Budujme stát pro 40 000 000 lidí

Budujme stát pro 40 000 000 lidí
Autor	Jan Antonín Baťa
Ilustrátor	B. Stefan
Země	Československo
Jazyk	čeština
Vydavatel	nakladatelství Tisk
Datum vydání	1937 (I. vydání) 1938 (II. vydání)
Počet stran	158 (I. vydání) 186 (II. vydání)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budujme stát pro 40 000 000 lidí je vizionářská kniha Jana Antonína Bati poprvé vydaná v roce 1937 ve Zlíně v rozsahu 158 stran (v roce 1938 vyšlo II. rozšířené a revidované vydání o 186 stranách a rozměrech 20,5 x 27,8 cm).

Kniha pojednává o tom, jak by mohlo celé Československo dosáhnout ještě vyšší úrovně, a to v ekonomické, technické i dopravní oblasti. Baťa v ní uvedl, že pomocí lepších metod v těžbě nerostných surovin a zemědělství, vybudováním dopravní infrastruktury a navazujícím rozšířením řemesel a obchodu celá země může uživit 40 milionů lidí.

Doprava

Ekonomicky republiku Baťa rozdělil na západní část (země Česká a Moravskoslezská), která by byla průmyslovou základnou, a východní (Slovensko a Podkarpatská Rus), kde by byla základna surovinová. Dobrá jednotná infrastruktura měla zajistit efektivní spojení a využívání obou částí, překlenout geografické a historické rozdíly československého státu a tak z něj vytvořit jednotný hospodářský celek.

Silniční doprava

Vedení magistrály dle Baťova návrhu. Měla sloužit především jako nejrychlejší spoj východu se západem, nevede proto přímo k některým velkým městům. S těmi ji měly spojit rychlostní silnice, které byly v době návrhu magistrály z části již vybudované

Dopravně plánoval propojit celou zemi především silniční autostrádou, jenž by byla základem dopravní sítě, vedenou zhruba v trase Cheb – Plzeň – Německý Brod – Brno – Žilina – Užhorod – Chust – Trebušany, která by byla vybudována během tří let a zkrátila by cestovní dobu pro nejdůležitější západo-východní směr veškeré vnitrostátní dopravy (tehdejší doba jízdy automobilem z Chebu do Jasiny, 25 hodin, se tím měla zkrátit na 11 hodin). Také výhledově plánoval prodloužení dálnice z Podkarpatské Rusi přes Rumunsko až k Černému moři a napojení československé dálnice na západní dopravní síť. Tím by byl napříč československým územím vytvořen hlavní tah spojující východní a západní Evropu, v čemž Baťa viděl další výhody pro svůj stát.

Vodní doprava

Obdobně měly vzniknout vodní spoje, především velké průplavy Dunaj-Odra-Labe (zde Baťa mimo jiné vidí výhodu geografické polohy českých zemí na styku tří úmoří, Československo by se tak stalo klíčovým státem ve vnitrozemské lodní dopravě) a Bratislava-Slatinské Doly. Kanálová a říční doprava měla být z možných druhů dopravy z dlouhodobého hlediska nejlevnější, proto měla být klíčová například pro dopravu surovin z Podkarpatské Rusi. Měly být budovány ale i malé vodní kanály, podle vzoru už vybudovaného Baťova kanálu z Otrokovic do Rohatce. Tyto kanály měly zároveň sloužit k zavlažování zemědělských oblastí. Také bylo počítáno s výstavbou velkých přehrad a hydroelektráren.

Železnice

Baťa si uvědomoval nesnadnou zeměpisnou situaci Československa, které bylo svým tvarem protáhlé a navíc rozdělené horami. I proto mimo jiné považoval za důležité dokončení rychlostní železniční magistrály z Chebu do Jasiny, která by tuto pro dopravu složitou situaci velmi usnadnila. Tato magistrála vedla v trase Cheb – Stříbro – Plzeň – Praha – Německý Brod – Brno – Slavkov – Trenčín – B. Bystrica – Margecany – Michalovce – Užhorod – Mukačevo – Chust – Trebušany – Jasina, ale ještě roku 1938 jí stále chyběly krátké úseky u Brna, u Bánovců, Michalovců a před Chustem. Po vzoru západních zemí se měla postupně uzpůsobit zvyšování rychlosti vlaků na 150 km/h. Rovněž přikládal velký význam sblížení jednotlivých tarifů v železniční dopravě - vysoké sazby v domácí dopravě považoval za jednu z překážek naplnění potenciálu železniční sítě. Ministerstvo železnic chtěl přeměnit na ministerstvo dopravy, protože podporoval všechny druhy dopravy, byť s preferencí autodopravy.

Letectví

Baťa chtěl značně rozšířit síť obchodních letišť. Alespoň malé letiště se mělo nacházet v každém okrese (to měl ukládat zákon). Letectví by podle něj mělo být zařazeno jako vyučovací předmět do osnov průmyslových škol a obchodních akademií. Dále navrhuje mezinárodní dálkové linky. Mají být vytvořeny obchodní a letecké smlouvy, které by umožnily vzájemný provoz československých linek v zahraničí a zahraničních v Československu. Letectví je podle něj jedním z pilířů rozsáhlého exportu, který dle něj Československo potřebuje.

„	Proč ne československou linku do Číny a do Japonska? Proč ne československou linku do Kapského Města? Proč ne československou linku do Severní nebo Jižní Ameriky?	“
— Jan Antonín Baťa v Budujme stát pro 40 000 000 lidí

Telekomunikace

Vzhledem rostoucím možnostem přenosu informací měla být významně rozšířena telefonní a telegrafní síť. Telefonní služby měly být i v menších městech dostupné nepřetržitě (ve dne i v noci). Také měl být rozšířen dálnopis pro zahraniční styk. Pro rozvoj státu je podle Bati třeba podporovat také rozhlas, který se podle něj dělí na dva hlavní druhy: kulturní a zpravodajský, dále pak ještě například vzdělávací.

Administrativa

Kromě tohoto se dílo zabývá i dalšími makroekonomickými vztahy a také státní správou. Baťa chce snížit daně, zjednodušit daňové předpisy a berní systém, odstranit byrokratickou legislativu a daňová zvýhodnění a přenechat některé služby, kde fungují prodělečné státní podniky, soukromému podnikání. Podporuje větší prostupnost mezi jednotlivými živnostmi, výzkum a učňovské a obchodní školství.

Baťa v knize propaguje právní jistotu, chce méně zákonů, za to trvalejších, srozumitelných a bez zpětné účinnosti a odmítá mimořádná vládní opatření. Žádá, aby byl vydán zákon o odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a chtěl by dokončit sjednocení zákonů platných v českých zemích a na Slovensku. Chce dobře fungující soudnictví, rozšířit Nejvyšší správní soud a uvést v život ústavní soud.

Externí odkazy

Miroslav Uhlíř, Stát pro čtyřicet milionů