Wikipedie

Chałupki

sídlo, okres Ratiboř, Slezské vojvodství, Polsko

Chałupki (česky historicky Annaberk[1], německy Annaberg, do roku 1823 Preussisch Oderberg neboli Pruský Bohumín[2][3]) jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Ratiboř ve gmině Křižanovice. Leží na historickém území Horního Slezska přímo u českých hranic na protějším břehu Odry než je město Bohumín. Vlastně se jedná o severní část Bohumína, která byla odtržena v důsledku rozdělení Slezska mezi Habsburskou monarchii a Prusko v roce 1742. V obci se nachází významné vlakové nádraží, dva hraniční přechody a zámek, který byl v minulosti sídlem bohumínského panství. V roce 2015 zde žilo 1 656 obyvatel.[4]

Chałupki
U hraničního přechodu
U hraničního přechodu
Poloha
Souřadnice49°55′31″ s. š., 18°19′3″ v. d.
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresRatiboř
GminaKřižanovice
Chałupki
Chałupki
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel1 656 (2015)
Etnické složeníSlezané, Poláci, Němci
Správa
Statusstarostenství
StarostaIzabela Topa
Telefonní předvolba32
PSČ47-460
Označení vozidelSRC
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

editovat

Počátky dnešních Chałupek jsou spjaty s tvrzí postavenou naproti Starému Bohumínu v období vrcholného středověku. Poprvé se zmiňuje pod názvem Barutswerde v roce 1372[5] nebo 1373[2][3] v listině ratibořského knížete Jana I., podle některých zdrojů však vznikla již někdy mezi lety 1248 až 1282.[6] Později již jako Schloss Oderberg (hrad Bohumín) se stala centrem bohumínského panství. To v letech 1523–1623 patřilo Hohenzollernům a potom až do roku 1803 (alespoň co se týče severní části) Henckelům z Donnersmarku. Za vlády těch druhých proběhla na sklonku 17. století přestavba hradu na barokní rezidenci.[5]

V důsledku rozdělení Slezska na základě Berlínského míru z roku 1742 došlo také k rozdělení bohuminského panství a samotného Bohumína. Vlastní město na pravém břehu Odry zůstalo v hranicích Habsburské monarchie, kdežto levobřežní zámek a související zástavba se ocitly na území Pruska. Od té doby se jim říkalo Preussisch Oderberg, česky Pruský Bohumín. Název obce Annaberg byl ustanoven v roce 1823 a původně se vztahoval především k seskupení domů pro služebnictvo východně od zámku – dnešní Stare Chałupki. Tyto domy dala postavit hraběnka Anna Marie Henckelová z Donnersmarku.[5] Ještě na mapách z druhé poloviny 19. století se objevují vedle sebe Oderberg a Annaberg[7], stejně tak topografická příručka Felixe Triesta z roku 1865 popisuje zvlášť statek Oderberg a obec Annaberg.[8] Po rychlém vystřídání několika různých majitelů v první polovině 19. století se zámek a panství staly v roce 1846 majetkem Salomona Mayera Rothschilda a v rukou této židovské rodiny pak zůstaly až do roku 1936.[3][5]

Novou kapitolu v dějinách obce otevírá výstavba Vilémovy dráhy z Kandřína do Nového Bohumína, která propojila rakouskou i pruskou železniční síť a v té době byla součástí nejkratšího spojení mezi Vídní a Berlínem. 1. května 1847[9] bylo v Annaberku otevřeno velké hraniční nádraží, celá trať pak byla dokončena v roce 1848. Díky železnici vznikly ve vesnici průmyslové podniky (cukrovar, lihovar, cihelna) a počet obyvatel se začal postupně zvyšovat: ze 164 v roce 1843 na 558 v roce 1871. V roce 1899 spojil Annaberk a Starý Bohumín nový Jubilejní most císaře Františka Josefa.[5]

 
Památník tří států v roce 1940

Etnicky smíšená oblast jižního Ratibořska se po první světové válce stala předmětem územních nároků Polska a Československa. Samotný Annaberk zůstal nadále součástí německého státu (v hornoslezském plebiscitu se pro to vyslovilo 86 % obyvatel)[10], ale již sousední Šilheřovice byly v rámci Hlučínska začleněny do Československa, zatímco na soutoku Odry a Olše u nedaleké obce Olza vzniklo nové německo-československo-polské trojmezí. V roce 1929 byl na hlavní křižovatce vztyčen pomník padlých za první světové války, též nazývaný Památník tří států (Drei-Länder-Kriegerdenkmal) v podobě tří pilířů s alegoriemi Jednoty, Práva a Svobody (viz německá hymna) hledícími ve směru jednotlivých zemí. Existoval do roku 1969, v současnosti se na stejném místě nachází miniaturní replika[11][12]

V meziválečném období se obec dále rozvíjela. V blízkosti nádraží bylo postaveno nové sídliště řadových domků pro železniční zaměstnance. Počet obyvatel dosáhl 1 050 v roce 1937 oproti 581 v roce 1924.[3] V letech 1939–1945 byl Annaberk administrativně sloučen s Rudyšvaldem (Ruderswald).

30. dubna 1945[3] sem vkročila Rudá armáda a na základě jaltských ujednání i Postupimské dohody byla vesnice spolu s většinou německého Slezska připojena k Polsku. Předcházel tomu tzv. Ratibořský incident, kdy mezi 10. až 14. června 1945 ovládly celou oblast československé jednotky, budoucí příslušnost Ratibořska totiž nebyla v té době ještě zcela jistá a došlo k nedorozumění na straně sovětského vojenského vedení.[13] Polský název Chałupki, který se zřídka používal v tisku a na mapách od konce 19. století,[5] byl oficiálně zaveden v listopadu 1946.[14] Odsunutou část obyvatelstva nahradili přistěhovalci z polského vnitrozemí, zejména železničáři a příslušníci pohraniční stráže či celní správy, nicméně vesnice si v zásadě uchovala svůj slezský etnický ráz a dodnes se zde běžně používá tradiční slezské nářečí.

19. ledna 2007[15] byl otevřen nový silniční most přes Odru, čímž vznikl druhý hraniční přechod (Nowe Chałupki) přímo napojený na českou dálnici D1. V prosinci 2007 byly hraniční kontroly díky vstupu Polska a České republiky do Schengenského prostoru zrušeny.

Pamětihodnosti

editovat
  • Zámek Chałupki – někdejší sídlo bohumínského panství, přestavěný do podoby barokní rezidence kolem roku 1682 za vlády Eliáše Ondřeje Henckela z Donnersmarku, dále upravován v 18. a 19. století, naposledy v roce 1907, kdy patřil Rothschildům; v současnosti slouží jako hotel a restaurace; je obklopen malým krajinným parkem
  • Výpravní budova nádraží Chałupki z roku 1847
  • Železničářské sídliště z meziválečného období (ulice Powstańców Śląskich, Długa, Plac Warszawski)
  • Most mezi Chałupkami a Starým Bohumínem – Jubilejní most císaře Františka Josefa z roku 1899 o délce 142 m
  • Bývalý pohraniční hostinec – novorenesanční budova z druhé poloviny 19. století u mostu
  • Novodobý Památník tří států na kruhovém objezdu Rondo Trzech Narodów v centru obce – původní větší pomník (Památník tří států) byl vztyčen na počest vojáků padlých za první světové války a zároveň jako připomínka tehdejší polohy německého Annaberku vklíněného mezi československé a polské území; existoval do roku 1969, kdy byl stržen z ideologických důvodů; novodobý památník byl odhalen na stejném místě v roce 2007; na třech pilířích jsou umístěna slova z úvodu německé státni hymny: Jednota, Právo a Svoboda;
  • Přírodní památka Hraniční meandry Odry

Doprava

editovat
 
Nádraží

Nádraží Chałupki patří se svými dohromady 39 kolejemi[16] k rozlehlejším ve Slezsku. Má význam zejména pro nákladní dopravu, v roce 2015 tudy přes česko-polskou hranici projelo denně kolem 40 nákladních vlaků.[17] V osobní dopravě obsluhuje méně než tři stovky cestujících za den (údaje z roku 2017),[18] ale vzhledem k tomu, že se jedná o první/poslední stanici na území Polska na velmi frekventované magistrále, zastavuje zde řada mezinárodních rychlíků. V jízdním řádu 2020/2021 měly Chałupki přímé spojení mj. s Vídní, Prahou, Varšavou, Berlínem, Budapeští a běloruským Brestem. Jezdí odsud také osobní vlaky společnosti Koleje Śląskie (Slezské dráhy) do Bohumína, Ratiboře a do Katovic přes Rybnik.

