Klášter Lubuš
Klášter Lubuš (polsky Opactwo Cysterskie w Lubiążu) je zaniklý cisterciácký klášter v polské Lubuši. Jedná se o nejstarší cisterciácký klášter na území Slezska,[1] pochází z morimondské filiační řady.
| Klášter Lubuš | |
|---|---|
 Farní kostel | |
| Lokalita | |
| Stát |  Polsko |
| Místo | Lubuš |
| Souřadnice | 51°15′43,2″ s. š., 16°28′8,4″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Řád | cisterciácký |
| Založení | 1175 |
| Zrušení | 1810 |
| Mateřský klášter | Pforta |
| Dceřiný klášter | Mogila Jindřichov Kamenec Koronowo |
| Odkazy | |
| Kód památky | 98, 99, 616/W a A/2755/616/W |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Donační listina knížete Boleslava Vysokého pochází z roku 1175, ale prvotní konvent z německé Pforty údajně přišel již 16. srpna 1163. První konventní kostel byl dobudován zřejmě okolo roku 1200 a o rok později v něm byl pochován fundátor kláštera.[2] Původní kostel byl nahrazen novou budovou, vysvěcenou roku 1330, která architektonicky navazovala na klášterní chrám na české Zbraslavi[3] a sloužila jako piastovské pohřebiště. V „Knížecí kapli“ byly umístěny hroby slezských knížat,[4] jejichž štědrým donátorem byl Jindřich III. Hlohovský.[5] Klášter se stal střediskem slezského písemnictví, vznikly zde například spisky Život svaté Hedviky, Kronika polská či Katalog vratislavských biskupů.[6]
Kromě dceřiných klášterů patřil k Lubuši podřízeně také ženský klášter v Třebnici.[4]
Pohřbení slezští Piastovci
editovatReference
editovat- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 57.
- ↑ KUTHAN, Jiří. Gloria Sacri Ordinis Cisterciensis.. Praha: Ústav dějin křesťanského umění KTF UK, 2005. ISBN 80-903600-3-3. S. 57. Dále jen Gloria Sacri Ordinis.
- ↑ KUTHAN, Jiří. Splendor et Gloria Regni Bohemiae : umělecké dílo jako projev vladařské reprezentace a symbol státní identity. Praha: Ústav dějin křesťanského umění KTF UK, 2008. ISBN 978-80-87082-07-2. S. 104. Dále jen Splendor et Gloria.
- ↑ a b Gloria Sacri Ordinis, str. 58
- ↑ Přemysl Bar: MONARCHIE SLEZSKÝCH JINDŘICHŮ (1201-1290).Politika - Paměť - Symbolika
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 35.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter Lubuš na Wikimedia Commons - (polsky) Oficiální stránky kláštera
