Carsten Borchgrevink

norský přírodovědec a polárník

Carsten Eggeberg Borchgrevink (1. prosince 1864 Christiania, Norsko21. dubna 1934 Oslo) byl norský přírodovědec a antarktický polárník. Byl prvním člověkem, který 27. ledna 1895 vstoupil na antarktický kontinent.[1] a v zimě roku 1899 - 1900 s 9 druhy u mysu Adare jako první lidé přezimovali v Antarktidě.[2]

Carsten Borchgrevink
Narození1. prosince 1864
Christiania
Úmrtí21. dubna 1934 (ve věku 69 let)
Oslo
Alma materRoyal Saxon Academy of Forestry Tharandt
Povoláníobjevitel
OceněníMedaile patrona (1930)
Řád svatého Olafa
komtur Řádu Františka Josefa
DětiRidley Borchgrevink
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis průzkumu v Antarktidě

editovat

V roce 1894 se účastnil velrybářské výpravy na lodi Antarktic. 27. ledna 1895 přistáli na pobřeží Antarktidy u mysu Adare v Rossově moři. Jako přírodovědec na pevnině našel mech, čímž dokázal existenci rostlinstva na tomto kontinentě, dosud pokládané za bezvegetační.

V roce 1898 vedl anglickou výpravu na lodi Southern Cross. U pobřeží Antarktidy se nechal vysadit a s částí posádky zde přezimoval. Po celé období prováděl meteorologická pozorování, magnetické měření a zkoumal geologické složení hornin. V roce 1900 plul podél Rossova šelfového ledu a při tom zkoumal pobřeží Viktoriiny země, kde objevil Velrybí zátoku. Odtud podnikl cestu do vnitrozemí, kdy jako první použil psí spřežení, při tom dosáhl až k 78°50´ jižní šířky. Dokázal, že je potřeba zřizovat výzkumné stanice na pevnině, zatímco dřívější výpravy prováděli výzkum jen z lodi.

 
Fotografie chaty na mysu Adare. Ubytovna je vlevo.

Borchgrevinkova stanice dnes

editovat

V Antarktidě se dodnes dochovala výzkumná stanice, kterou použil Borchgrevink k přezimování. Dnes je do výše jednoho metru zasypána guánem. Uvnitř se dochovala pec a pryčny, ale i drobnosti jako konzervy a přístroje.[3] Stanice je každoročně navštěvována turisty. Některé společnosti se snaží získat prostředky na její záchranu.

  • Närmest Sydpolen. Aaret 1900. København 1904
  • Festland am Südpol. Breslau 1904
  • First on the Antarctic Continent, being an Account of the British Antarctic Expedition 1898 - 1900. Londýn 1901

Reference

editovat
  1. Stanislav Bártl: Bílá pevnina - hledání posledního světadílu Praha: Mladá fronta, 1975
  2. Norways Forgotten Explorer - anglicky. www.norwaysforgottenexplorer.org [online]. [cit. 2010-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-07. 
  3. iDnes - zprávy. Tučňáci ohrožují nejstarší stavbu Antarktidy

Externí odkazy

editovat