 
Hraniční přechod Nowe Chałupki

Regionální autobusovou dopravu na území Polska zajišťuje dopravní podnik PKS Racibórz, autobusové stanoviště se nachází vedle hlavní křižovatky u zámku a starého hraničního přechodu. Přeshraniční linky nejsou provozovány, nicméně zastávky Bohumín,Starý Bohumín,nám.Svobody, Šilheřovice,Paseky a Šilheřovice,Ricka, kam dojíždějí autobusy z Ostravy, se nacházejí v blízkosti státní hranice. Příměstská linka ODIS č. 293, která spojuje Bohumín a Hlučín, projíždí územím Chałupek bez zastavení.

Hraniční přechod Nowe Chałupki je začátkem národní silnice (droga krajowa) č. 78, která vede směrem k Rybniku, katovické konurbaci a vnitrozemí Polska. Pouhý kilometr dále na české straně je prostřednictvím silnice I/67 napojena na dálnici D1.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8. Kapitola Rejstřík místních a zeměpisných jmen, s. 518. 
  2. ↑ a b ŠUHAJ, Jiří; TEISTER, Jan František. Zeměpisné názvy v hraničních meandrech Odry dříve a nyní. Poodří. 2006, čís. 1, s. 14. Dostupné online [cit. 2021-10-01]. 
  3. ↑ a b c d e Chałupki: Historia miejscowości [online]. Muzeum Historii Żydów Polskich POLIN [cit. 2021-10-01]. (Wirtualny Sztetl). Dostupné online. (polsky) 
  4. ↑ Gmina w liczbach [online]. Gmina Křižanovice [cit. 2021-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-09-30. (polsky) 
  5. ↑ a b c d e f KOTAS, Kamil. Historyjŏ w 1000 słōw: Dzieje Chałupek do 1918 r. [online]. Wachtyrz.eu, 2020-10-02 [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. (polsky) 
  6. ↑ Historie [online]. Zamek Chałupki [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Srovnej mapa Pruska z roku 1877
  8. ↑ TRIEST, Felix. Topografisches Handbuch von Oberschlesien. Breslau: Wilhelm Gottlieb Korn, 1865. 1302 s. Dostupné online. Kapitola Neunter Abschnitt. Kreis Ratibor – Preußischer Antheil der Herrschaft Oderberg, s. 1087. (německy) 
  9. ↑ Viz stanice Chałupki v Celopolské železniční databázi (Ogólnopolska Baza Kolejowa)
  10. ↑ Viz výsledky plebiscitu pro okres Ratiboř na stránkách Hornoslezského landsmanšaftu v Karlsruhe (Landsmannschaft der Oberschlesier in Karslruhe)
  11. ↑ GLÄSER, Thomas. Annaberg (ab 1939 Ruderswald I, poln. Chałupki), Kreis Ratibor, Oberschlesien [online]. Onlineprojekt Gefallenendenkmäler [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. (německy) 
  12. ↑ WAWOCZNY, Grzegorz. Odra dla odkrywców – Odra pro objevitele. Racibórz – Krzyżanowice: Wydawnictwo i Agencja Informacyjna WAW, 2020. 106 s. Dostupné online. ISBN 978-83-62608-83-6. Kapitola Wokół twierdzy Barutswerde, s. 12. (polsky, česky)  Archivováno 1. 10. 2021 na Wayback Machine.
  13. ↑ HERUDEK, Ondřej. Územní nároky Československa na Hlubčicku a Ratibořsku v letech 1918-1948 [online]. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií, 2015 [cit. 2021-09-30]. Kapitola Ratibořský incident, s. 41–42. Dostupné online. 
  14. ↑ Viz příslušné Nařízení Ministra veřejné správy a Znovuzískaných území o navrácení a ustálení úředních názvů obcí ze dne 12. listopadu 1946 (Rozporządzenie Ministra Administracji Publicznej i Ziem Odzyskanych o przywróceniu i ustaleniu urzędowych nazw miejscowości z dnia 12 listopada 1946)
  15. ↑ Otwarcie ruchu na nowym moście granicznym w Chałupkach [online]. Śląski Oddział Straży Granicznej w Raciborzu [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. (polsky) 
  16. ↑ Chałupki [online]. Baza danych kolejowych Semaforek [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. (polsky) 
  17. ↑ KRÝŽE, Pavel; BEDNÁR, Martin. Denní počty skutečně jedoucích vlaků nákladní dopravy v období 1. leden – 15. březen 2020. Portál provozovatele dráhy [online]. Správa železnic, 2020-05-05 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. 
  18. ↑ Największe i najmniejsze stacje w Polsce [online]. Urząd Transportu Kolejowego, 2018-10-19 [cit. 2021-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-21. (polsky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chałupki&oldid=24126776“