3110 kg ulovený v roce 1957
- Podstatně jsem ho zkrátil, ale zbytečný mi nepřijde - srovnání velikostí je pro čtenáře důležité. --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
- Mnohdy to vypadá, že se žralok tygří umí pohybovat jen pomalu a líně, ale pokud je to potřeba, dokáže nakrátko značně zrychlit a plavat velmi hbitě. - Tohle není zrovna nejlepší formulace, přijde mi to spíš jako ze slohovky.
- Rozšíření a biotop
- Extrémními oblastmi jeho výskytu je jižní Japonsko, Nový Zéland a východní pobřeží USA. Typickými místy výskytu jsou ostrovy Pacifiku, Karibik, pobřeží Afriky a Indonésie. Nevyskytuje se ve Středozemním moři. - Takže, bych byl rád za upřesnění. Jaké pobřeží Afriky? Vyskytuje se v Indickém oceánu? Dle mapy ano, takže do článku.
- Biologie
- 7 referencí v sekci Potrava je opravdu moc. Stačí maximálně tři.
- Proč? --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
- Přijde mi, že to hodně natáhne větu. Je to myslím napsáno i v Podzemnikově eseji pro NČ. --OJJ, Diskuse 13. 6. 2016, 07:51 (CEST)
- Dobrá vyškrtám. Nicméně tím chci jen ukázat, že informace v oné sekci jsou obsaženy v mnoha zdrojích. Každý může mít jen část. --Whitesachem (diskuse) 13. 6. 2016, 16:06 (CEST)
- koní, ovce, kozy, psy, kočky, krysy či netopýry - Minimálně dát do poznámky, jak se k nim dostane.
- Prostě jsou/plavou ve vodě a on je sežere - myslím, že tohle je snad jasné, vyplývá to i z předchozí věty. --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
- Tak chápu, že nevyleze z vody a nejde vyžrat třeba psí útulek. Moc ani ale netuším, jak se třeba taková koza dostane na otevřené moře Pacifiku. Při pobřeží by se to ještě jakž takž dalo pochopit. --OJJ, Diskuse 13. 6. 2016, 07:51 (CEST)
- Tak zjevně je sežral při pobřeží, ostatně sekci o rozšíření jest napsáno, že se často vyskytuje v lagunách, zátokách, ústích řek atd. --Whitesachem (diskuse) 13. 6. 2016, 16:06 (CEST)
- Tak chápu, že nevyleze z vody a nejde vyžrat třeba psí útulek. Moc ani ale netuším, jak se třeba taková koza dostane na otevřené moře Pacifiku. Při pobřeží by se to ještě jakž takž dalo pochopit. --OJJ, Diskuse 13. 6. 2016, 07:51 (CEST)
- Rovněž prudké manévrování jim není příliš vlastní. - Reformulovat.
- Poměrně? Kdy útočí?
- Kdy útočí? Nechápu. --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
- Resp. co ho vyprovokuje k útoku. --OJJ, Diskuse 13. 6. 2016, 07:51 (CEST)
- čekají, až se nasytí větší kusy - Kusy -> jedinci
- Dal jsem to tam proto, aby dvakrát za sebou nebyli jedinci. Takže teď tam jsou. --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
- na jižní polokouli dochází k vrhu nejčastěji mezi listopadem a lednem - A ke kopulaci dochází kdy?
- Místo pomlček použít spojovníky (->−)
- tuším, že Faigl.ladislav udělal za mě --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
- Sekci rozmnožování předělat. Zkráceně je to teď takto: Rozmnožování/Porod/Mláďata/Zase porod
- Nechápu. --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
- Je to chaotické, přeskakuje se tam zleva doprava. --OJJ, Diskuse 13. 6. 2016, 07:51 (CEST)
- Tak to předělejte, netrvám na tom abych vše dělal sám ;) --Whitesachem (diskuse) 13. 6. 2016, 16:06 (CEST)
- @OJJ: Ale pokud to předěláváte, ověřte si Vaše domněnky ve zdrojích. V nich je jasně uvedeno, že v přírodě se dožívají vyššího věku než v zajetí. Já si své opravy textů také nejprve ověřuji. Ještě jedna věc - chaotické se to možná zdálo proto, že tam bylo to vylíhnutí z vajíčka a pak porod. No je to vejcoživorodý druh: mládě se vylíhne, něco žere v lůně, a pak ho matka teprve porodí. To poněkud mate. --Whitesachem (diskuse) 14. 6. 2016, 17:24 (CEST)
- @Whitesachem: Dle mého je to takto rozumnější, tam se skákalo i před pářením. Jinak, není náhodou chyba ve zdroji? To je prostě nelogické. OJJ, Diskuse 14. 6. 2016, 17:38 (CEST)
- @OJJ: Nelogické to rozhodně není - např. kytovci chovaní v akváriích žijí podstatně kratší dobu než ve volném moři. Viz např. http://www.seaworldofhurt.com/features/8-reasons-orcas-dont-belong-seaworld/ --Whitesachem (diskuse) 14. 6. 2016, 18:21 (CEST)
- @Whitesachem: Dle mého je to takto rozumnější, tam se skákalo i před pářením. Jinak, není náhodou chyba ve zdroji? To je prostě nelogické. OJJ, Diskuse 14. 6. 2016, 17:38 (CEST)
- @OJJ: Ale pokud to předěláváte, ověřte si Vaše domněnky ve zdrojích. V nich je jasně uvedeno, že v přírodě se dožívají vyššího věku než v zajetí. Já si své opravy textů také nejprve ověřuji. Ještě jedna věc - chaotické se to možná zdálo proto, že tam bylo to vylíhnutí z vajíčka a pak porod. No je to vejcoživorodý druh: mládě se vylíhne, něco žere v lůně, a pak ho matka teprve porodí. To poněkud mate. --Whitesachem (diskuse) 14. 6. 2016, 17:24 (CEST)
- Tak to předělejte, netrvám na tom abych vše dělal sám ;) --Whitesachem (diskuse) 13. 6. 2016, 16:06 (CEST)
- Je to chaotické, přeskakuje se tam zleva doprava. --OJJ, Diskuse 13. 6. 2016, 07:51 (CEST)
- Vztah s lidmi
- Lidé žraloky tygří zabíjejí kvůli masu, kůži, ploutvím, játrům a trofeji (zuby, čelisti). - Trofejím
- Vést wikiodkaz na téměř ohrožený druh.
- na ʻaumakua - jmenuje se aumakua. O žraločích bozích je dost psáno v knize Magie tichomořských šamanů, strany 63 až 68. Použil jsem to v Žralokovi lagunovém a konkrétně tyto strany lze zdarma získat přes GBooks.
- Díky za tip. na ʻaumakua je množné číslo. --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
- Vyškrtat rozhodně v útocích.
Pěkné, ale přijde mi, že kočkovité šelmy Vás baví víc. Na DČ to ale stačit bude. --OJJ, Diskuse 3. 6. 2016, 09:42 (CEST)
- Díky za recenzi. --Whitesachem (diskuse) 5. 6. 2016, 16:52 (CEST)
Faigl.ladislav
editovatDíky za další zajímavý článek o zvířecím druhu. Souhlasím s připomínkami k článku od kolegy OJJ. Nad jejich rámec doplňuji mé připomínky:
- Jak dlouho před porodem se mláďata líhnou? Není to moc jasné.
- Nevím, nezjistil jsem. --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
- Nepoužívat citační šablony z en.wiki
- U všech obrázků doplnit na Wikimedia Commons české popisky
- Na konci popisků obrázků v článku nepsat tečky
- U všech obrázků doplnit parametr „alt“, viz en:WP:ALT
- U odkazovaných zdrojů doplnit místo vydání, vydavatele a jazyk publikace (to platí i pro sekci literatura).
- i Něco jsem našel, něco ne. --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
- Nepoužívat videa na YouTube jako referenci
- Proč? Někdy jedno krátké video ukáže víc než dva odstavce tlachů. --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
Jinak drobná rada. Pročti si WP:TYPO. Zaměňuješ pomlčky a spojovníky, kvůli čemuž jsou pak v článcích typografické chyby. Řadu věcí jsem v článku upravil rovnou.
