Skrytěnky

Skrytěnky
	Rhodomonas salina
Vědecká klasifikace
Doména	Eukaryota;
Říše	Cryptista (superskupina);
Kmen	Cryptista;
Podkmen	Rollomonadia;
Nadtřída	Cryptomonada;
Třída	Cryptophyceae;
Řád
	Cryptomonadales;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skrytěnky, též kryptomonády (Cryptophyta, Cryptomonada), jsou jednobuněční eukaryotičtí bičíkovci. Dříve byli řazení do říše Chromista^[1] nebo považovaní za eukaryota incertae sedis.^[2] Podle nových fylogenetických studií z roku 2019 tvoří spolu s taxony Katablepharida a Palpitomonas samostatnou superskupinu s názvem Cryptista. V roce 2022 byl pro skupinu Cryptista jí sesterský rod Microheliella navržen taxon Pancryptista, který je sesterský rostlinám (Archaeplastida).^[3]^[4]

Žijí v sladké i slané vodě, v ČR se objevují již časně zjara, kdy se ještě ostatní fytoplankton nestačil pomnožit. V antarktických jezerech mohou tvořit velkou část biomasy; stejně jako v hlubinných oligotrofních jezerech. Známo je celkem asi 20 rodů s 200 druhy.^[5]

Popis

Skrytěnky jsou drobní protisté s dvěma bičíky, jedním kratším a druhým delším. Jsou sice obvykle autotrofní – získávají organické látky fotosyntézou – ale na druhou stranu se mnohé druhy vyživují i heterotrofně pomocí fagocytózy a osmotrofie. K fotosyntéze jim slouží chloroplasty vzniklé sekundární endosymbiózou (pohlcením) jisté ruduchy. Uvnitř chloroplastů bývá pyrenoid a někdy i stigma; navíc jako zbytek po endosymbióze i nukleomorf, čily zakrnělý genom oné červené řasy. Obsahují fotosyntetická barviva chlorofyl a c₂, karoteny, xanthofyl alloxanthin a fykobiliny (fykoerythrin nebo fykocyanin). Zásobní látkou je škrob a oleje uložené v cytoplazmě. Rozmnožují se hlavně nepohlavně (dělením buněk), bylo však popsáno i pohlavní rozmnožování.^[5]

Některé skrytěnky produkují toxiny, byly zaznamenány i otravy ryb přičítané druhu Cyanomonas americana.^[5]

Systém

Do dříve monotypického kmene Cryptophyta s jedinou třídou Cryptophyceae či do jeho těsné blízkosti byly v poslední době na základě fylogenetických analýz přiřazeny nové skupiny eukaryotních organismů (goniomonády, katablefaridy, palpitomonády, pikomonády, telonemidi a část slunivek (Endohelea)), což si vyžádalo několikerou změnu systému. Protože takto rozšířený kmen již neobsahuje pouze fotoautotrofní organismy, nedoporučuje Thomas Cavalier-Smith používat dosavadní jméno Cryptophyta a navrhuje namísto toho název Cryptista.^[1]

Aktuální (2015) klasifikace:^[1]

Podříše Hacrobia Okamoto 2009 ex Cavalier-Smith, 2010
- Kmen Cryptista Cavalier-Smith, 1989 em. 2015
  - Podkmen Rollomonadia Cavalier-Smith, 2013
    - Nadtřída Cryptomonada Cavalier-Smith, 2004 stat. n. 2015
      - Třída Cryptophyceae Fritsch, 1927
      - Třída Goniomonadea Cavalier-Smith, 1993 (syn. Cyathomonadea Cavalier-Smith, 1989)
    - Nadtřída Leucocrypta Cavalier-Smith, 2015
      - Třída Leucocryptea Cavalier-Smith, 2004 (monotypická = řád Kathablepharida Cavalier-Smith, 1993)
  - Podkmen Palpitia Cavalier-Smith, 2012
    Třída Palpitea Cavalier-Smith, 2012
  - Podkmen Corbihelia Cavalier-Smith, 2015
    - Nadtřída Endohelia Cavalier-Smith, 2015
      - Třída Endohelea Cavalier-Smith, 2012
    - Nadtřída Corbistoma Cavalier-Smith, 2015
      - Třída Picomonadea Cavalier-Smith, 2013
      - Třída Telonemea Cavalier-Smith, 1993

