Děbin

Sídlo městského typu v Magadanské oblasti v Rusku

Děbin (rusky Дебин) je sídlo městského typu v jagodninském okrese v Magadanské oblasti na ruském Dálném východě. Žije zde 447 obyvatel (2024).

Děbin
Дебин
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška340 m n. m.
Časové pásmoUTC+11[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhDálněvýchodní
OblastMagadanská
Děbin na mapě
Magadanská oblast na mapě Ruska
Děbin
Děbin
Děbin na mapě Magadanské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel447 (2024 )
Správa
Statussídlo městského typu
Vznik1935
PSČ686217
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Děbin se nachází 300 km vzdušnou čarou severně od oblastního města Magadanu na levém břehu Kolymy, asi 40 km pod Kolymskou přehradou. 4 km od obce proti proudu Kolymy se nachází stejnojmenná řeka Děbin.

Dějiny

editovat

Osada Děbin byla založena v roce 1935 v souvislosti s vybudováním přívozu přes Kolymu. Původně se jmenovala Perepravaja, což v ruštině znamená přeprava. Na březích Kolymy se již od roku 1935 nacházely domy a hospodářské objekty stavitelů Kolymské trasy, mostu přes Kolymu a zaměstnanců přívozu – jak vězňů, tak svobodně najatých pracovníků. V roce 1937 byl most přes Kolymu dokončen, a na základě příkazu Dalstroje z 28. června 1937 získala osada současný název Děbin, což v jakutštině znamená rezavý. Kopce obklopující údolí řeky mají červenožlutou barvu, podobnou rzi.[2] Děbin se během několika let stal jedním z nejvýznamnějších sídel centrální Kolymy.

Od roku 1937 do roku 1946 byl v Děbinu dislokován 22. kolymský střelecký pluk vojsk NKVD. V části Děbinu, známé jako Kolympolka, byly postaveny rozsáhlé třípatrové kasárenské budovy, největší na Kolymě až do počátku 60. let, garáže, domy pro rodiny důstojníků, kotelna, pomocné hospodářství a další objekty. Tyto stavby tvořily základ obecní infrastruktury.[3] V roce 1953 získal Děbin status sídla městského typu.

V období gulagů se Děbin stal základnou jednoho z největších pracovních táborů na Kolymě, spravovaného organizací Dalstroj. Hlavní činností zde bylo využívání nucené práce vězňů pro těžbu zlata. V roce 1946 byla do Děbinu přesunuta Ústřední nemocniční správa Severovýchodních nápravných pracovních táborů (USVITL). Nemocnice byla zřízena v budově kasáren v Kolympolce. V době svého věznění zde jako zdravotní pomocník pracoval i sovětský spisovatel Varlam Šalamov.[3][4]

V 50. a 60. letech 20. století byla v Děbinu velká zdravotnická škola, kde se vzdělávali studenti nejen z Magadanské oblasti, ale i z Jakutska a Čukotky. V 70. letech 20. století byl Děbin známý jako zdravotnické středisko, byla zde krajská nemocnice a krajské dětské sanatorium.[2]

Po rozpadu SSSR zažil Děbin, stejně jako většina sídel v Magadanské oblasti, významný úpadek. Snížení centrální podpory a ekonomických investic vedlo k postupnému snižování populace. Děbin, který byl dříve klíčovým logistickým bodem na Kolymě a místem s rozsáhlou infrastrukturou, ztratil své strategické postavení.

V průběhu 90. let mnoho obyvatel odešlo kvůli omezeným pracovním příležitostem a zhoršujícím se životním podmínkám. Některé budovy, včetně bývalých zařízení gulagů a vojenských struktur, zůstaly opuštěné nebo byly zdemolovány. Přesto nemocnice, která vznikla během sovětského období, zůstala funkční a nadále slouží místnímu obyvatelstvu a okolním osadám.

Ve 20. letech 21. století je Děbin menší osadou, která se snaží najít nové způsoby existence, zejména v oblasti regionální historie a turismu spojeného s dědictvím Kolymy a gulagů. Přesto jeho budoucnost závisí na širších investicích do infrastruktury a obnovy v rámci Magadanské oblasti.

V roce 2022 byla v Děbinu instalována modulární budova autobusového nádraží.[2]

Demografie

editovat
Demografie Děbinu v letech 1959 - 2024
Rok Populace Změna
1959 4 759 -
1970 2 037   2 722
1989 2 387   350
1994 2 200   187
2012 727   1 473
2018 619   108
2021 526   93
2024 447   79

Doprava

editovat

Děbin leží na federální dálkové silnici R504 Kolyma, která spojuje Magadan s Jakutskem. V tomto místě odbočuje silnice směrem jihozápadně do Siněgorje, které se nachází asi 30 km podél řeky Kolymy přímo pod přehradou. Další silnice vede z Děbinu podél levého břehu Kolymy, pokračuje směrem dolů a vede do osady Elgen a opuštěné vesnice Taskan, s odbočkou do vylidněného sídla Verchnij At-Urjach.

Kultura

editovat

V děbinské nemocnici se nachází pokojové muzeum Varlama Tichonoviče Šalamova, který v posledních letech svého věznění v pracoval v místní nemocnici nejprve jako sádrový technik, zdravotní pomocník a poté i vrchní záchranář na chirurgickém oddělení. V roce 2007, při příležitosti 100. výročí spisovatelova narození, vznikla místnost - Muzeum V. T. Šalamova. Expozice zahrnuje kopie archivních dokumentů, domácí potřeby, které vězni používali při pobytu v kolymských táborech, a lékařské nástroje od personálů Ústřední nemocnice.[4]

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Дебин na ruské Wikipedii a Debin na německé Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-05-04 [cit. 2016-05-08]. (rusky) 
  2. a b c Дебин. kolymahistory.ru [online]. [cit. 2024-12-14]. Dostupné online. 
  3. a b Колымский полк НКВД и посёлок Дебин в 1937-1946 годах читать онлайн, Дорожевец Андрей. КнигоГид [online]. [cit. 2024-12-14]. Dostupné online. (rusky) 
  4. a b Посёлок Дебин. sevvostlag.ru [online]. [cit. 2024-12-14]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Děbin na Wikimedia Commons