Bohumil Steigenhöfer
Bohumil Steigenhöfer (1. března 1905, Praha – 6. června 1989) byl československý hokejista a architekt, který se podílel na realizaci stadiónu Štvanice. Stal se mistrem Evropy a mistrem Československa.[1][2][3][4]
| Bohumil Steigenhöfer | |
|---|---|
 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 1. března 1905 |
| Místo narození | Praha,  Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 6. června 1989 (ve věku 84 let) |
| Místo úmrtí | Písek |
| Výška | ? cm cm |
| Hmotnost | ? kg kg |
| Klubové informace | |
| Aktivní roky | 1923–1935 |
| Pozice | útočník |
| Kluby | SK Zbraslav SK Slavia Praha LTC Praha |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství Evropy v ledním hokeji | ||
|
ME 1926 | ČSR |
|
ME 1929 | ČSR |
| Mistrovství Československa | ||
|
|
1932/1933 | LTC Praha |
Život
editovatNarodil se 1. března 1905 ve Zbraslavi, kde žil celý život. V letech 1920 – 1924 navštěvoval odbornou stavitelskou školu na Smíchově. Už v té době si oblíbil nejmodernější architektonické směry a vytvářel první studie. Po střední škole nastoupil na fakultu architektury a pozemního stavitelství Českého vysokého učení technického v Praze. Studium ale nedokončil a začal pracovat jako námezdní síla v různých architektonických studiích.[1]
Hokejová kariéra
editovatNa klubové úrovni začínal s hokejem v klubu SK Zbraslav, kde působil v období 1923 – 1927 a 1934 – 1935. Poté nastupoval za pražskou Slavii. V sezóně 1932 – 1933 působil v klubu LTC Praha, se kterým vyhrál mistrovství Československa.[4][5]
Jako československý reprezentant se zúčastnil všech vrcholových akcí mezi lety 1926 – 1931, včetně olympijských her v roce 1928. S reprezentací získal v roce 1926 stříbrnou a v roce 1929 zlatou medaili na mistrovství Evropy. Tam vstřelil ve finále proti Polsku vyrovnávací gól na 1:1 a následně v prodloužení rozhodl Dorasil.[5][6][7]
Klubové statistiky
editovat| Sezona | Klub | Soutěž | Základní část | Play off | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Z | G | A | B | TM | Z | G | A | B | TM | |||
| 1923-24 | SK Zbraslav | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
| 1924-25 | SK Zbraslav | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
| 1925-26 | SK Zbraslav | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
| 1926-27 | SK Zbraslav | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
| 1927-28 | SK Slavia Praha | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
| 1928-29 | SK Slavia Praha | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
| 1929-30 | SK Slavia Praha | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
| 1930-31 | SK Slavia Praha | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
| 1931-32 | SK Slavia Praha | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
| 1932-33 | LTC Praha | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
| 1933-34 | SK Slavia Praha | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
| 1934-35 | SK Zbraslav | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
Reprezentační statistiky
editovat| Rok | Tým | Událost | Z | G | A | B | TM |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1926 | Československo | ME | 7 | 0 | 0 | 0 | — |
| 1927 | Československo | ME | 5 | 0 | 0 | 0 | — |
| 1928 | Československo | OH | 2 | 0 | 0 | 0 | — |
| 1929 | Československo | ME | 3 | 1 | 0 | 1 | — |
| 1930 | Československo | MS | 1 | 0 | 0 | 0 | — |
| 1931 | Československo | MS | 5 | 0 | 0 | 0 | — |
Profesní kariéra
editovatV letech 1925 – 1927 pracoval u architekta Jaromíra Krejcara. Tam jako kreslíř a později Krejcarův tajemník pracoval např. na projektech pro obchodní dům Olympic,[8]vily pro Gretu Reinerovou, Ladislava Vančuru nebo Josefa Kopeckého. V té době si také navrhl a nechal postavit svůj rodinný dům ve funkcionalistickém stylu ve Zbraslavi. Jednalo se o jeden z prvních domů v tomto stylu na malém městě v tehdejším Československu. Vypracoval nezrealizované soutěžní projekty kancelářského domu pro Jednotu soukromých úředníků a školu ve Veouziers. Mezi lety 1927 – 1931 pracoval u Františka Kavalíra. Tam se podílel na návrzích pro nástavbu Lidové banky v Melantrichově ulici, obchodního domu na Václavském náměstí č.p. 66, činžovních domů v Ditrichově ulici č.p. 11 – 13 a domu pro Svaz československého díla, který však posloužil jako základ pro pozdější projekt Oldřicha Starého v letech 1934 – 1938. V roce 1929 spolupracoval s Jaroslavem Fragnerem při návrhu kolínské elektrárny. Přijal práci i od Karla Honzíka a Josefa Havlíčka, se kterými se ale názorově rozcházel v přístupu k architektuře. Zpočátku své profesní kariéry kladl u svých staveb na přední místo konstrukční, provozní a funkční hledisko, přičemž vnější vzhled považoval za druhotnou záležitost. To se změnilo při jeho studiu na Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1930 – 1932, kde získal titul akademický architekt. Mezi jeho vyučujícími byl i Josef Gočár. V následujících letech se stal uznávaným odborníkem v ekonomice stavebních prací. Kdy dohlížel na sestavování a dodržování rozpočtů a provádění stavebních prací na několika velkých pražských stavbách. V roce 1930 se začal stavět zimní stadion s přilehlou kavárnou (ve které se ale nacházelo i zázemí pro stadion jako kabiny, posilovna a šatny) na Štvanici podle projektu Josefa Fuchse. V průběhu výstavby od stavby ustoupil jeden z velkých investorů. Steigenhöferovi se podařilo upravit projekt kavárny v původním duchu, ale se sníženými náklady. A stavba byla nakonec zrealizována.[9][3] Stavebním rozvojem vlastního stadionu se pak nadále zabýval až do 50. let. Během 30. let se neúspěšně samostatně zúčastnil několika soutěží. S výjimkou tiskárny pro nakladatelství Novina v Praze, kde vycházel z projektu Bohumila Slámy. Stavba se nedochovala. V roce 1948 nastoupil do pražského Stavoprojektu. Kde se věnoval navrhování průmyslových objektů a kulturních domů. Se Stanislavem Tobkem a Václavek Krásným se podílel na návrhu zimního stadionu v Bubenči. Po odchodu do penze se věnoval vypracovávání oponentních posudků pro velké stavby v Praze.[1]
-
Vila v Podéšťově ulici ve Zbraslavi -
Bývalá kavárna zimního stadionu Štvanice
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c ŠVÁCHA, Rostislav. K architektonickému dílu Bohumila Steigenhöfera. Umění. Ústav dějin umění Akademie věd České republiky, 1990, roč. 38, čís. 3, s. 274-278. Dostupné online.
- ↑ Zchátralá funkcionalistická kavárna na Štvanici se bourat nebude. Má z ní být volnočasové centrum. Radio Wave [online]. 2018-10-16 [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
- ↑ a b VEJSTRK, Daniel. Diplomová práce: REKONSTRUKCE TENISOVÉHO AREÁLU NA ŠTVANICI [online]. Praha: České vysoké učení v Praze, fakulta architektury, 2017 [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Olympics.com: Bohumil STEIGENHOFER [online]. [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Bohumil Steigenhöfer - Stats, Contract, Salary & More. www.eliteprospects.com [online]. [cit. 2025-01-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOFMEISTEROVÁ, Božena. Zbraslav: sbornik. 1. vyd. [s.l.]: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1977. 115 s. S. 91.
- ↑ ANNO, (Wiener) Sporttagblatt, 1929-02-04, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
- ↑ ŠVÁCHA, Rostislav. К dějinám Krejcarova Olympiku [online]. [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Leona. Záchrana krásného betonu. Věda a výzkum [online]. Akademie věd České republiky, 2019-04 [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Bohumil Steigenhöfer – statistiky na Elite Prospects (anglicky)
- Bohumil Steigenhöfer v databázi Olympedia (anglicky)
