Deymové ze Stříteže

český šlechtický rod

Deymové ze Stříteže je starý vladycký rod původem z jižních Čech, který byl v 18. století povýšen do hraběcího stavu. Někteří jeho členové žijí dnes v Bavorsku.

Deymové ze Stříteže
Deymovský erb
ZeměČeské královstvíČeské království České království
Bavorské království
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Titulysvobodní páni, hrabata
ZakladatelJan Deym ze Stříteže
Mytický zakladatelOldřich řečený Dým z Dobřemilic (Ulricus dictus Dym de Dobrzemilic)
Rok založení1385
Současná hlavaMoritz hrabě Deym
Větve rodučimelická, čížovská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Deymovský palác čp. 136/II na Novém Městě pražském
 
Zámek Nemyšl

Rod pochází původně ze Stříteže, severně od Milevska. První písemná zmínka pochází ze 14. století, kdy byl roku 1385 Oldřich Dym z Dobrzemyslic zapsán v Zemských deskách. Jméno jeho potomků vzniklo chybným pravopisem a chybnou výslovností z českého slova Dým = kouř.[1] Jeho potomky byli Beneš a Mrakeš ze Stříteže, kteří se roku 1415 připojili ke Stížnému listu proti upálení Mistra Jana Husa. K roku 1459 se uvádí Jan Deym ze Stříteže, jímž začíná sledovatelný rodokmen těchto českých vladyků a rytířů. V 16. století se rod rozdělil na dvě větve podle majetku, a to na čimelickou a čížovskou.

Po stavovském povstání a bělohorské bitvě museli evangelicky smýšlející příslušníci rodu (Adam a Václav) zemi opustit, zatímco Vilém (po proběhlých konfiskacích) zůstal Čechách jako man. Z čížovské větve se díky synům Václava Ignáce Deyma (1669–1747) vyvinuly tři větvě existující do současnosti:

  • bavorská (se sídlem v Arnstorfu),
  • česká, kterou založil Antonín Josef Deym (1700–1727) se sídly v Hostinném (statek od roku 1799) a v Hajanech u Brna (zámek do 1945),
  • česko-pruská, statek Nemyšl na Táborsku.

Rytíř Jan Šťastný byl roku 1730 povýšen do hraběcího stavu[2], avšak neměl potomky a jeho větev jím vymřela. Majitel Vodice, Přestanic, Libětic a domu v Praze, Václav Hynek, obdržel roku 1730 hraběcí titul. Jeho rodová větev pokračovala v Bavorsku. Josef se stal královským komořím a získal funkci dědičného říšského rady. Další větev založil František Deym, který roku 1799 koupil Hostinné, po němž se jeho linie nazývala. Další potomci žili v Prusku, Slezsku i u nás, kde členové rodu bydlí dodnes.

Osobnosti rodu

editovat

Jan Josef Deym

editovat

Jan Josef Deym (1752–1804) sloužil od 18 let v rakouské armádě u kyrysníků. Domníval se, že v souboji zabil svého soupeře, ze strachu utekl do ciziny, žil v Holandsku a Neapolsku pod jménem Müller, živil se tvorbou figurálních odlitků z vosku, čímž vyvolal zájem neapolské královny Karolíny, která jej zaměstnala na kopírování antických soch ze sádry. Roku 1796 za své dílo dostal ve Vídni uměleckou cenu. Císař František I. mu udělil milost, vrátil titul a jmenoval jej svým komořím. Jan Josef se oženil s Josefínou Brunsvickovou z Korompy, blízkou přítelkyní Ludwiga van Beethovena, a vrátil se do vlasti.[3] Ve Vídni byl Beethoven u manželů Deymových častým hostem v jejich rozlehlém domě a hraběti věnoval několik svých skladeb.

Vojtěch Rudolf Deym

editovat

Hrabě Vojtěch Rudolf Deym, nejvýznamnější příslušník rodu, žil v letech 18121863. Stal se zemským patriotem a aktivně se zapojoval do národního dění okolo roku 1848. Předsedal Svatováclavskému výboru a působil jako místopředseda Národního výboru, účastnil se také Říšského ústavodárného sněmu. Založil, vedl a financoval Národní noviny. Ke konci života se stáhl do ústraní.

Josef hrabě Deym

editovat

Mezi členy rodu patří také Josef hrabě Deym ze Stříteže, majitel Deymovského hraběcího zámeckého pivovaru Arnstorf. Byl také předsedou Spolkového svazu soukromých pivovarů Německa a v roce 1995 obdržel cenu Bavorského řádu piva.[4]

Další osobnosti

editovat

V erbu vidíme stříbrnou husu v červeném poli. Po přijetí hraběcího titulu znak vylepšili zeleným pahorkem, na kterém stojí původní husa.

Příbuzenstvo

editovat

Spojili se s Běšiny, Janovskými z Janovic a Des Foursy z Walderode.

Související články

editovat

Reference

editovat
  1. Mašek 2008, s. 177
  2. Mašek 2007, s. 177
  3. Mašek 2008, s. 178
  4. www.private-brauereien.de. www.private-brauereien.de [online]. [cit. 2015-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-24. 

Literatura

editovat
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Deymové ze Stříteže, s. 40–41. 
  • MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I. A–M. Praha: Argo, 2008, s. 177–179. ISBN 978-80-257-0027-3.