Wikipedie

Cenzura na internetu

(přesměrováno z Cenzura internetu)

Internetová cenzura je kontrola a filtrování informací, včetně potlačování „nevhodného“ obsahu proudícího Internetem. Z právního hlediska je to jedna z forem cenzury, od těch ostatních se ale v několika ohledech liší. Cenzura Internetu je vnímána převážně negativně a bývá spojována se snahou utajit nechtěné informace. Očekává se, že pokud by nastala nějaká mezní událost, která by byla obdobou 11. září v letecké dopravě a následného nezdařeného atentátu za použití tekutin na palubě letadla, po kterých lidé akceptovali, že si na palubu letadla nemohou vzít tekutiny, internetová cenzura může být akceptována.[4]

Internetová cenzura a dohled ve světě dle Reportérů bez hranic[1][2][3]
     Všudypřítomná cenzura
     Značná cenzura
     Selektivní cenzura
     Měnící se situace
     Minimální nebo žádná cenzura
     Není klasifikováno / nejsou data

Specifika internetové cenzury

editovat
 
Míra cenzury internetu se mezi zeměmi liší. Demokracie mají obvykle mírnou cenzuru, která občanům umožňuje přístup k informacím a účast na veřejných debatách, i když s určitými oprávněnými omezeními. Naproti tomu totalitní režimy ukládají přísná omezení přístupu k internetu, aby ovládly narativ a potlačily nesouhlas. Používají cenzuru jako nástroj k omezení komunikace a předcházení debatám o politických a společenských otázkách, zejména při kritických událostech, jako jsou volby nebo protesty.

Nejvýraznějšími odlišnostmi od jiných typů cenzury jsou:

  • povaha samotného prostředí Internetu, v kontrastu s ostatními médii
  • fakt, že jde o decentralizované médium, které nemá jedno jediné ústředí
  • na rozdíl od většiny ostatních médií je Internet taktéž interaktivní, s rolí návštěvníků, čtenářů, apod.
  • otázka hranic u putování informací z a do jiných zemí
  • problém, kdo se může pasovat do role cenzora
  • co cenzora k cenzuře informací opravňuje
  • podle jakého klíče má být cenzura opravňována
  • komplikovaný (právní) vztah mezi cenzorem, majitelem stránek, uživateli, poskytovateli připojení, atd.

Druhy internetové cenzury

editovat

Podle praktik cenzora

editovat
  • (pasivní) blokování obsahu.
  • (aktivní) postihování lidí, kteří šíří „závadný“ obsah
    • věznění
    • nejvyšší trest (znám pouze 1 případ na světě, z Afghánistánu)
  • (aktivní) zákaz Internetu jako celek, popř.
  • omezení Internetu a kontrola, jakým způsobem ho uživatelé používají
  • omezení přístupu k výpočetní technice

Blokování obsahu

editovat
  • blokování podle domény nejvyššího řádu (např. .il)
  • blokování celých serverů
  • blokování jednotlivých webových míst (websites)
  • blokování konkrétních služeb webových aplikací
  • filtrování vyhledávaných slov a frází ve vyhledávačích
  • blokování podle konkrétních případů/událostí, které mají zůstat cenzurovány (např. Masakr na Náměstí Nebeského klidu v Číně)
  • blokování podle jednotlivých slov (např. „demokracie“, „holokaust“)
  • blokování uživatelů (zákaz publikování nebo znemožnění čtenosti přeřazením do soukromé rubriky - ať si píše jen sám pro sebe)
    • automatické po nahlášení udavači
    • tvůrčím způsobem výkladu pravidel, např. kodex blogera (nesmí napsat nic, co by někoho mohlo naštvat, ani pravdivý popis nepříjemné reality, pokud není v souladu s doktrínou)

