Bosňané

pojem označující obyvatele Bosny

Bosňané[12] (srbochorvatsky Bosanci / Босанци; jedn. č.. masc. Bosanac / Босанац, fem. Bosanka / Босанка) jsou lidé pocházející z Bosny a Hercegoviny, zejména z historické oblasti Bosny. Pojem Bosňané se jako běžné demonymum vztahuje na všechny obyvatele/občany země nezávislé na etnické, kulturní nebo náboženské příslušnosti. Může být také použito jako označení pro každého, kdo pochází z oblasti Bosny. Bosňan může být také kdokoli, kdo má občanství státu Bosna a Hercegovina, a je tedy do značné míry synonymem všezahrnujícího národního demonyma Bosňané a Hercegovinci.

Bosňané
Bosanci
Populace
c. 4 miliony
Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina3 531 159
NěmeckoNěmecko Německo538 000[1]
USAUSA USA102 942[2]
ItálieItálie Itálie67 969[3]
ŠvédskoŠvédsko Švédsko58 181[4]
NorskoNorsko Norsko50 000[5]
FrancieFrancie Francie40 000[6][7]
AustrálieAustrálie Austrálie39 440[8][9]
KanadaKanada Kanada26 740[10]
DánskoDánsko Dánsko22 404[11]
Jazyk(y)
srbochorvatština (bosenština, chorvatština, srbština)
Náboženství
Většina:
Sunnitský islám, Křesťanství: (pravoslaví, římští katolíci)
Menšiny:
Judaismus, Agnosticismus, Ateismus

Jako běžné demonymum by se termín Bosňané neměl zaměňovat s etnonymem Bosňáci, označující etnické Bosňáky. Mezi původní etnické skupiny Bosny a Hercegoviny patří Bosňáci, bosenští Chorvati a bosenští Srbové.

Charakteristika

editovat

Označení Bosňané jako širší pojem je užíváno i pro všechny obyvatele Bosny a Hercegoviny. Nejpočetnějšími národnostmi Bosny a Hercegoviny jsou Bosňáci, bosenští Srbové a bosenští Chorvati.

Podle sčítání lidu z roku 1991 žilo v Bosně a Hercegovině 43,77 % Bosňáků, 31,46 % Srbů a 17,34 % Chorvatů; dalších 5,5 % lidí se deklarovalo jako Jugoslávci a 1,93 % patřilo k řadě dalších národností.

V roce 2000 žilo v Bosně a Hercegovině podle údajů americké agentury CIA 48 % Bosňáků, 37,1 % Srbů, 14,3 % Chorvatů a 0,6 % ostatních.[13]

Bosenština, srbština a chorvatština jsou v současné Bosně a Hercegovině uznávány jako samostatné a rovnoprávné oficiální jazyky. Rozdíly v mluvené formě jsou nepatrné, ovšem zejména u bosenštiny a chorvatštiny existuje snaha ke kodifikaci nových nebo regionálních výrazů, které by zdůraznily specifičnost jednotlivých komunit. Nové výrazy se již objevují v jazyce úředních dokumentů a ve školních učebnicích. Psaná forma jazyků používá v bosňácko-chorvatské Federaci latinku, v Republice srbské převážně cyrilici.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Statistischer Bericht - Mikrozensus - Bevölkerung nach Migrationshintergrund - Erstergebnisse 2022 [online]. 20 April 2023 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  2. U.S. Census [online]. Mar 24, 2022. Dostupné online. 
  3. Dossier Statistico Immigrazione Archivováno 5. 2. 2019 na Wayback Machine., Caritas 2017
  4. Foreign-born persons by country of birth and year [online]. Statistiska Centralbyrån [cit. 2018-01-04]. Dostupné online. 
  5. Migrants in Europe - Survey: Norway. www.reintegration.net [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-24. 
  6. Relations bilatérales de la Bosnie-Herzégovine et France [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 December 2023. 
  7. Présentation de la Bosnie-Herzégovine [online]. [cit. 2018-01-04]. Dostupné online. 
  8. 20680-Country of Birth of Person (full classification list) by Sex - Australia [online]. Australian Bureau of Statistics [cit. 2010-08-22]. Dostupné online. 
  9. 20680-Ancestry (full classification list) by Sex - Australia [online]. Australian Bureau of Statistics [cit. 2010-08-22]. Dostupné online. 
  10. Ethnic origin population [online]. [cit. 2018-07-04]. Dostupné online. 
  11. Statistics Denmark:FOLK2: Population 1. January by sex, age, ancestry, country of origin and citizenship [online]. Statistics Denmark [cit. 2013-10-01]. Dostupné online. 
  12. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo Muslim. 
  13. People Bosnia and Herzegovina. The World Factbook [online]. 2008 [cit. 28.3.2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-15. ISSN 1553-8133. (anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat