Broumovská kotlina
Broumovská kotlina je geomorfologický okrsek podcelku Meziměstská vrchovina v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Zaujímá plochu 121,22 km².[1]
| Broumovská kotlina | |
|---|---|
 Pohled ze Supího koše do Broumovské kotliny | |
| Nejvyšší bod | 541 m n. m. (Supí vrch) |
| Nadřazená jednotka | Meziměstská vrchovina |
| Sousední jednotky | Javoří hory Polická stupňovina Broumovské stěny Stolové hory |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  Supí vrch | |
| Horniny | pískovec, jílovec, vápenec |
| Povodí | Stěnava, Kladská Nisa, Odra |
| Souřadnice | 50°37′58″ s. š., 16°20′ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha
editovatBroumovská kotlina je ohraničena ze severovýchodu geomorfologickým okrskem Javořích hor, který stejně jako Broumovská kotlina patří do podcelku Meziměstská vrchovina. Z jihozápadu je ohraničena geomorfologickým podcelkem Polická vrchovina, konkrétně masivem Bukové hory (638 m n. m.) patřící do geomorfologického okrsku Polická stupňovina. Dále sousedí s geomorfologickými okrsky Broumovských stěn a českou částí Stolových hor.[2]
Broumovská kotlina je rozsáhlé údolí, které má tvar podlouhlého oválu orientovaného ve směru od severozápadu k jihovýchodu, kde se také nachází nejníže položený bod, kde řeka Stěnava protíná státní hranici (351 m n. m.) s Polskem. Nejvyšším bodem je Supí vrch u obce Heřmánkovice (541 m n. m.).
Centrem Broumovské kotliny je město Broumov se 7,5 tisíci obyvatel, další město je Meziměstí s 2,4 tisíci obyvatel. Severozápadní část Broumovské kotliny (v oblasti Meziměstí) je kopcovitá, zatímco jihovýchodní část (u Broumova) tvoří širokou sníženinu s poli a loukami. Celá oblast je kromě několika kopců málo zalesněná. Krajina je do značné míry urbanizovaná.
Geologická stavba
editovatBroumovská kotlina je tvořena spodnopermskými a triasovými sedimenty, které se vyznačují charakteristickým červenohnědým zabarvením, způsobeným kysličníky železa. Toto zabarvení si zachovávají i současné povrchové zvětraliny včetně orné půdy. V některých místech je půda zabarvena do šeda, což je způsobeno větší příměsí sprašových hlín nebo písku v pásmu při úpatí Broumovských stěn. Místy se vyskytují vložky vápenců z období permu, které mají mocnost okolo 1 m a v minulosti byly zdrojem pro pálení vápna v malých pecích postavených v Otovicích, Olivětíně, Hynčicích a Ruprechticích.
Ve vápenci se našlo množství zkamenělin obojživelníků, primitivních ryb a paryb rostlinných pozůstatků z období permu, z nichž prof. Antonín Frič, významný český přírodovědec, geolog a paleontolog, shromáždil velké množství cenných nálezů, které popsal v řadě vědeckých prací. K dosavadním poznatkům o geologii a paleontologii permu přiřadil i zcela nové druhy ryb, žraloků a krytolebců a také četných rostlinných pozůstatků.[3] Nálezy permských zkamenělin se dostaly i do světových muzejních sbírek, např. do Vídně, Berlína a Stockholmu.[1]
Nejvyšší vrcholy
editovatBroumovská kotlina je členitá pahorkatina s nejvyššími vrchy kolem 500 m n. m. Nejvyššími jsou:
- Supí vrch 541 (m n. m.)
- Mlýnský vrch (526 m n. m.)
- Božanovský vrch (496 m n. m.)
Vodstvo
editovatPřirozenou osu Broumovské kotliny tvoří řeka Stěnava, která pramení v Polsku. Na české území přitéká u osady Starostín v nadmořské výšce 450 m. Po 32,9 km Stěnava Broumovskou kotlinu opouští u obce Otovice,[4][5] kde překračuje česko-polskou hranici a pokračuje opět po polském území, kde posléze zleva ústí do Kladské Nisy a pak do Odry, která ústí do Baltského moře. Stěnava nad Meziměstím a pod Broumovem protéká širokou nivou, ale pod Hynčicemi teče v hluboce zaříznutém údolí, přibližně 120 m pod úrovní okolního terénu.[6]
Do Stěnavy ústí z obou stran přítoky, v jejichž údolích leží typické údolní lánové vesnice, které jsou charakteristické tím, že nemají náves a domy byly vystavěny podél potoka. Mezi významnější levobřežní přítoky Stěnavy patří potok Starostínský (pramení v Polsku), Vižňovský, Ruprechtický, Uhlířský, Heřmánkovický, Kravský, Svinský a Černý. Významnějšími pravobřežními přítoky jsou potoky Vernéřovický, Jetřichovský, Křinický, Martínkovický a Božanovský.
