Anatas (Haüy, 1799), chemický vzorec TiO2 (oxid titaničitý), je čtverečný minerál. Je to jedna ze tří v přírodě se vyskytujících modifikací oxidu titaničitého. Další dvě jsou: rutil a brookit. Název pochází z řeckého ánátasis – protažení, neboť jeho krystaly jsou více protažené, než tomu bývá u jiných čtverečných nerostů.

Anatas
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecTiO2
Identifikace
Barvastříbrná, šedočerná, (tmavo)modrá, žlutá...
Vzhled krystalutetragonální dipyramidy
Soustavačtverečná
Tvrdost5,5–6
Leskdiamantový, polokovový
Štěpnostdokonalá
Index lomunω = 2,5612
nε = 2,4880
Vrypbílý
Hustota3,9 g ⋅ cm−3
Rozpustnostv kyselinách nerozpustný

Druhotný minerál vznikající přeměnou minerálů s obsahem titanu – v magmatických (granity, pegmatity, syenity, diority) a silně metamorfovaných horninách (ruly, svory). Typický pro alpské žíly v horninách s vyšším obsahem Ti (ruly, svory, fylity), kde tvoří krystaly v dutinách. Protože je odolný proti zvětrávání, nachází se také v rozsypech.

Morfologie

editovat

Krystaly ve tvaru ostrých dipyramid, vzácně sloupečkovité nebo tabulkovité. Pseudomorfózy. Dvojčatí vzácně podle {112}.

Vlastnosti

editovat
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5,5–6, křehký, hustota 3,9 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {101}, lom lasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: (tmavo)modrá, žlutá, červená, hnědá až černá, vzácně téměř bezbarvý. Lesk diamantový, mastný, polokovový, průhlednost: prosvítá až neprůhledný, vryp bílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Složení: Ti 59,94 %, O 40,06 %, příměsi Fe, Sn. Nerozpustný v kyselinách, před dmuchavkou se netaví.

Parageneze

editovat

Využití

editovat

Výjimečně jako drahý kámen.

Naleziště

editovat

Řídký výskyt

Literatura

editovat
  • ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat