Bouřný (německy Friedrichsberg) (703 m n. m.) je široký znělcový vrch v Lužických horách asi 1 km východně od Nové Huti (část obce Svor), v katastrálním území Horní Světlá pod Luží obce Mařenice. Jedná se o desátý nejvyšší vrchol Lužických hor a nejnižší z lužických sedmistovek.

Bouřný
Pohled na Bouřný z Nové Huti
Pohled na Bouřný z Nové Huti

Vrchol703 m n. m.
Prominence76 m
Izolace0,95 km → Pěnkavčí vrch
SeznamyLužické sedmistovky #10
Hory okresu Česká Lípa #5
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříLužické hory / Lužický hřbet / Jedlovský hřbet / Lužský hřbet
Souřadnice
Bouřný
Bouřný
Horninaznělec
PovodíPloučnice, Kamenice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Další informace

editovat

Kopec je zarostlý bučinami a smíšeným lesem. Po jeho západním a jižním úpatí vede asfaltová silnice z Nové Huti do obce Horní Světlá. Přes severní a severovýchodní úpatí kopce se táhne část linie bývalého československého opevnění a také zde vede žlutě značená turistická trasa.[1] Vrchol je zalesněný a bez rozhledu, dílčí pohledy do širokého okolí se nabízejí z několika míst na úbočích hory. Je součástí území ve správě CHKO Lužické hory. Na starších mapách je Bouřný uváděn jako Bedřichovský vrch (Friedrichsberg) podle zaniklé a historicky nedoložené vesnice Bedřichov (Friedrichsdorf).

Na jižním úpatí je Bedřichovský viklan z jemnozrnného pískovce, podložím je lavice pevného pískovce. Viklan je vysoký 2 metry, široký 4,2 a dlouhý 4 metry. Je 400 metrů jihozápadně od rozcestí u zaniklého Kaufmanova buku.[2]

V geomorfologickém členění je Bouřný řazen pod Lužický hřbet (IVA-2A), jeho okrsek Jedlovský hřbet (IVA-2A.a).[3]

 
Rozcestník U Jána
 
Bučina na svazích Bouřného

Rozcestí U sv. Jana

editovat

Pod kopcem je křižovatka lesních cest, kde byl podstavec se soškou sv. Jana Nepomuckého. Podstavec byl nalezen zasypaný v lese, vrácen zpět a na něj instalována nová soška od sochařů L. Šabra a V. Snížka z Říčan. V roce 2001 byla socha odcizena.[4]

Sirný pramen

editovat

Nedaleko zmíněného rozcestí je Sirný pramen. Jeho zabarvení nepochází od síry, ale z bakterií Leptothrix ochracea.[5]

Reference

editovat
  1. Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3. 
  2. FABIÁNEK, Otakar. Bedřichovský viklan. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1997, s. 143. ISBN 80-901955-2-0. 
  3. HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Všeobecná část, s. 18. 
  4. U svatého Jana [online]. Jiří Kühn, 1997-2010 [cit. 2010-11-07]. Dostupné online. 
  5. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 25. 

Externí odkazy

editovat