Ladislav Svante Rieger
Ladislav Svante Rieger (25. dubna 1916 Malmö – 14. února 1963 Praha) byl český matematik, který se zabýval zejména matematickou logikou a axiomatickou teorií množin. Je považován za zakladatele těchto oborů matematiky v Československu.
| Ladislav Svante Rieger | |
|---|---|
| Narození | 25. června 1916 Malmö  Švédsko |
| Úmrtí | 14. února 1963 (ve věku 46 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Povolání | matematik |
| Zaměstnavatelé | Univerzita Karlova České vysoké učení technické v Praze Československá akademie věd |
| Rodiče | Ladislav Rieger |
| Příbuzní | Věra Macháčková-Riegerová (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatByl synem filozofa Ladislava Riegera a jeho manželky Elišky, rozené Jarešové. Narodil se ve Švédsku, kde jeho otec v letech 1915–1919 působil – odtud pocházelo i jeho druhé křestní jméno. Po absolvování gymnázia (1931–1935) studoval v letech 1935–1938 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy matematiku a fyziku; jeho učiteli byli mimo jiné Vladimír Kořínek a Vojtěch Jarník. Za protektorátu pracoval jako výpočtář v letech 1941–1943 v Národní bance v Praze a pak v letech 1943–1945 ve společnosti AVIA.
Od roku 1945 působil na vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství, z níž později vznikla Fakulta strojní ČVUT. V roce 1946 dokončil studium přírodních věd (rigorózní práce O uspořádaných grupách), v roce 1950 absolvoval půlroční studijní pobyt ve Varšavě. V roce 1951 byl jmenován docentem matematiky strojní fakulty ČVUT a působil tam jako vedoucí matematického ústavu až do roku 1958. Od roku 1951 přednášel zároveň i na Přírodovědecké fakultě UK (resp. na Matematicko-fyzikální fakultě, která se z ní v roce 1952 vyčlenila).
V roce 1953 se stal jedním z prvních členů nově založeného Matematického ústavu ČSAV.[1] Od roku 1958 už se věnoval především vědecké práci v tomto ústavu. V roce 1960 dosáhl titulu doktora fyzikálně matematických věd (doktorská práce A contribution to Gödel’s axiomatic set theory – Příspěvek k Gödelově axiomatické teorii množin).
V roce 1947 se oženil s Helenou Holingerovou, s níž měl dvě dcery: Jitku (* 1950) a Alenu (* 1956). Patřil do rodu Riegerů, potomků Františka Ladislava Riegera;[2] jeho osobou rod po meči vymřel. Je pochován na pražském Vyšehradském hřbitově.
Dílo
editovatRiegr se ve své vědecké činnosti věnoval zejména následujícím oblastem:
- teorie grup (1941–1952),
- teorie svazů a matematická logika (1949–1957),
- axiomatická teorie množin (1954–1963).
Úplný výčet jeho publikací má přes 50 položek, převážně se jedná o články ve vědeckých časopisech. Napsal i tři učební texty, jednu monografii (Algebraické metody matematické logiky, vydána až posmrtně v anglickém překladu "Algebraic methods of mathematical logic" v roce 1967) a jednu popularizační knížku (O grupách a svazech, 1952).
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislav Rieger na anglické Wikipedii.
- ↑ Víra ve zdravý rozum se ukázala neopodstatněnou. Akademický bulletin [online]. Akademie věd ČR [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ LOUŽECKÝ, Pavel; DROCÁR, Jan. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. Rieger – základní údaje. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
Literatura
editovat- PECINOVÁ, Eliška. Ladislav Svante Rieger (1916–1963). Praha, 2006. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta. Vedoucí práce Jindřich Bečvář. Dostupné online.
- HÁJEK, Petr. K nedožitým šedesátinám Ladislava Riegra. Časopis pro pěstování matematiky. Československá akademie věd. Roč. 1976, čís. 101, s. 417–418.
