Cimburk (hradiště)

hradiště nad řekou Vrchlicí na území Bylan (část Miskovic) a Žižkova (část Kutné Hory)

Cimburk je pravěké a raně středověké hradiště na jižním okraji Kutné Hory ve Středočeském kraji. Nachází se na rozhraní katastrálních území Bylany u Kutné Hory a Kutná Hora na ostrožně nad levým břehem řeky Vrchlice. Lokalita je chráněná jako kulturní památka.[1]

Cimburk
Ostrožna s hradištěm od severu
Ostrožna s hradištěm od severu
Poloha
AdresaBylany, Žižkov, Kutná Hora, Miskovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Cimburk
Cimburk
Další informace
Rejstříkové číslo památky29132/2-1279 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Hradiště pojmenované podle bývalého mlýna pojmenovaného podle bývalého hradu bylo poprvé osídleno a opevněno v eneolitu příslušníky kultury s nálevkovitými poháry. Osídlení na ostrožně existovalo i v době bronzové a halštatské, během které bylo místo znovu opevněno. Poslední opevnění pochází z doby hradištní, kdy se zde nacházelo dvoudílné hradiště.[2]

V raném středověku se hradiště nacházelo mimo hlavní přemyslovskou doménu a ve své starší fázi náleželo ke kolínsko-kouřimskému regionu. Nepatřilo tedy mezi správní a hospodářská centra, ale plnilo roli občasného sídliště a útočiště.[3] Je také možné, že souviselo s existencí kutnohorského rudonosného pásma, které Přemyslovci využívali pravděpodobně už od první poloviny desátého století.[4]

První archeologický výzkum lokality vedl v osmdesátých letech devatenáctého století Emanuel Leminger v souvislosti se zřízením vojenské střelnice v prostoru předhradí, při kterém došlo k rozsáhlým úpravám terénu. Další výzkum Evy Lehečkové proběhl v letech 1968–1969 a v letech 1989–1990 lokalitu zkoumali manželé Milan Zápotocký a Marie Zápotocká.[2]

Stavební podoba

editovat

Hradiště bylo postaveno na náhorní plošině zvané Homole a ohraničené údolími řeky Vrchlice a potoka Bylanky. Ostrožna je dlouhá asi 450 metrů a její šířka dosahuje 70–200 metrů. Svahy v údolí Vrchlice jsou skalnaté a velmi příkré.[5]

Eneolitické opevnění vzniklo v období baalberské fáze kultury s nálevkovitými poháry. Tvořila je dvojice valů a příkopů se šikmými stěnami a plochým dnem. Příkopy byly 5,5–7 metrů daleko od sebe. Jejich šířka se pohybovala v rozmezí čtyři až pět metrů a dosahovaly hloubky až dva metry. Oba příkopy byly přerušeny 5,7–6,5 metru širokým pruhem, který umožňoval vstup do hradiště. Materiál vytěžený z příkopů byl použit k navršení hliněných valů zpevněných kameny. Linie opevnění vedla asi třicet metrů od úpatí akropole, podle kterého se obloukovitě stáčela. Rozloha opevněné plochy byla asi dva hektary.[2]

V poloze Střelnice bylo v roce 1969 odkryto další opevnění z doby halštatské, které tvořil příkop, berma a val s palisádou. Na akropoli byla výzkumem zjištěna hradba s komorovou konstrukcí z období štítarské kultury v době bronzové. V prozkoumané části nároží se nacházela věž nebo bastion.[2]

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-06-20]. Identifikátor záznamu 140486 : Hradiště Cimburk, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Bylany, s. 49. 
  3. Zápotocký (2003), s. 242.
  4. Zápotocký (2003), s. 243.
  5. ZÁPOTOCKÝ, Milan. K ranému středověku Kutnohorska: hradiště Cimburk a Sión. Archeologické rozhledy. 2003, roč. 55, čís. 2, s. 298. Dále jen Zápotocký (2003). Dostupné online. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat