Dalia Grybauskaitė
Dalia Grybauskaitė (přechýleně Dalia Grybauskaitėová,[1][2][3] * 1. března 1956 Vilnius, Litevská SSR) je litevská politička a v letech 2009–2019 prezidentka Litvy.
| Dalia Grybauskaitė | |
|---|---|
 | |
| prezidentka Litvy | |
| Ve funkci: 12. července 2009 – 12. července 2019 | |
| Předchůdce | Valdas Adamkus |
| Nástupce | Gitanas Nausėda |
| eurokomisařka pro finanční plánování a rozpočet | |
| Ve funkci: 2004 – 2009 | |
| Předchůdce | Michaele Schreyer (jako členka Evropské komise v oblasti rozpočtu) |
| Nástupce | Algirdas Šemeta |
| ministryně financí Litevské republiky | |
| Ve funkci: 2001 – 2004 | |
| Předchůdce | Jonas Lionginas |
| Nástupce | Algirdas Butkevičius |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | (bezpartijní) |
| Narození | 1. března 1956 (68 let) Vilnius .svg){kind=small} Litevská SSR |
| Národnost | Litevka |
| Choť | (svobodná) |
| Rodiče | Polikarpas Grybauskas a Vitalija Korsakaitėová |
| Alma mater | Ekonomická fakulta Státní univerzity v Petrohradě Georgetownská univerzita Edmund A. Walsh School of Foreign Service |
| Profese | politička |
| Ocenění | velkokříž Řádu svatého Olafa (2011) velkokříž Řádu islandského sokola (2011) Kříž uznání (2012) velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (2013) Cena Karla Velikého (2013) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | Oficiální stránka prezidentky D. Grybauskaitėové |
| Commons | Dalia Grybauskaitė |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mezi roky 2001–2004 zastávala úřad ministryně financí v kabinetu Algirdase Brazauskase a dalších pět let působila jako členka dvou evropských komisí. V komisi Romana Prodiho byla mezi květnem a listopadem 2004 komisařkou pro vzdělání a kulturu, spolu s Viviane Redingovou. V období 2004–2009 pak spravovala portfolio financí a rozpočtu pod vedením předsedy komise Josého Manuela Barrosa.
Život
editovatDalia Grybauskaitė se narodila ve Vilniusu v dělnické rodině, její matka Vitalija Korsakaitė (1922–1989) byla prodavačka, otec Polikarpas Grybauskas (1928–2008) byl elektrikář a řidič.
Grybauskaitė maturovala na tehdejší Vilniuské střední škole Salomėji Nėris, v roce 1983 politickou ekonomii na tehdejší Leningradské univerzitě A. Ždanova v Leningradě, v roce 1988 v Moskvě habilitovala na doktorku věd. V letech 1983 až 1989 byla členkou Komunistické strany Sovětského svazu a do roku 1990 byla členkou Komunistické strany Litvy.[4] Vědecká hodnost jí byla v Litvě nostrifikována na doktorku sociálních věd – obor ekonomika. V roce 1991 na Georgetownské univerzitě v institutu Mezinárodních ekonomických styků absolvovala speciální program pro vedoucí činitele. Hovoří litevsky, anglicky, rusky, polsky a francouzsky.[5]
V letech 2001 až 2004 byla litevskou ministryní financí. V květnu 2004 se stala členkou Evropské komise v čele s Romanem Prodim zodpovědnou za oblast rozpočtu a finančního programování. Od listopadu 2004 se stala členkou Evropské komise v čele s José Barrosem a jejím portfóliem byly vzdělávání a kultura.
První prezidentka Litvy
editovat17. května 2009 byla v prvním kole jako první žena zvolena prezidentkou Litvy, když získala 68,21 % hlasů, při volební účasti téměř 52 % oprávněných voličů.[2] Inaugurace se konala 12. července 2009.