Cenzura na internetu podle států a organizací

editovat
  • Francie a Německo filtrují stránky, které zpochybňují holokaust.[5]
  • V Bělorusku je od 6. ledna 2012 zákaz přístupu na veškeré zahraniční servery; zodpovědnost nesou poskytovatelé připojení.[6]
  • Ve Vietnamu musejí provozovatelé internetových kaváren instalovat do počítačů určených pro zákazníky program pro sledování jejích aktivity na Internetu.[7]
  • Z materiálů zveřejněných na WikiLeaks vyplývá, že Čína, Thajsko, Austrálie, Finsko a Dánsko zneužívají problému dětské pornografie k tomu, aby zcenzurovaly legitimní internetové stránky. Vzhledem k této netransparentnosti a síle cenzurního systému vzbuzuje velký zájem také přístup Itálie.[8]
  • některé země blokují vyhledávání určitých slov,[5] například:
  • internetová cenzura v určitých zemích vychází z premisy omezení samotného internetového připojení,[5] např.
    • v Myanmaru:
      • má přístup k internetu cca 1 % obyvatelstva
      • legální je prohlížet pouze předem schválené stránky – jejich seznam a samotné schvalování řídí myanmarská vláda
      • internetové kavárny musejí provádět screenshoty prohlížečů, které jejich návštěvníci používají, každých 5 minut a umožnit k nim přístup představitelům myanmarské vlády
    • v Afghánistánu:
      • má přístup k Internetu cca 1 % obyvatelstva
      • 1 případ trestu smrti pro novináře, který prostřednictvím Internetu distribuoval informace o právech žen
    • v Korejské lidově demokratické republice
      • přestože je (v hlavním a největších městech) připraveno několik druhů připojení (BGAN, thuraya, satelitní připojení), neexistují programy nebo jakákoli iniciativa pro plošné připojení k Internetu
      • k Internetu nemá přístup nikdo kromě několika málo jedinců na nejvyšších místech administrativy
      • připojení k Internetu existují jen na pár místech v Pchjongjangu a hrstce větších měst, v luxusních hotelích a „zónách pro zahraniční návštěvníky“ (ti sice nejsou od obyvatel fyzicky nijak odděleni, ale obyčejní Korejci mají zakázáno s cizinci mluvit a cizinci se nikdy nedostanou z dohledu delegáta, který jim byl přidělen)
      • existuje jen něco kolem 30 oficiálních, vládních webových míst severokorejské administrativy[10]
  • podle Reportérů bez hranic existuje na světě okolo 2600 webových míst, které jsou předmětem cenzury jedné nebo více zemí, uplatňující internetovou cenzuru.[5] Z důvodu cenzury mezi nepřátele internetu zařazují i NSA (USA) a GCHQ (Velká Británie),[11] s poukazem na to, že nejsou o nic lepší než jejich čínské či ruské protějšky.[12]
  • na světě je nebo bylo v souvislosti s internetovou cenzurou trestně stíháno celkem několik tisíc lidí:[5][13]
    • 1 845 v Turecku
    • 48 v Čínské lidové republice
    • 24 na Kubě
    • 1 člověk v Myanmaru
    • 1 blogger v Egyptě (Maikel Nabil, 3 roky vězení)[14]
    • 1 novinář v Afghánistánu (Sajjid Parvíz, popraven)
    • celkem je uvězněno 64 lidí, většinou novinářů, bloggerů a disidentů
  • technologii filtrování výše zmíněným zemím dodávají americké korporace, jmenovitě např. Microsoft a SmartFilter.

Čínská lidová republika

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Projekt Zlatý štít.

Čínská lidová republika vykazuje největší růst „internetové populace“ (ta s 389 miliony v roce 2009 překonala Spojené státy americké a je největší na světě);[15] současně má ale i největší počet lidí odsouzených v souvislosti s internetovou cenzurou (48). Tamní vláda vybudovala pravděpodobně nejsofistikovanější systém internetové cenzury ze všech zemí, kteří tento typ cenzury používají – filtrovány jsou stránky mluvící o změně nebo svrhnutí komunistického režimu v Číně, demokracii, nezávislosti Tibetu, dalajlámovi, hnutí Fa-lun-kung atd.[9] Pro účel obhájení cenzury a podpory „správného“ prohlížení internetu používá vláda i vlastní maskoty – policisty Jing-Jing a Dža-Čcha.

Podle internetové společnosti ThousandEyes používá tzv. „velký čínský firewall“ několika technik blokací webů, které se navzájem doplňují: vkládání falešných odpovědí do DNS dotazů, blokace na základě IP adres, deep packet inspection a vynucení ukončení TCP spojení a vytváření atmosféry, že je uživatel sledován.[16]

Cenzuře podléhá i populární VoIP program Skype.[17][18][19] Čínské blogy provozované Microsoftem odmítají v názvech příspěvků slovo „demokracie“. V roce 2005 byl na 10 let vězení odsouzen blogger a novinář Shi Tao kvůli „protistátní činnosti“, po upozornění představitelů vlády firmou Yahoo!, jejíž emailovou službu Tao používal.

Výsledky vyhledávání ve vyhledávači Googlu (google.cn) do roku 2010 podléhaly cenzuře vlády ČLR. V tomto roce po kybernetickém útoku na účty čínských lidskoprávních aktivistů přestal Google nabízet cenzurovanou verzi svého vyhledávání a uživatele přesměrovával na hongkongskou verzi svého vyhledávače,[20][21] vyhledávání Googlu bylo tentýž rok v ČLR zablokováno.[22] V roce 2018 se objevily informace, že Google připravuje nový cenzurovaný vyhledávač pro ČLR.[23] proti čemuž protestovaly stovky zaměstnanců Googlu, kteří požadovali možnost nepracovat na eticky problematických projektech.[24]

Během roku 2017 byla v ČLR zablokována aplikace WhatsApp – v červenci byl zablokován video chat a možnost posílat fotografie, v září bylo zablokováno i posílání textových zpráv (tyto služby používají dva rozdílné protokoly).[25][26]

22. srpna 2018 byl v Číně zablokován zpravodajský web australské mediální společnosti ABC.[27]

V ČLR je také zablokována Wikipedie v čínštině.[28] Všechny ostatní jazykové verze byly zablokovány v květnu 2019.[28][29]

Evropská unie

editovat

V rámci šestého sankčního balíčku proti Rusku zakázala Evropská unie na území členských států včetně Česka 3. června 2022, a to rozhodnutím Rady (SZBP) 2022/884 a nařízením Rady (EU) 2022/879, [30] šířit obsah stanic Rossija RTR/RTR Planeta, Rossija 24/Russia 24 a TV Centre International. Již v březnu 2022 EU zakázala šíření stanic Russia Today a Sputnik, se zdůvodněním:[31] Média RT /Russia Today a Sputnik jsou nápomocna v přípravě a podpoře ruské invaze na Ukrajinu tím, že se podílejí na systematickém manipulování s informacemi a šíření dezinformací ze strany Ruska, a to pod trvalou přímou či nepřímou kontrolou vedení Ruské federace. Jakožto klíčové pilíře stálé a koordinované ruské propagandy, která je využívána ke zkreslenému informování veřejnosti v globálním měřítku, představují významnou a přímou hrozbu pro veřejný pořádek a bezpečnost v Unii.[32][33]

Írán

editovat

Íránská vláda 16. listopadu 2019 nejméně na 5 dní[34][35] vypnula přístup k Internetu v celé zemi po násilných protestech proti zvýšení ceny benzínu.[36][37][38]

Jižní Korea

editovat

Jižní Korea blokuje přístupy k některým webům jak přes HTTP protokol, tak přes HTTPS protokol (blokovaný web je identifikován prostřednictvím metody Server Name Indication).[39] Filtrovány jsou i výsledky vyhledávání v korejské verzi Googlu i v korejském vyhledávači Naver.[39]

Kuba

editovat

Na Kubě mělo přístup k Internetu v roce 2007 jen 1,7 % obyvatelstva.[40] Soukromý přístup k Internetu je zakázán, pro e-maily existují veřejně přístupné terminály, z nichž ovšem nejde prohlížet web. Výjimku tvoří jen nejvyšší akademická obec a výše postavení státní zaměstnanci se speciální autorizací.[40] Běžní občané si nemohou koupit počítač, cizinci mohou Internet využívat jen v několika málo prestižních hotelech, ale i tam je přístup k Internetu filtrován firewally.[41] Obecně platí, že přístup je povolen jen k předem schváleným kubánským stránkám a přístup k zahraničním serverům je bráněn firewally.[40] Kubánci pro přístup k Internetu kupují na černém trhu hesla nebo jiné prostředky pro obcházení cenzury.[40][41]

Od prosince 2018 je na ostrově dostupné připojení k Internetu prostřednictvím mobilní 3G sítě.[42][43]

V roce 2019 bylo oznámeno zlegalizování soukromého přístupu k Internetu pro občany a vytváření soukromých Wi-Fi sítí. Dovážet by se měla jen zařízení schválená tamním ministerstvem komunikací a stále má zůstat zachován monopolní poskytovatel připojení Etecsa.[42][44]

Myanmar

editovat

Během převratu v Myanmaru v únoru 2021 bylo přerušeno připojení k Internetu[45] a v dalších dnech zůstal zablokován přístup k sociální síti Facebook.[46][47] V sobotu 6. února kvůli po rozsáhlých protestech kvůli převratu z 1. února armáda znovu zablokovala občanům přístup k internetu.[48][49]

Nepál

editovat

V polovině října 2018 začal Nepál skrze poskytovatele připojení k Internetu blokovat pornografické webové stránky.[50]

Pákistán

editovat

V Pákistánu jsou blokovány jsou weby, které údajně urážejí islám.[51] V roce 2010 byl i zablokován YouTube a některé články na Wikipedii.[52] Kvůli rouhačskému obsahu úřady 3. února 2023 zablokovaly přístup k Wikipedii.[53]

Rusko

editovat
Související informace naleznete také v článku Cenzura internetu v Rusku.

V Rusku je praktikován systém blokace závadných webových stránek, případně omezení některých forem internetového připojení v souladu s platnými zákony přijatými ruskou Dumou v letech 2012 až 2017.[54][55]

Spojené arabské emiráty

editovat

Spojené arabské emiráty měly do roku 2007 jen jednoho poskytovatele připojení k Internetu Emirates Internet and Multimedia (Etisalat),[56] který byl z větší části vlastněn státem.[57] V zemi se blokují všechny weby na izraelské doméně nejvyššího řádu .il.[57]

Srí Lanka

editovat

Po teroristických útocích na Srí Lance 21. dubna 2019 nechala tamní vláda na několik dní zablokovat přístup ke službám Facebook, WhatsApp, Instagram, YouTube, Snapchat, Viber a nejméně jednu VPN službu kvůli „zamezení šíření neověřených zpráv a spekulací“.[58][59]

Sýrie

editovat

Sýrie blokuje servery YouTube, Amazon, Hotmail, pro-kurdské stránky[5] a stránky Muslimského bratrstva a weby, které se nacházejí v Izraeli.[60] Od května 2008 do února 2009 byla v zemi blokována i arabská Wikipedie[60] a přístup na sociální síť Facebook byl v zemi blokován do února 2011.[61] Blokovány jsou rovněž některé komunikační aplikace pro mobilní telefony mezi něž patří např. WhatsApp.[61]

S využitím techniky deep packet inspection (rozpoznávání komunikace na základě obsahu přenášených paketů) byly často blokované i prostředky pro přesměrování nebo ochranu počítačové komunikace jako VPN, Tor, IPSec a L2TP.[62]

Turecko

editovat

V roce 2013 byly v Turecku po protestech v parku Taksim Gezi některé sociální sítě zablokovány. Turecký soud rozhodl zablokování sociálních sítí Twitteru a YouTube.[63]. Turecko provedlo v roce 2014 legislativní zásahy umožňující cenzuru internetu.[64] V zemi byla od roku 2017 do začátku roku 2020 blokována i Wikipedie.[28][65][66]

Venezuela

editovat

Během hospodářské a politické krize ve Venezuele byl v roce 2019 několikrát dočasně blokován přístup na Wikipedii.[28]

Zimbabwe

editovat

Během masových protivládních protestů zimbabwská vláda 15. ledna 2019 nařídila dvěma největším poskytovatelům připojení k Internetu odpojení přístupu k Internetu. Připojení bylo obnoveno následující den, ovšem bez přístupu k několika sociálním sítím a komunikačním aplikacím.[67][68]

Internetová cenzura v Česku

editovat

V Česku je jakákoli cenzura, a tedy i internetová, zakázána Článkem 17, odstavcem 3 Listiny základních práv a svobod.[69] V současné době[kdy?] také neexistuje žádný zákon, který by ustanovoval oprávnění nebo povinnost kohokoli zasahovat do internetové komunikace a omezovat nebo měnit přenášené informace. Zakázat zpřístupnění informací na Internetu může pouze soud, a to prostřednictvím rozsudku nebo předběžného opatření[70] (například na základě žaloby na ochranu osobnosti, tedy § 13, odst. 1 Občanského zákoníku[71]) – to však nevylučuje odpovědnost (včetně případné odpovědnosti trestní) za zveřejnění nebo jiné sdělení informací prostřednictvím Internetu.

Využití Internetu pro šíření informací je v trestním zákoníku posuzováno obdobně jako šíření informací tiskem, rozhlasem, televizí apod. a znamená u takového skutku, pokud je trestným činem (např. trestný čin podle § 356 Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod nebo § 191 Šíření pornografie), přísnější trestnost.[72]

Ke dni 1. ledna 2017 vzniklo na ministerstvu vnitra Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, jehož očekávaná činnost byla např. prezidentem Milošem Zemanem předem spojována s cenzurou internetu.[73][74]

Šíření obchodních sdělení upravuje zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která šíří obchodní sdělení (např. elektronickou poštou) v rozporu s tímto zákonem, může být Úřadem pro ochranu osobních údajů pokutována až do výše 10 milionů Kč.[75]

Odpovědnost poskytovatele internetového připojení za přenášená data je zákonem 480/2004 Sb. obecně vyloučena. Není povinen dohlížet na obsah přenášených informací ani aktivně vyhledávat skutečnosti, které by mohly svědčit o protiprávním obsahu. V podobném postavení je i ten, kdo poskytuje dočasné meziuložení informací (technicky např. provozovatel proxy serveru) nebo ukládání informací poskytovaných uživatelem (např. provozovatel webhostingu). Poskytovatel však za obsah informací odpovídá v případě, že mohl vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.[75]

V České republice neexistuje zákon, který by bránil poskytovateli internetového připojení uzavřít s uživatelem takovou smlouvu, která poskytovateli dovoluje omezit přístup uživatele k některým informacím nebo tyto informace pozměnit. Na základě toho někteří poskytovatelé blokují provoz na některých portech, omezují přenosovou rychlost některých typů komunikace nebo blokují přístup k některým webovým stránkám. Svévolný zásah do komunikace (nepodložený smlouvou) je však posuzován jako protizákonný.[76]

V současné době[kdy?] omezují přístup k některým webovým stránkám společnosti Telefónica O2 Czech Republic,[77][78] Vodafone Czech Republic[79][80] a T-Mobile Czech Republic.[81] K blokaci využívají databázi britské organizace Internet Watch Foundation, Telefónica O2 připravuje také lokální databázi vytvářenou společně se sdružením Online Safety Institute a s Policií ČR.[77]

V únoru 2017 obvinil dezinformační web Aeronet.cz společnost Economia a.s. z cenzury, protože e-maily obsahující odkaz na tento web nebyly doručovány příjemcům se schránkami na freemailu centrum.cz, volny.cz a atlas.cz (který Economia v té době provozovala). O tomto obvinění informoval např. server Root.cz,[82] který nedoručování mailů potvrdil. V rozhovoru pro Root.cz uvedl Štěpán Burda, tehdejší technický ředitel Economie, že blokování provádí společnost Excello, dodavatel antispamu pro centrum.cz a ostatní domény. V tomtéž článku potvrdil Tomáš Charvát ze společnosti Excello, že e-maily obsahující odkaz na aeronet.cz jsou vyhodnoceny jako spam kvůli velmi nízké reputaci tohoto webu a kvůli tomu, že velké množství uživatelů takové e-maily za spam označilo.[82]

25. února 2022

Vláda České republiky vydala Usnesení č. 127[83] a odsoudila hybridní působení, schválila své vlastní vládní usnesení o hybridním působení a vyzvala[84] všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží k manipulování obyvatelstva České republiky směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese vůči Ukrajině.

Sdružení CZ.NIC zrušilo registraci minimálně 8 doménám šířící dezinformace spojené s rusko-ukrajinským konfliktem: aeronet.cz, ceskobezcenzury.cz, czechfreepress.cz, exanpro.cz, protiproud.cz, prvnizpravy.cz, skrytapravda.cz, voxpopuliblog.cz a vydalo 25. února 2022 14:50 prohlášení[85]:

Po intenzivních konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení Vlády České republiky blokuje sdružení CZ.NIC vybrané dezinformační weby, které ohrožují naši národní bezpečnost. Tento zcela mimořádný krok je reakcí na vojenský útok armády Ruské federace proti svrchované Ukrajině a dezinformační kampaň, která ho provázela a stále provází. Agrese Ruské federace vůči Ukrajině dlouhodobě doprovází dezinformační kampaň v řadě internetových médií, která využívají českou národní doménu. Protože se tyto informace cíleně nezakládají na pravdě a prokazatelně podněcují k šíření vykonstruovaných fám, sdělení a nestability ve společnosti, rozhodli jsme se po konzultacích s nejvyššími představiteli státu tato výrazná dezinformační internetová média zablokovat, uvedl Ondřej Filip, výkonný ředitel sdružení CZ.NIC.

K situaci se 1. března 2022 vyjádřil generální tajemník Evropské federace novinářů Ricardo Gutiérrez:[86]

Především je třeba připomenout, že regulace médií nespadá do pravomoci Evropské unie. Domníváme se, že EU nemá právo udělovat ani odebírat licence na vysílání. To je výhradní pravomoc států. V našich liberálních demokraciích mohou přidělování licencí řídit nezávislé regulační orgány, nikdy ne vláda. Rozhodnutí EU je naprostým porušením těchto demokratických záruk. Poprvé v novodobé historii západoevropské vlády zakazují média.

Celkem má být postiženo až 29 domén či webů sdělil Jindřich Rajchl.[87]

Blokování hazardních her

editovat

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v dubnu 2016 a Senát Parlamentu ČR v květnu téhož roku schválily vládní návrh zákona o hazardních hrách (platný od 1. ledna 2017), který mj. ukládá poskytovatelům připojení k Internetu povinnost blokovat přístup ke stránkám s nelegálními hazardními hrami podle seznamu spravovaného Ministerstvem financí ČR. Proti této povinnosti se kriticky postavila odborná veřejnost včetně všeobecně známých institucí a firem (např. Český telekomunikační úřad, Seznam.cz, aj.).

Blokování prodeje nelegálních léčiv

editovat

Novela zákona o léčivech platná od 1. ledna 2022 uložila poskytovatelům připojení k Internetu povinnost blokovat přístup k internetovým stránkám uvedeným v seznamu stránek s nelegální nabídkou léčivých přípravků, který je veden Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Blokování prodeje nebezpečných potravin

editovat

Zákon o Státní zemědělské a potravinářské inspekci vyžaduje od 1. října 2022 blokování webů ze seznamu stránek s nabídkou nebezpečných potravin.

Způsoby obcházení cenzury Internetu

editovat

Způsoby obcházení blokace konkrétních webů nebo služeb závisí na tom, jaké technologie jsou použity pro vlastní blokaci. Např. pro obejití jednoduché blokace webů prostřednictvím takto nastavených DNS serverů stačí nastavit používání jiných DNS serverů, třeba i těch, které se nacházejí v jiné zemi. K obejití pokročilejších způsobů blokace se používají technologie umožňující přesměrovat počítačovou komunikaci mimo oblast blokace (např. virtuální privátní sítě nebo Tor) nebo technologie úplně skrývající celou komunikaci (např. I2P). Především v zemích s autoritativní vládou může být samotné používání některých nástrojů pro obcházení cenzury Internetu nebo pro zajištění anonymní či šifrované komunikace trestným činem.

Před aktivní cenzurou Internetu, tedy postihem za šíření závadného obsahu, se lze do určité míry navíc chránit využíváním technologií pro anonymní a pseudonymní komunikaci, případně využíváním slaběji kontrolovaných sítí přístupných většímu počtu lidí současně (např. kavárny poskytující Wi-Fi připojení).

Na Kubě se speciální kódy pro přístup na Internet prodávají na černém trhu. Tyto kódy zpravidla fungují jen po krátkou dobu.[40]

V roce 2011 v souvislosti s protesty proti tehdejšímu egyptskému prezidentovi Muhammadu Husnímu Mubarakovi nařídila tamní vláda poskytovatelům připojení k Internetu na několik dní zablokovat přístup k Internetu.[88] Společnosti Google a Twitter proto vytvořili službu, která umožňovala přes telefon nahrát vzkaz na záznamník a tento vzkaz zveřejnit na Twitteru s hashtagem #egypt. Následně byly organizací SmallworldNews tyto vzkazy překládány do angličtiny.[89]

Po zablokování přístupu k Wikipedii v Turecku 29. dubna 2017[90][91] začal o 4 dny později projekt distribuce Wikipedie prostřednictvím protokolu IPFS.[92][93]

V dubnu 2018 byl využit blockchain kryptoměny Ethereum ke zveřejnění otevřeného dopisu studentky North University of China o sexuálním obtěžování. Díky technickému principu, na kterém kryptoměna stojí, není prakticky možné takto zveřejněný text odstranit.[94]

Během pandemie covidu-19 v Číně na začátku roku 2020 vyšel v čínském magazínu Renwu rozhovor s lékařkou Aj Fen, ve kterém popisovala své první setkání s novou nákazou a důsledky rozhodnutí úřadů nezveřejnit informace o novém objevu. Poté, co byl tento článek z čínského internetu odstraněn, začaly se po sociálních sítích šířit jeho přepisy do latinky (pchin-jin), morseovy abecedy, nebo emodži za účelem rozšíření zprávy a zpomalení cenzury.[95][96][97]

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Internet censorship na anglické Wikipedii.

  1. ↑ OpenNet Initiative "Summarized global Internet filtering data spreadsheet", 8 November 2011 and "Country Profiles", the OpenNet Initiative is a collaborative partnership of the Citizen Lab at the Munk School of Global Affairs, University of Toronto; the Berkman Center for Internet & Society at Harvard University; and the SecDev Group, Ottawa
  2. ↑ "Internet Enemies" Archivováno 12. 3. 2014 na Wayback Machine., Enemies of the Internet 2014: Entities at the heart of censorship and surveillance, Reporters Without Borders (Paris), 11 March 2014. Retrieved 24 June 2014.
  3. ↑ Internet Enemies Archivováno 23. 3. 2012 na Wayback Machine., Reporters Without Borders (Paris), 12 March 2012
  4. ↑ KUŽNÍK, Jan. Všem nám zcenzurují internet. Je jen otázkou, kdy to bude. technet.idnes.cz [online]. 29. listopadu 2012. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f V říjnu 2008 vydal časopis GOOD krátký souhrn cenzury na Internetu z pohledu vybraných zemí. [1]
  6. ↑ Bělorusko zakáže přístup na všechny zahraniční weby, Britské listy, 4. 1. 2012
  7. ↑ Internet censorship tightening in Vietnam. AsiaNews.it [online]. AsiaNews, 2010-06-22 [cit. 2017-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ http://cyberlaw.org.uk/2009/06/29/wikileaks-italian-secret-internet-censorship-list-287-site-subset-21-jun-2009/
  9. ↑ a b OpenNet Initiative. Country Profiles [online]. 2012-08-09 [cit. 2017-06-03]. Kapitola China. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ http://www.physorg.com/news6109.html
  11. ↑ https://rsf.org/sites/default/files/2014-rsf-rapport-enemies-of-the-internet.pdf - Enemies of the Internet 2014
  12. ↑ https://rsf.org/en/news/enemies-internet-2014-entities-heart-censorship-and-surveillance - Enemies of the Internet 2014: entities at the heart of censorship and surveillance
  13. ↑ http://opennet.net/accessdenied
  14. ↑ Egyptský blogger dostal tři roky za kritiku vojenského režimu. www.zvedavec.org [online]. [cit. 2011-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-14. 
  15. ↑ COUNTRY COMPARISON :: INTERNET USERS Archivováno 4. 1. 2018 na Wayback Machine., The CIA World Factbook
  16. ↑ Young Xu. Deconstructing the Great Firewall of China. ThousandEyes Blog [online]. ThousandEyes, 2016-03-08 [cit. 2017-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Alison Maitland – Skype says texts are censored by China. Publikováno: 18. dubna 2006 22:23, poslední aktualizace 18. dubna 2006 23:01. www.ft.com, Financial Times
  18. ↑ John Leyden Skype uses peer pressure defense to explain China text censorship Publikováno 20. dubna 2006 16:50 GMT, www.theregister.co.uk
  19. ↑ Odposlouchávat Skype? Ale ano! Archivováno 10. 10. 2008 na Wayback Machine., digitálně.stahuj.centrum.cz
  20. ↑ JEMELKA, Petr. Internet necenzurujeme, opáčila Googlu Čína. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2010-01-13 [cit. 2017-06-03]. Dostupné online. 
  21. ↑ DRUMMOND, David. A new approach to China: an update. Official Google Blog [online]. Google, 2010-03-22 [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ CADELL, Cate; MENN, Joseph. Google plans return to China search market with censored app: sources. Reuters [online]. 2018-08-02 [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Google plánuje v Číně obnovit svůj vyhledávač. Měl by blokovat citlivé výrazy. Echo24 [online]. Echo Media, 2018-08-06 [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. 
  24. ↑ MACMILLAN, Douglas. Google CEO Tells Employees Company Isn’t Close to Launching Search Engine in China. The Wall Street Journal [online]. Dow Jones & Company, rev. 2018-08-16 [cit. 2018-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ BRADSHER, Keith. China Blocks WhatsApp, Broadening Online Censorship. The New York Times [online]. The New York Times Company, 2017-09-25 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Čína úplně zablokovala WhatsApp, nefungují ani textové zprávy. Root.cz [online]. Internet Info, 2017-09-26 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 
  27. ↑ China bans Australian national news website. Wikitribune [online]. 2018-09-03 [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-03. (anglicky) 
  28. ↑ a b c d Čína zablokovala Wikipedii. Pravděpodobně kvůli masakru na náměstí Nebeského klidu. Echo24 [online]. Echo Media, 2019-05-16 [cit. 2019-05-16]. Dostupné online. 
  29. ↑ MIKEŠOVÁ, Markéta. Čína pokročila ve své cenzuře. Wikipedii už blokuje ve všech jazycích. Živě.cz [online]. 2019-05-17 [cit. 2019-11-15]. Dostupné online. 
  30. ↑ Nařízení Rady (EU) 2022/879 ze dne 3. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině. europa.eu [online]. [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. 
  31. ↑ Blokace dezinformací. ctu.cz [online]. [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. 
  32. ↑ Blokace dezinformací – změna nařízení. ctu.cz [online]. 2022-06-14 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. 
  33. ↑ Země EU vypínají další ruské televizní stanice. Týká se to i tuzemska. iDNES.cz [online]. 2022-06-15 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. 
  34. ↑ Iran loosens internet restrictions after protest shutdown. Al-Džazíra [online]. 2019-11-21 [cit. 2019-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ LIPIN, Michael. Iran's Internet Shutdown Extends to 5th Day, Further Harming Economy. Hlas Ameriky [online]. 2019-11-20 [cit. 2019-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Iran's Revolutionary Guards threaten crackdown on protests as Internet is shut down. Euronews [online]. Rev. 2019-11-18 [cit. 2019-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Iran's protests: All you need to know in 600 words. Al-Džazíra [online]. 2019-11-18 [cit. 2019-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Amid Severe News, Internet Blackout, Fears Of A Harsh Crackdown In Iran. Radio Farda [online]. Radio Free Europe/Radio Liberty, 2019-11-17 [cit. 2019-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ a b GATLAN, Sergiu. South Korea is Censoring the Internet by Snooping on SNI Traffic. Bleeping Computer [online]. 2019-02-13 [cit. 2019-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ a b c d e Kubánci mají svůj "google". Nenajde nic. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2007-02-17 [cit. 2013-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  41. ↑ a b Internet population Archivováno 17. 7. 2017 na Wayback Machine. na serveru CIA World Factbook
  42. ↑ a b ZBAVITELOVÁ, Gita. Kuba rozšiřuje internet. S omezeným obsahem a drahými mobilními daty. Svět ve 20 minutách [online]. Český rozhlas, 2019-08-04 [cit. 2019-11-18]. Dostupné online. 
  43. ↑ Cuba offers 3G mobile internet access to citizens. BBC News [online]. BBC, 2018-12-05 [cit. 2019-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Cuba legalizes private Wi-Fi networks, router imports. Deutsche Welle [online]. 2019-05-29 [cit. 2019-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ mor. Myanmarská armáda zadržela vládu a vyhlásila výjimečný stav. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-02-01 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. 
  46. ↑ mas. V Myanmaru se konal první otevřený protest proti převratu. Junta zakázala Facebook. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-02-04 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. 
  47. ↑ Myanmar coup: How the military disrupted the internet. BBC [online]. BBC, 2021-02-04 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ V Barmě protestovaly tisíce lidí proti převratu, armáda blokuje internet. iDNES.cz [online]. 2021-02-06 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 
  49. ↑ Vojenská junta v Myanmaru kvůli protestům zablokovala přístup k internetu. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 
  50. ↑ ČTK. Nepál začal blokovat pornografické stránky. Internetovým poskytovatelům hrozí pokuta 90 tisíc korun. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-10-16 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  51. ↑ Websites blocked, PTA tells SC: Blasphemous material. Dawn [online]. 2006-03-14 [cit. 2017-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ Pakistan blocks access to YouTube in internet crackdown. BBC [online]. BBC, 2010-05-20 [cit. 2017-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ HAIDER, Kamran. Wikipedia Is Blocked in Pakistan Over ‘Sacrilegious’ Content. www.bloomberg.com [online]. Bloomberg, 2023-02-03 [cit. 2023-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Федеральный закон Российской Федерации от 28 июля 2012 г. N 139-ФЗ. Российская газета. 2012. Originální verze v RJ. Dostupné online. 
  55. ↑ Федеральный закон от 29.07.2017 № 276-ФЗ О внесении изменений в Федеральный закон Об информации, информационных технологиях и о защите информации. Официальный интернет-портал правовой информации. 2017. Originální verze v RJ. Dostupné online. 
  56. ↑ Internet Filtering in the United Arab Emirates [online]. OpenNet Initiative, 2009-08-07 [cit. 2019-11-16]. Kapitola Internet in the United Arab Emirates. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ a b Internet Filtering in the United Arab Emirates in 2004-2005: A Country Study [online]. OpenNet Initiative [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ WAKEFIELD, Jane. Sri Lanka attacks: The ban on social media. BBC News [online]. BBC, 2019-04-23 [cit. 2019-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ GUNAWARDENE, Nalaka; HATTOTUWA, Sanjana; WIJERATNE, Yudhanjaya; JEGATHEESWARAN, Dharsha. Sri Lanka Easter bombings: Was the social media ban necessary?. Al-Džazíra [online]. Al Jazeera Media Network, 2019-04-29 [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ a b Reporters Without Borders. Internet Enemies [online]. 2011-03 [cit. 2017-06-03]. Kapitola Syria. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ a b Freedom House. Freedom on the Net 2015 [online]. [cit. 2017-06-03]. Kapitola Syria. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ OTHMAN, Dlshad. Bypassing censorship by using obfsproxy and openVPN , SSH Tunnel [online]. 2013-06-22. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ #BBCtrending: What's behind Turkey's YouTube block, and will Facebook be next?. BBC News. 2014-03-28. Dostupné online [cit. 2021-02-06]. (anglicky) 
  64. ↑ Petr Kodl: Turecká vláda zpřísňuje cenzuru internetu. CDR. 7. 2. 2014. Dostupné online. 
  65. ↑ Turecko na internetu zablokovalo přístup k Wikipedii. Lidovky.cz. 29. 4. 2017, s. 3. Dostupné online. 
  66. ↑ KLUSKA, Vladislav. Turecko po dvou a půl letech obnovilo přístup k Wikipedii. Blokace byla protiústavní. Živě.cz [online]. Czech News Center, 2020-01-17 [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. 
  67. ↑ PÍHOVÁ, Dominika. Zimbabwská vláda uprostřed krvavých protestů nařídila největšímu operátorovi vypnout internet. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-01-18 [cit. 2019-01-18]. Dostupné online. 
  68. ↑ Netizen Report Team. Netizen Report: Zimbabwe’s internet goes dark amid protests, nationwide strike. GlobalVoices [online]. 2019-01-16 [cit. 2019-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ Listina základních práv a svobod
  70. ↑ Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád[nedostupný zdroj]
  71. ↑ Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník. portal.gov.cz [online]. [cit. 11-12-2007]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11-12-2007. 
  72. ↑ Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon. portal.gov.cz [online]. [cit. 11-12-2007]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11-12-2007. 
  73. ↑ BARTONÍČEK, Radek; PRCHAL, Lukáš. Chovanec: Nejsme Koniáš, půjdu to Zemanovi vysvětlit. Pokud se objeví lži, jen nabídneme náš pohled. Aktuálně.cz [online]. 2017-01-05 [cit. 2017-01-06]. Dostupné online. 
  74. ↑ HLAVÁČOVÁ, Veronika. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám startuje. Nepůjde o cenzuru, ujistilo ministerstvo vnitra. Český rozhlas [online]. 2017-01-02 [cit. 2017-01-06]. Dostupné online. 
  75. ↑ a b Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti[nedostupný zdroj]
  76. ↑ POLESNÝ, David. Eurotel se svým Akceleratorem porušil zákon. MobilMania.cz [online]. 2005-09-28. Dostupné online. 
  77. ↑ a b ML, Jiří Macich. Telefónica O2 potvrdila filtrování stránek. Lupa.cz [online]. 2009-08-14. Dostupné online. 
  78. ↑ DOČEKAL, Daniel. Telefonica O2 má kvůli pornu problémy s připojením. Lupa.cz [online]. 2009-11-12. Dostupné online. 
  79. ↑ Vodafone blokuje nelegální a nevhodný obsah v mobilech i počítačích. Lupa.cz [online]. 2005-06-06. Dostupné online. 
  80. ↑ PETERKA, Jiří. Stalo se: Vodafone přehodnotil své blokování Internetu. Lupa.cz [online]. Internet Info, 2008-11-18. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  81. ↑ T-Mobile pomáhá v boji proti zneužívání dětí blokováním nelegálního obsahu. t-press.cz [online]. [cit. 06-05-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 05-11-2013. 
  82. ↑ a b KRČMÁŘ, Petr. Centrum.cz a Atlas.cz nedoručí odkazy na dezinformační weby, kvůli špatné reputaci je filtruje služba Virusfree - Root.cz. Root.cz [online]. 2018-02-13 [cit. 2018-03-23]. Dostupné online. 
  83. ↑ Usnesení č. 127 ze dne 25. února 2022
  84. ↑ v příloha Usnesení č. 127 ze dne 25. února 2022
  85. ↑ Sdružení CZ.NIC zablokovalo weby šířící dezinformace spojené s rusko-ukrajinským konfliktem [online]. CZ.NIC, 2022-02-25. Dostupné online. 
  86. ↑ https://europeanjournalists.org/blog/2022/03/01/fighting-disinformation-with-censorship-is-a-mistake/
  87. ↑ O čem se mlčí - Jindřich Rajchl
  88. ↑ VOKÁČ, Luděk. Egypt kvůli protestům zablokoval mobilní telefony i internet. mobil.idnes.cz [online]. MAFRA, 2011-01-28 [cit. 2016-30-10]. Dostupné online. 
  89. ↑ Google and Twitter launch service enabling Egyptians to tweet by phone. The Guardian [online]. Guardian News and Media, 2011-02-01 [cit. 2016-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ Turkish authorities block Wikipedia without giving reason. BBC News [online]. BBC, 2017-04-29 [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ Turkey blocks Wikipedia for 'not removing content'. Al-Džazíra [online]. Al Jazeera Media Network, 2017-04-29 [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. ↑ Uncensorable Wikipedia on IPFS [online]. 2017-05-03 [cit. 2017-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. ↑ DALE, Brady. Turkey Can’t Block This Copy of Wikipedia. Observer [online]. 2017-05-10 [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. ↑ WOLF, Karel. Proč si Čína posvítila na blockchain a co to znamená pro svět. Lupa.cz [online]. Internet Info, 2019-01-15 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  95. ↑ China netizens get creative in sharing censored article online. The Business Times [online]. Singapore Press Holdings, 2020-03-12 [cit. 2020-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. ↑ KUO, Lily. Coronavirus: Wuhan doctor speaks out against authorities. The Guardian [online]. 2020-03-11 [cit. 2020-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  97. ↑ 肺炎疫情：“发哨人”引发反审查战，中国人用创意接力反击. BBC News [online]. BBC, 2020-03-11 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (čínsky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cenzura_na_internetu&oldid=24146238“