Bohuslav Rieger
Bohuslav „Bohuš“ Rieger (5. října 1857 Praha[1] – 29. května 1907 Poučník u Karlštejna[2]) byl český právník a profesor rakouských říšských dějin na české právnické fakultě v Praze.
| prof. JUDr. Bohuslav Rieger | |
|---|---|
 | |
| Děkan Právnické fakulty UK | |
| Ve funkci: 1900 – 1901 | |
| Předchůdce | Jiří Pražák |
| Nástupce | Kamil Henner |
| Narození | 5. října 1857 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 25. května 1907 (ve věku 49 let) nebo 29. května 1907 (ve věku 49 let) Poučník u Karlštejna  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Choť |
|
| Rodiče |
|
| Děti |
|
| Příbuzní | Marie Červinková-Riegrová a Libuše Bráfová (sourozenci) Ladislav Svante Rieger a Věra Macháčková-Riegerová (vnoučata) |
| Profese | pedagog a právník |
| Commons | Bohuslav Rieger |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se jako jediný syn Františka Ladislava Riegera a jeho ženy Marie, dcery Františka Palackého. (Po otci mohl později užívat titul svobodného pána, po rodičích zdědil statek Maleč.) Po právnických studiích se nejdříve roku 1889 habilitoval v oboru dějin a teorie veřejného práva, roku 1893 byl jmenován mimořádným a v roce 1899 řádným profesorem rakouských říšských dějin. Publikoval práce z dějin práva a správy, zejména jsou důležité příspěvky k české samosprávě. Podílel se také na založení Sborníku věd právních a státních.[3]
Rodinný život
editovatDne 19. srpna 1889 se v Berouně oženil s Marii Červinkovou (1855–1895).[4] Manželé Riegerovi měli tři děti. Manželka Marie zemřela krátce po narození třetího syna.[5] Nejstarší syn Ladislav Ratibor (1890–1958) byl filosofem a profesorem na Karlově univerzitě. Prostřední Václav Jiří (1892–1915) zemřel velmi mladý. Nejmladší Bohuslav (1895–1976) působil za 1. republiky jako diplomat, hospodařil na panství Maleč a v září 1939 podepsal Národnostní prohlášení české šlechty.
Bratr manželky Marie Václav Červinka byl manželem sestry Bohuslava Riegera Marie; dalšími bratry byli spisovatel Otakar Červinka, generál Jaroslav Červinka a básník Miloš Červinka.[6][7]
Bibliografie
editovat- Zřízení krajské v Čechách, I–II, 1889–1893
- O poměru českých stavů k reformám poddanským za Marie Terezie, 1892
- Ústava Rakouska dle Františka Palackého v l. 1848-49, 1898
- O rakousko-uherském vyrovnání r. 1867 s přehledem vývoje do r. 1899, 1903
- Drobné spisy Bohuše svob. pána Riegra, 1914–1915 (uspořádal Karel Kadlec)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Panny Marie Sněžné, sign. PMS Z5, s. 41
- ↑ URFUS, Valentin, a kol. Dějiny Univerzity Karlovy III. Praha: Univerzita Karlova, 1997. ISBN 80-7184-320-2. S. 227.
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2023-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Soupis pražských obyvatel, Rieger Bohuslav
- ↑ Archivovaná kopie. www.malec.cz [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-31.
- ↑ http://www.kpp.iipardubice.cz/stranky/cti-zpravy.php?id=QENERAL_JAROSLAV_CERVINKA[nedostupný zdroj]
Literatura
editovat- KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátku národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-402-2. S. 426–428.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslav Rieger na Wikimedia Commons 
Autor Bohuslav Rieger ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslav Rieger
- Rieger – o rodině na novanobilitas.eu
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Rieger, Bohuslav *1857
