Brookit (Lévy, 1825), chemický vzorec TiO2 (oxid titaničitý), je kosočtverečný minerál. Je to jedna ze tří v přírodě se vyskytujících modifikací oxidu titaničitého. Další dvě jsou: anatas a rutil.
Pojmenován podle: Henry James Brooke (1771–1857), anglický krystalograf a mineralog.

Brookit
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecTiO2
Identifikace
Barvažlutohnědá, červenohnědá
až černá
Vzhled krystalutabulky
Soustavakosočtverečná
Tvrdost5,5–6
Leskdiamantový až polokovový
Štěpnostnedokonalá
Vrypžlutobílý
Hustota4,1 g ⋅ cm−3
Rozpustnostnerozpustný
Ostatnínetaví se

Akcesorický minerál v žílách alpského typu. Dále v hydrotermálních žilkách metamorfních zón, v magmatických a silně metamorfovaných horninách (ruly, svory). Protože je odolný proti zvětrávání, nachází se také v rozsypech.

Morfologie

editovat

Bipyramidální krystaly jsou často zploštělé podle {010}, takže mají tvar tabulek. Zřídka prizmatické.

Vlastnosti

editovat
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5,5–6, křehký, hustota 4,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {120}, lom pololasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: žlutohnědá, červenohnědá až černá. Lesk diamantový, polokovový, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp žlutobílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Ti 59,94 %, O 40,06 %, příměsi Fe, Nb, Ta. Nerozpustný v kyselinách, před dmuchavkou se netaví.

Podobné minerály

editovat

ilmenit

Využití

editovat

Výjimečně jako drahý kámen.

Naleziště

editovat

Výskyt řídký (nejméně běžná forma oxidu titaničitého).

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat