Brambořík nachový

druh rostliny

Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) je vytrvalá bylina z čeledi prvosenkovitých (Primulaceae). Jeho latinský název pochází z řeckého slova kýklos, které znamená kruh, kotouč – podle jeho okrouhlé hlízy. Je jedovatý a chráněný. Lidově nazývaný též alpská fialka, svinský ořech, svinský chléb či zemský sejr.

Jak číst taxoboxBrambořík nachový
alternativní popis obrázku chybí
Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádvřesovcotvaré (Ericales)
Čeleďprvosenkovité (Primulaceae)
Rodbrambořík (Cyclamen)
Binomické jméno
Cyclamen purpurascens
Mill., 1768
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Brambořík nachový

Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) má kulovitou, často mírně zploštělou, zkorkovatělou hlízu, ze které vyrůstají četné vláknité kořeny. Oddenek je válcovitý a uzlovitý. Listy jsou většinou okrouhle srdčité (mohou být i ledvinité) a nepravidelně vroubkované. Na svrchní straně jsou listy tmavě zelené s bělavými kresbami, na spodní straně jsou tmavě purpurově červené. Jejich purpurové zbarvení způsobuje barvivo antokyan. Květy bramboříku vyrůstají jednotlivě na 5–12 cm dlouhých stvolech. Vytvářejí zvonkovitou korunu, která je vonná a složená z pěti korunních cípů. Korunní cípy mají karmínově až fialově červenou barvu, jsou otočené nazpět, a vytvářejí korunní trubku (ta je světleji zbarvená). V květu nalezneme pestík se svrchním semeníkem a pět tyčinek. Jsou opylovány hmyzem, ale mohou se opylovat i autogamicky (samoopylení). Plodem je pak kulovitá tobolka, která obsahuje semena.

Významné obsahové látky

editovat

Kulovité hlízy obsahují jedovatý glykosid (saponin) cyklamín, který má velmi silné hemolytické účinky. I přesto, že jsou hlízy jedovaté, divočáci je vyrývají a konzumují bez jakýchkoliv pozdějších následků.

Rozšíření

editovat

V rodu Cyclamen je známo asi 20 blízce příbuzných druhů. Jsou rozšířeny převážně ve východním Středomoří, v Malé Asii a v Íránu. Do střední Evropy zasahuje pouze jediný druh Cyclamen purpurascens.

Přirozené rozšíření

editovat

Brambořík nachový se přirozeně vyskytuje od pohoří Cevenny, přes Juru, vápencové obvody Alp (od Provence až po Dolní Rakousko), Moravu, Maďarsko a částečně zasahuje i na Balkánský poloostrov. V České republice je původní areál bramboříku nachového jen na jižní a jihozápadní Moravě, v oblasti mezi řekami Oslavou a Rokytnou. V Čechách se nevyskytoval, byl tam do přírody uměle vysazen.[2]

Pěstování

editovat

Brambořík snáší poměrně dobře nízké teploty (je mrazuvzdorný). Hlízy se nesázejí příliš hluboko (2 – 6 cm). Po výsadbě začne kvést zpravidla až druhým nebo třetím rokem. Množí se pouze semeny, která dozrávají v tobolkách. Semena začnou klíčit následující rok na jaře.

Další druhy

editovat

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. ŽĎÁRSKÁ, Zuzana. Charakteristika a možnosti využití rodu Cyclamen. Lednice, 2011 [cit. 10.02.2015]. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Běla Svitáčková. Dostupné online.

Literatura

editovat
  • KOLEKTIV. Květena České republiky 3. Academia, Praha, 2003.
  • HRON, F. – ZEJBRLÍK, O.: Kapesní atlas rostliny strání, skal, křovin a lesů. SPN, Praha, 1990.
  • ŠTURSA, J. – ŽILÁK, P.: Cibulové a hlíznaté rostliny. Nakladatelství Aventinum, Praha, 1997.
  • VĚTVIČKA, V. – ŽILÁK, P. – TULÁČKOVÁ, M.: Trvalky. Nakladatelství Aventinum, Praha, 1998.
  • NOVÁK, F. A. – SVOLINSKÝ, K.: Horské rostliny. NČAV, Praha, 1963.

Externí odkazy

editovat