Děpolt III.

český šlechtic

Děpolt III. (1170–1180?1223) z rodu Děpolticů (Přemyslovců) zdědil východočeský úděl po otci. Děpolt byl ženatý s Adélou, dcerou slezského knížete Boleslava Vysokého, se kterou měl pět synů. Její bratr Jindřich I. Bradatý společně s Děpoltem III. udržoval styky s míšeňskými Wettiny a Štaufy. Český král Přemysl Otakar I. se rozváděl s Adlétou z rodu Wettinů, když opustil stranu Filipa Švábského (Štaufského) v jeho zápase o německý trůn. Roku 1202 Děpolta zřejmě vyhnal ze země.

Děpolt III.
Narození12. století
Úmrtí1223
Povolánímarkrabě
Nábož. vyznáníkatolická církev
ChoťAdéla Zbyslava Slezská
DětiOta Magdeburský
Soběslav
Boleslav
Děpolt IV. Bořivoj
Přemysl Děpoltic
RodičeDěpolt II.
RodDěpoltici
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Narodil se někdy mezi roky 1170–1180, o jeho dětství a mládí není nic známo. Po smrti svého otce se v roce 1190 stal hlavou rodu a se svým bratrem Soběslavem spravoval rodové državy. Spolu se svým švagrem, opolským knížetem Jindřichem I. Bradatým, udržoval dobré vztahy s míšeňskými Wettiny a Štaufy. Proto ho dal král Přemysl Otakar I. vyhnat ze země, když se rozváděl se svou první ženou.[1]

V dubnu 1203 Filip Švábský na žádost Wettina Dětricha udělil Čechy v léno Děpoltovi, jednalo se ale jen o formalitu. Roku 1204 Přemysl Otakar I. dal opět přednost Filipu Švábskému a Děpolt s rodinou se mohl vrátit.

Propůjčení Plzeňska bratřím Děpoltovi a Soběslavovi se objevilo na listině z roku 1213 – u listiny se zachoval na pečeti znak připisovaný Děpolticům. Děpolt jinak s Přemyslem příliš nevycházel, byl naopak příznivcem jeho prvorozence Vratislava. V roce 1216, když bylo uznáno nástupnictví Václava I., Děpolt obsadil neznámý královský hrad a raboval královský a biskupský majetek.

Po smrti moravského markraběte Vladislava Jindřicha v roce 1222 polské prameny jako dalšího markraběte uvádějí právě Děpolta. Chronica Polonorum byla ale zřejmě sepsána v Lubušském klášteře, který byl Děpolticům díky jejich darům nakloněn. Někteří z Děpolticů jsou v tomto klášteře i pohřbeni.

Děpolt III. ve skutečnosti moc spíše ztrácel. Nedlouho poté, co je v polských pramenech uváděn jako markrabě, přišel Děpolt o Plzeňsko. Podle Dalimila zemřel někdy v roce 1223 při obraně Kouřimi.

Děpoltova rodina se uchýlila na dvůr Jindřicha I. Bradatého a svůj vliv už jeho potomci nezískali: Ota Magdeburský (1191–1226), probošt v Magdeburku, se snažil naklonit si císaře Fridricha II. Děpolt IV. Bořivoj získal roku 1234 hrad Śrem, ale zemřel při jeho obraně o rok později. Soběslav, správce hradu Lubuš, zemřel před rokem 1247. Boleslav zemřel ve slezském vojsku v bitvě u Lehnice 9. dubna 1241.

Potomci

editovat

Děpolt III. měl jedinou manželku, Adélu Zbyslavu Slezskou, která mu porodila pět synů:

Reference

editovat
  1. Děpolt III. – Přemyslovec, který začal malou domácí válku s králem Přemyslem Otakarem I. - Seznam Médium. medium.seznam.cz [online]. 2024-01-30 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat