Charlotte Gainsbourgová

britsko-francouzská herečka a zpěvačka
(přesměrováno z Charlotte Gainsbourg)

Charlotte Lucy Gainsbourgová, nepřechýleně Charlotte Lucy Gainsbourg (* 21. července 1971, Londýn) je francouzská herečka a zpěvačka.

Charlotte Gainsbourg
Charlotte Gainsbourgová v roce 2022
Charlotte Gainsbourgová v roce 2022
Rodné jménoCharlotte Lucy Gainsbourg
Narození21. července 1971 (53 let)
Londýn, Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Alma materŠkola Jeannine Manuelové
Aktivní roky1986–dodnes
Partner(ka)Yvan Attal
DětiBen Attal a Alice Attal
RodičeSerge Gainsbourg[1] a Jane Birkinová
PříbuzníKate Barry, Lou Doillonová a Lulu Gainsbourgová (sourozenci)
Oficiální webwww.charlotte-gainsbourg.com

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osobní život

editovat

Je dcerou britské herečky Jane Birkinové a francouzského herce, básníka, muzikanta a režiséra Serge Gainsbourga. Narodila se v Londýně, ale vyrůstala v Paříži. Její babičkou z matčiny strany byla herečka Judy Campbell. Jejím strýcem je scenárista a režisér Andrew Birkin, který natočil film Betonová zahrada, ve kterém Charlotte hrála. Její otec byl Žid, zatímco její matka pochází z křesťanského prostředí. Charlotte navštěvovala soukromou dvojjazyčnou školu v Paříži a poté Collège Alpin International Beau Soleil ve Švýcarsku. Jejími v dětství osvojenými jazyky jsou jak francouzština tak angličtina.

Ze strany své matky má dvě nevlastní sestry, módní fotografku Kate Barryovou a zpěvačku Lou Doillonovou.

Jejím dlouholetým životním partnerem je francouzsko-izraelský herec Yvan Attal, se kterým má tři děti, Bena (narozen 1997) a dcery Alice (narozená 2002) a Joe (narozená 2011).

Dne 5. září 2007 byla převezena do pařížské nemocnice, kde se podrobila operaci na krvácení do mozku. To bylo důsledkem jejích bolestí hlavy po nehodě na vodních lyžích ve Spojených státech, která se stala o několik týdnů dříve.

V letech 2013 až 2020 žila v New Yorku.[2] Má britské i francouzské občanství.[3]

Filmová kariéra

editovat

Jejím filmovým debutem se stala v roce 1984 role dcery Catherine Deneuveové ve filmu V záři reflektorů. V průběhu své kariéry hrála ve více než 30 filmech. V roce 1986 získala Césara pro nejslibnější herečku za film L'effrontée a v roce 2000 Césara pro nejlepší herečku ve vedlejší roli za film Pusa. V roce 1993 přišel její první anglicky mluvící debutový film, Betonová zahrada, který režíroval a napsal její strýc Andrew Birkin. Její divadelní debut přišel v roce 1994 ve hře Davida Mameta, Oleanna v Théâtre de la Gaîté-Montparnasse. V roce 1996 ztvárnila titulní roli v adaptaci knihy Charlotte Brontëové, Jana Eyrová.

V roce 2003 hrála ve snímku 21 gramů po boku Naomi Wattsové, Seana Penna a Benicia del Tora. V roce 2006 se vedle Gaela Garcíi Bernala objevila v Nauce o snech. O rok později ztvárnila Claire v dokumentárním filmu Beze mě: Šest tváří Boba Dylana a také přispěla na filmový soundtrack písní "Just Like a Woman". V roce 2009 získala cenu festivalu v Cannes za snímek Antikrist režiséra Larse von Triera. Dále si zahrála ve francouzsko-australské produkci filmu Strom a objevila se podruhé ve filmu Larse von Triera, Melancholia. V únoru 2012 byla v porotě 62. ročníku Berlínského mezinárodního filmového festivalu. V květnu stejného roku měl premiéru snímek Confession of a Child of the Century, kde si zahrála po boku britského hudebníka Peta Dohertyho.

V roce 2013 již potřetí spolupracovala s von Trierem na Nymfomance, kde ztvárnila hlavní roli. Tento čtyřhodinový film popisuje život ženy závislé na sexu od jejího mládí až do středního věku. Když byla tázána na povahu role, Gainsbourgová odpověděla: „Sexuální scény nebyly tak těžké. Pro mě byly nejtěžší všechny ty masochistické scény. Ty byly trapné a, ano, trochu ponižující.“

Hudební kariéra

editovat

Gainsbourg hudebně debutovala v roce 1984, kdy jí bylo 13 let, kontroverzní písní Lemon Incest. Text písně, kterou nazpívala se svým otcem Sergem, naznačoval pedofilní vztah mezi otcem a dcerou a vedl lidi k domněnce, že jde o autobiografický. Gainsbourgová později uvedla, že právě nastoupila na internátní školu, a proto o kontroverzi týkající se písně nevěděla.[4]

V roce 1986 vydala své debutové album Charlotte for Ever, které produkoval její otec.[5] V roce 2000 se objevila na Madonnině albu Music ve skladbě What It Feels Like for a Girl, kde má dlouhý mluvený úvod převzatý z filmu Betonová zahrada.[6] V roce 2004 nazpívala duet If s francouzským zpěvákem Étiennem Dahem. [7]

V roce 2006 vydala Gainsbourgová své druhé album 5:55, které se setkalo s velkým ohlasem kritiky i komerčním úspěchem, dostalo se na první místo francouzské hitparády.[8] Koncem roku 2009 vydala své třetí studiové album IRM, které produkoval Beck.[9] V roce 2011 vydala dvojalbum Stage Whisper, které obsahovalo dosud nevydané písně z IRM a živé skladby.[10][11] V roce 2013 vydala coververzi písně Hey Joe, kterou s Beckem nahrála pro soundtrack k filmu Nymfomanka, v němž hrála hlavní roli.[12]

V roce 2017 vydala své páté studiové album Rest. Na tom pracovala čtyři roky, převážně v New Yorku, s producentem Sebastianem Akchoté.[13][14] Následující rok vyšlo doprovodné EP s názvem Take 2.[15] V roce 2019 se také objevila na Akchotéově druhém studiovém albu Thirst.[16] V roce 2000 se objevila na albu Peradam od Soundwalk Collective, na kterém zpívala také Patti Smith.[17]

Filmografie

editovat
Rok Název filmu Role Poznámky
1984 V záři reflektorů Charlotte Markerová
1985 La tentation d'Isabelle dítě
L'Effrontée Charlotte Castangová César pro nejslibnější herečku
1986 Charlotte for Ever Charlotte
1988 Mistr kung-fu Lucy
1988 Jane Birkinová očima Agnes Vardové dcera Jane Birkinové
Malá zlodějka Janine Castangová Nominována – César pro nejlepší herečku
1990 Slunce i v noci Matilda
1991 Děkuji, živote Camille Pelleveauová
Aux yeux du monde Juliette Manginová
1992 Amoureuse Marie
1993 Betonová zahrada Julie
1994 Grosse Fatigue Sama sebe
1996 Jana Eyrová Jana Eyrová
Anna Oz Anna Oz
Cesta k lásce Marie Nominována – César pro nejlepší herečku
1999 Narušitel Catherine Girardová
Pusa Milla Robinová César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli
2000 Passionnément Alice Almeidaová
Norimberk Marie Claude Vaillantová-Couturierová minisérie
Bídníci Fantine minisérie
2001 Félix et Lola Lola
Má žena je herečka Charlotte
2002 La merveilleuse odyssée de l'idiot Toboggan Hlas
2003 21 gramů Mary Riversová
2004 Une star internationale ona sama krátký film
A žili spolu šťastně až na věky Gabrielle
2005 Jeden zůstává, druhý odchází Judith
Lumík Bénédicte Gettyová
2006 Nový svět Lucy Reedová
Půjč mi svou ruku Emma Nominována – César pro nejlepší herečku
Nauka o snech Stéphanie
2007 Beze mě: Šest tváří Boba Dylana Claire
2008 Město Osudu Arden Langdonová
2009 Antikrist Ona Cena filmového festivalu v Cannes za nejlepší herečku
Bodil Award pro nejlepší herečku v hlavní roli
Sant Jordi Award pro nejlepší zahraniční herečku
Nominována – Scream Award pro nejlepší herečku
Nominována – European Film Award pro nejlepší herečku
Nominována – Robert Award pro nejlepší herečku
Perzekuce Sonia
2010 Strom Dawn Nominována – César pro nejlepší herečku
2011 Melancholia Claire Robert Award pro nejlepší herečku ve vedlejší roli
Nominována – Saturn Award pro nejlepší herečku ve vedlejší roli
Nominována – Bodil Award pro nejlepší herečku ve vedlejší roli
Nominována – European Film Award pro nejlepší herečku
2012 Confession d'un enfant du siècle Brigitte
Do Not Disturb Lilly
2013 Nymfomanka Joe Bodil Award pro nejlepší herečku v hlavní roli
2014 Jacky au royaume des filles plukovnice
Nepochopená matka
Son épouse Catherine de Rosa
Samba Alice
Tři srdce Sylvie Berger
2015 Vše bude v pořádku Sara
2016 Ils sont partout Mathilde Bensoussan
Den nezávislosti: Nový útok doktorka Catherine Marceaux
Norman: Mírný vzestup a tragický pád stratéga z New Yorku Alex Green
Temné zločiny Kasia
2017 Ismaelovy přízraky Sylvia
Příslib úsvitu Nina Kacew
Sněhulák Rakel Fauke
2018 I Think We're Alone Now Violet
2019 Mon chien stupide Cécile Mohen
Lux Æterna Charlotte
2020 Suzanna Andler Suzanna Andler

Diskografie

editovat
Rok Detaily alba Nejvyšší umístění v hitparádách Ocenění
CZE FRA AUT BE (Vl) BE (Wa) GER NLD SWE SWI UK USA
1986 Charlotte for Ever - - - - - - - - - - -
2006 5:55 - 1 41 15 2 38 99 57 12 - 196
  • FRA: platinové
2009 IRM 48 4 - 35 8 - - 46 28 62 69
2011 Stage Whisper - 84 - - 98 89 - - - - -
2017 Rest
  • Vydáno: 17. listopadu 2017
  • Vydavatelství: Because Music
- 14 49 18 9 74 8 89 -

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charlotte Gainsbourg na anglické Wikipedii.

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. DALY, Jackie. Charlotte Gainsbourg, the French style icon, on photography, family…  and Zara furniture. Financial Times. 2020-11-10. Dostupné online [cit. 2024-09-15]. 
  3. MAHDAWI, Arwa. Charlotte Gainsbourg: ‘Everything now is so politically correct. So boring’. The Guardian. 2019-10-26. Dostupné online [cit. 2024-09-15]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  4. O’HAGAN, Sean. Charlotte Gainsbourg: 'I had no idea how scared I was of dying'. The Observer. 2010-01-10. Dostupné online [cit. 2024-09-15]. ISSN 0029-7712. (anglicky) 
  5. FAIR, Vanity. La biographie de Charlotte Gainsbourg par VanityFair.fr. Vanity Fair [online]. 2020-01-01 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. (francouzsky) 
  6. JAY. Today in Madonna History: April 17, 2001 [online]. 2014-04-17 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. If - Étienne Daho (2004) Hit-Parade.net. hit-parade.net [online]. [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 
  8. PETRIDIS, Alexis. Charlotte Gainsbourg, 5:55. The Guardian. 2006-08-31. Dostupné online [cit. 2024-09-15]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  9. DETHU, Rudolf. CHARLOTTE GAINSBOURG, BECK, & IRM [online]. 2019-12-07 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. TANGARI, Joe. Charlotte Gainsbourg: Stage Whisper. Pitchfork [online]. [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Deska týdne: Charlotte Gainsbourg. Radio Wave [online]. 2011-12-14 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 
  12. ZOLADZ, Lindsay. Listen: Charlotte Gainsbourg's Beck-Produced "Hey Joe" Cover From the Nymphomaniac Soundtrack. Pitchfork [online]. 2013-12-13 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. In “Rest”, Charlotte Gainsbourg explores the sharp edges of grief. The Economist. Dostupné online [cit. 2024-09-15]. ISSN 0013-0613. 
  14. HRICKO, Ondřej. RECENZE: Páté album "Rest" Charlotte Gainsbourg je hlavně o smrti. musicserver.cz [online]. [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 
  15. DAZED. Charlotte Gainsbourg announces a new EP, Take 2. Dazed [online]. 2018-12-08 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. RUIZ, Matthew Ismael. SebastiAn Enlists Syd, Charlotte Gainsbourg, Sparks, and More for New Album Thirst. Pitchfork [online]. 2019-09-05 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Soundwalk Collective with Patti Smith - Peradam. KLOF Mag [online]. 2020-08-06 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat