Chrám Povýšení svatého Kříže (Teplice)
Chrám Povýšení svatého Kříže v Teplicích, původně zámecká kaple Povýšení svatého Kříže při teplickém zámku, v současnosti využívá Česká pravoslavná církev. Stojí na Zámeckém náměstí č. 517/14 v Teplicích.[1] Objekt je v rámci areálu teplického zámku chráněn jako kulturní památka.[2]
| Chrám Povýšení sv. Kříže | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Teplice |
| Obec | Teplice |
| Souřadnice | 50°38′14,93″ s. š., 13°49′34,93″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku |
| Diecéze | Eparchie pražská |
| Farnost | Pravoslavná církevní obec Teplice |
| Status | Bývalá zámecká kaple, poutní místo |
| Užívání | V majetku statutárního města Teplice, od 50. let 20. století slouží potřebám pravoslavné církve |
| Architektonický popis | |
| Typ stavby | gotika a renesance |
| Výstavba | 1549–1568; upravena v romantické gotice 1798–1806 |
| Další informace | |
| Adresa | Zámecké náměstí 517/14 Teplice |
| Ulice | Zámecké náměstí v Teplicích |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatByla postavena původně jako katolický kostel pro potřeby rodiny majitelů zámku a hostů lázní Teplic[3] (avšak zůstal jí status kaple[4]) v letech 1549-1586 majitelem teplického panství Volfem z Vřesovic v pozdně gotickém nebo raně renesančním slohu. Při stavbě věže bylo užito kvádrů z románské baziliky kláštera sv. Jana Křtitele. Pod objektem se nachází hrobka pánů z Vřesovic. V polovině 17. století byla přistavěna čtvercová kaple sv. Antonína. V rámci přestavby celého zámku[1] byl objekt v letech 1798-1806 upraven v romantické gotice a byla zvýšena věž.[3] Díky přestavbě se kaple (kostel) zařadila mezi první projevy romantického slohu na území Čech. Již od konce 19. století sloužily její prostory sporadicky pro pravoslavné bohoslužby lázeňským hostům.[1] Od roku 1950 slouží trvale potřebám pravoslavných obřadů. Z téhož roku pochází také ikonostas před hlavním oltářem.[3] Pravidelné bohoslužby se zde konají v o nedělích a svátcích od 10 hodin.[1] V roce 2016 zde byly v boční kapli sv. Clariho nově pietně vystaveny ostatky sv. Klára.
Architektura
editovatExteriér
editovatJedná se o jednolodní sakrální stavbu s polygonálním závěrem. Má odstupněné opěráky a motivem fiál na nárožích stavby a čtvercovou kaplí a věží po severní straně. Okna jsou hrotitá s kružbami. Hrotité jsou i portály, které se nacházejí ve štítové stěně s vimperkem a fiálami. Objekt má hrotitý obloučkový vlys a stupňovitý štít. Věž je v dolní části čtvercová a přechází ve vysoký oktogon, který je zakončený vysokou atikou s fiálami na nárožích. Věž je zastřešena jehlancovou střechou. Ve zdivu věze je druhotně použito několika kamenů z románské stavby s motivem obloučkového vlysu.[3]
Interiér
editovat
Klenba stavby je žebrová s příporami. V kapli se nachází kupole. Třípatrová kruchta je nesena v přízemí arkádou.[3]
Vybavení
editovatV boční kapli stavby se nachází renesanční oltář, který je použitý jako náhrobek. Jedná se o italskou práci z období kolem roku 1420. Je kamenný, se zbytky původní polychromie. Mramorový nástavec oltáře je rozčleněný pilastry s ornamentálním reliéfem a profilovanými římsami, s proláklými křídly ve vrcholu. V hlavním poli se nachází Madona s dítětem, v bočních polích jsou pak výjevy ze života světců. V druhém horizontálním pásu ve středu se nacházejí okřídlené hlavy andělů, v bocích jsou opět výjevy ze života světců. Ve třetím pásu mezi proláklými křídly je reliéf Krista Trpitele. Nad římsou je drobná volná plastika Boha Otce. Mramorová deska s reliéfy pochází z roku 1440, střed neznámého oltáře se svatostánkem. Jedná se o dílo italské renesance v jejímž dolním pásu jsou tři niky. Ty obsahují v bočních nikách postavy světců, ve střední se nachází dvířka svatostánku. Nad nimi je polopostava Krista. Nad nikami akantový ornament, v horním pásu je Bůh Otec, po stranách postavy světců. Obraz Madony s Ježíškem pochází z počátku 16. století. Je kruhový, malovaný na dřevě a nachází se ve čtvercovém pozdějším rámu. Je zavěšen při vstupu do kaple.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d Noc kostelů 29.05.15. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2015. 82 s. Noc kostelů Dostupné online. Kapitola Teplice, zámecký kostel Povýšení sv. Kříže, s. 69.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-15]. Identifikátor záznamu 155302 : Kostel Povýšení sv. Kříže. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech T/Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Teplice; zámecká kaple, s. 49-50.
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 190.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu chrám Povýšení svatého Kříže v Teplicích na Wikimedia Commons - Kostel Povýšení sv. Kříže, Teplice na Hrady.cz