- Díky. --Whitesachem (diskuse) 12. 6. 2016, 11:03 (CEST)
Po zapracování mých a kolegových připomínek článek bude mít na zařazení mezi DČ. Díky za něj! --Faigl.ladislav (diskuse) 5. 6. 2016, 17:04 (CEST)
- Díky za recenzi. Tento týden nebudu mít zřejmě čas, ale pak vše zpracuji. Ke spojovníkům - jo dělám to proto, že mi to narušuje plynulost psaní, neb na klávesnici pomlčku jednoduše nevykouzlím (ehm, nevím jak), a pak to upravuji najednou. Ale někdy (často) na to zapomenu. --Whitesachem (diskuse) 5. 6. 2016, 21:10 (CEST)
- Na Wikipedii je v editačním okně pod Zvláštní znaky/Symboly. Teoreticky lze vše napsat pomlčkami, pak článek zkopírovat třeba do notepadu, kde je možnost nahrazení znaku nebo jiného programu. Nevím, jestli má tyto možnosti i Wire. OJJ, Diskuse 6. 6. 2016, 05:45 (CEST)
Hotovo
editovatWhitesachem (diskuse) 5. 7. 2016, 10:03 (CEST)
Co jsem mohl, to jsem vyřešil. Znovu se ptám, je nějaký ZÁVAŽNÝ důvod, proč nedokazovat na videa na youtube? --- @Whitesachem: To psal FL. Já tady vidím problém v tom, že to není věrohodný zdroj. Když budu chtít, natočím to tam taky. A pouhé pozorování mi připomíná vlastní výzkum. Pokud by to byl dokument, jako dělá třeba Attenborought, pak je to jiná, zdrojem ale není Youtube, nýbrž samotný dokument. OJJ, Diskuse 5. 7. 2016, 10:19 (CEST)
- . --Whitesachem (diskuse) 5. 7. 2016, 10:50 (CEST)
- @Whitesachem: Jaká jsou čísla těch refů? Jinak jdu na Malpu chocholatou. --OJJ, Diskuse 5. 7. 2016, 10:52 (CEST)
- Na YouTube může dát kdo chce, co chce. Je třeba používat seriózní zdroje. --Faigl.ladislav (diskuse) 5. 7. 2016, 10:56 (CEST)
- @Whitesachem, Faigl.ladislav: Ještě bych upozornil, že shlédnou kvalitní dokument a potom ho dobře citovat je jiná věc než nějaké noname video od "nikoho". --OJJ, Diskuse 5. 7. 2016, 11:01 (CEST)
- WP:ŽVV definuje primární zdroje mj. jako „fotografie; zvukové nebo filmové záznamy“, přičemž dále uvádí „Všechny výklady, rozbory nebo syntézy primárních zdrojů musí vycházet z nějakého sekundárního zdroje, a nikoli z analýz primárních zdrojů uskutečněných samotnými wikipedisty.“. Jako příklad uvádím, že věta článku „Ta [potrava] je totiž velmi pestrá a tvoří ji různé druhy ryb, rejnoci, střední a malí žraloci, včetně jedinců vlastního druhu…“ není zdrojována ničím jiným, než videem, na němž jsou pouze záběry žraloka, požírající jiného žraloka. Toto je ukázkový příklad vlastního výzkumu. Pokud podobné zdroje, založené pouze na analýze wikipedistů, z článku nebudou odstraněny, nemůže být ani při nejlepší dobré vůli zařazen mezi DČ. --Faigl.ladislav (diskuse) 5. 7. 2016, 11:08 (CEST)
- @Faigl.ladislav: A já nepsal, že je to vlastní výzkum? Já jsem jen doplnil, že pokud je zdrojem například věrohodný dokument s odborným výkladem, tak ho jako zdroj lze použít. --OJJ, Diskuse 5. 7. 2016, 11:12 (CEST)
- Reagoval jsem na Whitesachema a jeho požadavek „pádného důvodu“. --Faigl.ladislav (diskuse) 5. 7. 2016, 11:33 (CEST)
- @Faigl.ladislav: A já nepsal, že je to vlastní výzkum? Já jsem jen doplnil, že pokud je zdrojem například věrohodný dokument s odborným výkladem, tak ho jako zdroj lze použít. --OJJ, Diskuse 5. 7. 2016, 11:12 (CEST)
- @Faigl.ladislav: Tak pozor, to jste vytrhl z kontextu. Ta věta pokračuje a je zdrojována několika zdroji (na čemž si zakládám - důležité informace se snažím refovat více zdroji) - video je speciálně uvedeno k části o pozření žraloka žralokem a slouží jako vizuální ilustrace uvedeného tvrzení. --Whitesachem (diskuse) 5. 7. 2016, 11:19 (CEST)