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c CAVALIER-SMITH, Thomas; CHAO, Ema E.; LEWIS, Rhodri. Multiple origins of Heliozoa from flagellate ancestors: New cryptist subphylum Corbihelia, superclass Corbistoma, and monophyly of Haptista, Cryptista, Hacrobia and Chromista. S. 331–362. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. Srpen 2015. Svazek 93, s. 331–362. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2015.07.004. PMID 26234272. (anglicky)
↑ ADL, Sina M., et al. The Revised Classification of Eukaryotes. S. 429–514. Journal of Eukaryotic Microbiology [online]. 28. září 2012. Svazek 59, čís. 5, s. 429–514. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1550-7408. DOI 10.1111/j.1550-7408.2012.00644.x. PMID 23020233. (anglicky)
↑ BURKI, Fabien; OKAMOTO, Noriko; POMBERT, Jean-François, KEELING, Patrick J. The evolutionary history of haptophytes and cryptophytes: phylogenomic evidence for separate origins. S. 2246–2254. Proceedings of the Royal Society B [online]. 7. červen 2012 [cit. 2012-05-29]. Svazek 279, čís. 1736, s. 2246–2254. Dostupné online. ISSN 1471-2954. DOI 10.1098/rspb.2011.2301. (anglicky)
↑ YAZAKI, Euki; YABUKI, Akinori; IMAIZUMI, Ayaka. The closest lineage of Archaeplastida is revealed by phylogenomics analyses that include Microheliella maris. Open Biology. Roč. 12, čís. 4, s. 210376. Dostupné online [cit. 2022-07-15]. DOI 10.1098/rsob.210376. PMID 35414259.
↑ ^a ^b ^c KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, 2005. 606 s. ISBN 80-246-1036-1.

Literatura

ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2007-12-12]. Dostupné online.
KAŠTOVSKÝ, J.; HAUER, T.; LUKAVSKÝ, J. Sinice a řasy.cz [online]. České Budějovice: PřF Jihočeské univerzity, 2007 [cit. 2007-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-13.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu skrytěnky na Wikimedia Commons

[Cavalier-Smith_2015-1] CAVALIER-SMITH, Thomas; CHAO, Ema E.; LEWIS, Rhodri. Multiple origins of Heliozoa from flagellate ancestors: New cryptist subphylum Corbihelia, superclass Corbistoma, and monophyly of Haptista, Cryptista, Hacrobia and Chromista. S. 331–362. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. Srpen 2015. Svazek 93, s. 331–362. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2015.07.004. PMID 26234272. (anglicky)

[Adl_2012-2] ADL, Sina M., et al. The Revised Classification of Eukaryotes. S. 429–514. Journal of Eukaryotic Microbiology [online]. 28. září 2012. Svazek 59, čís. 5, s. 429–514. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1550-7408. DOI 10.1111/j.1550-7408.2012.00644.x. PMID 23020233. (anglicky)

[Hacro2012-3] BURKI, Fabien; OKAMOTO, Noriko; POMBERT, Jean-François, KEELING, Patrick J. The evolutionary history of haptophytes and cryptophytes: phylogenomic evidence for separate origins. S. 2246–2254. Proceedings of the Royal Society B [online]. 7. červen 2012 [cit. 2012-05-29]. Svazek 279, čís. 1736, s. 2246–2254. Dostupné online. ISSN 1471-2954. DOI 10.1098/rspb.2011.2301. (anglicky)

[4] YAZAKI, Euki; YABUKI, Akinori; IMAIZUMI, Ayaka. The closest lineage of Archaeplastida is revealed by phylogenomics analyses that include Microheliella maris. Open Biology. Roč. 12, čís. 4, s. 210376. Dostupné online [cit. 2022-07-15]. DOI 10.1098/rsob.210376. PMID 35414259.

[kalina-5] KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, 2005. 606 s. ISBN 80-246-1036-1.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]