Damaroň filipínská
Damaroň filipínská (Agathis philippinensis, tagalog: Almasiga nebo Almaciga, syn. Agathis dammara[1]) je druh velkého pralesního jehličnatého stromu z čeledi blahočetovité. Pochází z Filipín a je zdrojem ceněného dřeva a pryskyřice, byť v současnosti je těžba tohoto stromu zakázána. Damaroně existovaly již v druhohorní juře a patří tak mezi tzv. živoucí zkameněliny.
 Damaroň filipínská | |
|---|---|
 Damaroň filipínská, mladý stromek ve školce | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | blahočetovité (Araucariaceae) |
| Rod | damaroň (Agathis) |
| Binomické jméno | |
| Agathis philippinensis Warb., 1900 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charakteristika
editovatDamaroň filipínská je velký jehličnan vyskytující se ve smíšených lesích tropického pásma na ostrovech Filipín. Vytváří až 65 metrů vysoký nevětvený kmen a tyčí se nad úroveň okolního lesa i 40 a více metrů. Na rozdíl od většiny jehličnanů, které mají jehličí (jehlicovité listy), damaroň filipínská má ploché, kožovité a podlouhlé listy. Samičí stromy mají kulovité a samčí válcovité šištice.
Její dřevo bylo vysoce oceňováno a používáno od koloniálních dob devatenáctého století. Kromě dřeva je tento strom zdrojem velmi hodnotné pryskyřice (tzv. Manila copal). Obliba a intenzivní těžba dřeva měla za následek rapidní úbytek damaroňových lesů.
Ohrožení
editovatPodle Červeného seznamu patří mezi zranitelné druhy, je tedy závislý na ochraně. Pro damaroň je největší hrozbou nadměrná těžba dřeva, pryskyřice, které tento druh v minulosti téměř zlikvidovaly, a samozřejmě také místní tajfuny a vypalování pralesů pro místní zemědělce.
V současnosti je těžba tohoto stromu na Filipínách zakázána, byť ke kácení nadále dochází. Damaroň patří mezi druhy vysazované v rámci obnovy lesů.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Agathis dammara (Borneo kauri) description. www.conifers.org [online]. [cit. 2018-12-24]. Dostupné online.
