Děbin
Děbin (rusky Дебин) je sídlo městského typu v jagodninském okrese v Magadanské oblasti na ruském Dálném východě. Žije zde 447 obyvatel (2024).
Děbin Дебин | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 62°21′ s. š., 150°46′ v. d. |
Nadmořská výška | 340 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+11[1] |
Stát | Rusko |
Federální okruh | Dálněvýchodní |
Oblast | Magadanská |
Magadanská oblast na mapě Ruska | |
Děbin | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 447 (2024 ▼) |
Správa | |
Status | sídlo městského typu |
Vznik | 1935 |
PSČ | 686217 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
editovatDěbin se nachází 300 km vzdušnou čarou severně od oblastního města Magadanu na levém břehu Kolymy, asi 40 km pod Kolymskou přehradou. 4 km od obce proti proudu Kolymy se nachází stejnojmenná řeka Děbin.
Dějiny
editovatOsada Děbin byla založena v roce 1935 v souvislosti s vybudováním přívozu přes Kolymu. Původně se jmenovala Perepravaja, což v ruštině znamená přeprava. Na březích Kolymy se již od roku 1935 nacházely domy a hospodářské objekty stavitelů Kolymské trasy, mostu přes Kolymu a zaměstnanců přívozu – jak vězňů, tak svobodně najatých pracovníků. V roce 1937 byl most přes Kolymu dokončen, a na základě příkazu Dalstroje z 28. června 1937 získala osada současný název Děbin, což v jakutštině znamená rezavý. Kopce obklopující údolí řeky mají červenožlutou barvu, podobnou rzi.[2] Děbin se během několika let stal jedním z nejvýznamnějších sídel centrální Kolymy.
Od roku 1937 do roku 1946 byl v Děbinu dislokován 22. kolymský střelecký pluk vojsk NKVD. V části Děbinu, známé jako Kolympolka, byly postaveny rozsáhlé třípatrové kasárenské budovy, největší na Kolymě až do počátku 60. let, garáže, domy pro rodiny důstojníků, kotelna, pomocné hospodářství a další objekty. Tyto stavby tvořily základ obecní infrastruktury.[3] V roce 1953 získal Děbin status sídla městského typu.
V období gulagů se Děbin stal základnou jednoho z největších pracovních táborů na Kolymě, spravovaného organizací Dalstroj. Hlavní činností zde bylo využívání nucené práce vězňů pro těžbu zlata. V roce 1946 byla do Děbinu přesunuta Ústřední nemocniční správa Severovýchodních nápravných pracovních táborů (USVITL). Nemocnice byla zřízena v budově kasáren v Kolympolce. V době svého věznění zde jako zdravotní pomocník pracoval i sovětský spisovatel Varlam Šalamov.[3][4]
V 50. a 60. letech 20. století byla v Děbinu velká zdravotnická škola, kde se vzdělávali studenti nejen z Magadanské oblasti, ale i z Jakutska a Čukotky. V 70. letech 20. století byl Děbin známý jako zdravotnické středisko, byla zde krajská nemocnice a krajské dětské sanatorium.[2]
Po rozpadu SSSR zažil Děbin, stejně jako většina sídel v Magadanské oblasti, významný úpadek. Snížení centrální podpory a ekonomických investic vedlo k postupnému snižování populace. Děbin, který byl dříve klíčovým logistickým bodem na Kolymě a místem s rozsáhlou infrastrukturou, ztratil své strategické postavení.
V průběhu 90. let mnoho obyvatel odešlo kvůli omezeným pracovním příležitostem a zhoršujícím se životním podmínkám. Některé budovy, včetně bývalých zařízení gulagů a vojenských struktur, zůstaly opuštěné nebo byly zdemolovány. Přesto nemocnice, která vznikla během sovětského období, zůstala funkční a nadále slouží místnímu obyvatelstvu a okolním osadám.
Ve 20. letech 21. století je Děbin menší osadou, která se snaží najít nové způsoby existence, zejména v oblasti regionální historie a turismu spojeného s dědictvím Kolymy a gulagů. Přesto jeho budoucnost závisí na širších investicích do infrastruktury a obnovy v rámci Magadanské oblasti.
V roce 2022 byla v Děbinu instalována modulární budova autobusového nádraží.[2]
Demografie
editovatRok | Populace | Změna |
---|---|---|
1959 | 4 759 | - |
1970 | 2 037 | 2 722 |
1989 | 2 387 | 350 |
1994 | 2 200 | 187 |
2012 | 727 | 1 473 |
2018 | 619 | 108 |
2021 | 526 | 93 |
2024 | 447 | 79 |
Doprava
editovatDěbin leží na federální dálkové silnici R504 Kolyma, která spojuje Magadan s Jakutskem. V tomto místě odbočuje silnice směrem jihozápadně do Siněgorje, které se nachází asi 30 km podél řeky Kolymy přímo pod přehradou. Další silnice vede z Děbinu podél levého břehu Kolymy, pokračuje směrem dolů a vede do osady Elgen a opuštěné vesnice Taskan, s odbočkou do vylidněného sídla Verchnij At-Urjach.
Kultura
editovatV děbinské nemocnici se nachází pokojové muzeum Varlama Tichonoviče Šalamova, který v posledních letech svého věznění v pracoval v místní nemocnici nejprve jako sádrový technik, zdravotní pomocník a poté i vrchní záchranář na chirurgickém oddělení. V roce 2007, při příležitosti 100. výročí spisovatelova narození, vznikla místnost - Muzeum V. T. Šalamova. Expozice zahrnuje kopie archivních dokumentů, domácí potřeby, které vězni používali při pobytu v kolymských táborech, a lékařské nástroje od personálů Ústřední nemocnice.[4]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Дебин na ruské Wikipedii a Debin na německé Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-05-04 [cit. 2016-05-08]. (rusky)
- ↑ a b c Дебин. kolymahistory.ru [online]. [cit. 2024-12-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Колымский полк НКВД и посёлок Дебин в 1937-1946 годах читать онлайн, Дорожевец Андрей. КнигоГид [online]. [cit. 2024-12-14]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b Посёлок Дебин. sevvostlag.ru [online]. [cit. 2024-12-14]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Děbin na Wikimedia Commons