- Na první pohled to tak ale rozhodně nevypadá a bude chápáno jako zdroj dané informace, tedy vlastní výzkum. Vizuální ilustraci netřeba dokládat, čtenář si dokáže představit, jak asi vypadá, když větší žralok sní menšího. --Faigl.ladislav (diskuse) 5. 7. 2016, 11:33 (CEST)
- Ještě k tomu ŽVV. Primární zdroje samozřejmě používat lze - Pokud se tedy nějaká část článku opírá o primární zdroj, musí: pouze popisovat informaci obsaženou v primárním zdroji, přičemž přesnost a relevanci této informace může z tohoto zdroje snadno ověřit každá všeobecně vzdělaná inteligentní osoba bez speciálních znalostí; a dále vyhýbat se jakýmkoli analýzám, syntézám, interpretacím, výkladům či hodnocením informace obsažené v primárním zdroji. Ostatně bez nich bychom mohli všechny citace vymazat. --Whitesachem (diskuse) 5. 7. 2016, 11:27 (CEST)
- Netvrdil jsem, že primární zdroje nelze používat. Pouze jsem uvedl, kdy to není vhodné na příkladu videí, která diskutujeme. Mohu se podívat i na další videa, ale to, týkající se krmení, je nevhodné. „Ostatně bez nich bychom mohli všechny citace vymazat.“ – a na to jste přišel jak? --Faigl.ladislav (diskuse) 5. 7. 2016, 11:33 (CEST)
- WP:ŽVV definuje primární zdroje mj. jako „fotografie; zvukové nebo filmové záznamy“, přičemž dále uvádí „Všechny výklady, rozbory nebo syntézy primárních zdrojů musí vycházet z nějakého sekundárního zdroje, a nikoli z analýz primárních zdrojů uskutečněných samotnými wikipedisty.“. Jako příklad uvádím, že věta článku „Ta [potrava] je totiž velmi pestrá a tvoří ji různé druhy ryb, rejnoci, střední a malí žraloci, včetně jedinců vlastního druhu…“ není zdrojována ničím jiným, než videem, na němž jsou pouze záběry žraloka, požírající jiného žraloka. Toto je ukázkový příklad vlastního výzkumu. Pokud podobné zdroje, založené pouze na analýze wikipedistů, z článku nebudou odstraněny, nemůže být ani při nejlepší dobré vůli zařazen mezi DČ. --Faigl.ladislav (diskuse) 5. 7. 2016, 11:08 (CEST)
- @Whitesachem, Faigl.ladislav: Ještě bych upozornil, že shlédnou kvalitní dokument a potom ho dobře citovat je jiná věc než nějaké noname video od "nikoho". --OJJ, Diskuse 5. 7. 2016, 11:01 (CEST)
- Na YouTube může dát kdo chce, co chce. Je třeba používat seriózní zdroje. --Faigl.ladislav (diskuse) 5. 7. 2016, 10:56 (CEST)
Podvádět se dá ve všem a všude - v textu, videu, obrázku, fotce. Já netvrdím, že zdroj je youtube, ale videa na youtube. Viděl je někdo z Vás dvou? Doporučuji je shlédnout a pak teprve soudit. Mazat je nebudu (pokud neuvedete skutečně pádný důvod), a jestli je to problém kvůli udělení puclíku, tak puclík neudělujte, kvalitu článku to nesníží - @Whitesachem: Jaká jsou čísla těch refů? Jinak jdu na Malpu chocholatou. --OJJ, Diskuse 5. 7. 2016, 10:52 (CEST)
- . --Whitesachem (diskuse) 5. 7. 2016, 10:50 (CEST)
@Faigl.ladislav, OJJ: Trochu jsem to ještě upravil, ale videa podporující tvrzení, že se dá s žralokem tygřím plavat, jsem nechal, neboť mi nepřijdou jako VV, ale pouze ilustrují zjevná fakta. Rád bych slyšel závěrečné slovo, jestli je takto ten článek schopen stát se DČ? --Whitesachem (diskuse) 31. 7. 2016, 17:24 (CEST)
- @Whitesachem: Vypustit i to video a přidat
{{překlad}}
. Pak klidně DČ. OJJ, Diskuse 31. 7. 2016, 17:27 (CEST)
Vachovec1
editovatTrochu pozdě, nicméně také přispěji se svou troškou do mlýna.
- Úvod
- Lorenziniho ampule jsou orgán, nikoliv smysl, čili větu je třeba přeformulovat. Např. jako jsou čich a detekce elektrických impulsů (prostřednictvím Lorenziniho ampule). Či snad ampulí (nevím jestli je to jeden orgán, nebo jestli jich žralok má více).
- Popis
- U popisu by se spíše než obrázek rybářů s úlovkem hodil názorný obrázek žraloka tygřího, na kterém by byly patrné základní anatomické detaily.
