Vrchlice (řeka)
Vrchlice (původně nazývaná Pách) je říčka na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Jedná se o největší přítok řeky Klejnárky, do které se vlévá zleva u obce Nové Dvory v nadmořské výšce 202 m. Délka jejího toku činí 30,0 km.[1] Plocha povodí měří 133,3 km².[2]
| Vrchlice | |
|---|---|
 Vrchlice nad Kutnou Horou | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 30,0 km |
| Plocha povodí | 133,3 km² |
| Průměrný průtok | 0,53 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-04-01-021 |
| Pramen | |
| u obce Štipoklasy 49°49′16,3″ s. š., 15°13′33,5″ v. d. 487 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Klejnárky u obce Nové Dvory 49°58′16″ s. š., 15°19′11,4″ v. d. 202 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Středočeský kraj – Malešov,Kutná Hora) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Klejnárka | |
 Povodí Vrchlice | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatNejstarší název zněl německy Bach (= potok), ten byl počeštěn na Pách. Vodní náhon, který poháněl Nové mlýny, se nazýval Hořejší Pách.[3] V Kosmově kronice se říčka nazývá Vysplisa (Vyspliš), v Palackého Dějinách Vysplice. Hermenegild Jireček ve své studii ke Kosmově kronice roku 1892 uvádí, že jméno Vysplisa je nutné číst Vyrglica = Vrchlice.[4] Od roku 1824 je tento název znám v podobě Vrchlice, která se užívá dodnes.[3]
Používaly se též názvy Malešovský potok či Malešovka nebo Wildbach (= Divoký potok). U obce Bahýnka se Vrchlici říká rovněž Bahýnka.[3]
Průběh toku
editovatVrchlice pramení u obce Štipoklasy v nadmořské výšce 487 m. Nejprve teče severním směrem. Její horní a střední tok bývá též označován jako Bahýnka. Tento název je odvozen od vsi Bahno, okolo které říčka protéká. Pod Malešovem vzdouvá její vody v délce asi 4 km vodní nádrž Vrchlice. Odtud říčka teče převážně severovýchodním směrem, protéká historickým městem Kutná Hora a po dalších asi 4 km regulovaného koryta ústí u obce Nové Dvory do Klejnárky na jejím 7,5 říčním kilometru.[1]
Větší přítoky
editovat- Zdeslavický potok, zleva, ř. km 21,6[5]
- Chlístovický potok, zleva, ř. km 20,0[5]
- Košický potok, zleva, ř. km 18,4[6]
- Opatovický potok, zprava, ř. km 16,9[7]
- Švadlenka, zleva, ř. km 14,1[8]
- Vidický potok, zleva, ř. km 13,1[9]
- Bylanka, zleva, ř. km 6,1[10]
Rybníky na Vrchlici
editovatNa Vrchlici se nachází poměrně hodně rybníků (z nichž některé jsou dosti velké a významné) a také jedna vodní nádrž.
- Hned u pramene Vrchlice (asi 0,7 kilometru jihovýchodně od Štipoklas) leží malý bezejmenný rybník.
- Asi 0,5 kilometru severně od Štipoklas, u silnice II/126 se nachází menší Podvesní rybník.
- Asi kilometr západně od obce Černíny se rozkládá rekreačně i jinak významný rybník Vídlák s velkou stejnojmennou chatovou osadou. Rozloha rybníka je 6,5 ha, celkový objem 105 tis. m³, retenční objem 34 tis. m³.[11]
- Asi 0,9 kilometru severně od obce Černíny leží Svěcený rybník: rozloha rybníka je 8,1 ha, celkový objem 170 tis. m³, retenční objem je 34 tis. m³.[11]
- Asi 300 metrů severovýchodním od Svěceného rybníka se nachází menší rybník Roubíček (boční rameno Vrchlice).
- U jižního okraje Malešova se rozkládá poměrně velký Hamerský rybník.
- Těsně u severozápadního okraje Malešova začíná asi 4,8 km dlouhé vzdutí vodní hladiny, způsobené vodní nádrží Vrchlice: rozloha 102,77 ha.
- Asi 0,6 km pod hrází vodní nádrže Vrchlice (vzdušnou čarou) začíná hladina Velkého rybníka.
Vodní režim
editovatPrůměrný průtok u ústí činí 0,53 m³/s.[12]
Hlásné profily:[13]
| místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| pod VD Vrchlice | 10,0 | 97,43 km² | 0,27 m³/s | 47 m³/s | aktualizace 2023 |
| ústí | 0,0 | 133,25 km² | 0,53 m³/s | – | není aktualizováno |
N-leté průtoky v profilu pod VD Vrchlice:[13]
| N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q50 | Q100 |
|---|---|---|---|---|---|
| Q [m³/s] | 5,9 | 15,6 | 21,3 | 38,1 | 47 |
Fauna
editovatV údolí řeky Vrchlice je koncentrována relativně vysoká biodiverzita.[14] Bylo zde např. zjištěno 43 druhů suchozemských měkkýšů.[14]
Využití
editovatVodárenský tok
editovatŘíčka Vrchlice je významný vodárenský tok, z něhož prostřednictvím VD Vrchlice je zásobeno pitnou a užitkovou vodou Kutnohorsko a Čáslavsko.
Vodáctví
editovatVrchlici lze sjíždět jen za vysokého vodního stavu od VD Vrchlice. Délka sjížděného úseku je 10,8 km, při obtížnosti WW1-2. Šířka koryta se pohybuje od 5 do 10 m.
Zajímavosti
editovat- Klenbová hráz VD Vrchlice – je to jediná hráz tohoto typu v České republice.
- Název říčky se objevuje ve jménu známého básníka Jaroslava Vrchlického, jehož původní jméno bylo Emil Frída. Již jako student měl bohatou literární produkci a hledal pseudonym; ten pro něj vymyslel jeho přítel, později známý lékař Josef Thomayer, když spolu ještě jako studenti navštívili na jaře rozkvetlé údolí říčky u Kutné Hory a Frída byl unesen nádhernou jarní scenérií.
Mlýny
editovatMlýny jsou seřazeny po směru toku potoka. Seznam nemusí být úplný.[15]
- Štamberkův mlýn – Černíny-Bahýnko
- Douděrův mlýn (mlýn Sion) – Chlístovice
- Mlýn Dubina – Malešov
- Mlýn Rákosov – Malešov
- Mlýn Karlov – Malešov, zatopen
- Mlýn ve Staré Lhotě – Nová Lhota (Stará Lhota), zatopen
- Mlýn Rabštejnka – Malešov, zatopen
- Mlýn Slaměnec – Malešov, zatopen
- Mlýn Řešeto (Kmenův, Šnýdrův) – Malešov, torzo
- Stračovský mlýn – Malešov, torzo
- Obický mlýn – Malešov, zatopen
- Šimákův mlýn (Šimonův) – Miskovice-Bylany, ruiny
- Mlýn Cimburk – Kutná Hora, ruiny
- Spálený mlýn (Dospivův) – Kutná Hora
- Mlýn Dänemark (Těšitelův) – Kutná Hora, kulturní památka
- Vrbovský mlýn – Kutná Hora
- Mlýn V Hutích – Kutná Hora, zanikl
- Wagenknechtův mlýn (Králův) – Kutná Hora
- Mlýn Práchovna – Kutná Hora, přestavěn
- Häringův mlýn – Kutná Hora
- Oslošachetský mlýn – Kutná Hora, zanikl
- Komoráčovský mlýn – Kutná Hora, zanikl
- Hotmílský mlýn – Sedlec, zanikl
- Koudelkův mlýn (Štolec) – Sedlec, zanikl
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 113) [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ a b c Kateřina Vavrušková, dodatky Pavel Novák: Po stopách mlynářů v Kutné Hoře, České muzeum stříbra, In: Krásné Město, 2011, č. 2, s. 14-18
- ↑ Josef Ledr: Dějiny obce Malína, nákladem obce malínské, Kutná Hora, 1897, 2. vydání Kuttna, Kutná Hora, 2002, ISBN 80-86406-24-5
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 108) [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 109) [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 24) [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 25) [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 19) [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 110) [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Tabulka LA_D.8 – Seznam vodních nádrží [online]. Povodí Labe, státní podnik [cit. 2016-11-30]. S. 8. Dostupné online.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 299.
- ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice VD Vrchlice [online]. [cit. 2023-07-20]. Dostupné online.
- ↑ a b JUŘIČKOVÁ, Lucie. Měkkýši navrhované PR Údolí Vrchlice u Kutné Hory [Molluscs of the proposal nature reserve Vrchlice Valley near Kutná Hora]. Malacologica Bohemoslovaca. 2009-12-04, roč. 8, s. 66–69. Dostupné online [cit. 2024-07-16]. ISSN 1336-6939. DOI 10.5817/MaB2009-8-66. (Czech)
- ↑ Kateřina Vavrušková, Pavel Novák: Po stopách mlynářů v Kutné Hoře. In: České muzeum stříbra. Krásné město. 2011. [cit. 2021-07-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrchlice na Wikimedia Commons - Vrchlice – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Labe
- infoglobe
- Mlýny na Vrchlici. Česká televize. Toulavá kamera. Premiéra 26.09.2021. iVysílání
