Bosenské království

historický státní útvar

Bosenské království (bosensky/srbochorvatsky Kraljevina Bosna, Краљевина Босна, Bosansko kraljevstvo, Босанско краљевство) byl středověký státní útvar rozkládající se na Balkánském poloostrově.

Bosenské království
Краљевина Босна
Kraljevina Bosna
 Bosenský banát 13771463 Vojvodství svatého Sávy 
Bosenský sandžak 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Územní vývoj Bosny ve 12.14. století. Rozmach království za vlády Tvrtka I. světle červená.
Obyvatelstvo
Státní útvar
bosenské zlaté mince
Státní útvary a území
Předcházející
Bosenský banát Bosenský banát
Následující
Vojvodství svatého Sávy Vojvodství svatého Sávy
Bosenský sandžak Bosenský sandžak

Dějiny

editovat

Bosenské království vzniklo povýšením Bosenského banátu (11541377) na království. Bosna nabyla nezávislosti v průběhu 13. a 14. století, než byla přidružena k zemím Svatoštěpánské koruny. Historicky, kulturně i politicky se Bosna utvářela na pomezí svých dvou mocnějších sousedů, mezi Uhrami, resp. Chorvatskem, na severu a Byzantskou říší, resp. Srbskem čili Raškou, na východě. V 15. století království podlehlo rychle expandující Osmanské říši.

 
Zlatá mince Štěpána Tvrtka I.

V roce 1377 vzniklo první nezávislé Bosenské království.[1] Jeho prvním vladařem byl Štěpán Tvrtko z rodu Kotromanićů, korunovaný ve věku 15 let v obci Mile (někteří historici uvádějí klášter Mileševa) poblíž Visoka. V této době Bosna dosahuje svého největšího rozmachu. Na severu ji ohraničuje řeka Sáva, na jihu pak ostrovy Hvar a Korčula[1]. V tehdejším náboženském životě země sice dominovalo katolické křesťanství, pevné postavení měla i křesťanská odnož zvaná bogomilství. To bylo vnímáno pro západní a východní křesťanství jako velké nebezpečí a bylo proti němu razantně vystupováno jak v pravoslavných, tak katolických státech, až se ho nakonec podařilo vykořenit. V Bosně ale působí bogomilové až do zániku státu v polovině 15. století[1], když zemi dobyli Osmané postupující od Bosporu severozápadním směrem do nitra Evropy.

Titul bosenských panovníků

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam panovníků Bosny a Hercegoviny.

Tvrtko I. se v roce 1356 ozančil za bána „celé Bosny a celé Usory a Soli“ (čitave Bosne i čitave Usore i Soli). Po vyhlášení Bosenského království bylo území Soli včleněno do titulu panovníků odděleně od Usory. Celý titul zněl: „Kralj Srbljem, Bosni, Primorju, Hlmsci Zemli, Zapadnim Stranam, Dolnim Krajem, Usori, Soli, Podrinju i k tomu“.[2]

Seznam bosenských králů

editovat
 
Štěpán Tvrtko I. ve městě Herceg Novi

Králové z dynastie Kotromanićů:

Rekonstrukce praporu

editovat

Reference

editovat
  1. a b c DOMIN, Thierry. History of Bosnia and Herzegovina from the origins to 1992 (2. kapitola) [online]. SFOR Informer, 11. července 2001. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Solana 125 godina. Tuzla: Solana d.d., Prof. dr. sc. Izudin Kapetanović, 2019-05-22. S. 69. (bosensky) 
  3. Kratka politička i kulturna povijest Bosne i Hercegovine. [s.l.]: Hrvatski informativni centar (chorvatsky) 

Externí odkazy

editovat