- Bohužel nemohu sloužit, neboť galerie na commons není žádný zázrak a myslím, že jsem vybral to nejlepší. --Whitesachem (diskuse) 5. 8. 2016, 21:38 (CEST)
- Smysly, výkony
- Žralok tygří se většinou pohybuje jen velmi pomalu, ale pokud je potřeba, dokáže nakrátko značně zrychlit a plavat velmi hbitě. – to je dost neurčitá formulace (WP:VSVS). Jsou dostupně nějaké konkrétní údaje ohledně těch rychlostí?
- . Žádný spolehlivý zdroj přesné údaje neuvádí a toto použít nechci. --Whitesachem (diskuse) 5. 8. 2016, 21:38 (CEST)
- Rozmnožování
- Prosím zdroj na Ke kopulaci může docházet i krátce před porodem samic. Ve zdroji 10 (nejbližší reference za danou větou) to nevidím.
- . Vypuštěno. Uvedeno jen ve zdroji 15, který nicméně cituje Compagna a v něm jsem to nenašel. --Whitesachem (diskuse) 5. 8. 2016, 21:38 (CEST)
- Tělo mají ohebné. – je nějaký důvod, proč by tělo ohebné mít neměli? Jaký je význam této informace?
- Ohebnější než dospělci. --Whitesachem (diskuse) 5. 8. 2016, 21:38 (CEST)
- Těsně po narození jsou zranitelná … – není shoda s podmětem – odpovídající podmět je „žraloci“ (z věty Velikost žraloků při narození dosahuje …)
- přičemž mláďata se po vylíhnutí z vajíčka živí výměšky z lůna matky. – chtělo by to doplnit, že se to pořád odehrává v děloze (matky). Při prvním čtení jsem si myslel, že se to týká čerstvě narozených mladých žraloků, nikoliv zárodků v děloze.
- Ochrana
- Doplnil bych slůvko: omezena na 622 tun ročně (jde předpokládám o celosvětovou roční kvótu)
- Útoky na lidi
- Podrobnější popis statistiky (od Tato statistika … do … bude podstatně vyšší.) dopručuji vyčlenit do poznámky a v odstavci místo toho zmínit, jaké pořadí zaujímá žralok tygří v dané statistice mezi ostatními žraloky. (podobné info, jako je v úvodu)
- . Nicméně nechal jsem to v textu, nechce se mi kvůli tomu dělat jednu poznámku, myslím, že to k tématu je. --Whitesachem (diskuse) 5. 8. 2016, 21:38 (CEST)
Jak je výše ta rozepře o youtube, tak odkaz na youtube je podle mne bez problémů akceptovatelný jako EO, jako reference je ovšem silně nevhodný.
- Ač nerad (viz diskuze výše, ale už jste 3 na 1), protože ta videa mi přijdou pěkná - přesunuto do EO. --Whitesachem (diskuse) 5. 8. 2016, 21:38 (CEST)
Jinak velmi pěkný článek, puclík DČ mu bude slušet. --Vachovec1 (diskuse) 31. 7. 2016, 21:41 (CEST)
Ještě něco:
- Během recenze jsem si ve zdroji 10 (Inderlall) povšiml zajímavé informace, že žralok tygří bývá hostitelem „přísavkovitých“ ryb z čeledi štítovcovitých (sekce Applied Ecology). To by se mohlo do článku přidat. --Vachovec1 (diskuse) 31. 7. 2016, 21:56 (CEST)
Ještě jedna věc: taxobox → rod určitě není Carcharhinus. A odkazovat na daném místě na nadřád žraloci také není dobrý nápad. --Vachovec1 (diskuse) 5. 8. 2016, 22:19 (CEST)
- Nevšiml jsem si, asi zbytek z původního článku, než jsem začal s úpravami. --Whitesachem (diskuse) 5. 8. 2016, 22:26 (CEST)
Vyřešeno
editovat@OJJ, Faigl.ladislav, Vachovec1: Tak ještě jednou a doufám, že už finálně. Nejspornější věc - videa z youtube - přesunuta to EO. Některá videa, která jsou dnes normální součástí článků mnoha internetových novin a časopisů, ponechána. Do referencí dáno, že jde o překlad, i když z větší části jsem dělal ze zdrojů sám. Některé drobnosti nevyřešeny (lepší obrázky prostě nevykouzlím, doba mezi líhnutím a porodem nenalezena ve zdrojích atd.) Jinak všechny hlavní body vyřešeny. --Whitesachem (diskuse) 5. 8. 2016, 21:44 (CEST)
- Status DČ přidělen. Díky Whitesachemovi za kvalitní článek. --OJJ, Diskuse 6. 8. 2016, 08:12 (CEST)