V kotlině se nachází přibližně 30 menších rybníků, z nichž největší je Šlegrův rybník (7,92 ha)[7], Cihelný (3,32 ha), Katovna (1,55 ha), dále Břídlo, Pivovarský, Meziměstský a nově vybudované rybníky u Starostína a Jetřichova. Některé rybníky byly revitalizovány, aby se posílila retenční schopnost krajiny a biodiverzita. Cennými biotopy se vyznačují zejména lokality Křinické rybníčky[8] a Mokřadní louky u Jetřichova.
Flóra a fauna
editovatV Broumovské kotlině jsou rozptýlené lesy v zemědělské krajině. Botanicky zajímavé jsou zachovalé bučiny, květnaté louky a suťové lesy v lokalitě Permská stěna u Hynčic,[9] kde roste např. lilie zlatohlávek (Lilium martagon), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) nebo měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva). Na vlhkých plochách, po odtěžení pískovců v jihozápadní části Broumovské kotliny, v okolí Vernéřovic a Jetřichova, se přechodně objevují společenstva s ostřicí skloněnou (Carex demissa), rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) a všivcem lesním (Pedicularis sylvatica).[10]
V Broumovské kotlině se vyskytují ohrožené druhy motýlů jako je modrásek bahenní (Maculinea nausithous), perleťovec kopřivový (Brenthis ino) nebo můra Celaena leucostigma. Pronikají sem i některé stepní druhy, např. bělásek rezedkový (Pontia daplidice).[11][12] V Broumovské kotlině je i specifický biotop s výskytem ropuchy krátkonohé (Epidalea calamita).[13] Na Stěnavě je stabilizovaná populace vydry říční (Lutra lutra).
Podnebí
editovatÚzemím Broumovska prochází předěl mezi vlhčí českou klimatickou oblastí na západě a kontinentálnější slezskou klimatickou oblastí na východě. Pro Broumovskou kotlinu je spíše typické klima sousedního Polska. Zejména střední část Broumovské kotliny a údolí Stěnavy až po státní hranici je nejteplejším místem z celého území Broumovska.[1]
Galerie
editovat-
Pohled do Broumovské kotliny od Javořích hor -
Pohled do Broumovské kotliny od Bemešova -
Supí vrch, nejvyšší bod Broumovské kotliny, pohled ze severu -
Zkamenělina – Amonit (Pachydiscus peramplus) umístěná v Muzeu Broumovska -
Zkamenělina umístěná v Muzeu Broumovska -
Zkamenělé rostlinné zbytky umístěné v Muzeu Broumovska
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Geopark BROUMOVSKO. První kroky. [s.l.]: MAS Broumovsko 51 s. S. 28, 32, 34.
- ↑ DEMEK, Jaromír. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 52, 124.
- ↑ Článek: Paleontologické lokality permu olivětínských vrstev vnitrosudetské pánve a přehled fauny 22.10.2000. mzp.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže.. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 255.
- ↑ KŘIVÁNEK, Jiří; NĚMEC, Jan. Drobné vodní toky v ČR. [s.l.]: Jan Němec – Consult, 2014. 296 s. ISBN 978-80-905159-0-1. S. 290.
- ↑ S.R.O., VIZUS.CZ. Geomorfologie. AOPK ČR [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-30.
- ↑ Marushka - Mapový aplikační server.... sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-29.
- ↑ S.R.O., as4u.cz,. Křinice - Města a obce - Kladské pomezí a Broumovsko - Křinice. Královéhradecký kraj - turistický portál [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online.
- ↑ WWW.HMSDESIGN.CZ, desing: HMS design -. Geopark - Broumovsko - Permská stěna. geopark.broumovsko.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-29.
- ↑ S.R.O., VIZUS.CZ. Flóra. AOPK ČR [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-30.
- ↑ S.R.O., VIZUS.CZ. Fauna - podrobně. AOPK ČR [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-30.
- ↑ MACKOVČIN, Peter. Chráněná území ČR. V., Královéhradecko. 1. vyd. [s.l.]: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - AOPK ČR, 2002. 409 s. ISBN 80-86064-45-X. S. 248.
- ↑ USER., Web generated by WebSnadno.cz service, for content is responsible external. ropucha krátkonohá | Obojživelníci České republiky. www.obojzivelnici.wbs.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online.
Literatura
editovat- DEMEK, Jaromír a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 124.
- KOLEKTIV. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže.. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 316 s.
- KŘIVÁNEK, Jiří; NĚMEC, Jan. Drobné vodní toky v ČR. [s.l.]: Jan Němec – Consult, 2014. 296 s. S. 290.
- KOPECKÝ; KOPPL. Geopark BROUMOVSKO, První kroky. [s.l.]: MAS Broumovsko 51 s. S. 28.