V roce 2014 se rozhodla kandidovat na druhé funkční období, v prvním kole prezidentských voleb získala 45,89 % hlasů a postoupila do druhého kola společně s bývalým ministrem financí a europoslancem Zigmantasem Balčytisem, který získal 13,62 % hlasů. Druhé kolo voleb v květnu 2014 vyhrála ziskem 57,9 % hlasů, Balčytis získal 40,1 % hlasů.[3]
Zhoršení litevsko-ruských vztahů
editovatV listopadu 2014 označila Dalia Grybauskaitė Rusko za „teroristický stát“ a obvinila jej z „agrese proti Ukrajině“. Proti tomu se ostře ohradilo ruské ministerstvo zahraničí, které její slova označilo za extremistická. Skupina poslanců ruské Státní dumy vedená komunisty vyzvala ruskou vládu, aby s Litvou přerušila diplomatické styky. Ani poté prezidentka své výroky nezmírnila. „Na východě Ukrajiny operují ruští vojáci. Stát, který vysílá k sousedovi těžkou bojovou techniku bez označení, vykazuje příznaky terorismu,“ uvedla.[6]
Na konci února 2015 podpořila obnovení povinné branné povinnosti Litevců v důsledku ruské agrese na Ukrajině.[7]
Vyznamenání
editovat
komtur Řádu litevského velkoknížete Gediminase, Litva, 25. června 2003[8]
velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem, Litva, 10. července 2009[8]
velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd, Lotyšsko, 4. února 2011[9]
velkokříž Řádu svatého Olafa, Norsko, 5. dubna 2011[10]
velkokříž Řádu islandského sokola, Island, 25. srpna 2011[11]
Řád Xirka Ġieħ ir-Repubblika, Malta, 29. května 2012[12]
velkodůstojníci Řádu svatého Karla, Monako, 15. října 2012[13]
velkokříž s řetězem Řádu bílé růže, Finsko, 14. května 2013[14]
Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem, Estonsko, 16. května 2013[15]
velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo, Německo, 11. července 2013
Řád republiky, Moldavsko, 22. dubna 2015[16]
rytíř Řádu Serafínů, Švédsko, 7. října 2015[17]
řetěz Maltézského záslužného řádu, Suverénní řád Maltézských rytířů, 29. října 2015[18]
Řád za mimořádné zásluhy, Slovinsko, 29. února 2016[19]
velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy, Rumunsko, 18. května 2016
velkokříž Řádu nizozemského lva, Nizozemsko, 13. června 2018[20]
velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku, Itálie, 22. června 2018[21]
Řád svobody, Ukrajina, 7. prosince 2018[22]
rytíř Řádu bílé orlice, Polsko, 21. ledna 2019[23]
Kříž uznání I. třídy, Lotyšsko
.png){kind=small}
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Dalia Grybauskaiteová [online]. BBC Czech, [2004]. Dostupné online.
- ↑ a b Prezidentkou Litvy je poprvé žena | Svět. Lidovky.cz [online]. 2009-05-17 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Litva má staronovou prezidentku, Grybauskaitéová obhájila. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-05-25 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ "President of Lithuania Gets Punk’d After Declaring Russia a ‘Terrorist State’ Archivováno 16. 7. 2019 na Wayback Machine.". Observer. 14. prosince 2014.
- ↑ Dr. Dalia Grybauskaitė. Curriculum Vitae [online]. Evropská komise [cit. 2009-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Rusko je teroristický stát, tvrdí prezidentka Litvy. NATO slibuje podporu. Lidovky.cz [online]. 2014-11-21. Dostupné online.
- ↑ EHL, Martin. Litevci obnovují kvůli hrozbě ruské agrese povinnou vojenskou službu. Hospodářské noviny [online]. 2015-02-24 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
- ↑ VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (lotyšsky)
- ↑ Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (norsky)
- ↑ web.archive.org [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ N° 8091 du VENDREDI 19 OCTOBRE 2012 * Ordonnance Souveraine n° 3.987 du 15 octobre 2012 portant élévation dans l’Ordre. www.legimonaco.mc [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ ȘTIRILE, PUBLIKA MD-AICI SUNT. RECOMANDĂRILE preşedintelui Lituaniei pentru ca Moldova să se integreze cât mai repede în UE | PUBLIKA .MD - AICI SUNT ȘTIRILE. www.publika.md [online]. 2015-04-22 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-26. (rumunsky)
- ↑ Švedijos karališkasis vizitas – šalių bendrystės įtvirtinimas. www.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-26. (litevsky)
- ↑ Visita Ufficiale del Presidente della Lituania » Sovrano Ordine di Malta - Sito ufficiale. web.archive.org [online]. 2015-12-08 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Predsednik Republike Slovenije | Red za izredne zasluge. www.up-rs.si [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Royal visit crowns Lithuanian-Dutch friendship. www.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-21. (anglicky)
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №413/2018. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (ua)
- ↑ Valstybinis vizitas Lenkijoje – pasiektų rezultatų įtvirtinimas | Lietuvos Respublikos Prezidentė. web.archive.org [online]. 2019-02-23 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dalia Grybauskaitė na Wikimedia Commons - (anglicky) Oficiální stránka na webu Evropské komise
