Wikipedie

Borečnice

část obce Čížová v okrese Písek

Borečnice (německy Boreschnitz) je součást obce Čížová, je to malá vesnice asi sedm kilometrů severně od Písku. Nachází se u silnice spojující další části Čížové, Topělec a Zlivice. Má jeden kravín, jednu hospodu a také rybník. Z něho vytéká potok, který se vlévá do nedaleké Otavy. Nedaleko Borečnice se nachází také rekreační chatová oblast, kam jezdí mnoho obyvatel Písku. V roce 2011 zde trvale žilo 53 obyvatel.[3]

Borečnice
Borečnická stavení
Borečnická stavení
Lokalita
Charaktervesnice
ObecČížová
OkresPísek
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°21′39″ s. š., 14°8′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel57 (2021)[1]
Katastrální územíBorečnice (6,35 km²)
Nadmořská výška410 m n. m.
PSČ397 01
Počet domů36 (2011)[2]
Borečnice
Borečnice
Další údaje
Kód části obce24155
Kód k. ú.624152
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severně od obce se v lesích na břehu řeky Otavy nachází přírodní rezervace Žlíbky (přírodní rezervace).

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1354,[4] archeologické nálezy ale svědčí o dřívějším osídlení. Jméno vsi se odvozuje od osobního jména Boreš, nebo od polohy místa, ležícího mezi borovými lesy. Až do první republiky se jméno vsi psalo jako Borešnice.[5]

Dne 14. března 1405 tehdejší majitel vsi Mikuláš řečený Volyňský postoupil Borečnici špitálu v Písku, který byl založen křižovníky s červenou hvězdou. V té době patřila k Borečnici ves Skrejšov se třemi hospodáři a zájezdní hospodou. Roku 1547 po odporu českých stavů proti Ferdinandovi I. byla vesnice prodána Adamu Řepnickému ze Sudoměře a v roce 1553 ji zdědily jeho dcery. Roku 1560 koupil ves Jan starší Deym ze Stříteže a začlenil ji do tzv. čížovského statku. V roce 1726 koupila Čížovou s vesnicemi Antonie Josefa Černínová z Chudenic, roku 1753 přešel tento majetek sňatkem na Augusta Antona Lobkovice, a v roce 1932 na Ludmilu Lichtensteinovou, rozenou Lobkovicovou, které zůstal do roku 1948.[5]

Ve vsi byl původně zavěšen zvon v lomenici místní hospody, později byl umístěn na dřevěný sloup. V roce 1855 pak byla pro zvon postavena kaplička zasvěcená Neposkvrněnému početí Panny Marie.

V roce 1871 se oddělila Borečnice od Zlivic a Nové Vsi jako samostatná obec.

V roce 1902 byla založena obecní knihovna.

V roce 1930 bylo v Borečnici 7 živností: 2 mlynářské, 1 hostinec, 1 letní restaurace, 1 prodej lahvového piva, 1 prodej tabáku, 1 hokynářství.

Na podzim roku 1924 se zde ustavil místní sbor dobrovolných hasičů.[5]

Památky

editovat
  • Kaple ve vesnici je zasvěcená Panně Marii. Byla postavena v letech 1851–1852.[6]
  • Na kapli Panny Marie se nachází pamětní deska padlým v první světové válce.
  • Kaple Panny Marie Lurdské se nachází nedaleko od vesnice na břehu řeky Otavy v místech, kde býval Tlučkův mlýn. Byla postavena z lámaného kamene nad mlýnem a po vzoru poutní kaple v Lurdech na žádost babičky místního mlynáře Kubrichta. Byla vysvěcena 1871 za účasti lidu z okolí. V kapli byla dřevěná socha Panny Marie, která byla později věnována do kaple do Borečnice, odkud byla posléze ukradena.[6]
  • Kříž z roku 1881 se nachází přímo ve vesnici. Nápis na kříži : Bože, žehnej tomuto kraji.[7]
  • Kovový kříž na vysokém kamenném podstavci z roku 1862 se nachází u silnice vedoucí do vesnice směrem od Zlivice – Čížové.[7]
  • U domu čp. 2 se nachází výklenek v ohradní zdi pro sochu Panny Marie.[6]

Zajímavosti

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Kaple Panny Marie ve vsi
  •  
    Kaple Panny Marie Lurdské u bývalého Tlučkova mlýna
  •  
    Kříž ve vesnici
  •  
    Dům čp. 2 a výklenek pro sochu Panny Marie

Reference

editovat
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 189. 
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 224. 
  5. ↑ a b c Borečnice. https://www.cizova.cz [online]. [cit. 2023-07-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 72. 
  7. ↑ a b HLADKÝ, Jiří. Kříže a křížky na Písecku a Milevsku. Milevsko: Svazek obcí Milevska, 2014. ISBN 978-80-260-7297-3. S. 33. 

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Borečnice&oldid=22967134“